Autor: Michal Jonáš Publikováno: 4.září 2009 |
Na začátku při jízdách po nenáročných tratích je to ještě peříčko, ale později už citelně přituhne a držet rukojeť plynu na maximum se současným hbitým klopením jezdce už není tak jednoduché. Ale obrovsky zábavné ano, však hra nabízí celkem 51 tratí rozdělených do pětice obtížností. To je sice oproti počítačovému bratříčkovi trochu střídmější počet, ale mnohem lepší variabilita úrovní to naštěstí vynahrazuje. Nyní jsou totiž všechny tratě nově doslova přecpané aktivními předměty reagující na váš průjezd okolím, lokace mají o poznání více detailů, jsou mnohem bohatší a taktéž doplněné o skvělé světelné efekty. Efekty na každém metru Už jen z první trasy budete valit bulvy, co se to všechno na obrazovce děje. Motorka prdí a kouří, když za ukrutného prskání vyjede vstříc překážkám, na kterých by si rozbil hubu skoro i Petr Kuchař. Jak jedete, tak do toho všeho kolem padají sudy, řítí se lešení, praskají opřené tabulky skla, nebo vybuchují nálože aktivované vaším řinčícím strojem. Je to prostě masakr, zvláště když si nastavíte zvuk na vyšší hlasitost. Pokud pak jízdu nezvládnete, nebo stroj naboříte, jezdce to pěkně vyhodí z kopýtka jako paňácu ve Flatoutu a neosedlaná motorka se dokáže taktéž pěkně rozmašírovat na jednotlivé díly. Nejlepší jsou ale dojezdy, protože v nich si tvůrci připravili na nebohé motorkáře různé poťouchlé situace, jako je např. hluboká propast, do které vždy po projetí cílem spadnete, nebo třeba naštosované palety, jenž prorazíte hlavou, než vás zcela zabrzdí. Popř. vám spadne na helmu rovnou obří pneumatika z traktoru. Vy se tak vyřádíte při zajíždění desítek tratí na lepší a lepší časy, přitom tvůrci si zase jistě smlsli na mnohočetných kostilamech, při kterých se lámou vašemu jezdci snad všechny kostičky. Bojujte o medaile Jestli jsou starší díly tak trošku nezáživné díky statickým úrovním podobným jako vejce vejci, nyní se nedá nad stavbou většiny tratí díky rozmanitosti a spektakulárním efektům prakticky nic vytknout. A přitom trasy situované do jakési obří tovární haly vypadají znamenitě i po grafické stránce. Už jen suchým zajížděním postupně náročnějších tratí se zabavíte na dlouhý čas, protože se snažíte vybojovat jednu ze tří medailí, od bronzového kovu za prosté dojetí do cíle, vzdáleného při bezchybné jízdě zpravidla 20-30 sekund, až po zlato, to když dojedete v utaženém časovém limitu bez jediného pádu, nebo chybičky. Pohoda i masakr Balík tratí na první tři-čtyři obtížnosti není ještě nějaká extra výzva. Po pár opakování to dáte docela s přehledem, ale zvláště poslední šuplík extrémních tras je už naprostý masakr, na který bych spíše potřeboval lano a skoby, než jednostopou mašinu! Nicméně i tak nepovažuji Trials HD za extrémně frustrující hru, protože se při pozdějších desítkách opakování té samé tratě ani moc nenavztekáte. Na jedno stisknutí tlačítka na ovladači totiž briskně restartujete trasu buď od startu, nebo od posledního projetého checkpointu, které jsou rozmístěné doslova po pár metrech skoro po každé větší překážce. A to bez jakéhokoli nahrávání, což platí i pro úrovně, takže restart je vždy záležitostí jedné vteřiny. To hodně chválím, protože čekat dlouhý čas na nahrání trasy, která mi pije krev, to bych asi rozkousal ovladač. Turnaje jen pro trpělivé Jednotlivé tratě jsou pak ještě vložené do balíčků v 8 turnajích slučujících od 4 do šílených 24 tras, kdy se počítá pouze celkový najetý čas všech jízd v daném turnaji a ten se pak porovnává v žebříčcích. V těchto závodech je ale již okamžitý restart úrovně mimo checkpointy zakázaný, vždy musíte co nejčistěji projet celou sérii, nebo začít od úplného začátku, což dělá z turnajů poměrně obtížné honby za dokonalostí nepostrádající napětí a motivaci. Po zdárném dojetí každé trasy si pak můžete porovnat svůj čas a umístění v žebříčku s ostatními. Navíc vám hra při dalším pokusu ukazuje vaši polohu v hodnocení jednak graficky, kdy na časové ose vidíte svoji pozici vůči hráči o jeden stupínek před vámi a druhak barevně, kdy zelená časomíra značí lepší mezičas, než váš nejlepší z minulých jízd, červená pak logicky pomalejší jízdu. Pokocháte se také opakovačkami, při nich lze video rychleji posunout, ovšem nikoli zpomalit. Je praktické, že stejně máte možnost podívat