Po Michalu Rybkovi jsme měli v Klubu rváčů dalšího premiérového hosta, Karla Drdu. A dle...

Velmi vzácného „bojovníka“ jsme přivítali v 62. díle našeho Klubu rváčů. Kdo sledoval...

Tři moderátoři a žádný host, co z toho asi vzešlo? Fight Club #61, co jiného. Protože si...

Zatímco jsme v redakci pomaloučku uzavírali první šedesátku rvaní se a překřikování...

Do posledního Klubu rváčů v roce 2011 se nám podařilo nalákat netradičního hosta v osobě Lukáše Codra alias Čočíka. Někteří z vás jej určitě znají ze starých dílů Game Page, z Bonuswebu, Levelu či z Illusion Softworks (2K Czech), kde dlouho pracoval. Posledních pár let už ale není mezi námi v ČR, protože se jako producent titulů pro mobilní platformy a tablety vydal hledat štěstí do Šanghaje. Zdá se, že ho tam i našel, protože se zatím vracet nechce, ale o to více zajímavých historek a podnětů v daleké Číně nasbíral a během podcastu se o ně s vámi podělil. Jde třeba o moderní trendy v oblasti mobilních platforem nebo směřování vývoje her. Samozřejmě jsme ale všechen čas nepromarnili jen kvákáním o hrách, což děláme celý rok. Postřehy o zcela odlišné kultuře přišly dle reakcí v chatu během živého vysílání mnohým dost zajímavé, tak snad budou zajímavé i pro vás ostatní, co budete Fight Club #59 poslouchat až nyní. Můžete se do toho pustit.

Po delší době k nám pod Fight Clubu zavítal Dan Vávra a zdá se, že vás trošku ostřejší...

Velkou premiéru si v našem ringu Klubu rváčů odbyl šéfredaktor Score Lukáš Bašta, kterého jsme zatáhli do debaty o smyslu a povaze letošních Video Game Awards. Zdrbli jsme nejenom samotný ceremoniál předávání cen, ale i výherce jednotlivých kategorií a při té příležitosti jsme narazili na problém s přijetím východoevropských her u evropských a amerických médií. Z VGA vzešla i diskuse ohledně nové podoby Metal Gear Rising – shodli jsme se na tom, že nám moc nevoní a snažili jsme se vysvětlit proč. A „proč“ jsme se ptali i v dalších minutách, tentokrát nad osudem ukrajinských tvůrců série S.T.A.L.K.E.R., kterým se podle všeho dost kymácí půda pod nohama. Zato mi jsme při reakcích na vaše otázky stáli pevnýma nohama na pevné zemi, o čemž se můžete přesvědčit, když si Fight Club #57 pustíte, hned teď.

Rozjeli jsme novou éru našeho podcastu. Fight Club #56 je první, který jsme díky vám (viz článek) natáčeli s novou audio technikou, tedy s klopovými mikrofony a přes kvalitní mixpult. Jak se to projevilo na vzuku, o tom se musíte přesvědčit sami. Není to konečný stav, spíše jsme s kvalitou zvuku na začátku – s novou technikou se učíme pracovat, budeme hledat optimální způsob nahrávání atd. Zkrátka, bude to jenom lepší. Každopádně, krom Martina, Lukáše a Petra si klopák připnul na tričko i Farid Starman, který se ukázal v pravý čas. Rozebírali jsme totiž specifické téma o možném uplatnění humanitárních práv ve válečných hrách, které bylo pro Farida jako stavěné. Jedním vrzem jsme pak probrali i spekulace o nové Command & Conquer hře od BioWare a šance staromilského dungeonu Legend of Grimrock na úspěch jsme zhodnotili jako velmi slušné. Doufáme, že alespoň „slušný“ vám bude připadat i celý podcast. Příjemný poslech.

