Moto Racer 3 - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Moto Racer 3 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

20. 12. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Odpověď na otázku, jestli se závodní Moto Racer 3 od francouzských Delphine Software stane důstojným nástupcem předešlých dvou dílu s výbornou hratelností, najdete v této recenzi.

Autor: Ladis
Publikováno: 20.prosince 2001


Obrázek zdroj: tisková zpráva Již je to pár let, co jsem se s kamarády na síti proháněl v Moto Raceru 2 po všemožných tratích, dislokovaných do atraktivních koutů světa (například jízda po Velké čínské zdi). Nostalgicky vzpomínám na ty desítky hodin, které jsme strávili soupeřením o prvenství, na momenty napětí, štěstí, ale i smůly, prostě na ten doslova tryskající pramen nekonečné zábavy a dokonalé hratelnosti, které jsme zcela jistě nepropadli pouze my :-) Právem jsou oba díly Moto Raceru dodnes nesmazatelně zapsány do zlatého fondu počítačové zábavy. Již proto jsem se na Moto Racera 3 (dále už jen MR3) tešil jako malý kluk na zakázaný film v televizi.

Nakolik splnil MR3 naše (nepochybně vysoká) očekávání? Je opravdu hodným nástupcem předchozí klasiky? Pojďme si nyní tedy společně detailně rozebrat tento nový titul firmy Delphine Software, posuďme jeho klady, ale (bohužel) i zápory. Moto Racer 3 je vysoce hratelným a kvalitním titulem, kterému bohužel k dokonalosti schází pár zásadních atributů. Nepředbíhejme však a začněme pěkně popořádku.

 Staré známé herní módy
MR3 si ani náhodou nehraje na nějaký simulátor. Jedná se o krystalicky čistou arkádu, rozdělenou do pěti herních módů, z nichž některé jsou opravdu herní lahůdkou pro nejednoho přemlsaného hráče. Vzpomínkou na předchozí dva díly a vlastně jakousi nezbytnou kontinuitou jsou módy Speed a Motocross, které nám budou velmi, velmi povědomé.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Speed mód je rychlostním typem hry, který nás zavede na tři různé tratě, na kterých budeme moci ďábelsky rychlou jízdou soupeřit až se čtrnácti nadrženými oponenty. Ovládání je zcela intuitivní - kursorové klávesy a mezerník, jakožto turbo boost. Vynikající hratelnost, výborná grafika, ucházející AI (o které se zmíním až za chvíli), prostě paráda.

Motocross je klasikou, které jsme již měli možnost okusit ve "dvojce". Na celkem třech tratích (ostatně jako v každém módu) se budeme hrabat v bahnité trati, překonávajíc tu menší, tu větší uměle vytvořené hrboly, snažíc se doslova a do písmene prodrat na první místo. Odměnou za naše perné úsilí, budiž nám potom rozkošné slečny, pečlivě nám odškrabujíce kusy ztvrdlé hlíny za krkem.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Freestyle je jakousi vycpávkou, alespoň mně to tak připadá. Jedná se zcela jistě o jediný nepodařený mód této hry. V daném časovém limitu zde máte na velmi členitě postavené trati (vysoké nájezdy rozptýlené po celé aréně) předvést svůj um v podobě různých hazardérských skopičin prováděných jak jinak než ve skoku po nájezdu na rampu. Tento mód spíše, než svými dovednostmi, ovládáte pochybnými kombinacemi kursorových a numerických kláves. Obtížné, nezáživné, jedním slovem divné.

 Novinky - trial & street racing
Hratelností zcela opačným pólem je Trial. Jedná se o novinku, která vás stoprocentně zaujme. V předem vymezeném časovém limitu máte za úkol projet tratí, která je ovšem tvořena mnoha překážkami v podobě dřevěných beden, železných přemostění, obřích rour apod. Zcela nepochybně jste již něco podobného viděli třeba na Eurosportu. Výtečná hratelnost a zábava tohoto módu nepramení z rychlosti ani z postřehu, ale spíše z koncentrace a citu pro ovládání trial biku. Se svojí motorkou zde budete doslova poskakovat po výškově rozdílných překážkách, snažíc se nedostat penaltu za dotknutí se nohou země a doskákání do cíle v těsném časovém limitu.

