Postal III - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt:

Hra určená herním fetišistům, kteří se vezou na stejné vlně humoru, ale hlavně jsou ochotni s grácií ohnout hřbet před neuvěřitelně frustrujícím prostředím plným chyb a zoufalé umělé inteligence.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 2/10

Jak hodnotíme

metacritic 24/100

23. 1. 2012 v 20:30 - Recenze Autor: Karel Drda Komentáře: 0

Postal III je hrou divnou, zvláštní, absurdně zábavnou, nehratelnou, graficky odfláknutou a naprosto nepochopitelně zabugovanou. Zcela upřímně, pokud se jí vyhnete, o nic zásadního ve svém životě nepřijdete, i když první dojem nebyl úplně zoufalý.

Postal III - recenze

Kulometná palba fekálního humoru působí sice trochu omšele a i tady platí, že všeho moc škodí, ale na druhou stranu, zjevně to někomu sedne, jinak by přeci někdo nedal peníze na vývoj trojky. Ten někdo je americké studio Running with Scissors, které žádné jiné hry, než Postaly nikdy neprodukovalo, neprodukuje a vývoj hry svěřilo do rukou najatých vývojářů z ruské Akelly. A tím si moc nepomohlo.

Rusové nepomohou

Postal hry byly vždycky „speciální“ ve své ztřeštěnosti a zvrácenosti a nikdy se nepyšnily použitím nejmodernějších technologií. Oba dva předchozí díly (první izometrický, druhý jako FPS) však z technického i designového hlediska držely jakžtakž pohromadě, což se o trojce říci opravdu nedá.

Outsourcing vývoje do Ruska tvůrci nezvládli, a jestliže alespoň ten fekální humor do hry nějakým způsobem protlačit dokázali, solidní hratelnost, funkční grafika a celá řada dalších faktorů, které dělají z obyčejné hry pouitelný komerční titul, se jim ztratila někde na trase mezi Arizonou a Moskvou.

Omšelé vtípky pohřbené tunami chyb

Running with Scissors se po zhruba osmi letech vývoje rozhodli světu ukázat, že i oni umí sjíždět moderní trendy. Náš hrdina tak vyklouzl ze svých očí a ovládáme jej podobně jako Maxe Payna z pohledu třetí osoby. Nic by na tom nebylo divného, je to dlouhodobě oblíbený způsob hýbání s postavami ve hrách, tak proč ne zrovna Postal Dude.

Hře to však nic nepřináší, a jestliže v Postal 2 alespoň ukryl pohled z první osoby odpudivé animace pohybu hlavního (anti)hrdiny, ve trojce se na jeho chůzi člověka po obrně musíte chtě nechtě koukat pořád. Kdyby místo toho tvůrci raději zapracovali na struktuře hry, mělo by to na celkový zážitek mnohem větší dopad.

Humor, který do nás sázejí tvůrci měrou více, než vrchovatou někomu sedne, jiný se bude zajíkat smíchy od rána do večera a budou i tací, co se prostě otočí na pětníku a odejdou, protože tohle je prostě bavit nikdy nebude. Je to otázka vkusu, přístupu k zábavě a tak dále. A jestli je ve hře více debilní legrace, než je zdrávo, neznamená to přeci, že to musí být zákonitě špatná hra.

Postal III proto nesráží ke dnu vtípky, ba ani hrdina metající všude kolem soply a močící na nepřátele, ale celkové zpracování hry, která postrádá cosi, co lze pojmenovat jako tah na bránu a dotažení všech věcí do zdárného konce. Prostředí, v němž se hrdina pohybuje, je fádní, nudné a pořád stejné. Tenhle pocit budete mít bez ohledu na to, zda budete páchat apokalypsu uvnitř nějakých objektů, nebo narušovat klid virtuálních spoluobčanů na ulici.

A zatímco chudokrevnost a totální zaměnitelnost lokací může být subjektivní dojem, pak všichni ti lidé kolem vás - chodci, animírky, prostitutky, honibrkové a pouliční gangy - vypadají stejně zcela objektivně. Vypadá to, že si tvůrci připravili pět šest postav a ty prostě nasázeli do svého světa v míře více než vrchovaté. No jo, tak nebyl čas, peníze... Ale když stojíte na ulici a vedle sebe si to štrádují i tři totožně oblečené figury, které navíc vidíte ve stejné formaci ještě o pár metrů dál, pak to není ani vtipné.

AI? Au, žádná!

