War on Terror - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

War on Terror - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 5. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Svět svobody a lidské sounáležitosti, bez snědých pánů se samopaly. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma boje proti terorismu, opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“

Autor: Martin Holas
Publikováno: 15.května 2006
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: prodávaná/anglická
Doba recenzování: 10 dnů

Obrázek zdroj: tisková zpráva Svět svobody, lidské sounáležitosti a recyklačních kontejnerů, bez snědých pánů se samopaly i jejich zvrácených plánů. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma hrdinského boje proti terorismu, v tomto případě opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“ Design většiny současných real-time strategií se spokojí s kýblem nepůvodní nudy a v něm plovoucím plivancem vlastních novátorských nápadů. Ani vývojářský tým Digital Reality (Desert Rats vs. Afrika Korps, D-Day) se od tohoto zavedeného schématu nesnaží příliš odchylovat a než aby se pouštěl do dobrodružství na vlastní pěst, ve War on Terror spíše kopíruje věci léty osvědčené.

 Boj s teroristy po sté první
Příběh je umístěn do velmi blízké budoucnosti, přesněji řečeno roku 2008. Hlavní zápletka a všechny ostatní dějové náležitosti se ale vyvíjí absolutně předvídatelně. Vše je vyprávěno z pohledu investigativní reportérky, která se zaplete do bojů mezi vojáky World Forces (organizace, snažící se potírat terorismus všude, kde ho vidí – a že ho vidí úplně všude) a členy teroristického spolku the Order, majícími tentokráte za lubem cosi opravdu velkého. No a pak už stačí přihodit dramatizující třetí stranu, komunistickou Čínu, a další světová konspirace je na světě.

Na příběhové linii vás pravděpodobně zaujme více než obsah vata, do které je zabalena. Děj je prezentován formou líbivých malovaných obrázků a na podobnou RTS nezvykle rozsáhlých doplňkových textů u briefingů a podobných příležitostí. Mile mě překvapila i drobnost, že po každém neúspěšném pokusu o dokončení mise je vám ve stručnosti slovně zformulováno, jaký měla vaše neschopnost dopad na světové dění. Takové maličkosti většinou dodávají hernímu prostředí punc uvěřitelnosti. A War on Terror nelze odpárat, že i přes spoustu zavedeného klišé dokáže místy upoutat (ostatně, jak je tomu v této hře úplně se vším…).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Bohatý arzenál tří frakcí
Tři hratelné strany plně hrají do noty běžným konzumním představám. WOFOR představuje hrdinné bojovníky za svobodu ze Západu. To neznamená nic jiného, než že na své si přijdou vyznavači moderní špionáže (agenti okatě podobní S. Fisherovi ze Splinter Cell, mobilní špionážní vozítka s průzkumnými droidy na palubě apod.) a nejvýstřednějších hraček na zbrojním trhu (např. neviditelné tanky, hi-tech pěchotní zbroj).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Na druhou stranu, teroristi z the Order berou vše, co je po ruce, a tak vás jistě nepřekvapí haraburdí jako přestavěné dodávky, čtyřkolky, raketové pick-upy. Když už síla davu nestačí, vyřeší vše elegantně vzdušný chemický postřik, hubící plošně se stoprocentní účinností nejen mandelinky. No a soudruzi z People Liberation Army zůstali věrni pořekadlu „Co je velké, to je pěkné.“ Zvolíte-li si právě Čínu za svého favorita, můžete si být jisti, že máte na své straně kromě lidu i zdaleka ty "nejtankovější tanky a nejraketovější rakety".