se taktéž na replaye svých soupeřů, třeba pro návod, jak nějakou podlou překážku jezdí lepší jezdci. Nicméně v tomto bych spíše ocenil stahování stínových jezdců ostatních hráčů, to by bylo asi ještě lepší vodítko pro chytnutí okamžiku, kde nejvíce ztrácíte na to vymodlené 6775. místo v žebříčku. Hrátky v kouli A pokud vás pak tento masakrózní závod na čas a trpělivost omrzí, ještě se nabízí postupně odemykatelná porce tuctu dovednostních hříček, u kterých se zasmějete snad ještě více, než při totálních bouračkách na trialových tratích. Opět je zde vidět úzká inspirace podobnými srandičkami z Flatoutu, i zde mají hlavní slovo fyzikální hrátky, ponejvíce samozřejmě s nebohou figurkou jezdce. Výborná je např. hra na balanc, kdy se musíte udržet zuby nehty v sedle a v obří drátěné kouli, která se kutálí a skáče čím dál vyšší rychlostí, přičemž se pak s kamarády trumfujete, kdo se dovalí dále. Geniální je také bláznivá variace na známé herní automaty s kuličkou a páčkami, až na to, že ve zdejší motorkářské verzi jsou páčky umístěny vertikálně a vy po nich jezdíte. Každý dotyk kolem motorky pak páčku rozhýbá, takže ta vás vystřelí nahoru, kde musíte při takovýchto skocích pochytat co nejvíce terčíků. A jasný opis je pak citelný také ze skoku dalekého, kdy se rozjedete, motorka to naboří do zídky a vy následně ovládáte tělo jezdce tak, aby dolétlo co nejdál v improvizovaném skokanském můstku. Samozřejmě že jezdec má na stupačkách skokanské lyže a smrtelný chrapot namluvili herci z JackAss… Triky navíc Hra ale mimo to nepostrádá jistou hloubku pro odvážnější hráče, to když si můžete zkusit osvojit trojici speciálních triků zvaných Split Jump, Switch Jump a Flip Over, kteréžto vám mohou, ale také nemusí pomoci v honbě za vyšší rychlostí a kratším časem v úrovních. Podobně se občas mimo hlavní cestu objevují poschovávané bonusy zpravidla v podobě raketového motoru, který vás na požádání urychlí a posune vpřed, ovšem za cenu vyšších nároků na řízení motocyklu. Pouze jediný náhled I když zvolená boční kamera s mírným úhlem je velmi přehledná, je škoda, že do konzolové verze tvůrci nezachovali i dalších 7 pohledů, jako jsou v počítačovém předchůdci. Možnost výběru by určitě bodla, nota bene, když taková opakovačka při pohledu od řidítek z první osoby by byla hodně adrenalinová záležitost jako v PC inkarnaci. Naproti tomu ovládání, kdy plyn a brzdu řídíte jednou páčkou a přenášení váhy zase druhou (řízení není třeba, motocykl jede sám po přímce) mi přišlo citlivější a příjemnější, než standardní využití klávesnice na počítači, když jsem díky tomu rychleji přišel na kloub i složitějším trasám. Editor tak trochu nanic Posledním ze tří režimů hry je intuitivní editor tras, tedy úplně stejný nástroj, který tvůrci použili pro modelování všech originálních tratí. Má dva módy, jednodušší a pokročilejší, kdy v tom prvním případě je možné použít omezený počet prvků z celkových 76, stavba pro pokročilé nabídne již neomezený počet překážek a předmětů k rozmístění, stejně jako zásadní hrátky s fyzikou a reakce předmětů na jízdu. Modelování tratí je tak sice časově náročná piplačka, ale po chvíli mu porozumí úplně každý. Takto si můžete postavit a uložit až 100 osobních tras. Jenže je s podivem, že sdílet své a stahovat cizí vytvořené kousky je povoleno pouze k vašim přátelům ve friendlistu! Pokud tak nemáte ještě žádného kamaráda, nebo hru nikdo z vašich přátel v seznamu nehraje, máte smůlu a nic nového si nestáhnete. Je to obrovská škoda, že je sdílení takto omezeno, čímž editor hodně ztrácí na významu, tedy pokud si nechcete tvořit trasy sami pro sebe. A využití by jistě našel i náhodný generátor tratí. Svazující omezení pouze na přátele tak považuji za největší neduh hry, následovaný pouze jediným možným pohledem na trať, a menším počtem tratí, což je oproti předchůdci jednoznačně krok zpět. Ovšem bohatě to vynahrazuje obrovská rozmanitost tras plných nástrah a animovaných prvků v reálném čase, realistická fyzika jezdce i stroje, nekompromisní vzhled i zvuk a srandovní dovednostní hříčky ukazující zvrácenou fantazii svých tvůrců.
Stáhněte si: Zkušební verzi z Xbox Live Související články: Recenze Trials 2 Second Edition pro PC |
Michal Jonáš | |
autorovi je 32 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |