Recenze

Call of Duty: Black Ops (multiplayer) - recenze

Když jsme nedávno recenzovali Medal of Honor (singleplayer, multiplayer), řada čtenářů suše konstatovala, že si raději počkají na Black Ops, který bude tou letošní správnou volbou v žánru FPS. Soudě dle recenze singleplayeru od Martina Bacha, se nedočkali. Napraví online část nejprodávanější střílečky všech dob hráčům chuť ze singlu, nebo se také jedná o podprůměrný pokus navázat na předchozí úspěchy Infinity Ward?

Death Stranding – recenze

Poslední výtvor Hidea Kodžimy obestíralo tajemství dost dlouhou dobu a část hráčů tohle mystérium zvládlo odradit ještě před vydáním. Bude to vůbec hra, když všechno, co ukazoval, byly filmečky se slavnými herci, které slibně načrtávaly postapokalyptický svět? Co nějaká ta hratelnost? Obavy hoďte za hlavu, „hraní“ je v Death Stranding víc než dost.

Total War: Three Kingdoms – recenze

Vývojáři z Creative Assembly si rok za rokem, hru za hrou připravovali půdu na opravdovou změnu. Zkoušeli nové mechaniky, testovali, jestli bude jejich strategicko-taktická, tahově-realtimová struktura fungovat ve fantastickém prostředí stejně dobře jako v tom historickém. A kulminací jejich práce je Total War: Three Kingdoms, nesmírně sebejistá hra plná vynikajících nápadů, které většinu času fungují a nikdy se úplně nesesypou. Tohle je Total War 2.0.

Pathfinder: Kingmaker – recenze

Hned v úvodu přiznám barvu: mám slabost pro RPG založená na systému D&D. Kromě nespočtu seancí Dračáku už ani nepočítám, kolik hodin jsem utopil v prvním a druhém díle Neverwinter Nights. Pathfinder: Kingmaker má ke jmenovaným RPG velice blízko. Hra přímo vychází z gamebooků Pathfinder, což jsou dobrodružství ve stylu D&D s mírně modifikovanými pravidly. Hráči zběhlí v házení dvacetistěnkou se tu budou cítit jako doma.

Elite: Dangerous - recenze

Jak recenzovat hru, která je svým způsobem ve vývoji od raných 80. let a ten vývoj navíc stále běží? Samozřejmě tak, že šéfredaktorovi přijde čekání na recenzi podobně nekonečné – a nejenom kvůli tomu, že svému autorovi propůjčil kromě herního účtu i patřičné hardwarové vybavení.

Far Cry 4 - recenze

Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze

Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.

Chivalry: Medieval Warfare - recenze

Fantasy nebo středověké multiplayerové řežby v těchto měsících zažívají boom. K osvědčenému a mohutně modovanému Mount and Blade: Warband se přidává War of the Roses (recenze vyjde brzy), ale také nezávislý a ambiciózní kousek Chivalry: Medieval Warfare. Všechny uvedené hry těží z toho, že jde o žánr, který zatím není vyplněný desítkami klonů, což s sebou přináší stálý zájem a nadšení komunity.

Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze

Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.

Dungeon Defenders - recenze

Dungeon Defenders se už od svého oznámení drží spíš při zemi. To, že o hře nebylo tolik slyšet, ale neznamená, že by měla v klidu ujít vaší pozornosti. Naopak, jedná se o jedno z největších překvapení právě končícího roku, obzvláště pro LAN party pozitivní hráče. Jde o zajímavý a originální mix akčního RPG a tower defense her, které vzaly útokem hlavně chytré mobily. Pamětníci možná zavzpomínají, jak mastili TD mapy pro Warcraft 3. Dungeon Defenders vám LAN orgie s W3 mody v mnohém připomenou, obzvlášť pokud seberete počítače, svezete si je na jedno místo nebo vyrazíte do herny.

Splinter Cell: Chaos Theory - recenze

Začíná platit pravidlo „co rok, to nový díl špionážní akce Splinter Cell“. Je ale agent Sam Fisher čím dál lepší, zručenější a zábavnější nebo z něj naopak táhne závan nastavované kaše? Odpověď je ve vyčerpávající recenzi!

Ghost Recon - recenze

Taktická hra Ghost Recon měla obrovské ambice a mnozí ji pasovali do role nástupce Counter-Strike či Flashpointu. Jak se ale dočtete v rozsáhlé recenzi, vše dopadlo kvůli omezené hratelnosti trochu jinak.