Počet jednotek jde do desítek a všechny jsou detailně popsány v přiložené encyklopedii. Kromě rozmanitosti na nich nejvíce oceňuji to, že drtivá většina disponuje minimálně jednou speciální schopností, což pečlivějším povahám značně rozšiřuje taktické možnosti ve hře. Standardní pěchota dokáže házet granáty, čínský mikrovlnný tank vypálit silnější výboj za cenu vlastního poškození nebo bojová helikoptéra přenášet lehčí vozidla. Hrdinové tu jsou také, nicméně není jim věnována taková pozornost jako v mnoha jiných RTS. Jejich schopnosti nejsou zas o tolik lepší než tomu je u řadových jednotek.
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Povedené mise
Každá ze stran má možnost se plně projevit v samostatné kampani. Ty na sebe přímo navazují, a tak se doporučuje je hrát ve stanoveném pořadí (WOFOR, the Order a poslední Čína). Samozřejmě vám nic nebrání v tom si průchod hrou uspořádat podle svého, ale vzhledem k samotné struktuře příběhu to není dobrý nápad. První tažení (10 scénářů, ty nejdelší vám odhadem nezaberou více než půl hodiny) totiž funguje jako základní kostra a dalo by se říci, že jeho úspěšným dokončením pro vás primární příběh končí. Zbylé dvě sady misí pak jen poodhalí motivy „těch druhých“ a obecně vyřeší nejasnosti, které vás napadly. Zde si autoři trochu ušetřili práci opětovným použitím několika map, ovšem úkoly a způsob řešení se u jednotlivých exemplářů natolik liší, že to nelze brát jako vyloženě záporný fakt.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Design misí je asi to nejlepší, co může War on Terror nabídnout. Městské lokace, do kterých se příležitostně také podíváte, sice působí místy podivně, bez známek po civilním obyvatelstvu nebo silničním provozu, ale alespoň je to vyváženo rozmanitostí prostředí, díky které máte pocit, že každá mapa je skutečně odlišná od té předchozí. Bez námitek pak musím vychválit kvanta primárních a sekundárních úkolů. Obvyklý nástup stereotypu v singleplayeru se proto takřka nekoná a dá se říct, že po této stránce hra baví od začátku do konce. Sem tam navíc narazíte i na nějaký ten bonusový skrytý úkol, o jehož zadání nemáte od začátku ani ponětí a splnění je podmíněno i přiměřenou porcí štěstí.

Příkladem jedné z nejlepších misí za the Order budiž kvapný únik z obleženého města. Nejdříve je nutné zmobilizovat zdejší zastánce vaší věci a poté se vydat k letišti. Když už jste tu, cestou to můžete vzít kolem banky a splnit si jeden z nepovinných úkolů, ale počítejte s přiměřeným policejním odporem. Na letišti vás pak čeká několikaminutová procedura s tankováním letadla, kterou si můžete zpříjemnit „odkoupením“ zánovního bitevního vrtulníku od místního zkorumpovaného personálu. Tedy pokud máte dostatek prostředků (třeba z bankovního trezoru?). Jinak většinou extrémně přímočaré a krátké scénáře tak opticky zmohutní a hned navodí lepší dojem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

První úskalí na horizontu
Herní systém a vůbec pocity z hraní jsou velmi podobné Blitzkriegu, tudíž zkušenější stratégové tady moc překvapivého nenaleznou. Na budování základny zapomeňte rovnou, před misí si jen poskládáte armádu, se kterou si pro začátek budete muset vystačit. Suroviny jsou částečně nahrazeny body (mission points), které získáváte plněním úkolů a někdy i ničením nepřátelských jednotek. Za tyto body je pak možné přivolat si posily na speciálních výsadkových bodech. Dobrou zprávou je, že i ve War on Terror naleznete povyšování jednotek a co je hlavní, takové jednotky se mezi misemi přenášejí. Užitečné je toto ve chvílích, kdy se vám podaří ukořistit jednotku, ke které byste v další misi přístup normálně neměli.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jednou z pastí, která na vás číhá, je děsivá umělá inteligence a pathfinding. Nepřátelé ze sebe nejsou schopni vypotit ani klasický „štrůdl“, známý už z pravěkých dob Dune 2. Alespoň v singleplayeru se veškeré útočení odehrává formou skriptů, jinak počítač standardně čeká, co se bude dít, a jeho jednotky po vás vyjedou jako divé až ve chvíli, kdy se jim objevíte na dohled. Ani vaši bojovníci moc rozumu nepobrali. Na rovné pláni je to ještě relativně v pořádku, ale jakmile se musí tanky probít členitějším terénem, horskými serpentinami nebo úzkými ulicemi, všemožně se o sebe zasekávají, popojíždějí tam a zpět a vůbec vypadají naprosto bezradně.


VIDEO Z VLASTNÍHO HRANÍ
prvním půlminutovém videu (DIVX, 7 MB, 1024x768) máte možnost pokochat se efektní možností umístit kameru za záda kterékoliv vaší jednotky. Uvidíte zde kolonu projíždějící nepřátelskou vesnicí, což svou atmosférou vyvolává vzpomínky na hraní FPS akce Delta Force Black Hawk Down. Další půlminutové video (3 MB) skýtá pohled na klasickou bojovou vřavu ve War on Terror, v tomto případě misi, v níž je vaším úkolem ukořistit pětici moderních bitevních vrtulníků z čínského letiště. A konečně poslední více než minutové video (8 MB) obsahuje pro demonstrování různorodosti herního prostředí sestřih několika městských lokací.

