"Hry jsou pořád příliš posedlé technickou inovací, takže vždycky skončíme u recyklace stejných nápadů, jejich aplikace ve stejných kontextem a takhle to každých pár let rotujeme. Před deseti lety to byly možnosti fyzického ovládání jako Wii a Kinect. Na ty jsme už ale zapomněli a další na řadě je virtuální realita. Máme tendence přeskakovat od jednoho trendu k druhému jako by to byly plošinky v Mariovi, ale neuvědomujeme si, že nám vlastně mizí pod nohama," řekl Bogost v rozhovoru pro ESA.
Na jednu stranu má Bogost pravdu, ale na druhou stranu lze říct, že se hry vždy přizpůsobují novým technologiím a platformám. Bude virtuální realita definitivní a konečnou platformou, na kterou budou moct vývojáři v klidu dělat hry další desítky či stovky let? Určitě ne. Po virtuálně realitě mohou přijít hologramy, znovu augmentovaná realita a bůhví co ještě. Podstata her je totiž mnohem více technologická a komplexnější než je tomu u fotek či videa.
Ke znatelnému posunu her po stránce obsahové i formální dojde ve chvíli, kdy platformy a technologie budou naprosto nudnou a samozřejmou součástí každodenního života. V malé míře prý můžeme náznaky něčeho takového vidět u mobilních telefonů. Jejich zásadní inovace se v posledních letech zpomalily natolik, že vývojáři mohou více řešit hry jako takové, a ne technologie, které dílo pohání.
Jak z toho ven v případě her pro PC a konzole? Bogost navrhuje, aby se tvůrci, hráči i kritici začali opravdu hluboce zajímat o věci a témata, která s hrami absolutně nijak nesouvisí. Své zájmy si pak mají všichni následně spojit s hrami a obráceně. Hry, hráči i herní vývojáři jsou prý příliš zahledění do sebe a žijí v pomyslné bublině, která je nevědomky izoluje od okolního světa.
"Nejvíc se bojím toho, že hry jsou příliš uzavřené. Že přemýšlíme příliš interně, zajímáme se jen o sebe a ne o ostatní věci. A lidí, kteří se zajímají o hry, je dostatek na to, aby to působilo tak, že "vyhráváme". Ať už to znamená cokoliv. Ve skutečnosti ale prohráváme. Hry byly zábavou pro úzkou skupinu, teď jsou zábavou pro širší skupinu. Nic proti tomu, ale musíme se propojit s celým světem, všemi jeho zákoutími a zajistit, aby byly hry součástí konverzace na všemožná témata," navrhuje Bogost v rozhovoru pro ESA.
