Něco nového, něco starého, něco modrého, něco sci-fi
Po spuštění hry s DLC jsem si tak vybral první server, který mi hra nabídla, a na němž už pár hráčů své štěstí s futurustickou megalopolis zkoušelo, a pustil se do hraní. Úvodní vytyčení městečka probíhalo podobně jako kdysi, nakoupení elektřiny od souseda pro změnu proběhlo bez problémů a nic mi nebránilo začít zkoušet hezkou řádku nových, pěkně vypadajících budov. Jako první jsem umístil futuristickou věž na vodu, u níž jsem zjistil tři zásadní rozdíly: a) byla menší než standardní věž; b) vypadala futuristicky; c) měla o něco větší výkon.
S drobnými změnami to platí pro všechny budovy z budoucnosti, které naleznete ve složkách s obyčejnými městskými budovami. V první chvíli mi to nevadilo a byl jsem nadšen i malými změnami, stejně jako mě opět pohltil zábavný základ hry. O pár hodin později jsem se však začal nudit.
Jasně, i malá změna je fajn a nový vzhled města osvěží známou hratelnost, přičemž některé stavby (atomizér odpadků) parádně řeší dřívější problémy (na rozdíl od pece neznečišťuje vzduch a odpadky odstraní stejně), ale jsem sám, kdo ve výsledku čekal trošku víc?
Kdo si myslel, že nejlepší futuristickou stavbou ze záložky „běžné“ nebude futuristická čistička, která splašky rovnou konvertuje na pitnou vodu? S „vtipnou“ poznámkou Simíků, že teď se dá pít už i voda ze záchodu, „haha“… Kdo čekal skutečné stavění futuristické metropole s vlastními problémy a super technologiemi, co nevychází ze známých věcí? No, asi budu muset snít ještě o něco déle a počkat si na samostatnou hru.
Staronové specializace
Obyčejné futuristické stavby a jednotlivé přikoupitelné díly (vylepšené šachty u dolů atd.) však nejsou tím jediným a naštěstí ani hlavním, co by vás u Cities of Tomorrow mělo zajímat. Hlavním lákadlem jsou tři nové městské specializace, které umožňují budovat trochu jiná města.
První z nich, akademie, připomíná v mnohém již existující univerzitu, ale nabízí k vyzkoumání zcela nové technologie (již zmíněná čistička nebo magnetické vlaky, které pomáhají zmírnit dopravní situaci) a představuje vizi budoucnosti, v níž jsou všichni velice vzdělaní, lidstvo používá jen čisté technologie a příroda žije v symbióze s čistou technikou. Prostě ekologický ráj, v němž je radost žít, a který budete s chutí rozvíjet.
Naproti tomu stojí „zlotřilá“ korporace Omega, která nabízí těžký průmysl toho nejhrubšího zrna a připomíná pro změnu již přítomnou industriální specializaci. Až na to, že na všechny budovy připlácne o něco více neonových světel, kouř z továren dostane hezkou fialovou barvu a na lince se mohou objevit i drony, které můžete využít jako policisty, lékaře či hasiče. Produkuje také tajemnou látku Omega a skupuje všechen průmysl i obchoďáky v okolí (a odvádí vám nějaký ten šesták, samozřejmě). Industriální velmoc, jak má být.
Trojlístek doplňují megavěže, obrovské až sedmipatrové budovy, které jsou schopné pobrat tisíce obyvatel a fungují jako malá města (umožňují vertikální rozvoj ve chvílích, kdy ten horizontální selže, což je v případě SimCity velice brzo) přičemž jednotlivá patra se mohou věnovat různým účelům (obytné zóny, parky, vzdělávání, policejní stanice...).
Aby se nové věže dobře hodily k vizuálnímu stylu dvou předchozích specializací, přicházejí ve dvou variantách – luxusní pro vědátory a obyčejné, kde žije nižší a střední třída. Jejich vzhled je přitom jako vystřižený z megavěží Mega-City One, kde se prohání Soudce Dredd. A to tak moc, že jsem si až říkal, kdy se pan dolní čelist a nabitá bouchačka objeví.
Naleštěné DLC na rozbitých základech
Nejlepších výsledků celkem překvapivě dosáhnete ve chvíli, kdy začnete kombinovat všechny tři specializace (případně i specializace ze základní hry – obchodování je takřka nutností) a využívat jejich jednotlivé přínosy – zvláště Maglev vlaky dokáží enormně pomoct. Při prvním zkoušení tak u vás převládne pravděpodobně nadšení a touha objevovat, hratelnost vás chytne a nepustí. Nové budovy jsou zajímavé, skvěle vypadají a růst futuristického města na zelené louce je úchvatné sledovat.
Jenže to všechno po pár hodinách vyprchá. Zjistíte, že i přes nový nátěr hra stojí na stejně prohnilých základech a přes některá vylepšení s sebou přináší vlastní nadílku chyb, přičemž některé staré chyby tady pořád ještě jsou a dokáží pořád stejně otrávit.
Budovy hlásí nedostatek vody, příliš odpadků nebo něco jiného, přestože je ho podle všech ukazatelů dost. Populace zažívá nepochopitelné výkyvy. Pořád špatně fungují tramvaje a doprava jako taková. Stále se nijak nedá upravit terén u vašeho města. Stále jste omezeni směšně malou mapu (abych citoval kolegu MĚSTA – JSOU – MOC – MALÁ!), přičemž tento problém řeší megavěže jen minimálně, neboť jich můžete postavit celkem pouze sedm. A také by mělo být zcela legitimní je nechtít stavět vůbec.
Přidáváme drobnosti a neopravujeme jádro problému
DLC Cities of Tomorrow tak do značné míry původní hru vylepšuje, poskytuje aspoň částečné řešení pro spoustu problémů a na chvíli vás zabaví. Na druhou stranu ale představuje pouhou nástavbu hry, jejíž jádro je do značné míry stále špatné a neobejde se bez větších zásahů. Spousta dobrých nápadů a sympatických nových drobnůstek je pohřbena ve starých problémech a budoucnost vás nechutně často stáhne do zabugované minulosti a bohužel i přítomnosti.
