Když tedy redakce IGN oslovila vrchního producenta Dishonored Juliena Robyho, co říká na vyjádření dvou výše zmíněných videoherních kravaťáků, odpověď byla jasná: „Když je hra dobrá a má dobrý marketing, tak nezáleží na tom, jestli to je nebo není nová značka - lidé si ji najdou. Speciálně v této době, protože už pár let po sobě tvoří nabídku na trhu jen samá pokračování, pokračování, pokračování. Podle mě už jsou lidé unaveni z toho, že musí hrát tu samou věc pořád dokolečka.“
Julien Roby má samozřejmě pravdu, že už jsou lidé unaveni. Ale to budou vždycky z něčeho, z čehokoli. Když to přeženu, tak by je po čase unavilo i to, kdyby firmy chrlily stále nové a nové herní značky, aniž by některou z nich čas od času rozpracovaly do dalších dílů - pokud by na to měla potenciál.
Stejně tak by bylo únavné, kdyby všechny ty nové hry používaly stále stejné herní mechanismy, čehož jsme byli, jsme a budeme také v určitých obdobích svědky. Stačí si vzpomenout třeba na vlnu realtimeových strategií, doomovek nebo klonů Canabaltu. V rámci těchto vln vznikaly desítky nových her, ale všechny byly ve výsledku úplně stejné. Vyplývá z toho, že to, co nás na mnohačetných sériích unavuje, není samotný fakt, že mají šest a více dílů, ale to, že jednotlivé díly jsou stejné nebo staví na těch stejných základech. V tomto ohledu pak není rozdíl mezi stejnými hrami v jedné sérii a stejnými hrami v jednom žánru.
Neukojitelná touha po něčem jiném a novém tu zkrátka bude pořád, stejně jako touha po tom, co už známe, jen v bledě modrém. Kdyby hráči o pokračování svých oblíbených značek nestáli, tak by je firmy nedělaly a nevydávaly. Podstatné je dosažení jisté rovnováhy.
Firmy neurčují, co se bude kupovat, to určuje trh, ačkoli to tak ze subjektivního pohledu jednotlivce nemusí vypadat. Proto je pro firmy uvedení nové značky vždy rizikové – neexistují data o tom, jak na takovou hru trh zareaguje a jede se podle predikcí nebo na základě čiré důvěry ve schopnosti známých a zkušených tvůrců. A právě to je podle mě příklad Dishonored.
Z tohoto důvodu si tedy nemyslím, že Dishonored je ukázkovým příkladem, že i ke konci konzolového cyklu se firmám obecně vyplatí uvádět nové značky. Je to výjimka, která dostala zelenou z různých důvodů (zkušení tvůrci; entuziasmus Bethesdy z nového týmu, kterému povolí menší experiment apod.), jen ne proto, aby světu ukázala, že i ke konci konzolového cyklu lze úspěšně odlaunchovat novou značku. Nehledě tedy na to, že hra ještě nevyšla a tvrdit dopředu, že bude komerčně úspěšná, je poněkud předčasné. Že bude dobrá, to už si ale tvrdit dovolím…
Stejně tak si dovolím tvrdit, že je to ideální ukázka nové herní značky, která sice vychází z mnoha vzorů, ale na věc jde po svém, což je znát na grafické stylizaci i na herních principech. Přesvědčit se o tom budete moci už za měsíc, hra vyjde na PC, PS3 a X360 12. října.
