zdroj: tisková zpráva Po více než 4 letech jsme se konečně dočkali vydání dlouho odkládané (spolu s Duke Nukem Forever) akční hry Max Payne. Po takových letech již mnozí ani nedoufali, že hra vůbec někdy vyjde, jiní zase věřili, že Max Payne stihne propadák v podobě nahypované Daikatany, a asi už jen málokdo věřil, že z toho nakonec bude hra, která se zařadí k naprosté špičce ve svém žánru. K této nedůvěře přispívala i strategie vývojářů hry, finských Remedy, kteří na informace o hře vystavili doslova informační embargo a zjistit cokoliv nového, co by už nebylo známo od prvopočátku vývoje hry, bylo prakticky nemožné. Změny nastaly až letos na jaře před E3, kdy se napřed po dlouhých 8 (!) měsících objevily nové obrázky, ty pak následovaly další, pak přišel i trailer, prezentace na samotné E3 a zvěsti, že hra vyjde už v létě. Sám osobně jsem tomu zpočátku nechtěl věřit a řadil se spíše mezi pesimisty ohledně kvality hry, ovšem recenzi jsem si nenechal uniknout, dost možná i pro špetku nostalgie. A rozhodně jsem toho nelitoval, neboť jsem si zahrál od dob No One Lives Forever nejlepší akční hru a nakonec jsem se i hochům ze Země tisíce jezer v duchu a dost pokorně omluvil.

Jak jsem se již zmínil, hru má na svědomí finská firma Remedy, pro kterou je Max Payne prvním opravdu velkým projektem, ve spolupráci s 3DRealms, kteří se proslavili již legendárním Duke Nukemem 3D. Spojené úsilí obou firem bylo dobrou volbou, protože se ve hře snoubí známé prvky z Duka s vynikajícím naprogramováním celé hry. To má pro změnu na svědomí spolupráce Remedy se sesterskou firmou MadOnion, která vydává populární a vynikající benchmark 3DMark. Ten slouží každoročně k otestování jak výkonu počítače (a především grafické karty), tak k přiblížení nových technologií v oblasti vizualizace dat. Max Payne je pak ukázkou, co může vzniknout spojením zkušeností s kvalitními programátory.

• Trochu příběhu na úvod
Příběh hry byl sice v prvopočátcích klasických stříleček zcela nepodstatný (pokud se vůbec o něčem takovém dalo hovořit), ale již od dob Half-Life je na něj kladen velký důraz. Nejinak je tomu i u Max Payna, kdy je zápletka jakoby vystřižená z filmů se Stevenem Seagalem. Max Payne je vcelku normálním policistou v New Yorku, má krásnou ženu, malou holčičku a jeho pohodu by mu mohl každý závidět. Jeden podzimní večer však obrátí jeho život zcela naruby. To se Max vrací z práce domů právě ve chvíli, kdy jeho ženu i dítě zabíjí zfetovaní narkomani. Od tohoto okamžiku už nebude nic jako předtím. Max v sobě neustále nosí touhu pomstít se a stává se kvůli tomu tajným policistou ve službách DEA. Jeho úkolem je proniknout do podsvětí a odhalit zdroj drogy zvané Valkyr, která zaplavila New York a je příčinou nejen vyvražděním jeho rodiny, ale i obrovského nárůstu zločinnosti. Max pozvolna odhaluje celou síť narkomafie, a když se již zdá, že je blízko cíle, přichází další okamžik, který opět změní jeho roli. Je to již tři roky po tragédii v jeho domě, když jde Max na schůzku s jeho spojkou, jistým Alexem. Na místě setkání ve stanici metra mu však Alexe doslova zastřelí před očima, a protože je viděn, jak utíká z místa činu, stává se rázem podezřelý i pro policii. Od tohoto okamžiku jde po něm jak policie, tak podsvětí, neboť se z televizních zpráv dozvěděli, že v jejich řadách působil tajný agent, po kterém se teď pátrá v souvislosti s vraždou. Max už nemá co ztratit, a tak se pouští do téměř beznadějné bitvy o očištění svého jména a zničení drogové sítě.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Vynikající Bullet time
Max Payne (teď myšleno jako hra) má naštěstí v sobě něco, co dělá podle mého odhadu asi tak polovinu úspěchu celé hry, co výrazně zvyšuje atraktivnost, hratelnost a já nevím co ještě. Mám samozřejmě na mysli herní režim zvaný "Bullet time", který je patrně okoukán z filmů od Johna Woo a především z kultovního snímku Matrix (spolu s dalšími věcmi). Pokud jste film viděli (což asi většina z vás), určitě si vybavíte, jak Neo i agenti uhýbají kulkám ve zpomaleném režimu, během kterého vidí dráhu kulek samotných. Něco podobného je i zde ve hře, kdy máte možnost přepnout se do tohoto zpomaleného režimu. Pak máte možnost provádět akce zpomaleně a skutečně uvidíte dráhu střel jak svých, tak proti vám. Geniální pak je, že v případě kombinace kláves pro pohyb a tento režim provádíte zpomalené úskoky stranou, které jsou velmi účinné pro střelbu za roh. Navíc ihned po skončení tohoto speciálního pohybu se přepnete zpět do normálního režimu. To má tu výhodu, že šetříte čas pro Bullet time, který je časově omezen na několik vteřin a po jeho vypršení se jen pomalu "dobíjí" z důvodu, abyste ho nemohli používat neustále. Jeho účinné používání vám výrazně ulehčuje procházení hrou a ještě přidává nádherné záběry. Představte si, že stojíte za rohem, kde je dvojice po zuby ozbrojených narkomanů. Provedete efektní úskok stranou, při kterém můžete v klidu zamíříte a zastřelíte jednoho narkomana, přičemž vidíte, jak vás jejich kulky míjí, vzápětí provedete úskok zpět znamenající konec druhého feťáka. Efektní i efektivní zároveň. Bullet time je zkrátka to nejlepší na celé hře, a i když se nejedná o zcela nový nápad (tuším, že i mutátor Lazy Matrix pro Unreal Tournament dělá něco podobného), Max Payne je první hrou, která přišla s jeho masivním používáním.

Bylo by záhodno prohodit několik slov i o zbraňovém arzenálu. Všechny zbraně jsou podle skutečných předloh, takže nějakých futuristických railgunů se tentokrát nedočkáte. Systém volby zbraní je podobný tomu z Half-Life, kdy máte pod jednotlivými volbami několik zbraní (ideální je jejich volba přes kolečko na myši). Základem je baseballová pálka a trubka, pak několik automatických pistolí (Desert Eagle, Beretta single nebo duo, Immar), brokovnice ve dvou provedeních, automatická puška Colt, se kterou se vyřádíte zvláště ve třetí třetině hry, vrhač granátů M79, klasické granáty, Molotovovy koktejly a nakonec snajperka. Ta je sice velmi účinná, jediný zásah značí smrt a má skvělý zoom, ale prostředí hry pro ní není příliš dělané. Skutečná potřeba ji použít je pouze v části jednoho kola, dále už se užívá jen velmi sporadicky. To by ale nebyli Remedy, aby pro ni nevymysleli nějaký speciální efekt. Po výstřelu ze snajperky se pohled přepne na vystřelenou kulku, kterou vidíte zpomaleně (ale nabírající rychlost) letět ke svému cíli. Jedna z potěšujících maličkostí …

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Přemýšlím, co bych měl ještě dodat. Za pozornost určitě stojí výborně navržené ovládání hry, na které si bleskurychle zvyknete a které je velmi pohodlné (již jsem se zmiňoval o geniálních skocích v Bullet time režimu). Na závěr mi pak zbývají dva jediné zápory hry. Prvním je délka hry, neboť Max Payne se dá dohrát napoprvé tak za 10-15 hodin čistého času, což není zrovna mnoho. Autoři jsou si toho zjevně vědomi, a proto jsou ve hře další herní režimy, které různými způsoby zvyšují obtížnost hry (psal jsme o nich výše). Tím by se měla teoreticky prodloužit "životnost" hry, ale je také pravda, že pouze procházíte znova stejnou hru, jen obtížněji. Druhým nedostatkem, nad kterým se dá dlouho diskutovat, je absence multiplayeru. Já osobně to za nedostatek nepovažuji, protože si myslím, že cpát do každé hry multiplayer, v dnešní tvrdé konkurenci Counter-Striku, Quaka, Unrealu a dalších, je skoro zbytečné. Souhlasím proto s názorem, že je lepší dělat buď skvělé singleplayer akční hry, nebo čistě multiplayer hry. Do budoucnosti počítám s tím, že se rozdíly mezi těmito hrami budou výrazně zvětšovat. To jsou ale jen mé názory. Skutečný důvod absence multiplayeru je ten, že se autorům nepodařilo vymyslet, jak do něj zakomponovat zpomalený režim Bullet time. Sami si to zkuste představit - hrajete proti někomu a on se přepne do tohoto režimu. Jak ho uvidíte vy? Zpomaleně nebo normálně? Tady vidíte, jak taková maličkost, která výrazně oživuje hru, má negativní vliv na celou multiplayer složku hry.

To však neznamená, že se nakonec nějakého multiplayer módu nedočkáme. Hra totiž obsahuje i editor levelů a další pomůcky pro vývoj nových map, módů a dalších serepetiček. Pomocí nich by mělo jít vytvořit prakticky cokoliv a nepochybuji, že jako první se objeví všelijaké Matrix modifikace hry. Již v základní verzi hry jsou někteří protivníci velmi podobní agentům z Matrixe, což tomu jen nahrává. Dočkáme se tak souboje Nea s agenty?

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Koupit či nekoupit?
Max Payne je skvělá hra, na které se těžko hledají nějaké mouchy. Vynikající zpracování spolu se zařazením zpomaleného režimu dávají záruku vynikající zábavy. Snad by jen samotná hrací doba v základní verzi mohla být delší. Dlouho jsem přemýšlel, jaké dát hře bodové hodnocení. Nakonec jsem se rozhodl pro stejné hodnocení, jako jsem dal loni na podzim No One Lives Forever. Snad si to Max Payne zaslouží …