Autor: Frix Publikováno: 24.října 2005 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Hratelnost ze staré školy V loňské recenzi Doom 3 jsem se musel nevyhnutelně zamyslet nad stylem hry, který se odklonil od klasické řežby a zamířil směrem k survival-hororům typu Resident Evil. Q4 je v tomto ohledu mnohem jednodušší, což kvituji s povděkem – kráčí ve šlépějích starého Quaka, přidává několik drobných vylepšení a na nic si nehraje, tedy po většinu času. To je rozhodně dobře, protože jinak než frenetickou, brutální řežbu bychom snad Quake ani nebyli schopni přijmout. A přestože omezení úrovní jsou někdy skoro směšná, základní stavební kámen je na svém místě. Zažijete opět ten starý známý pocit z boje, ze střelby, z brutálního bojového ryku nepřátel i spolubojovníků, oslepujících explozí a všech dalších ingrediencí, které každý pravověrný FPS fanda zbožňuje. Na mysl mi znovu přišla Area 51, v níž byly boje zpracovány prakticky shodně, jako v Q4 – tupou AI kompenzují perfektní zbraně, líbivé efekty a celé se to člověku dostane hodně rychle pod kůži. Pokud jste se u Doomu 3 chvílemi nudili, pak něco podobného od Q4 rozhodně nečekejte. Rytmus soubojů a neustálý pohyb kupředu je chvílemi tak drastický, že se z hraní stává skoro až robotická práce. Osobně jsem od Q4 často odcházel s pocitem dobré zábavy, která mi však skoro až vymývala mozek svojí stereotypní nenáročností a nedostatkem osobitosti. Rozporuplný design úrovní Svůj díl viny na tom nese design úrovní. Nazvat Q4 pouhým datadiskem pro Doom 3 by bylo krátkozraké a velice chybné. Z počátku budete cítit z každé chodby hodně silný nádech loňského hitu od id, brzy se však floskule sterilních chodeb vytratí a design se vrátí z dovolené do práce. Často se podíváte do exteriérů, které jsou zpracovány velmi dobře, ačkoliv jsou stále přehnaně temné a textura oblohy vypadá skoro stejně, jako v minulém dílu. Co však úrovně získávají na různorodosti prostředí, ztrácejí mrknutím oka svojí dech beroucí linearitou.
Linearita sice není sprosté slovo, ale Q4 zachází do extrémů, které přestávám být ochotný přijmout. Jak jinak popsat situaci, kdy je proti vám posláno gigantické monstrum a prvním zřejmým řešením by byl útěk do chodby, kterou jste přišli, jenže ouha, už do ní prostě nejde vstoupit! Nestalo se vůbec nic, nezavřely se dveře, Kane nepřišel o nohy, prostě se jen tak ze vzduchu objevila na místě neprostupná bariéra, která vám zabrání v hraní podle vlastního uvážení. Za začátku je podobných situací celkem poskrovnu, v druhé polovině hry se však objevují prakticky neustále a tento koncept se mi hodně rychle znechutil. Především je to stereotypní a asi nebudu jediný, kdo něco podobného vnímá coby omezení herní svobody. Když už jsme u brnění, spolu s náboji a lékárničkami jej budete nacházet v bohatých množstvích, které se doplňují s možností opravit brnění u týmového inženýra a nechat se od medika vyléčit. Jednoduše řečeno, Q4 je povětšinou snadná hra a bylo mi líto, že nelze nastavovat obtížnost i během hraní. Slovo útěchy pro ty z vás, kteří nemají rádi přechod ke konzolovému stylu ukládání – quicksave a quickload nechybí. Výtečný arzenál Na zbraních ve FPS záleží hodně a Q4 v tomto ohledu jednoznačně boduje. Na výběr dostanete jakési „best of Quake“, ačkoliv nečekejte přímé předělávky. Počáteční blaster je vcelku slabý, se zbytkem arzenálu se však budete muset naučit střílet až do konce hry. Vyvážit zbraně je nelehký úkol a na toto konto je rozhodně třeba autory pochválit za skvěle odvedenou práci. Například pušku seberete hned v prvních minutách, avšak do poslední chvíle neztrácí na důležitosti, mj. i kvůli přimontované baterce. V průběhu hraní dostanete do rukou brokovnici, granátomet, hyperblaster (s výjimkou modelu identický plasma gun z D3), bazuku, railgun, hřebíkomet, bleskomet a nakonec i ultimativní metač temné hmoty, náhražku BFG. Poruchy umělé inteligence Objevuje se několik variací na zažitou Quake hratelnost, ačkoliv v kontextu dnešních FPS už jde spíše o nutnost než originalitu. Především v první polovině budete bojovat po boku dalších mariňáků, kteří se hýbají a střílí podle celkem solidních skriptů, čímž získávají boje na kráse. Pokud zemře některý z klíčových kolegů během boje, musíte to zkusit znovu, běžní vojáci však mohou padnout. Několikrát se také objeví náznak použití vozidel, tato složka se však tvůrcům moc nepovedla a byl jsem rád, že se s jejím zařazováním drželi při zemi. Levitující tank i bojový robot se ovládají trochu