První Alien Breed vyšel koncem roku 1991 na Amigu jako druhá hra tehdy začínajícího Teamu 17. Titul, očividně inspirovaný klasikami jako Gauntlet, se stal okamžitým hitem hlavně díky sázce na atmosféru čerpající z filmové ságy o Vetřelcích. Na svou dobu ucházející grafiku a perfektní design úrovní doplnil i nezapomenutelný zvukový doprovod tehdy dvacetiletého Allistera Brimbla. Nešlo jenom o hudbu, ale i o zvukové efekty, se kterými si tenhle anglický skladatel skutečně vyhrál a bez nichž by Alien Breed nikdy nedokázal upoutat tak velké množství hráčů. Pro ilustraci, Brimble později v jednom z rozhovorů prohlásil, že zvuk, který vydávají umírající vetřelci je vlastně resamplované mňoukání čerstvě narozených koťat.
Samotná náplň hry byla absolutně přímočará. Jednotlivé úrovně představovaly patra a hráčův úkol spočíval v probití se skrz zástupy vetřelců k výtahu, který jej odvezl do dalšího levelu. Na začátku článku zmíněné varování se pak ozvalo ve chvílích, kdy se celá úroveň hroutila a vy jste museli k výtahu doběhnout v daném časovém limitu. Vzhledem k tomu, že vetřelci se v úrovni neustále respawnovali, nešlo o nic lehkého a snadná nebyla ani hra jako taková. Verze pro Amigu byla v některých chvílích tak těžká, že bez úmorného cviku nebyla pro osamoceného hráče takřka zvládnutelná. Naštěstí zde byl perfektně fungující co-op mód, kterého mnozí hráči využívali značně originálním způsobem. Pokud jednomu z hráčů došly náboje, mohl posloužit alespoň jako živý štít, který klestil cestu dál a obětoval se ve prospěch vyššího dobra. ;-)
Verze pro PC, kterou najdete v balíčku s Tower Assault na GoG.com, vyšla až v roce 1993, přičemž o port se nestarali přímo Team 17, ale firma MicroLeague. Bohužel je nutno dodat, že šlo o dosti nepovedenou konverzi - autoři se nedrželi striktně původní hry, ale vymysleli své vlastní úrovně, které jsou mnohem hůře nadesignované, než originál. Ve hře chybí některé typy nepřátel i zbraní a její obtížnost je rovněž mnohem nižší, než u verze pro Amigu. Není divu, že na PC se Alien Breed nedočkal nikdy velkého ohlasu, a pokud se hru rozhodnete zkoušet dnes, možná není od věci tuto konverzi úplně obejít a pustit si původní hru přes emulátor. Team 17 nedávno povolil fanouškům ze stránky dream17.info dát k legálnímu stažení image svých amigáckých titulů, takže se sháněním není problém.
Každopádně, nepovedená a opožděná konverze prvního dílu nejspíše zapříčinila, že se na PC neobjevil Alien Breed II, ale rovnou třetí díl série, Alien Breed: Tower Assault. Ten přišel s celou řadou novinek v čele s nelineární hratelností. Úrovně měly několik východů a k cíli se tak mohl hráč dostat různými způsoby. Tower Assault vyšel v roce 1994 a na Amize CD32 a PC byl k dispozici dokonce v CD verzi. Ta obsahovala hrané intro ve stylu „běžte a nakopejte těm vetřelcům prdele” a hudební Brimblovy hudební tracky v maximální kvalitě. PC a Amiga verze se od sebe v tomto případě moc neliší a v balíčku na GoGu si tedy můžete Tower Assault vychutnat v plné kráse. Stojí to za to.
V době, kdy jsem sepisoval tento článek, vyšlo na GoGu už několik her od Team 17. Vedle balíčku Alien Breeda se dostalo i na World Rally Fever, Worms United a nakonec i na plošinovku Superfrog. U ní se ještě chvilku zastavím. PC verze této „sonicovské” arkády vyšla na PC rovněž s ročním zpožděním oproti originálu a bohužel neobsahuje úžasné intro Erica W. Schwarze, kterým jsme svého času okouzlovali přítomné PCčkáře. Naštěstí, dnes se na něj můžete podívat alespoň zprostředkovaně. Hra jako taková už dnes asi ničím nepřekvapí - jde o standardní skákačku s pohádkovým příběhem a roztomilou grafikou, která maskuje mnohdy frustrující obtížnost. Na PC se navíc superžába ovládá o poznání hůře než na Amize, takže pokud se odhodláte k jejímu zakoupení, očekávejte pořádný test vašich nervů.