Před měsícem (dobrá, byl to měsíc a kousek) jsme publikovali článek, ve kterém jsme nabídli těm, kterým záleží na rozšiřování a zlepšování služeb Games.cz, možnost podpořit redakci libovolným finančním obnosem skrz službu Paypal. Zároveň s tím jsme slíbili, že vás budeme průběžně informovat o tom, jak se celá věc vyvíjí, co jsme za vybrané peníze pořídili a co bychom pořídili rádi do budoucna.. A ta chvíle nyní nastala - v pátek totiž do redakce dorazil balíček, ve kterém jsme našli toto:

Slovo „děvka“ v obvyklé konotaci by Lukáš za normálních okolností během střihu...

Stále výkonnější vnitřnosti mobilních telefonů a tabletů určitě producentům handheldů pár vrásek nadělaly, ale kšeft pořád zjevně mají a nějaký ten čas mít pořád budou. Proto nemá v tuto chvíli cenu rozebírat smysl existence handheldů a dokonce ani jejich vyhlídky do budoucnosti. Zaměřím se jen a pouze na to, jak vypadají a hrají se vybrané tituly z první vlny, která příští rok v únoru doprovodí na trh chystaný handheld PlayStation Vita. Pokud jste poslouchali tento Fight Club #54, tak totiž víte, že jsem minulý týden strávil celý jeden den v Londýně hraním řady chystaných PS Vita her.

Na rozdíl od minula jsme se ve Fight Clubu #54 dokázali vyhnout delší debatě o Skyrimu, přestože hned na začátku jsme promovali Danův kritický článek, který vyjde velmi brzy. Petr nepříliš stručně shrnul své dojmy z výletu za hrami pro chystaný handheld PS Vita, odpověděl na několik zvídavých otázek od Pavla o tom, co Vita umí a neumí, a pak už začala klasická debatovaná o tom, jak může dát 2000 hráčů 1000 euro za předmět ve hře. Probrali jsme též naše postoje ke spoilerům a zjistili, že se na to někteří vás dívají trošku jinak, potažmo jsme vám doporučili pár knih a zavzpomínali na Dizzyho, který se vrací v oprášené podobě pro iOS stroje.

Třiapadesátý Fight Club s sebou přinesl jedno „tenkrát poprvé“. Poprvé se za námi na...

Přesně jak říká titulek. Tentokrát, nebo spíš zase, za námi přišel debatovat Tukan, na kterého jsme nachystali poněkud spekulativní díl. Naštěstí pro všechny zúčastněné, protože ze sebe byli schopni tahat neskutečné prognózy, se debata hned několikrát stočila ke starším a vyloženě starým hrám. Jako obvykle padala slova o Amize (Martin, Petr), ale největší prostor dostalo obdivované RPG PlaneScape: Torment (Tukan, Lukáš, Petr). Nakonec jsme naznali, že není jednoduché vracet se ke starým srdcovkám, ale zkoušet to určitě budeme dále. Abychom spekulace nezatracovali úplně, tak jsme největší prostor věnovali možnostem biometrického ovladače od Sony a zajímavé soutěži Moje konzole, ve které jde o tvorbu nejzajímavějších aplikací pro Kinect. Není to samozřejmě všechno, o čem jsme hovořili, ale prozrazovat vám všechno, to by byl hřích. Nějaké to překvapení z Fight Clubu #52 musíme nechat i pro vás.

Pár zdejších revolucionářů sice ví, kde hledat poctivý chiptune (8bitpeoples, OverClocked ReMix, RKO nebo na LIVE | Pause), zbytek však možná marně tápe. A protože nezávisle se dá nejen hrát, ale i poslouchat, rád bych tímto článkem upozornil na jednu mocnou vlnu videoherní muziky, která tu je s námi odnepaměti, a zároveň s ní vypíchl šest nejnovějších chiptune desek portálu LIVE | Pause – portálu do let devadesátých i osmdesátých.