podivně, automaticky se jim po chvíli doplňují štíty, mají neomezeně střeliva a celkově jsou tyto pasáže s vozidly nudné, příliš arkádové. Naštěstí je jich ve hře jen pár. Narozdíl od přijatelné umělé inteligence kolegů je ta nepřátelská opravdu slabá. D3 dovedl tento nedostatek nahradit efektností, kterou však Q4 postrádá. Nepřátelé sice líbiví jsou, to ano, avšak boje se většinou odehrávají na střední vzdálenost. A na tu vypadají i ti nejděsivější Stroggové přijatelně, zvláště pak v konfrontaci s vašimi velice silnými zbraněmi. Nepřátelé mají univerzální taktiku, dvakrát uskočit a zamířit přímo k vám. Je to předvídatelné a hlavně to ubírá na zábavě, i konfrontace s bossy trvají maximálně 2 minuty a vůbec se u nich nezapotíte. Souvisí to nejspíše s pocitem, který jsem již popisoval – u Q4 jsem se bavil, ale odcházel jsem od něho bez pocitu satisfakce. Také nepotěší, že těla mrtvol samy za okamžik zmizí. Vše by měl vykompenzovat multiplayer, který byl pro sérii Quake vždy podstatný. V tomto směru vás bohužel budeme muset prozatím zklamat – na pořádné testování Q4 multiplayeru samozřejmě dojde, ale nějakou chvíli to potrvá. Do doby, než vám přineseme jeho zhodnocení ve speciálním článku, můžete vzít v potaz ohlasy zahraničního tisku, které jsou velice nesourodé. Některým se styl devíti MP map ve čtyřech módech líbí a přirovnávají ho ke znovuzrozenému Q3A (včetně několika remaků známých levelů), jiní jej naopak považují za krok zpět a nedokonalý doplněk kampaně, který je ve hře jen aby se neřeklo. Tak či onak, náš současný verdikt je postaven čistě na singleplayeru. Vypadáš skvěle Podobně jako u D3 se dá i zde mluvit o vítězství formy nad obsahem, ačkoliv mezi uvedenými vlastnostmi není tak citelný rozdíl . Forma svojí kvalitou rozhodně povýšila a teprve v Q4 uvidíte, co nový engine id Softu skutečně dovede. Oblasti jsou opravdu různorodé a některé z nich vás přinutí na chvíli si odpočinout od vraždění Stroggů - například podzemní tepelná stanice je díky kombinaci ledově modré s ohnivě oranžovou skutečně úchvatná. Hry světla a stínu jsou velmi důležité i pro hratelnost a vypadají jednoduše skvěle. Modely postav prošly oproti D3 znatelným vylepšením a v současnosti je Q4 stručně řečeno jednou z nejlépe vypadajících her, ačkoliv je to stále vykoupeno až příliš znatelným laděním do tmavých barev. Marná snaha, za kvalitu se platí a bez černoty bychom byly svědky daleko vyšších nároků na hardware. V současné podobě jsem mohl na Athlonu 2800XP+, 1GB DDR RAM a GeForce 6600GT hrát v 1024x768 s maximálními detaily a 2x FSAA velmi plynule, framerate jen výjimečně klesala pod 25 snímků za vteřinu (údaje na obrázcích ignorujte, v okamžiku típnutí se vždy počítač znatelně zpomalí). Každopádně se mi zdálo, že Q4 je lépe optimalizovanou hrou než D3 a běhá na stejném hardwaru svižněji. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Zvuky jsou opravdu dobré, zbraně nepostrádají razanci a bez ní žádná pořádná FPS nemůže fungovat. Hudba není příliš výrazná, nicméně slušně doplňuje zbytek hry. Dabing je jako u všech her vydávaných pod značkou Activision velice kvalitní, pokud však dáváte u her jako Call of Duty nebo Doom pozor, jistě vám bude většina hlasů povědomá. Lepší je však poslouchat kvalitního herce opakovaně, než střídat ty slabé. Těžké rozhodování Vynést verdikt na Q4 je mnohem těžší, než jsem si původně myslel a určitě jsem se rozhodoval déle, než například u D3. Skutečně záleží čistě na tom, co od hraní očekáváte. Obecně vzato je Q4 solidní střílečka, která nabízí řadu dobře zpracovaných věcí, ale v žánrové konkurenci působí po hratelnostní stránce až příliš zastarale. Doporučit mohu s klidným srdcem jediné – až za pár týdnů vyjde demo, zahrajte si ho a sami uvidíte. Quake byl vždy mým oblíbencem, ale čtvrtý díl mě k herní nirváně prostě nepřivedl. Alespoň si skalní fanoušci mohou říkat, že jejich miláček dopadl lépe, než v mnoha ohledech podobný Unreal II. Stáhněte si: Trailery, Videa, Cheaty... Související články: ATI střídá na špici NVIDII v Quake IV (včetně linku na optimalizovaný Q4 ovladač od ATI), Preview #2, Preview z PCZone (9/2004), Novinky, Vše o minulých dílech série Quake včetně recenze Q3A: Team Arena |
Frix | |
autorovi je 19 let, píše pro Tiscali Games, Level a Playmobil, po třech letech ve Finsku se vrátil do ČR, kde studuje Angloamerican College v Praze; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a hry Warrena Spectora, vedle hraní patří mezi jeho hobby lezení po skalách, bowling a cestování |