Twin Sector - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

Twin Sector - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

14. 1. 2010 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Penumbra měla tajemno, Portal logicky portály a Twin Sector magické rukavice pro přitahování a odpuzování předmětů. Provokativní parazitování či vítaná inspirace?

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 14. ledna 2010
Verze hry: anglická/PC/prodávaná
Doba recenzování: 2 týdny

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Parazitování nebo inspirace? To je jedna z nejpodstatnějších otázek, která při psaní recenzí na hry, filmy či knihy existuje. Německá akční adventura Twin Sector je právně jeden z případů, u nichž si může recenzent lámat hlavu, zda má záměr autorů chápat jako téměř provokativní kopírování úspěšných her nebo sympatické připodobnění ke slavnému vzoru. Brémští DnS Development totiž přicházejí na trh s hrou, notně připomínající úspěšnou hororovou Penumbru a ve vzduchu zde páchne i starý parfém, to jak kolem prošel v roce 2007 do nebe vynesený Portal.

Jednání v rukavičkách
Penumbra má tajemno, Portal (zcela logicky) portály a Twin Sector přichází s magickými rukavicemi. Hned na úvod bych však dodal, že Penumbra má kromě tajemna i silnou příběhovou linku, překvapivé zvraty a různorodé lokace. Portal se naopak nikdy netvářil jako hra s nějakým přesahem a v balíčku u Half-Life 2 jen ukázal hráči, že dobrý nápad dokáže na chvíli pořádně zavařit mozkové buňky. Jenomže Twin Sector má jenom rukavice: červenou a modrou.

Červená rukavice přitahuje předměty a dokáže je také libovolně přenášet. Funguje rovněž k přesunování vaší postavy na vyšší místa, protože když vypálíte její sílu na strop místnosti, vymrští vás jakýsi neznámý fyzikální zákon směrem k ní. Modrá naopak předměty odpuzuje a při jejím využití je můžete střílet skoro jako z kanónu. Při skákání z výšky na nějaký tvrdý terén lze právě pomocí modré rukavice taktéž zbrzdit svůj pád a zabránit tak smrti. A to je vlastně všechno, co se ve hře celou dobu odehrává. Sakra, o čem tady budu dále referovat?

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Samozřejmě tímto výrokem jsem své hodnocení trošku přehnal, ale v zásadě jsou tyto dvě funkce rukavic, které by se daly vulgárně popsat jako ‘jedna předměty přidržuje, druhá je střílí‘, skutečně tím hlavním gró této adventury. Ostatní postřehy, o kterých budu hovořit, vlastně bez výjimky podléhají faktu, že je systém rukavic, napůl inspirovaný Penumbrou (zvedání a odhazování předmětů) a napůl Portalem (dvě funkce nezbytné pro pohyb postavy), prostě příliš nudný na to, aby Twin Sector mohl v konkurenci originálních námětů uspět.

S cizí ženou v cizím pokoji
Twin Sector je doopravdy vším možným, jen ne hrou s pevnou a smysluplnou dějovou linkou, která by dokázala byť jen jedinkrát za celou stopáž nějak překvapit nebo aspoň zaujmout. Hlavní hrdinka Ashley, fešanda s šedýma očima a croftovskou postavou, se stejně jako zbytek lidstva kvůli hrozící katastrofě nechala zmrazit ve speciální základně pod zemí. Za nějakou dobu se však cosi pokazí, základna začne reagovat podivně a Ashley se jako jediná ocitne na palubě s cílem dát věci do několika hodin do pořádku.

Jak jsem již napsal, příběh má zde velmi nepodstatnou funkci a vymyšlení si nějakého zmrazení lidí a vůbec celé sci-fi zápletky pouze umožňuje tvůrcům nepatlat se s nějakými NPC postavami a ponechat Ashley a její rukavice na pospas prázdné základně. Přitom by bylo docela zajímavé zjišťovat alespoň pomocí sbírání nepovinných nahrávek či dokumentů, co je vlastně zač ta katastrofa, proč se lidé nechali zmrazit a vůbec zde chybí jakékoliv věci, které by význam příběhu jaksi potvrzovaly a vytvářely jeden z aspektů, jež Twin Sectoru tolik chybí – atmosféru.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jedna vedlejší postava se vlastně v příběhu vyskytuje a jedná se o velitele základny Oskara, hlas ve vaší vysílačce, který vám líčí aktuální situaci. V souvislosti s Oskarem se dějí také jediné rádoby dramatické okamžiky příběhu, to třeba ve chvíli, kdy se Oskarův hlas na chvíli ztratí jen proto, aby se za chvíli nečekaně znovu objevil. Není to nic světoborného a o mnoho lépe zpracovaného „poradce“ na vysílačce jsme měli třeba v Dead Space a vlastně v téměř jakékoliv jiné hře.

Jak vyskočit z šachty?
Kampaň hry spočívá v zahánění různých průšvihů v jednotlivých patrech oné prapodivné základny. Z mise do mise se hráč přesunuje témže výtahem a až v nich dokončí svoji práci, zakončí úroveň navrácením se zpátky do výtahu. To je vlastně rovněž inspirace hororovým Dead Space, avšak zde jsou náplně misí povětšinou nepodstatné a omezují se na průchod lokací a stisknutí nějaké páčky, doprovázené ohněm, záplavou či jinými podobnými nuancemi.