Ten pravý křest ohněm pro vaše nervy
Postup kampaní je nad poměry jednoduchý a napadá mě snad jediný případ, kdy by pro mě boj skončil férovou porážkou z rukou počítače (protiletecká obrana se holt nedá podceňovat…). Přesto je někdy dokončení mise vyloženým oříškem a největší podíl na tom mají podstatné nedodělky v designu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Trpět budou především hráči, kteří nejsou navyklí na ukládání pozice každou minutu. Je-li vaším úkolem ubránit na mapě jediný bod, tak počítejte s tím, že se po vás chce bránit doslova prostor o velikosti několika metrů čtverečních a umístit na něm pro jistotu vaši jednotku. Pokud toto neuděláte, snadno se vám stane, že pečlivě vybudovaným obranným valem pronikne osamělý nepřátelský létavec a kritické místo sprostě zabere. Co na tom, že to jde naprosto proti zdravému rozumu a vaše armáda jinak lehce ustojí masivní frontální útok. Takový je prostě život. Alespoň ten ve War on Terror takový je.

Nenasytný požírač
Když k tomu navíc připočteme fakt, že se hra chová na větších mapách jako nenasytný požírač systémových prostředků a po půl hodině vás s velkou pravděpodobností kvůli nedostatku paměti vyhodí do Windows, představují jisté mise v kombinaci s výše uvedeným ruskou ruletu pro hráčovo psychické zdraví. Pokud si myslíte, že váš ďábel s 1GB RAM se s tímto neduhem hravě vypořádá, hluboce se mýlíte. Řešením takové situace by zcela jistě bylo velmi časté ukládání, bohužel se někdy stává (a s blížícím se kolapsem do systému jen a jen častěji), že hra spadne i během pokusu o uložení pozice.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Má to na druhou stranu i příjemný vedlejší efekt v tom, že zbylé bugy už vás tolik nerozhází. Největší problémy jsem měl s ukočírováním podivného chování dalekonosné artilerie. Rozložené těžké raketomety, které by se neměly hnout ani o píď, rády i v nepojízdném stavu pronásledují ustupující nepřátele. Pokud takový výlet přežijí, a to se stává málokdy, nezbývá nic jiného, než je složit, přesunout na původní pozici a zase rozložit.

V jednom případě dokonce čerstvě dovezená artilerie vypověděla poslušnost úplně a sveřepě odmítala vyplivnout ze sebe byť jediný projektil. U protiletecké obrany docela problém... Maličkých chybek a opomenutí, které prošly sítem betatestingu, by se našlo na desítky (nastoupíte americkým vojákem do čínského vozidla a podivujete se, proč si najednou šlape na jazyk s šišlajícím čínským přízvukem), ale ty už na hratelnost vliv nemají.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

Technické zpracování
Po technické stránce nelze War on Terror moc co vyčíst, ba právě naopak. Když běží, tváří se engine nenáročně, i na slabších strojích se vše hýbe hodně svižně. Co je hlavní, grafika vypadá proklatě dobře a přehledně. Solidně propracované modely se pohybují přirozeně a okolní prostředí je zpravidla extrémně různorodé. Objekty a jednotky včetně pěchoty jsou provedeny v reálných proporcích, což vypadá určitě nepoměrně estetičtěji než v takovém Empire Earth 2.

Hra umožňuje neomezenou rotaci a přibližování kamery, kterou je dokonce možné pevně umístit jednotkám za záda (zvláště u helikoptér velmi efektní). Vedle skvělé grafiky zcela jistě zklame mnohdy komicky znějící dabing příběhových textů. Naopak rockovější hudba dotváří atmosféru dobře, i když přebytkem invence její autor také netrpěl. Větší poselství v ní budete hledat těžce.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Kvalitu multiplayeru zatím nemohu zhodnotit. Rychlý styl a tři odlišné strany sice k takové věci přímo vybízejí, i map je přiloženo dostatek, nicméně s přihlédnutím k pouhým pěti obyčejným módům a občasným problémům se stabilitou hry to moc nadějně nevidím. Je jasné, že se zavedenými matadory (C&C: Generals, Dawn of War) nedokáže v tomto směru War on Terror už od pohledu držet krok.

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Dojmy z dema, Novinky...

Martin Holas  
autorovi je 19 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)  





 
 
 
Martin Holas

Verdikt:

Zabugovaná a nedotažená strategie, kterou z bahna dokázala vytáhnout zajímavá náplň misí, rozmanité jednotky a sednoucí grafika. Jakožto nenáročné povyražení pro hráče-konzumenty se ale War on Terror jeví použitelně, zvlášť když se pozdější výhodou stane cena 299 Kč za českou verzi.

Nejnovější články