Astebreed - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Astebreed - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

16. 10. 2014 23:00 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

Žánr vesmírných stříleček a japonská zábava k sobě mají tradičně blízko. V sedmdesátých letech, kdy vyšel arkádový hit Space Invaders, se v zemi vycházejícího slunce dokonce zvedla vlna drobné kriminality mládeže, protože bylo potřeba sehnat za každou cenu sehnat mince do automatů. Sedmdesátá léta samozřejmě odvál čas. Přesněji řečeno domácí konzole, kvůli kterým se lidem přestalo chtít za zábavou do arkádových heren. V Astebreed se ale vzpomínky na pionýrskou herní dobu autenticky vrátily. Se spoustou efektů a také s japonským manga stylem vám tahle hra provrtá hlavu a rychlou akcí i notně unaví ruce. 

Nový oblek pro starý žánr 

Skrze zběsilou střílečku, poháněnou do všech směrů dynamickou grafikou a dopovanou „navztekaným“ ozvučením, oblékl starý herní žánr blyštivé šaty. Astebreed je díky technologickému skoku rekordmanem v otázce toho, co všechno lze za jednu vteřinu nacpat do herní obrazovky. Od prvního do posledního výstřelu uvažuje tahle hra neskutečně koncentrovaně. Akční koncert je tvořen desítkami naráz útočících nepřátel, stovkami odpadávajících trosek, ale také tisíci barvami, miliony záblesků a nepočitatelným množstvím střel hemžících se všude kolem.

Astebreed v pozitivním slova smyslu znásilnila klasiku a obohatila ji o nové pojetí herního prostoru. Ten sice hýří efekty, ale zároveň miluje změnu perspektivy, což je velká specialita. Hravá kamera dělá ze hry chvíli 2D skrolovačku, chvíli zase rádoby top-down akci a souboje s bossy nejčastěji začínají z third-person perspektivy. Ladné a pravidelné změny pohledu dodávají hře dynamiku o jaké se starým střílečkám opravdu mohlo jen zdát.

Hrdina zahalen barvami

Díky unikátní koncentraci audiovizuálních podnětů připomíná herní prostor v Astebreed cokoliv, jen ne tradičně pustý vesmír. Přestože se akce odehrává v rádoby nekonečných dálkách, hráč se setkává s videoherním kataklysmatem alias velkou pohromou pro lidské smysly, čich nevyjímaje. Ten vám v nejvyhrocenějších mezihvězdných soubojích poslouží coby první indikátor vlastního přepětí. Astebreed je v podání herní dynamiky tak intenzivní, že se z něj minimálně zpotíte...

Počet a intenzita efektů je v téhle hře tak absurdní, že po dobrou polovinu hrací doby nebudete mít své akční „plavidlo“ vůbec pod kontrolou, natožpak na očích. Bude se ztrácet v září nepřátelských střel, silových polích, čarách i oválech.

zdroj: Vlastní

Hratelnost se přitom s nepřehledností překvapivě elegantně doplňuje. Astebreed z vás sice na počátku vytřese veškeré sebevědomí, protože budete umírat pocitem, že tak obrovský nápor herní zlosti prostě nevydržíte. Časem však každý pozná, že akční síla útočících hord v zásadě neodpovídá jejich počtu, ani rychlosti či agresivnímu vzhledu, a že jakkoliv to na obrazovce jiskří, plamínek naděje na záchranu ve vás nikdy nezhasne.

Jako by autoři omlouvali všechen ten zmatek nastavením obtížnosti spíše do kategorie efektní zábavy, než do hardcore práce. Dost často si díky tomu budete pouze nalhávat, že už musí přijít konec. Astebreed si umí s lidskou psychikou docela pohrát.

Vyberte si, jak hrát

Náročnost má ve hře dvě zcela odlišné podoby. Astebreed si s ní v první a propracovanější poloze dokonale pohrává díky chytrému systému bodování, kdy je několik různých druhů střelby odměňováno násobiči expů, zatímco velmi silný melee útok (ve vesmíru se dá opravdu šermovat) násobič naopak snižuje. Takže hráči, kteří se zaměří na sbírání co nejvyššího skóre musí v akci improvizovat a laborovat s taktikou útoku tak, aby na slabších soupeřích získávali střelbou násobitelné body. A meč, včetně speciálního EX chvatu, si schovali pouze na nejtěžší protivníky, kdy je zásah sice korunován velkým bodovým ziskem, ale je přerušený řetězec už dál neporoste. Astebreed díky tomuto systému bodování přináší alternativní možnosti, jak si hru užít. Silnou motivací pro naháněče expů budou jistě pestré online žebříčky, dokonce s grafem výkonnosti.

Ostatní hráči ale mohou k Astebreed přistoupit jako ke Space Invaders, jen v novém kabátě. A ti možná budou zklamaní. Pokud v Astebreed začnete ignorovat bodování, může se vám hra jevit překvapivě nezajímavě až stereotypně. Po zvládnutí počátečního stresu z efektů a všeobecné rychlosti si totiž poměrně snadno osvojíte základní kombinaci střelby, úskočného manévru a následného melee útoku, a budete se cítit až do konce hry takřka neporazitelní. Pokud vudete Astebreed hrát jako třicet let starou střílečku s cílem všechny zlikvidovat a přežít, tak tuhle hru prostě nemůžete dokončit bez úspěchu. A zároveň to nebude trvat dlouho. Šest základních levelů dohrajete asi po dvou hodinách.

Po Astebreed, tedy po krátké ale intenzivní akci s variabilními i stereotypními taktickými vzorci, mi zbyly vypálené oči, tělesný stav na hraně epileptického záchvatu a k smrti unavené ruce. Především mi ale zůstal dobrý pocit z toho, jak skvěle vyvážená a velkorysá tahle hra je. Intenzivní křeče do rukou vám spolehlivě připomenou (nebo nastíní) staré (zlaté) časy s herními automaty, nicméně to v žádném případě není vše, co chce Astebreed sdělit. Klasiku znásilnila s elegancí i nápady.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Astebreed je retro arkáda dvou tváří. Předvádí chytrý bodovací systém a s ním i skvělou zábavu, ale dokáže být i nudná a stereotypní. Naštěstí dává na výběr, z jaké perspektivy chcete hru poznat. 

Nejnovější články