Kanadská hladovka
Člověk se v roli režiséra zápasu nechá snadno unést, zvlášť když si předtím trochu přihne, ale taková už je povaha smrtonosné reality show apokalypsou uchvacovaného světa v The Darwin Project. Tahle nová battle royale jako by na první pohled z oka vypadla populárnímu Fortnite Battle Royale. Na druhý je již však všechno tak trochu jinak.
Kromě pestrobarevného výtvarného stylu a nejpopulárnějšího multiplayerového módu současnosti spojuje obě hry také přítomnost okamžité řemeslné výroby, známé pod unifikovaným herním pojmem „crafting“. Jenže dále si už The Darwin Project vyšlapává do sněhem zaváté kanadské tundry svou vlastní cestičku. Především si na své přijdou ti soutěživci, kteří si zamilovali bestsellerovou trilogii The Hunger Games, potažmo její filmové adaptace s jedinečnou Jennifer Lawrencovou v ústřední roli.
Battle Royale: Doba ledová
V blíže nespecifikované, avšak nepříliš vzdálené budoucnosti se na planetu Zemi opět řítí doba ledová. A kdo by to byl řekl, že zrovna Kanada se stane dějištěm novodobých gladiátorských zápasů na život a na smrt. Příběh tuto ohavnou reality show příliš nerozvádí. Víme jen, že se v ní v boji všech proti všem utkává desítka nápadně podobných (zatím pouze mužských) vězňů v arénách rozdělených do sedmi šestiúhelníkových zón.
Pro boj zblízka jsou vyzbrojeni sekyrami či tradiční zbraní kanadských Vikingů – shrnovačem sněhu. Dál tu je luk kvůli přestřelkám. Volitelnou a značně taktickou pomůckou je ještě sněhová koule. Tou lze jednak snížit celkový pocit tělesného tepla, tedy jednoho z tří důležitých ukazatelů, jež musí hráč neustále sledovat, a jednak uhasit táboráčky rozdělané hráči za účelem okamžitého ohřátí těla.
Hra je dle dosavadních kusých příběhových informací jakousi přípravkou na onu ledovou apokalypsu, která už klepe na dveře. A tak možná ani nepřekvapí, že hráči bojující o přežití jsou do arén vhazováni jen ve svých vězeňských kombinézách. Odolnější svršky si během krátkých utkání musí vyrobit.
zdroj: Archiv
Taktizuj a vyráběj!
Crafting je ve hře účelově zjednodušen zaměřením pouze na tři suroviny. Je tu dřevo z pokácených stromů a kůže, kterou získáte buď z všude poházených křesel, anebo stažením uloveného robojelena. Speciálním materiálem, jenž lze získat jen v určitých případech, je potom elektronika. Hra během zápasu do jednotlivých zón náhodně naděluje zásilky speciálního hardwaru připomínajícího jakýsi generátor, ze kterého má hráč možnost vyoperovat elektronické součástky nutné pro vytvoření jedné ze speciálních schopností.
Ty na rozdíl od svých dřevo-kožených protějšků, tedy pastí a zametačů stop, nefungují v závislosti na vyrobených kusech, ale s minutovým cooldownem. Na vaše craftovací kolo můžete vybrat pokaždé jen tři kousky z každé kategorie: tři pasti, tři speciály a tři upgrady vybavení. Ty posledně zmíněné připomínají subtřídy schopností známé třeba z The Division. Obuv, svršky a ruční zbraň lze modifikovat třemi sub-variantami. Je libo sekyru, co rychleji získá materiály, více poškodí, nebo uzdravuje? Svoje výrobní kolo si však můžete nastavit pouze před zápasem.
Boje v arénách jsou tak zdánlivě férovou záležitostí založenou nejen na loveckých a bojových schopnostech, ale především na umění adaptace. Herní pole se neustále mění zavíráním zón, shazováním elektronických upgradů a nejrůznějšími efekty, jako jsou například gravitační bouře anebo dopředu ohlášené exploze mini-nukleární hlavice, oblíbené to hračky režisérovy.
Past vedle pasti
Váš pohyb v zasněžené krajině má kromě nutnosti pravidelného ohřevu těla ještě další háček. Ve sněhu za vámi totiž zůstávají stopy. Ty čerstvé navíc upoutávají svou luminiscencí pozornost ostatních hráčů. Jakmile se po nich někdo vydá, vyskočí vám upozornění, že vás někdo stopuje. A to je přesně okamžik vhodný pro položení pasti anebo zahlazení stop. Nezkušeným hráčům můžete do cesty krom vhodně nastražené medvědí pasti klidně přihrát i zaminovanou truhlici, kterou si nejeden benjamínek důvěřivě otevře.
Jestliže se na vás usměje štěstí či sám režisér a podaří se vám vyrobit speciální dovednostní modul, otevře se před vámi řada zajímavých možností. Takový teleport vás zaručeně vytrhne z nejhoršího, radar včas upozorní na blížící se nebezpečí anebo vás přiblíží kořisti. Kamufláž vás téměř zneviditelní, což je ideální řešení pro plíživé lovce, zatímco energetický štít zas zvolí borci upřednostňující přímou konfrontaci.
Smějící se bestie
Několikrát jsem zmínil režiséra. Ten je jednou z nejvýraznějších osobností arény a dělá tak ze hry něco jako reality show. Režisérem se může stát kdokoli, prozatím neexistuje žádná regulační mechanika. A tak jakkoli jde na papíře o zábavné zpestření hry, realita je častokrát jiná. Coby režisér vstupujete do hry jako jakýsi bůh. Během každého klání můžete na hráče a do světa sesílat všelijaké dárečky či pohromy, byť jen v omezeném množství.
Pomocí hlasové komunikace můžete navíc hráče všelijak nepěkně otravovat, například odhalovat jejich pozici anebo se jim prostě jen posmívat. Nikdo se před vámi neukryje. Sociopatův ráj par excellence. Kvůli streamování se pak z celé hry vlastně stává to, co se snaží emulovat. Diváci na streamu totiž mohou sázet na svého koně a volit miláčka publika.
Nápad je to skvělý, jen se zatím bohužel možná až příliš často stává režisér tou nejzásadnější a nejzákeřnější silou na bojišti. Další prozatímní výtka se týká problematiky „git gud“. V předběžném přístupu zatím chybí něco jako ranking, takže vás hra až příliš často nemilosrdně šoupne do arény k supermanům, kteří nešetří headshoty a odrážejí vaše vlastní šípy shrnovačem sněhu s grácií Obi-Wana Kenobiho. Nicméně mám pocit, a to nejsem žádný ultra fanoušek žánru, že pokud se právě tyto dvě mechaniky řádně vybrousí, máme dost možná tu čest s novým šampionem battle royale.
zdroj: Archiv
