| Autor: Mickey Mouse Publikováno: 15.listopadu 2001 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Základem Ghost Reconu je singleplayerová kampaň složená z patnácti na sebe volně navazujících misí. Autoři tvrdí, že se jedná o příběhem propojenou kampaň, já bych ale raději volil označení volná série dílčích misí. To ale není podstatné. Důležité je to, že do hry nastupujete jako komando většinou až šesti profesionálních zabijáků rozdělených až do tří týmů označených klasicky A, B, C, neboli vojenskou hantýrkou Alpha, Bravo a Charlie. Záměrně píšu, že nastupujete jako tým a ne voják, neboť máte možnost při hře kdykoliv přepnout a hrát za kteréhokoli člena vašeho komanda. Tím se můžete nejen přepínat do různých rolí, ale zároveň se přenášet do různých lokací v mapě tam, kde se jednotlivé týmy právě nacházejí. Tím, že se přepnete na nějakého hráče, se automaticky stáváte vedoucím daného týmu a ostatní se řídí vašimi příkazy, následují vás a chovají se rovněž podle vašeho příkladu. • Taktická příprava Každá mise začíná briefingem, čili zprávou o vzniklé situaci s vytyčením cílů následné operace. Nutno říct, že zde udělali tvůrci oproti Rainbow 6 výraznou změnu k lepšímu v tom, že není třeba překlikávat a procházet složitým systémem oken. Vše umístili do jednoduchého systému, který je jednak velice přehledný i názorný, a zároveň zahrnuje vše podstatné, co potřebujete zjistit či nastavit. Briefing je velice dobře namluvený a současně máte možnost si jej celý přečíst v klidu na obrazovce. Ani to ale není nutnost a netrpělivý hráč jej může přeskočit a podívat se jen na dílčí úkoly, které každá operace obsahuje společně s označením v mapě, kde se onen úkol má provést. 
zdroj:
tisková zpráva
Následuje sestavení komanda, které je celé možné vytvořit automaticky stisknutím jediného tlačítka, anebo si můžete sestavu poskládat z dostupných žoldáků sami a rozdělit ji do týmů podle vlastního gusta. Každý hráč navíc může zastávat funkci střelce, snipera, demoličního experta anebo podpůrné palebné síly. Každému typu je pak předdefinováno několik charakterů lišících se mírně svojí výbavou. Ze zbraní najdete ve hře pistole, automatické zbraně, ostřelovačky, granátomet i ruční výbušné granáty. Nechybí ani raketomet s protitankovými střelami, neboť i mobilní opancéřovaná monstra ve hře najdete a budete si s nimi muset poradit. Výběr zbraní podle mého gusta mohl být bohatší, ale budiž, je tu od všeho něco a nic tu vyloženě nechybí. Nejsem nadšený ani z předvolených kitů a nemožností si sám vybrat, co si chci přesně vzít, ale to proberu všechno dále.Pokud máte tedy sestavené komando, nic už nebrání skočení do hry. Patříte-li k opatrným hráčům a rádi si nejprve osaháte novou hru, její možnosti a otestujete zbraně, doporučuji ve hře navštívit instruktážní kurz, který vás provede všemi důležitými činnostmi od pohybu přes použití zbraní a výbušnin na speciálních střelnicích, až po zkoušky zadávání povelů spoluhráčům. Celý kurs můžete absolvovat v pořadí, jaké vám bude vyhovovat, nikdo vás nikam nehoní a můžete si procvičovat, co chcete. • Do boje! Vlastní mise začíná objevením se v mapě v lokaci, která vám byla v briefingu označena jako místo vysazení. Vše začne nejspíš tím, že se přepnete do mapy, rychle se zorientujete a zadáte jednotlivým týmům úvodní povely nejčastěji tím, že jim v mapě ukážete, kam se mají přemístit. To se provádí velice jednoduše - tak, že si vyberete daný tým a klikáním do mapy zadáte waypointy, mezi kterými se vytvoří automaticky spojnice ukazující cestu, kterou se tým vydá. Je to snadné, rychlé a efektivní. Sám se pak přepnete na jednoho z vojáků a v jeho roli jdete do boje. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jak jsem již psal, jste automaticky vůdcem svého týmu, takže kam se vrhnete, tam vás kamarádi následují, přičemž zbývající týmy dělají to, co jste jim přikázal. Když tým dojde na konec svých waypointů, čeká na další rozkazy. Pokud potká cestou nepřítele, začne s ním automaticky bojovat a vám se na HUDu oznamuje, jak se situace vyvíjí. Samozřejmě se můžete přepnout na některého z bojujících vojáků a bitvy se sám přímo zúčastnit. • Systém zdokonalování postav V celé hře jde o to přežít a úspěšně splnit vše, co se od vás čeká. Do herního systému je zabudován jakýsi systém zdokonalování, kdy všichni přeživší hráči po skončení mise získávají nějaké zkušenostní body a vyznamenání a zároveň se tím zdokonalují v atributech jako je zacházení se zbraní, tichý pohyb, odolnost a vůdcovské schopnosti. Většina misí zahrnuje několik povinných úkolů a jeden úkol nepovinný. Pokud jej splníte, dostanete za to nějakého specialistu, který vyniká některou vlastností nad ostatní a jehož můžete obsazovat do svého komanda v dalších misích. Po úspěšném dokončení mise se vám tato zpřístupní i samostatně a můžete si do její mapy kdykoli skočit a zahrát si ji znovu, navíc i v jiných módech než jen tak, jak jste ji hráli v kampani. • Variabilní mise 
zdroj:
tisková zpráva
Na rozdíl od série Rainbow 6 jsou herní mapy, na nichž Ghost Recon budete hrát, většinou otevřené venkovní lokace, čítající údajně prostor o rozloze v přepočtu až 400 x 400 metrů, což je slušný lán. Pochvalu hra dostává za to, že náplně misí jsou velice variabilní, rovněž prostředí se mění tak, že každá nová mise je pro vás nová a zajímavá. Dokonce zde má vliv i počasí a může pršet, sněžit, být jasno, slunečno či pod mrakem. Je tu i oslňující západ slunce, kdy vám svítí do očí až není pořádně vidět anebo se může operace odehrávat v noci, kdy efektně využíváte systému pro noční vidění. Paráda.Náplně misí jsou rozličné - od eliminace nepřátelského tábora přes vyhození něčeho do povětří, osvobození zajatce a jeho odvedení do bezpečí, zničení důležité nepřátelské lokace, zastavení obrněné kolony apod. Boje se odehrávají třeba ve volné přírodě plné přírodních překážek, za nimiž může všude číhat nebezpečí. Rovněž se ale ocitáte v ulicích měst, na letištích, v otevřených lokacích i uvnitř budov apod. Někdy jdete do tajné tiché operace, jindy naskočíte do mapy a kolem už zuří bitva a létají kulky. Prostě hra je v tomto ohledu velice variabilní, což prospívá její hratelnosti obrovskou měrou. Za zmínku stojí také fakt, že hru můžete provozovat ve třech obtížnostech, které se od sebe liší hlavně inteligencí nepřátel. • Jenže jak je to s realitou? Nyní se dostávám po dlouhém teoretickém úvodu k vlastním dojmům, které na mě hra udělala v průběhu testování. Ačkoli vše, co jsem dosud napsal, může znít velice lákavě, ve skutečnosti není vše tak, jak by se zdálo na první pohled. Při hraní budete postupně zjišťovat věci, které vám asi budou vadit. Začněme třeba onou realitou, kterou autoři zdůrazňují v každé druhé větě. Nevím, co tím konkrétně myslí a ani jejich smysl pro detail mi není tak zcela jasný. Začněme třeba pohybem. Hra umožňuje chodit, běhat (to vše i v podřepu) a plížit se, dokonce tu je i nakukování za roh. To je vše v naprostém pořádku. Ale proč nemohu nadskočit? Díky tomu je pro mě nepřekonatelnou překážkou třiceticentimetrový výstupek, pohozený dopravní kužel i jakýkoli malý předmět, které se navíc chovají jako přibité. Proč? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Při pohybu v mapě zjistíte i další věc - když se dostanete k nějakému srázu, z něhož se můžete rozhlížet po okolí, střílet po nepřátelích apod., zjistíte, že tento sráz je vždy nepřekonatelný a sjet po něm či spadnout dolů je prostě nemožné. To samé platí o pádu z mostu, do vody atd. Nelze dokonce vylézt ani na kdekterý mírný svah, jehož sklon je minimální. Proč? 
