Marťanské příběhy většinou nestojí za nic. Ze slibněho začátku se většinou s prvním Marťanem stane absolutní nesmysl a napínavá sci-fi se pak obvykle mění na slaboduchou komedii. Existují však i výjimky a s trochou dobré vůle lze mezi ně počítat i novou hru od Creative Reality nazvanou Martian Gothic.

• Marťanské story
Příběh hry Martian Gothic je postaven na skutečném základě a začíná v roce 1984, kdy vědci objevili v Antarktidě zbytek meteoritu, o němž později zjistili, že pochází z Marsu. Kámen pojmenovali číslem ALH 84001 a podrobili jej dalšímu zkoumání. Zjistilo se, že obsahuje mikrofosilie, což jasně dokazovalo, že na Marsu kdysi existoval alespoň primitivní život. Jenže zatímco skutečný vesmírný program jde dopředu jen velmi pomalu, v příběhu Creative Reality rychle kvapí kupředu. V roce 1995 založil Bernard Allenby společnost Hearthcare Unity a díky jejímu bouřlivému vývoji a finančnímu zabezpečení se z ní stala v následujících letech největší společnost na světě. Vznikly divize Earth Control a Bioshield, které se zabývaly vesmírným výzkumem, respektive vývojem obrany proti bakteriím. V roce 2005 Earth Control převzala veškerý kosmický program pro stále chudší NASA a odstartovala velký Allenbyho plán dobývat ostatní planety. Deset let na to už na Marsu stála první základna Vita 1, jejíž hlavním úkolem bylo pátrat po možném životě. Všechno fungovalo podle plánu a jednoho dne, později označeného jako Den přelomu, došlo k fantastickému objevu. Nikdo tehdy netušil, že na základnu se vloudil další člen. Za pár dní pak Země ztratila s Vita 1 spojení.

Earth Control vyslala na Mars další raketu, aby zjistila, co se přihodilo. Trojčlennou posádku tvořil bývalý voják Martin Karne, japonský počítačový inženýr Kenzo Uji a bakterioložka Diane Matlock. Při přistání se jejich stroj dostal doprostřed prachové bouře a havaroval. Posádce se nic nestalo, ale museli ihned loď opustit a přeběhnout do základny. Ani v následující panice však nezapomněli na radu, kterou základna vyslala směrem k Zemi těsně předtím, než se odmlčela. Zůstaň sám, zůstaň naživu. Každý tedy vstoupil jiným vchodem. Od té chvíle už měli zůstat sami. Ovšem ne tak docela…

Že to zní dobře? Bohužel budete asi zklamání, žádná dech beroucí sci-fi se nekoná. Autorům se sice podařilo vytvořit vskutku tísnivou a strašidelnou atmosféru, ale až zjistíte, co je vaším nepřítelem, kus jí zmizí. Zdejší zlo totiž není tak tajemné a nevysvětlitelné, jak byste u marťanské hry čekali. Myslím, že neprozradím mnoho, když napíšu, že není vidět, pohybuje se bleskurychle a poznáte ho podle toho, že za sebou nechává ležet krvavé mrtvoly. Tedy lépe řečeno zombie. Shodou nemilých, ale jistě pochopitelných okolností, se právě zombie stanou nejbližšími společníky vašich tří svěřenců. Z Resident Evil víme, že zneškodnit pomalou zombie není zase tak těžké. Obvykle stačí pár kulek a je klid. Jenže autoři Martian Gothic zřejmě mají smysl pro fair-play a zpočátku dali zbraň pouze Diane Matlock, které je na nic, protože stojí v uzavřené dekontaminační zóně a čeká, až se její bezbranný kolega Uji prokouše přes zombie a uvolní jí dveře. Brzy zjistíte, že členové posádky jsou od sebe odříznuti uzavřenými ochrannými štíty.

Martian Gothic je hra postavená na kombinaci možností jednotlivých členů posádky, kteří, ač odkázáni sami na sebe, si mohou díky potrubní poště mezi sebou vyměňovat předměty a tak si navzájem pomáhat. Každý má přístup na určitá klíčová místa a společnou prací se snaží dosáhnout společného cíle. S větou "zůstaň sám, zůstaň živý" se několikrát setkáte při poslouchání nejrůznějších audiozáznamů, které po sobě zanechali už očividně mrtví obyvatelé základny, ovšem nebude vám hned jasné, co přesně tím je myšleno. Faktem je, že když se zamknete ve skříni, také vám hrozí maximálně to, že si vypíchnete oko ramínkem.

Co se to tu vlastně stalo, vrtá vám hlavou a stejně tak i celému výzkumnému týmu. Z počítačových terminálů, na zemi rozházených poznámek a nejrůznějších nálezů si pomalu skládáte příběh a také stále více myslíte na to, jak se odtamtud dostat zpátky. Jenže k tomu je třeba překonat mnoho překážek. Jak už jsme si řekli, zombie jsou tentokrát ve výhodě. Dokonce v takové, že i když z nich vystřílíte litry krve, po chvilce vstanou jako čiperky a začnou vás zase otravovat. A aby to bylo ještě zajímavější, útočí jenom někdy. Desetkrát vás nechají projít kolem a dělají mrtváčka a pojedenácté se najednou zvednou a skočí vám na záda. Při tom vás hryžou do ucha silou dvaceti Tysonů a vy si jenom myslíte, že na základně na Marsu byste si představovali něco nápaditějšího a peprnějšího, cosi odpovídajícího vaší děsivé, mimozemské smrti. Říkáte si, že kvůli tomuhle jste se sem přece netrmáceli takovou dálku. To jste mohli zůstat na Zemi a dát si Resident Evil. Na druhou stranu je nutno ocenit, že autorům se podařilo zachytit onu děsivou atmosféru z RE.

• Inspirace v Resident Evil
Nikdo mi nevymluví, že Creative Reality se inspirovali právě v Resident Evil. Jeho fenomenální úspěch a už tři vydané díly jistě svádí k tomu, aby se ho někdo pokusil napodobit a trochu se přiživil na hráčském hladu po hororech. Zdá se však, že autoři to trochu přehnali. Nejenže máte co do činění se zombie, ale herní prostředí místy dokonce vypadá takřka stejně jako RE. Jeden z úseků základny svými dřevem obloženými stěnami dokonce připomíná dům v anglickém stylu, jaký známe z RE1. Identické jsou i záběry pevně umístěných kamer, s nimiž autoři provádějí podobné triky jako Capcom a například vám neukážou příšeru, která na vás čeká hned vedle aktuálního záběru.

Oproti RE má však Martian Gothic něco navíc, a tím je strategický element. Zatímce v RE jste se spoléhali hlavně na svůj postřeh a dostatek munice, v tomto případě je to o něčem jiném. Kromě těchto dvou podmínek pro přežití však musíte splňovat ještě několik dalších, jako je schopnost kombinace, strategické myšlení a logika. Například Matlock se nachází v sekci s laboratoří, ve které může extrahovat z nalezených bylin uzdravovací vakcíny. Protože ty je možné najít pouze v oblasti s umělou přírodou, kam má přístup pro změnu pouze Karne, musí si je nejprve od něj nechat poslat a vyrobené vakcíny pak odešle oběma kolegům. Známý problém s počítačem snímajícím otisky prstů původních obyvatel základny vyřešíte tak, že Karne pošle Ujimu pilku, ten ji použije na jediné mrtvé tělo, které se tváří,,jakože by chtělo, aby na něj něco bylo použito a Matlock pak už dostane jen ruku, s níž uspokojí čidlo počítače. Mimochodem, animovaná scény, kdy Uji pižlá ruku mrtvoly je skvěle nechutná.

Členové posádky jsou docela pěkně vyprofilovaní a každý z nich má svoje klady i nedostatky.Karnemu se například nestane, že by při střelbě minul terč, avšak když se mu dostane do ruky něco, co se neovládá stisknutím kohoutku, už tak suverénní není. Stejně tak se liší i identifikace nejrůznějších předmětů. Například stříbrný zvon Uji označí jako nějaký stříbrný zvon, ale Matlock hned ze sebe vychrlí, že jde o zvon ze 17.století, který pochází ze Španělska, odněkud z okolí Toleda. Bohužel však existují i předměty, které se nijak nehlásí, tj. nemáte je možnost prozkoumat. Vzhledem k tomu, že jejich anglické názvy většinou nenajdete ve slovníku, budou vám záhadou až do té doby, než je na něco náhodou použijete. Podobně je to s věcmi, které s sebou taháte už od začátku hry a vůbec netušíte, proč, a na co byste je mohli použít. Většinou vám jenom zabírají drahocenné místo.