Když poprvé vyšla strategie Men of War (pod názvem Outfront/Soldiers: Heroes of World War II), měla nevýhodnou startovní pozici. Nikdo ji moc neznal ani marketingově výrazně netlačil, pocházela z Ruska a navíc se v prvních momentech hraní zdála být nemístně těžká. Jen pár zasvěcených, alespoň v našich luzích a hájích, ji dokázalo ocenit a užít si detailního ovládáním každého vojáka, jenž měl i vlastní inventář. Mnozí si také oblíbili možnost ručně řídit jednotlivá vozidla nebo jakoukoli jinou zbraň a nebýt tak vždy v rukou nedokonalé umělé inteligence. Kvalita hry je celkově jen těžko zpochybnitelná.

Válečné strategie, vycházející pod značkou Men of War, jsou překvapivě hodně dobré. Mnoho herních ignorantů však nad nimi mávlo rukou jen proto, že je obtížnější do nich proniknout. Ne každý holt unese fakt, že se v realtime strategii musí piplat s inventářem pidi-mužíků pod sebou, obírat mrtvé o náboje a takřka vést každý krok jednotlivých vojáků. Kdo se ale složitějším ovládáním MoW her popere, tak zjistí, že detailní taktická práce ve skutečnosti nabízí neuvěřitelnou svobodu hraní, umožňuje zábavně a podrobně plánovat akce a neponechává prostor k výmluvám na hloupé AI.