zdroj:
tisková zpráva
Již jsem zmínil, že nemáte možnost si sami vybrat do hry výbavu, jakou chcete, ale jste odkázáni na předdefinované kity, navíc značně omezené zbrojním arzenálem v podobě dvou nějakých zbraní a dost (jako jedna ze zbraní se počítá i případný dalekohled, zásobníky s náboji navíc, granáty, nálož apod.). A to nejsme zdaleka u konce. Představte si, že vystřílíte náboje a zůstane vám jen pistole, která na nějaké strašení soupeře s kulometem není. Naštěstí jste pár chlápků odrovnali, tak si jdete sebrat to, co oni již potřebovat nebudou. Ale co to? Ono to nejde? Ono nejde sebrat ze země plně funkční zbraň plnou nábojů? Proč proboha? • Další herní omezení Za chvíli zjistíte další překvápko. Hrajete misi, kde je jedním z cílů vyhodit do povětří třeba most. Nejprve to zkusíte raketometem, jehož střela projede tankem jako máslem. Ale co to? Dřevěný most tvořený pár polínky se ani nehne. No tohle... Ale co, mám v týmu chlápka, co s sebou nese nálož, tak odpálím most tak, jak se to dělat má. Ale bacha, tento chlapík je pro vás naprosto nepostradatelný, neboť jak vám jej zabijí, je všechno v háji, protože nikdo jiný z vašich „specialistů“ nemůže sebrat tu pitomou bombu, kterou nesl, a odpálit ji za něj. To samé platí v případě, že musíte raketou zastavit tank. Jak sejmou chlapa s raketometem, je mise v háji, i když vám zbyli všichni ostatní členové, dokonce třebas i jiný rakotemetčík (to vám hra napíše, že máte málo raket). Není to hloupé? Ptáte se, proč to tak je? Já taky. 
zdroj:
tisková zpráva
Jak jsem už vzpomenul, můžete při hře používat mapku (nijak moc podrobnou, ale stačí), v níž se jednak rychle orientujete, navíc zde zadáváte trasy pohybu vašim oddílům. Stejně tak můžete ještě používat obdobné okno, na němž vidíte seznam členů a stav vašeho komanda. Na obojí je při hře třeba občas mrknout a očkem zkontrolovat situaci. To je sice fajn, ale když se pohybujete a přepnete na mapu, tak po uvolnění této klávesy sice mapka z obrazovky zmizí, ale vy stojíte a ani se nehnete. Musíte pustit a znovu stisknout klávesu pro pohyb (i doplňkovou pro běh). To je těžký opruz i v případě, že to není bug, ale úmysl. V případě zobrazení seznamu komanda při uvolnění příslušné klávesy pro jistotu zůstane okno pořád zobrazené. Dokonce je nezavřete ani opětovným stiskem oné klávesy. Musíte použít jinou, tu, kterou přepínáte mapu.Jak jsem již nadhodil, je za splnění speciálního úkolu přidán do týmu nějaký ten specialista. Nojo, ale plnění těchto úkolů má taky jeden nelogický háček. Pokud totiž nejprve splníte úkoly povinné, hra se bez ptaní automaticky ukončí a je to. Nedostanete příležitost se k poslednímu úkolu vůbec dostat. Proč to tak je, se snad už ani ptát nebudeme. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nejlepší taktika - vlk samotář Když se připravuji do boje, vytvářím si týmy a plním je vojáky. Bohužel jsem omezen nejen na pár vojáků celkově (což bych chápal), ale nemůžu mít v jednom týmu víc než tři chlapy. Když budu pátrat po důvodu, nejspíš mě napadne, že to je schválně proto, aby se raz dva neprovalilo, že velice často je hra v jednom týmu mnohem lepší než členit pár vojáků na tři dílčí jednotky. Tím by ale jaksi utrpěla celá idea hry, která není zase tak geniálně zpracovaná, jak se říká. Ona inteligence mých spoluhráčů není nejvyšší, ale naštěstí ani soupeři na tom nejsou líp, takže je to tak fifty fifty. Někdy se nechají snadno postřílet mí vzdálení kámošové, jindy překvapí a vyhladí soupeře bez vlastních ztrát. Nicméně pořád je tu skutečnost, že co si neuděláte sami, na to se nelze spolehnout. Proto je nejlepší taktika netaktizovat, vtělit se do pozice toho, kdo je na splnění mise nejpoužitelnější a jít splnit úkoly sám. Ostatní mezitím zašijete někam, kde je snad nikdo nenajde a tak máte největší šanci dovést domů co nejvíc členů. 