The Secret of the Nautilus - recenze

Tato nová adventura od francouzských Cryo nás tentokrát zavede v kůži mladého profesora archeologie do tajemné ponorky Nautilus, kterou vymyslel známý autor sci-fi Jules Verne.

F.E.A.R. Extraction Point - recenze

Datadisk k jedné z nejúspěšnějších stříleček minulého roku je tady. Dokázal se jiný vývojový tým vyrovnat svému excelentnímu předchůdci nebo se spíš veze ze setrvačnosti, než aby něco podstatného přidal? +Videa

Specnaz: Project Wolf - recenze

Na slovenskou odpověď na tituly typu Delta Force či Project IGI jsme museli čekat dlouhých pět let, ale možná by pro tvůrce, hráče i prestiž ruských elitních jednotek SPECNAZ bylo lepší, kdyby raději vůbec nevyšla.

Star Wars: Galactic Battleground - rec.

Lucas Arts po fiasku s Force Commanderem před dvěma lety sebrali odvahu a přichystali pro nás další real-time strategii ze světa Star Wars, jejíž hlavní devizou je použitý engine ze hry Age of Empires II.

Endless Space - recenze

Taky máte dojem, že se s vesmírnými hrami poslední dobou roztrhl pytel? Tedy ne, že by se snad velcí taťkové herního průmyslu jali oprášit historické velikány, to se jen indie scéna nachází v kreativním rozpuku, přičemž hledí ke hvězdám a do šuplíků, kde se jim válí krabičky Alpha Centauri, Masters of Orion, Wing Commander a bůhvíčeho ještě. Zažehl to vedle komunitního hladu po retru úspěch Sin of a Solar Empire? Dost možná. Nevím co si řekli klucí z Amplitude Studios, ale každopádně si dali do vínku heslo, dle nějž prý chtějí dělat ty nejlepší strategické hry pod sluncem. Je načase se jejich prvotině s názvem Endless Space podívat na zoubek.

Uncharted 3: Drake's Deception - recenze

Filmovatění her je pro někoho morem, pro jiného vítanou evolucí, ale rozhodně je postupujícím trendem. Může to vést k frustraci nad tím, že v Call of Duty každé tři minuty střílíte, abyste další dvě sledovali testosteronové dialogy, případně něco, co se bortí, aby vám to uvolnilo cestu do dalšího koridoru. Ale když se to povede, otevírá to zcela nové dimenze zábavy a sepětí s herními hrdiny.

Ghost of Tsushima – recenze

Samurajská radost

FIFA 12 - recenze

Kdyby se evoluce lidského druhu řídila rétorikou radikálních ideologů 19. a 20. století, měli bychom teď pravděpodobně dvě hlavy, tři ruce a zašitá ústa, abychom nemohli proti ničemu prostestovat. Dogma, podle kterého je revoluce jedinou hybnou sílou vývoje a pokroku, už bylo ale naštěstí překonáno a důkazem, že změny musí přicházet postupně, aby se v průběhu odfiltrovaly mrtvé vývojové směry, je i FIFA 12.

3 on 3 NHL Arcade - recenze

Začala vyřazovací část zámořské NHL a pro zmírnění napětí tu je arkádový mini-hokej od EA. Prakticky bez pravidel, jen se třemi hráči v poli a s bláznivým pojetím.

Lost Ark – recenze obřího hitu na poli MMORPG

Pro milovníky skvělých raidů

Fallout 76 - recenze PC verze

Fallout 76 je poměrně dobrý prostředek k procvičení přídavných jmen. Když totiž chcete popsat, co všechno dělá špatně a jaký z toho máte pocit, není obtížné narazit na hranice slovní zásoby. Už je to zkrátka nějaký pátek, co jsme pod rouškou velkoprodukčního titulu dostali něco tak příšerně zastaralého, nudného, nezajímavého, nenápaditého, designově nevyhovujícího a navíc v tak otřesném technickém stavu, že hra správně neměla opustit ani uzavřenou alfu.

Fallout Tactics - recenze

Tato hra není přímým pokračováním úspěšné RPG ságy Fallout, ale vzala si z ní pouze to nejlepší a navíc přidala taktické prvky ala UFO.

Rise of Argonauts - recenze

Starořecká mytologie je hluboká a na materiály extrémně bohatá studna. Tvůrci hry zakroutili eposu o Argonautech krkem a rozhodli se ho vyprávět po svém. Nepřehnali to?