Na vše vám bude stačit pět kláves - kursory a mezerník, jakožto výskok. Jen dokonale zvládnutým ovládáním a maximálním citem dosáhnete úspěchu. Především je potřeba často používat brzdu a naopak vědět, kdy je třeba se pořádně rozjet a skočit na další překážku. Mrkněte se na obrázky okolo této recenze, jsou z replaye a zcela názorně vám ukáží dokonalý design celkem třech arén (rozdělených do více sektorů), kterými se hra může pochlubit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Street Racing je perličkou, kterou jsem si nechal až na konec. Jedná se zcela jistě o nejpovedenější mód celé hry, jakýsi virtuální pilíř, na kterém hra stojí. Spolu se svým oponentem se budete stíhací jízdou vysoce přesahujíc 200 km/h doslova řítit Paříží. To vše na celkem třech tratích, odlišených nejenom částí města, kde závodíte, ale i jejich technickou obtížností. Vše samozřejmě za plně hustého provozu automobilů. Něco zábavnějšího jsem již hodně dlouho nehrál, naposledy asi v Need for Speed se zapnutým trafficem. Budete muset hodně zvažovat použití turba, neboť v hustém provozu nebude nijak těžké "narvat" to ve "dvěstěpadesáti" do auta připletoucího se vám do cesty. Výsledkem karambolu není kupodivu pobyt v márnici, ale pouze někalikavteřinové zdržení :-)

Auta často přejíždějí z jednoho pruhu do druhého a díkybohu dávají předem o svém nehezkém úmyslu se vám připlést do cesty vědět svítícím blinkrem. Alespoň že tak, kdybychom závodili řekněme v Itálii, bylo by to horší.

 Bohatá nabídka motocyklů
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V rámci každého módu si můžete vybrat kromě trati i z celkem osmi značek motorek, dle módu případně dále rozdělených podle kubatury motoru. K dispozici nám tak autoři nabídli krosové motocykly (125/250 ccm), supersportovní GP (250/500 ccm), cestovní motocykly a speciální stroje určené pro trial a freestyle. Zajímavá, ovšem v vzhledem k arkádovitému konceptu hry zbytečná, se jeví možnost nastavení základních parametrů jednotlivých strojů, něco jako tuning. Koncept hry je jednoznačný - bez jakýchkoliv serepetiček okolo okamžitě závodit, proto si myslím, že možnost tuningu je jen jakýmsi pokusem autorů přilákat potenciální zastánce věrných simulací.

Po výběru trati a motocyklu máme na výběr mezi tréninkem, závodem "sami se sebou" v rámci námi nejlepšího zajetého kola (zde pochvalu jistě zaslouží implementace tzv. ghost bike), závodu s oponenty na body (competition) a tzv. friendly race, kde jde pouze o vaši čest, nikoliv o body. Za zmínku stojí možnost nastvit počet oponentů, ale pouze pro friendly race, nikoliv pro competition.

 Příliš málo tratí
Systém postupu ve hře je založen na bodových ziscích za přední umístění v jednotlivých závodech, v rámci nasbíraných bodů se poté hráči otevírají nové tratě. Těch je ve hře celkem 15. Dost, pokud by se jednalo o samostatný mód, ovšem značně málo, pokud si jejich počet vydělíme pěti, tj. všemi módy ve hře. Výsledek je na chlup přesně tři tratě na jeden mód, což by například v takovém motokrosu ani tak nevadilo, jako spíše ve street racingu, kde bych jistě nejen já uvítal znatelně více, než jen tři tratě.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Autoři se zjevně drželi hesla kvalita nad kvantitou, samotný design tratí je totiž naprosto dokonalý, málokdy můžeme v počítačové hře vidět tak perfektně odvedenou designerskou práci. Především již mnou vychvalovaný Street Racing nemá chybu, po přepnutí do vyššího rozlišení jsem si před svým 19" monitorem připadal téměř jako ve skutečnosti. Tomu jistě napomohl i výběr kamery z pohledu očí závodníka. MR3 nabízí až 6 pohledů - čtyři z nadhledu a dva přímo očima závodníka - s kokpitem či bez něj. Pohled kamery z vlastních očí mohu vřele doporučit především u módů Street Racing a Speed, především u "speedu" vám hra vykouzlí grafiku ne nepodobnou reálným záběrům motocyklových závodů v televizi.