Teď možná budou fanoušci Postalu tvrdit, že to byl umělecký záměr, kterým tvůrci parodují samotný vývoj her. Pravdou však je, že tím shazují leda tak sebe a namísto role prostořekých glosátorů omšelých herních konvencí se pasují do pozice vývojářských a producentských nýmandů.

A když už se z postav kolem stanou nepřátelé, pochopíte, že stejně odbytá je i umělá inteligence. Ta buď ve hře zcela chybí, nebo vývojáři použili svoji vlastní. Naskenovali své mozky, pomodlili se, aby tenhle smrdutý Matrix úlet vyšel, a pak to celé ze 128MB flashky nahráli do hry.

Pobíháte tedy se zbraní v ruce s postavou, co vypadá, jako by měla v kalhotách obří lejno a kolem vás opisují pořád stejné kruhy protivníci. Oproti vám mají jednu nepopiratelnou výhodu, za zdmi se nekryjí, rovnou jimi probíhají nebo proskakují. Opravdu žádná překážka jim vlastně není cizí.

Tak tam stojíte, zaměříte kurzor zbraně na hlavu protivníka a ... někdy se trefíte, jindy ne. Zjevně totiž to kolečko, co ukazuje, kam vlastně míříte, je ve hře taky jaksi náhodou, pro velkou srandu a k popukání. Kdyby místo kolečka bylo v Postalu s prominutím lejno, bylo by to stylovější, jen ten efekt by byl stejný.

Samotný boj je díky zjevné podobě všech postav v dané lokalitě a jejich umělé inteligenci zoufale nudný, nepomáhá zde ani možnost použití celé řady bizarních zbraní, které jsou poznávacím znakem celé Postal série. I tady si s nimi můžete nějaký čas hrát a namlouvat si, že se bavíte tím, jak sejmete příslušníka policie a kurtizánu jezevcozbraní, pak to celé podpálíte a ještě dorazíte rýčem nebo propícháte baseballkou s hřebíky, ale brzy vám dojde, že to tak nějak nestačí. Zvlášť, když vám hra během těch pár minut, které potřebujete k rozpoutání bizarního akčního pekla, několikrát spadne.

Jedna velká zbytečnost

Snaha pobavit hráče humorem slovním, situačním, akčním nebo charakterovým (viz virtuální napodobeniny známých osob jako Uwe Boll, Usáma bin Ládin, Hugo Chávez či Sarah Palin) to prostě nezachraňuje. Do některého panáka střelíte jaksi od boku, někam vedle a rozprskne se mu hlava na maděru, na jiného ovšem míříte přesně ze vzdálenosti jednoho kroku a on jen tupě uskočí do zdi, otřepe se a začne do vás zase strkat.

Tyto a další fatální technické a designové nedostatky absolutně překrývají a následně i pohřbívají fakt, že ve hře používáte divně zbraně, plníte ztřeštěné úkoly a používáte obskurní dopravní prostředky. Stačilo by najmout více beta testerů a trochu víc při vývoji přemýšlet i nad technologií hry (použit byl Source engine od Valve), ne jen nad vtípky.

Je sice hezké, že máte ze sexshopu vyštvat pomocí luxu rozlícené feministické matky, ale když všechny vypadají stejně a chovají se absolutně mimo mísu, pak vás žádná absurdní zbraň zrovna desetkrát nenadchne. Několik let vývoje zde bylo absolutně k ničemu, což poukazuje na chybějící článek v podobě šikanujícího producenta, aby tyhle zoufalé chyby dokázal ohlídat.

Vývojářské peklo

Postal III je plný vtípků, absurdit, krve, porna i násilí. Komu tohle vadí, pak by se měl hře vyhnout. Na druhou stranu jde o atributy, které k sérii patří - proto je tak oblíbená, proto vůbec mohl třetí díl vzniknout. Zoufalá chybovost, na kterou však hráč naráží každou vteřinu své přítomnosti ve hře, ale tento titul sráží na kolena a následně úplně na zem měrou více než vrchovatou a je úplně jedno, že zrovna vy holdujete fekálnímu humoru.

Ve výsledku tak jde o dokonalou ukázkou toho, jak lze pohřbít celkem slušně fungující značku - jestliže předchozí hry mohly lákat na svůj humor, pak trojka jen s velkými obtížemi udrží stávající základnu skalních fanoušků. Hra vypadá, jako by ji snad ani nedělalo plnohodnotně fungující studio, ale banda znuděných středoškoláků ve svém volném čase, kterého navíc měli strašně málo.

Tagy: akční

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.