zdroj:
tisková zpráva
Zamrzí i to, že nelze dávat příkazy jednotlivým vojákům, ale jen všem naráz. I celkový rozsah povelů je na podobnou hru dosti omezený. Navíc členové týmu, v němž jste i vy, se chovají podle vás - když si lehnete, tak si lehnou, když běžíte, běží za vámi. Zní to fajn, ale co když chci, aby sniper ležel a hlídal louku a já po ní chci přeběhnout? Tak tohleto nepůjde... Ave realito, dostáváš řádně na *rdel.• A co zbraně? Realita se v podobných hrách vyjadřuje i chováním zbraní. I zde je lepší pálit z klidu než za běhu, kdy se rozptyl kulek děsivě zvětšuje. Ale pokud mám mluvit o realitě zbraní, zakončím ji u toho, že jediná kulka znamená ve většině případů okamžitou smrt. Mno, nechám na vás, jestli je to pro hru dobře či ne. Nereálné mi přijde ale třeba to, že jednou dávkou pokosím samopalem na několik desítek metrů celou partu nepřátel. Ti se začnou kácet hned, jakmile stisknu spoušť. A taková střelba z pistole na velkou vzdálenost? Malina! Pokud u toho nebudete sprintovat, tak trefíte mouchu v letu. No a že utíkám se zamířenou snajperkou nikoho z týmu puntičkářů, pod jehož prací je Tom Clancy podepsaný, taky nijak nevzrušuje. A myslíte, že je rozdíl, jestli trefím soupeře do stehna či do hlavy? Hádejte... Tedy teoreticky prý ano. Na každém hráči má být jedenáct různých zásahových zón. Rozdíl v nich ale téměř žádný nevidím a když pistolí přes celou louku sejmu pěti kulkami tři chlapy, přijde mi to hodně divné. Razance primárních zbraní jsou takové, že jak trefíte, je ámen téměř tutově, zóna nezóna. Dokonce onen rozptyl, který při dávce vznikne, vám spíš pomůže než uškodí, protože sejme i toho, na nějž nemíříte anebo míříte špatně :) 
zdroj:
tisková zpráva
No a k realitě si přisadím ještě nejaký ten postřeh. Tak třeba jste vybaveni ukazatelem, který vám ukazuje sever, směr vaší cesty apod. Navíc ale také červeně automaticky detekuje nepřítele v okolí, aniž ho vidíte vy nebo kdokoli ze spoluhráčů (konkrétně v okruhu 40! metrů). Co je zase tohle za blbost? To se přece ve válce nestává, nebo snad ano? Obdobně je tomu, když se někdy kouknu do mapky a ejhle! Kus přede mnou jsou v ní zakreslené červené čtverečky. Tak vypnu mapu, opatrně se daným směrem přiblížím a zase ejhle! Jsou tam, kluci jedni nepřátelský! A jak je v této hře běžné - v klidu zakleknu, nikým nepozorován zamířím a ratata! Je po nich, než bys řek švec. Pro zajímavost ještě doplním, že mí nepřátelé onen zázračný aparát na detekci nepřátel nemají. Píšu pořád o obtížnosti Elite, což je ta nejvyšší možná.• AI Začnu-li popisovat dojmy z umělé inteligence nepřátel, mé pocity budou smíšené. Občas překvapí velice příjemně, jindy zase jakoby to nebyli ani oni. A to jak spoluhráči, tak nepřátelé. Nezřídka se stane, že kosím partu protivníků a až jsem s nimi hotov, s pocitem klidu přebíjím, kontroluji komando apod. A tu najednou ze zálohy šup ho! Střela do týla a amen. Jiná parta uslyšela štěkot a přišla ze zálohy na pomoc. Mazaní byli a pěkně se mnou vyběhli. Stejně tak někdy vystřelím po nepříteli a jeho kolegové v okolí se hned rozutečou, schovají, zaujmou pozice a brání. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jindy ale v naprosto obdobné situaci hážu granáty, které by probudily i hluchého, ale opodál stojící voják v klidu kouří svou poslední cigaretu a nijak ho šrumec okolo nevzrušuje. Někdy vidím hlídku tří vojáků, jednou ranou prvního z nich sejmu, a zbylí dva stojí na místě a čekají, až stejným způsobem odbavím i je. Problémy s AI jsem měl i při pohybu ve vícepatrových budovách. Nezřídka se mi stalo, že se vojáci zasekli každý v jiném patře a ačkoli si byli v podstatě vzdušnou čarou velmi blízko, byli ve skutečnosti každý úplně jinde. • Grafika a zvuk Pokud budeme posuzovat grafickou stránku hry, je na jedničku. Kvalitní grafika jak terénu, stromů, které se dokonce ohýbají ve větru, tak i všeho ostatního dělá hru velice atraktivní, i když celý základ mapy je tvořen několika polygony a terénní nerovnosti jsou díky tomu dosti hranaté. I takové ztvárnění pohledu skrz aparát pro noční vidění, který v nočních misích nesundáte z hlavy, je velice efektní. 