Tím jsme se dostali ke grafice hry. Již jsem naznačil její kvality, fakt je, že MR3 mi velmi připomíná Gran Turismo z Playstationu 2, což značí vynikající ztvárnění v porovnání s obdobnými tituly na PC. Především musím ocenit špičkovou práci grafiků, co se modelů všech strojů ve hře týče (motocykly, auta...). Zbylá grafika hry je podobně na velmi vysoké úrovni, kvalitní a detailní textury, korektní mapování, filtrace, použití všelijakých efektů, to vše je MR3. Co nepotěší, je absence 32bitové grafiky, zavděk tak musíme vzít pouhým 16bitům. Naopak velmi oceňuji skvěle sestříhaný a koncipovaný replay. Daní za skvělou grafiku je docela vysoký nárok na CPU a grafickou kartu. Můj Duron 800 MHz a GeForce2 MX stačil tak maximálně pro rozlišení 800x600, při 1024x768 (především při vyšším počtu oponentů) frame-rate citelně poklesl až k hranici trhání.

 Šito horkou jehlou?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Až dosud recenze vyznívá na nějakých 85-90%, ovšem jak již tušíte, ne vše dopadlo, jak mělo. Začněme pěkně popořádku. Tak zaprvé - MR3 vypadá na dost rychle uspěchaný produkt, spíše než jako final verze se mi titul jeví jako beta verze určená pro testery na chytání bugů. To, že v menu NIKDE nenaleznete možnost použití joysticku či gamepadu, bych byl ještě ochoten tolerovat, ovšem nemožnost redefinování kláves již něco o autorech hry vypovídá. Podobně systém výběru rozlišení grafiky bych přisoudil mnohem více beta verzi - no řekněte sami - ve hře NENÍ menu pro výběr rozlišení - teprve během závodu nám ho programátoři umožní měnit pomocí kombinací kláves "CTRL+SHIFT+5 až 9". Divím se, že v menu vůbec najdeme nabídku "quit", spíše bych se nedivil nutnosti použít klasiku "ALT+F4", případně "CTRL+ALT+DEL" :-)

Co mě dost naštvalo, jsou natvrdo nastavené koordináty pro palubní display, ukazující rychlost, otáčky. Koordináty jsou nastaveny do dolního pravého rohu monitoru pro rozlišení 800x600. Pokud jako chobotnice přepneme do nějakých 1600x1200, výsledkem je samozřejmě dislokace displaye přímo doprostřed monitoru, což opravdu nepotěší. Bug jako hrom. A pro jistotu v 640x480 zmizí radši úplně mimo obrazový buffer.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Absence šampionátu a další nedostatky
Nutnosti horkou jehlou sešít hru napovídá i nepochopitelná absence šampionátu, podobně jako mnohé chyby v kolizním enginu hry. Situace prolnutí polygonů do sebe je standardní záležitostí, velmi "zajímavě" vypadá, když se z vás a okolo jedoucího vozu stane jeden objekt. Opět velká chyba. Pokud občas zezadu ve velké rychlosti najedete do oponenta, nic se mu, na rozdíl od vás, nestane. O pouze 16bitové grafice jsem se již zmínil, rovněž mě moc nepotěšila existence tzv. "neviditelné zdi", tj. stavu, kdy při skoku mimo vytyčenou trať se jakoby zastavíte o neviditelnou zeď a dopadnete těsně k mantinelům. Skoky na hlavy diváků se tak, bohužel, nekonají. Nepříjemné jsou i pauzy při "loadování" hry, někdy jsem měl až pocit, že mi zamrzl počítač.

Rovněž zvuky jsou spíše podprůměrné - ono chrčení, které uslyšíte, se jen těžko dá nazvat realistickým zvukem motoru. V kontrastu se zvuky je rocková hudba, hrající na pozadí, dost dobře poslouchatelná.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jakkoliv jsem poukázal na závažné nedostatky hry pramenící z její zřejmě narychlo dokončené verze, stále si stojím za tím, že MR3 je velmi hratelným titulem, který vás nepochybně bude bavit. Nakonec jistě neurazí i multiplayer podporující až 4 hráče přes protokoly TCP/IP (hra přes internet) či IPX (hra přes LAN) - nic nepotěší tak, jako závod s vašimi kamarády.

Stáhněte si: Trailer (3,5 MB)

 
Ladis
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Moto Racer 3 je vysoce hratelný titul, zcela důstojně navazující na předešlou sérii, kterému k maximálnímu ohodnocení chybělo jen jedno - pořádná dávka testování před vypuštěním a více času na jeho doladění. Zamrzí i příliš nízký počet tratí. Celkových 72% tedy berte jako maximum, které mohu ze srdce hře udělit.

Nejnovější články