Koncovka jak z borce na konec
The Vault of the Traveler je výborná epizoda a spolu s tou první jde o to nejlepší, co Tales from the Borderlands nabízí (viz recenze první, druhé, třetí a čtvrté epizody). Jedná se o poslední setkání s korporátním kariéristou Rhysem a mazanou podvodnicí Fionou, a jako takové adresuje uspokojivě všechny zásadní otazníky, které hráče tížily už od začátku. Co je zač tajemný věznitel? Kam zmizela osoba V? A co na to všechno říká Handsome Jack?
Zatímco některé odpovědi jsou předvídatelné, jiné umí příjemně překvapit a je radost jim konečně čelit. Však na ně všichni čekali už od prosince loňského roku. Od prosince loňského roku jsme také činili nespočet voleb, které sice ve většině případů neměly na nic zásadní vliv, ale jak během páté epizody zjistíte, těch relevantních rozhodnutí bylo v Tales from the Borderlands více než v jakékoli předchozí adventuře od Telltale. Když jsem během jistého „momentu pravdy“ zjistil, že scénář bral v potaz i jednu moji volbu z první půlhodiny první epizody, na níž jsem už pochopitelně zapomněl, musel jsem uznale přikývnout.
A jen chvilku nato jsem uznale přikyvoval podruhé, protože následovala snad nejlepší akční sekvence, kterou Telltale za poslední tři roky dali dohromady. Jistě, gladiátorská honička z úvodní epizody byla špičková, jenže tady se během jedné scény stihnou vystřídat Strážci vesmíru, komba ze Street Fighteru i komické lootování jako vystřižené z kooperativního multiplayeru Borderlands (mimochodem, ruku do ohně za to, že Fiona i Rhys se objeví v Borderlands 3). Quick-time eventy spoustu lidí akorát prudí, nicméně když už na ně má dojít, nechť vypadají aspoň jako v Tales from the Borderlands. Skvělá podívaná!
Jediné, co divácký (pardon, hráčský) zážitek trochu kazí, je letitý engine, na kterém Příběhy z Borderlands běží. Časté nahrávání vytrhává z děje a epická bitva by byla ještě rozmáchlejší, kdyby byli aktéři plynuleji rozpohybovaní, kdyby chudé prostředí nevypadalo jako z minulé dekády, a kdyby se vývojáři při vyobrazování postav různých velikostí drželi jednoho velikostního měřítka. Občas také pozlobí přeskakující textury. Nakonec je ovšem nutné konstatovat, že obsah je natolik kvalitní, že pokulhávající formu suverénně zastiňuje.
zdroj: Archiv
Černý humor i dojetí
Zatímco předchozí epizoda občas působila mírně výplňově, The Vault of the Traveler je naopak nacpaná až k prasknutí a pyšní se hned několika vrcholnými okamžiky, kterými by jakákoli z předchozích epizod mohla v klidu skončit. Některé z cliffhangerů vás možná i dojmou, ale nebojte, na patos tady není nikdo zvědavý. Pokaždé, když vám scénáristé seberou úsměv z tváře, vás brzy zase kamarádskou poplácají po zádech, mezi zuby procedí „jk“ a přihodí další cynický fór.
Kolem a kolem je Tales from the Borderlands výborně napsaná a neméně výborně zahraná záležitost, kde, na rozdíl od první epizody Minecraft: Story Mode, má každá věta své místo. Rozhodně nemáte pocit, že by autoři plýtvali vaším časem. Jako kdyby Tales from the Borderlands a Minecraft: Story Mode a vznikaly v jiných studiích – jedno je hravé, chytré a plné západů, to druhé je bezkrevné, primitivní a šablonovité.
Je zkrátka vidět, že práci na Tales si v Telltale tvůrci užili, dali do ní srdce a výsledkem je dílo, které kromě fanoušků Borderlands potěší snad každého příznivce veselých a praštěných příběhů. Pravda, občas není scénář úplně stoprocentní a postavy se chovají v zájmu děje trochu iracionálně (když se otevře vault, neměli by se po něm vault hunteři sápat jako zběsilí?), ovšem to je jen malá daň za úžasně rozmanité herecké osazení. Máte tu podlé bandity i korporátní špínu, stoické nájemné zabijáky i bláznivé vědce a samozřejmě i roztomilého robůtka, bez něhož bychom koneckonců nemohli mluvit o Borderlands. Claptrap by byl hrdý.
Plechová kavalerie
A když už jsem u těch robůtků… To, co plechoví hrdinové v této epizodě předvedou, nemá v herních příbězích obdoby. V Tales from the Borderlands sice střídavě hrajete za Rhyse a Fionu, ovšem ostatním postavám se dostává skoro stejně prostoru a občas máte dojem, že celé dobrodružství se točí vlastně okolo někoho jiného. Kupodivu to není ke škodě věci a je třeba ocenit, jak skvěle jsou všichni vykreslení.
Nebo spíše „byli vykreslení“. Tales from the Borderlands končí. Byla to výborná podívaná, do níž jste tu a tam dokonce mohli i zasáhnout a připadat si na chvilku jako hráči, ne jen jako diváci…
Ba ne, ironie stranou, filmové pojetí adventur od Telltale nemusí sednout každému, nicméně zrovna v tomto případě doporučuji odpor k formátu interaktivního seriálu překonat a užít si parádní ztřeštěné dobrodružství. Od prosince loňského roku Tales from the Borderlands sklízí chválu a teď, když je venku i poslední epizoda, si konečně zaslouží i pozornost vaší peněženky.