zdroj:
tisková zpráva
Daň, kterou musíte zaplatit, je ale v podobě vyšší hardwarové náročnosti, kterou jednoznačně hra vyžaduje. Především to bude chtít kvalitní 3D kartu. Na mém Pentiu 4 1.7GHz, 512MB RIMM paměti, ale osazeném pouhým Matroxem G400 32MB, jsem si nezahrál výš než v 800 x 600 se stažením všech detailů na minimum včetně barevné hloubky. Nutno ovšem hned říct, že i po tomto dramatickém úkonu všechno vypadalo pořád velice hezky. Velice zdařilá jsou i ovládací menu, což celou hru maximálně zpřehledňuje.Zvuková stránka hry je hlavně v podobě doprovodné hudby, čtených briefingů a zvuků zbraní. Hudba je na velmi dobré úrovni, ale měl jsem pocit, že se mi jaksi podvědomě zcela ztrácí. Zvuky zbraní mě nijak neomráčily, řadil bych je na střední úroveň, jakož i radiové hlášky a další lomoz ve hře. • Struktura multiplayeru Nedílnou součástí hry je i multiplayer, což jistě potěší kde koho. Nabízí několik herních variant a módů. Vlastní struktura multiplayeru je trochu složitější. Jednak zde najdeme tři způsoby multiplayerové hry - Solo, Team a Co-Op. V Solo hře hraje každý za sebe, v Team variantě hrají týmy a v Co-Op hrajete také v týmu, ale trochu jinak. Pro Solo hru existují tři herní mody - Hamburger Hill, kde jde o to vydržet a bránit určitou lokalitu. Dále tu je LastMan, což je obdoba Last Man Standing, kde vyhraje ten, kdo vydrží nejdéle a nakonec mod Sharpshooter, což je hon za fragy, čili klasický Deathmatch. V režimu Team jsou k dispozici rovněž Hamburger Hill a LastMan, navíc je tu mod SAR, kde jde o to dovést rukojmí do domovské základny. No a konečně mod Co-Op nabízí Firefight, kde jde o to zlikvidovat všechny nepřátelské vojáky. Pak tu máme Recon, kde se snaží jeden tým dostat do únikové zóny a protivník se mu v tom snaží zabránit. A konečně Mission, což je odehrání klasické mise tak, jak jste ji hráli v singleplayeru, ale s vámi mohou v týmu nastoupit živí spoluhráči. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Abych řekl pravdu, některé herní mody mi k této hře ani k mapám (které často představují mapy z singleplayer kampaně) nepřijdou vždy ideální. Navíc nepřítomnost botů dělá ze hry čistě síťovou nebo ještě spíše internetovou záležitost. A co je na multiplayeru úplně podivné, je způsob, jakým se hra spouští. Server totiž jde spustit až poté, co se hráči připojí. Pokud si třeba spustíte hru sami s tím, že si projdete v klidu mapu apod., tak se hra spustí a ihned vás jako jediného hráče rovnou ohodnotí jako vítěze a po vteřině se sama zase zruší a je konec. Přijde mi to podivné a přinejmenším nepraktické. Ale takových podivností ve hře jsme už probrali dost a dost. • Igor jako herní editor Igor je malé překvápko, které najdete v adresáři s hrou v podobě spustitelného souboru igor.exe. Jedná se o jakýsi editor hry, což jistě kdekoho potěší. Přiznám se, že jsem ještě neměl čas se s jeho možnostmi podrobně zabývat, ale můj dojem je ten, že se zřejmě nejedná o level editor jako takový, kterým si lze vytvářet vlastní mapy. V případě Igora jde o možnost si stávající mise ve hře mírně upravit a tím hru v nich změnit. Našel jsem možnosti změny počasí i denní doby. Dále zde najdete různé editory, jimiž lze ovlivnit chování hry - můžete upravovat vlastnosti zbraní, jejich účinnost, vytvářet vlastní hráčské kity, nastavovat míru zranění v již zmiňovaných 11ti zásahových zónách atd. Pokud si tedy chcete pohrát i tímto způsobem, můžete se snadno ponořit do uživatelsky příjemného a přehledného editoru. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Shrnu-li vše, co jsem o hře napsal a tím vyjádřil své dojmy, musím nakonec konstatovat, že to mohla být super pecka, nebýt naprosto zbytečných a často úplně nepochopitelných prvků, jejichž logiku marně hledám doteď. O řadě omezení mám dojem že jsou ve hře kvůli tomu, že by se jinak nedala hrát a nic lepšího autory nenapadlo udělat, než ji nějakým primitivním způsobem omezit. Já každé zbytečné omezení ale beru jako chybu a neschopnost se vypořádat s problémem. Přijde mi to jako řešit v případě tvorby závodního simulátoru problém se zatáčením tak, že zruším volant a zatáčky.Navíc díky právě těmto nesmyslům nemyslím, že by hra nějak uchvátila top hráčskou veřejnost, kde jsou na podobné věci hodně hákliví. Na druhou stranu mě tyto chyby samotného velice mrzí proto, že často je hra velice zajímavá, přináší atraktivní lokace a spousta věcí je provedena velice působivě a přímo tlačí hráče k tomu hrát dál. Opravdu nechápu neobvyklou rozporuplnost herních prvků a už vůbec netuším, proč vývojový tým neustále všude v rozhovorech zdůrazňuje onu realitu, které je ve hře jako šafránu právě díky všem těm nelogičnostem a omezením. Pokud budu ještě hodnotit hratelnost, tak ta se zvrhne vzápětí poté, co vstřebáte všechna omezení a kompromisy a zjistíte, jak to celé funguje. Zatímco vy se plížíte a používáte indikátor nepřátel, oni nic takového neznají a vestoje kouří anebo se rozhlíží, nicméně pokud nemáte velký pech, víte o nich mnohem dřív než vás vůbec stihnou zaznamenat. Pak stačí namířit a vypálit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Takhle projdete celou mapu, přičemž si splníte v poklidu všechny úkoly. Výjimkou jsou snad mise, kdy jste hozeni rovnou do zuřící bitvy. Hra trpí tím, že výborná myšlenka není moc dobře převedena do hratelnosti a tak každý, kdo čeká víc než postupné strojově se opakující kosení panáků, u hry dlouho nevydrží. • Budoucnost her s rozsáhlými mapami? Osobně se ani nijak optimisticky nestavím k trendu tohoto typu her s rozsáhlými mapami, kde na vás může kdokoli prakticky odkudkoli vystřelit a vy nemáte vůbec šanci se bránit. Je to celé o náhodě a v multiplayeru, kde se živí hráči pohybují zcela libovolně, to platí dvojnásob. V singl misích si všimnu nepřátel, kteří většinou nekrytí stojí tak, že jsou z dálky patrní. Pokud pak některý z nich se náhodou kryje či leží, šance na jeho spatření je blízká nule a tak na oplátku on sejme mě. Tomu ještě přidává i asi jediný reálný prvek ve hře, a to fakt, že jediná kulka většinou znamená smrt. 
zdroj:
tisková zpráva
Nevidím přílišnou zábavu v tom, že se plížím čtvrt hodiny mapou, rozhlížím se všemi směry a tiše našlapuji, abych pak koupil kulku nevěda odkud a jak. Tohle je možná realita, ale my mluvíme o hře. A co tedy dělat potom - kempovat a čekat, že to jeden nevydrží, zvedne se a půjde se nechat odstřelit v naději, že třeba narazí na nepřítele zezadu? Přeci jen, když zalehnutý nepřítel má velikost několika pixelů v barvě okolí (čili není vidět), je jeho nalezení náhoda a pro něj naopak není vůbec otázkou umění chodícího nepřítele v naprostém klidu odprásknout, přiblíží-li se z té správné strany. Nechci hru odsuzovat, ale nějak mi její multiplayer nesedí, kromě možnosti hrát ve více lidech kampaně jako v singlu.Třeba si představte mód LastMan v lese 400 x 400 metrů. Co se asi tak může dít? Leží každý za pařezem? Anebo všichni zběsile pobíhají? Ať tak či onak, co z toho? A to nemluvím o finále, kdy zbyli poslední dva. Jak dlouho budou bloudit a hledat jeden druhého? Já to zkoušel a nenašli jsme se... Stáhněte si: Demo (77 MB), Video (15 MB), Trailer (3 MB) |
| Mickey Mouse připravil: jd |