Hra strádá především v oblasti mizerného designu prostředí, kde by zoufale potřebovala Bořka Šípka nebo někoho jemu podobného. Ani na jednu vteřinu jsem si totiž nepřipadal jako uprostřed nějaké základny z budoucnosti a pasti či překážky jsou zde vyrobené přísně pro potřeby autorů. Po nedostatečně vykresleném příběhu jsou právě lokace (většinou se omezující na šedivou změť potrubí, šachet a dveří) hlavním problémem, proč Twin Sector postrádá sebemenší špetku atmosféry.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Dílčí hádanky v misích tak trochu nenápadně vypadly z žánrově podobné Penumbry. Brání vám zablokované dveře v postupu? Ha, copak tu dělají ty hořlavé bombičky? Levou vzít, pravou vystřelit a máme z nich improvizovanou raketu. Je zde místnost schovaná za tvrdým sklem? Využijeme velké těžké kvádry a několikrát je na sklo vypálíme. Tyto hádanky, ve kterých musíte použít nějaký „nábytek“ z lokace, vlastně potvrzují moje předchozí výtky o nerealistickém prostředí a jeho účelovosti ze strany autorů. Například v pozdější fázi hry vám cesta dál neočekávaně vzplane. Jaká je to ale náhoda, že o místnost vedle jsou sudy plné vody, které se přitom v dosavadním průběhu kampaně neobjevily ani jednou.

Pár originalit
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Možná z mého popisu vyznívá má naprostá nechuť k obsahu kampaně, avšak tvůrcům se povedlo několik celkem zajímavých ozvláštnění, které z Twin Sector dělají o chlup zajímavější kousek. Jeden takový fajn nápad byla třeba hned z počátku předvedená odpadová koule, kterou si představte jako velkou a těžkou kuličku ze všeho možného. Funkcemi rukavic ji pak musíte koulet po lokacích a otvírat s ní zaseknuté dveře a další podobné překážky. Jistě, místy to děsně připomíná hraní si s fyzikou v Half-Life 2 a vůbec ze hry hrozně čiší touha DnS Development se stylem připodobnit Valve, ale zrovna tato utilita se jim povedla na jedničku.

Ve výsledku však podobných originalit mnoho není a proto se musíte spokojit i s málem, to když tvůrci občas vypnou gravitaci a vy se tak ocitnete ve vzduchu se všemi ostatními předměty. Jedinou výzvou, která se naopak opakuje častěji, než bych si přál, jsou laserová pole, která pro průchod musíte zablokovat například velkými kvádry či barely, nebo se jinak dostat mezi jejich smrtící dotyk. Na poprvé bylo proskakování a uhýbání se laserům super, ale poosmé už jsem zíval nudou nad nedostatečnou invencí vývojářského týmu.

A jelikož by věčné procházení útrobami základny bylo po čase pěkně schizofrenní, přijdou vám občas vstříc pěkně otravní Traceři, což jsou takoví kulatí vznášející se robůtci z jakéhosi důvodu útočící na vaši postavu. Odrovnat je můžete opakovaným výstřelem těžšího předmětu nebo (a co vám přijde určitě vhod více) jim můžete snadno utéct. V dalším postupu se vyskytují i další životu nebezpečné kreatury, ale i na ně platí útěk jako nejlepší řešení. Twin Sector zkrátka (podobně jako Penumbra) nemá tak vymakaný engine, aby se daly akční pasáže brát alespoň částečně vážně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Pokus - omyl
Twin Sector je rozhodně adventura, ve které má tlačítko pro rychlé ukládání opravdu veledůležitou funkci. Skákání za pomocí rukavic nahoru na různé vyvýšeniny a dolů na zem se totiž neobejde bez spousty nevydařených pokusů, které vás připraví o život. Hlavní hrdinka Ashley je totiž neobyčejně zranitelná a i skoky, které vypadají na první pohled jako přijatelné, jsou v jejím případě téměř jasnou smrtí.

Zatímco technika brzdění pádů a jiné podobné vylomeniny se postupem času dají natrénovat, ovládání je zmatené až do samotného konce hry. Mnohdy se mi stalo, že jsem se zaseknul u nějaké plošiny vysoko nade mnou, kterou se mi ani podesáté nepodařilo zdolat. Začal jsem dokonce uvažovat, že tamtudy cesta nevede a že se na plošinu musím dostat nějakým jiným způsobem. Nicméně, na dvacátý pokus už jsem skočil nahoru jakoby nic a to jsem pro skok použil naprosto stejnou sílu jako devatenáctkrát před tím.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Nejsem si jist, zda jde o moji subjektivní zkušenost a jsem tedy jen nešikovným „skákačem“, ale podle mého je prostě Twin Sector příliš náročnou a ne jednoduše ovladatelnou hrou, že nemůže konkurovat geniální prostotě Portalu a záludnosti atmosférické Penumbry. Mezi klady sice nakonec můžu zařadit i povedené namluvení Ashley a Oscara, a vcelku dostačující grafické zpracování, ale co z toho, když herní prostředí je takové, jaké je.

Stáhněte si: Demo

Související články: Novinka

 
Lichtenberg
autorovi je 18 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem.




 
 
Lichtenberg

Verdikt:

Nudná a rádoby originální adventura kombinující nápady všech možných úspěšných her. Několik dobrých pasáží a přitažlivá grafika však nepřebijí stereotypní a místy velmi nepřesnou hratelnost.

Nejnovější články