Do naší redakce si nejméně po čtvrt roce našel opět cestu kamarád Farid Starman, tentokrát hlavně proto, aby si mohl s Alžbětou Trojanovou porovnat svůj pohled na nedávno vydanou akční adventure Uncharted 3. Nakonec z toho byla moc pěkná debata, a i když Farid byl zpočátku nervózní z našeho živého přenosu, odcházel nakonec s tím, že ho to bavilo. Třeba se tedy znovu objeví dříve než za několik měsíců. Každopádně, pokud jste nesledovali náš živý přenos, o možnost Farida zase vidět, jste přišli. Příště byste to asi měli napravit, Farid se nezjevuje jen tak každý den. Kdo naopak na přímém přenosu visel, ten slyšel a viděl naši náruživou debatu o úkolu singleplayeru v multiplayer hrách, zažil s nám nejtrapnější dvě minuty života, když sledoval, jak sledujeme čerstvý trailer z Grand Theft Auto V a zřejmě mu neunikl ani náš názor na panda medvědy ve World of Warcraft. Během celého podcastu jsme toho samozřejmě probírali mnohem více a většinu sestříhal pro absentéry Lukáš do Fight Clubu #51. Něco málo zůstalo jen doménou živého přenosu, ale to už je holt život.

Leccos o setkání s draky ve Skyrimu naznačil Lukáš v posledním Klubu rváčů, kde ventiloval své bezprostřední zážitky z hraní, zbytek dovysvětluje Todd Howard z Bethesdy. V zásadě se to má s draky ve hře následovně. Když se vykašlete na hlavní příběhovou linku, tak se můžete s draky rozloučit, protože jsou vázaní na příběh. Tento přístup má ovšem své nuance.

První padesátka Klubu rváčů je za námi a završili jsme ji debatou na hlavní téma poslední dní: Battlefield 3. Popovídat o hře a všem, co se jí týká, si za námi přijel autor textové recenze Aleš Smutný, kterého řada z vás viděla během přímého přenosu vůbec poprvé. Střílečka od DICE však nebyla jediným tématem nejnovějšího podcastu. Martin polopaticky vysvětlil, o čem je dárcovský program, zatímco Lukáš se velmi podrobně probral svými zážitky z hraní The Elder Scrolls: Skyrim. Jak se mu podařilo přijít ve hře o koně, však věrohodně vysvětlit nedokázal. Raději jsme se tedy přesunuli k soutěži o superspeciální edici Zaklínač 2, která obsahuje i první díl. Rovněž je třeba zmínit, že se Martin s Petrem ve čtvrtek účastnili natáčení jubilejního 300. dílu podcastu Hpod kolegů z Hrej.cz, ve kterém se vzpomínalo na začátky herního podcastění v ČR. Kdyby vás to zajímalo, můžete si výsledek poslechnout. Ale až poté, co vám ušními cestami poctivě projde celý Klub rváčů #50, jinak by se taky hlava Lukášova koně ze Skyrimu mohla jednoho rána objevit na prahu vašich dveří. Rozumíme si...

Hned jak se vyjasnilo, že ta vlasatá osoba v podcastu tentokrát není Petr, ale mnohem hezčí...

Začátek natáčení 48. Fight Clubu, tedy podcastu Games.cz, se neobešel bez zákeřných...

Letošní podzim je z hráčského hlediska opravdu rušný a z velké části se na tom podílí svými tituly i Electronic Arts, která už vydala, potažmo teprve vydá několik velmi očekávaných titulů. Pokud si je (zejména ty ještě nevydané!) chcete vyzkoušet na vlastní ruce a oči, nechte se pozvat na herní výstavu EA Gameshow 2011, která se od 11:00 do 23:30 bude konat 8. října v pražském klubu SaSaZu.

K natáčení Fight Clubu #46 se sešel kroužek otců zakladatelů (Martin, Lukáš, Petr), protože jsme měli na srdci hned několik podstatných informací, které se týkají Games a hlavně vás čtenářů. Hned na úvod jsme vás upozornili na právě spuštěnou mobilní verzi Games, která je testovací (!) a tudíž určená ke sbírání ohlasů, podle nichž se finálně doladí.

Tohle asi tradiční hráči, kteří podobně jako já řešili problémy Albionu (Call of Duty bylo synonymem pro Druhou světovou a hranatá krev v Quakovi jako něco přelomového), uslyší buď neradi, nebo to vezmou jako zprávu z jiné planety. Jenže když ze sebe setřeseme nánosy mechu a lišejníků a protáhneme artritické prsty, musíme se podívat na současný herní byznys realistickým pohledem. Sociální vztahy a sítě na internetu se ukázaly být něčím víc, než jen tradiční bublinou a v současnosti ženou nemalou část herního průmyslu vpřed. V Activision si to uvědomili, a tak představili sociální platformu Call of Duty Elite, o níž jsme toho napsali opravdu spoustu. Electronic Arts následovala se svým Battlelogem pro Battlefield a oba top hráči tak mohou určit směr dalšího vývoje. A Jamie Berger z Activision na to konto prohlásil: „Věříme, že celoroční služba, která bude 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozšiřovat herní zážitek za hranici prostého hraní, bude v dalších letech nezbytností“. Proč se tak domnívá? „Teď to může být jen názor, ale za tři až pět let nebude, bude to realita. Budete chtít podporovat rozličnou hráčskou základnu a k tomu nuceni nabízet dostatečné služby a dlouhodobou obsahovou strategii. Nevidím způsob, jak by to hry jinak zvládly.“Mýlí se? Zřejmě, zdůrazňuji zřejmě ne, ale s mnoha a mnoha výjimkami. Je pravda, že současný příklon k socializaci her (mimochodem, všímáte si, jak slovo socializace a sociální ztrácí svůj původní význam?) je silný a nepopiratelný. FIFA 12 má EA Sports Football Club, NfS Autolog... a půjdeme dál. Od prostého propojení s Facebookem, až po vlastní komunitní platformy, které jsou logicky pro jejich provozovatele lepší.

Pokud jste sledovali přímý přenos našeho podcastu Fight Club #44, mohli jste kdesi v pozadí na TV zahlédnout ukázku z Gyro13, nové české iOS hry od Cinemaxu. Je však vysoce pravděpodobné, že jste z ukázky kvůli nekvalitě obrazu (poděkujte naší předpodotní webkamerce) viděli velké prd, proto si Gyro13 připomeneme ještě jednou a pořádně.

Dnes odpoledne mohou slavit nejen majitelé Xbox 360. Konami totiž vydala hratelné demo fotbalu...

Těžko říci, proč zrovna dnešek si Rockstar vybral na novinky o Max Payne 3, možná chlapci tuší, že je v ČR ošklivě počasí a zdejší hráčská obec potřebuje vzpruhu. Každopádně, Max Payne 3 vyjde podle dnešní tiskové zprávy v březnu příštího roku, a jak už bylo dříve potvrzeno, krom příběhové singleplayer kampaně přinese poměrně komplexní multiplayer složku.

Sice má Ubisoft dost problémů s nevydanými Uplay passy pro hraní přes internet, ale i tak...

Ode dneška za týden bude na tomto místě viset recenze arkádové střílečky Bodycount, a i kdybych chtěl, stejně vám nemůžu ani naznačit, jak hra dopadne, resp. kolik švestek jí do balíčku na cestu do obchodů přibalíme. Zatím to ještě nevím a netroufám si ani odhadovat podle krátké hratelné ukázky, která se několikrát protočila mechanikou redakčního debugu. Šlo o ochutnávku tří misí z eponymního módu Bodycount, ve kterém jde stranou příběh a jedinou vaší starostí je získat chytrou hrou co nejvíce bodů. V tomto módů začíná název „tělopočítadlo“ dávat opravdový smysl, je to ale zábava?

Úporné vedro a malá kancelář nejsou nejlepší předpoklady pro rejdění převratných myšlenek a vtipných replik, ale nakonec jsme nepříznivé podmínky hodili za hlavu a Fight Club #41 ze sebe úspěšně vytlačili. Tentokrát jsme navíc zkusili drobný experiment s přímým přenosem prostřednictvím stránky Ustream, který se, zdá se, vydařil s ohledem na to, že jsme to dopředu nijak neanoncovali.

Ne jedním, ale hned dvojicí hratelných demoverzí hodlá Konami fotbalové fanoušky...