Alien Swarm - recenze jednoduché střílečky

PC

16. 8. 2010 v 00:00 - Recenze Autor: Petr Poláček Komentáře: 0

I z koridorové střílečky se dá vytvořit klenot. Nutnost spolupráce čtyř lidí, herní třídy, spousta vesmírných zmetků a distribuce zdarma z ní dělají překvapení léta.

Placeholder games.cz

Autor: Warlock
Publikováno: 16. srpna 2010
verze hry: PC/Steam/zdarma dostupná
doba recenzování: 1 týden


V jednoduchosti je síla a i z obyčejné koridorové střílečky se dá udělat klenot mezi týmovými akcemi. Nutnost spolupráce, několik různých tříd, spousta vesmírných zmetků a především distribuce naprosto zdarma dělají z Alien Swarm jedno z překvapení léta.

Zní to skoro jako pohádka. Týmu fanoušků, kteří dříve vytvářeli modifikace pro Unreal Tournament 2004, byla dána příležitost udělat pro Valve týmovou střílečku na Source enginu. Ve své velkorysosti dokonce vypustili Valve tuto hru naprosto zdarma, a to včetně vývojových nástrojů a editoru map. Přitom se tento titul vyrovná v zábavnosti a návykovosti hrám za tisíc korun! Pohádka o čtveřici odvážných však teprve začíná...

Sólisti jsou bez šance
Alien Swarm není ve své podstatě originálním počinem a v lecčems se podobá titulu Alien Breed, který se dočkal svého remaku. Alien Swarm se však odlišuje velkým důrazem na týmovou spolupráci čtyř lidí. Opustíte skupinu a zahrajete si na hrdinu? Jste okamžitě mrtví. Podobnost s Left 4 Dead je opět čistě náhodná. Pro procvičení základních herních principů slouží jediná off-line mapa s počítačem řízenými kolegy. Dále se musíte spolehnout buď na své přátele na Steamu, nebo na náhodně vybrané hráče.



Na palubách opuštěných lodí či ve výzkumných komplexech neustále čelíte útokům desítek či spíše stovek nejrůznějších vetřelců. V ideálním případě se musíte dohodnout, kdo bude krýt jaké úhly, jakou výzbroj sebou vezmete a v neposlední řadě kdo obsadí jakou pozici v týmu. Kromě důstojníka se můžete vžít do role kulometčíka, technika a medika. Žádné z povolání přitom není jen tak do počtu a pro splnění daného úkolu potřebujete prakticky všechny.

Technik si kupříkladu vždy poradí s jakýmkoliv bezpečnostním terminálem, otevře dveře, či zkopíruje data z palubního počítače nutná pro úspěch mise. Přitom však musí řešit nějaký logický rébus. Jak už to totiž bývá, při podobné situaci nátlak vetřelců ještě zvýší svoji intenzitu. Hlavním nepřítelem je vždy čas. Já jsem si zažíval ten pocit úzkosti a mezi zuby cedil obvyklou hlášku „Co mu sakra tak dlouho trvá?“.

Medik nutný
Dalším nezbytným členem týmu je medik, který, nepočítaje velmi řídce roztroušené lékárničky, jako jediný dokáže léčit ostatní postavy. Ty jsou značně křehké a i přes ochranný oděv z nich pár přímých útoků udělá fašírku. Nehledě na nezbedného přísavného brouka, jenž z vás postupně vysává život. Delší mapy na vyšší obtížnost jsou tudíž bez spolupráce medika nezvladatelné.


Zpočátku jsem si myslel, že v Alien Swarm stačí vyřídit jednu skupinku nepřátel za druhou, v průběhu jednotlivých přestřelek měnit zásobník a sem tam si očistit zbroj od slizu. To však byl velký omyl a vetřelci proudili prakticky nepřetržitě a čas na oddych se prakticky rovnal nule. Tím pádem se muselo léčení, problémy s municí, plán cesty a mnoho dalšího řešit hezky za pochodu.

Právě zmiňované intenzivní tempo prakticky zabíjí jakoukoliv hororovou atmosféru nebo hru světel a stínů známou například ze série Aliens vs. Predator. Pípající detektor pohybu však najdete i v Alien Swarm, ale ve většině případů na něj ani nepohlédnete, protože budete mít plné ruce práce s vetřelci, kteří se plíží ze všech stran, jako z ventilace či servisních poklopů.

Nepostradatelné vybavení
Kořením celého Alien Swarm je vybavení, které společně se zbraněmi odemykáte u vašeho profilu. Prakticky vždy se hodí rozložitelné automatické kulometné hnízdo, které použijete při delších akcích na ochranu některé z přístupových cest. Celý tento stroj na zabíjení můžete posléze složit a použít o několik místností dále.



Osobně jsem si z těchto hraček nejvíce oblíbil příruční svářečku, s jejíž pomocí jsem zabezpečoval dveře. Byly to opravdu velmi zajímavé okamžiky, když jsem u dveří kryl kolegy, kteří se snažili stáhnout do další místnosti. Ti posléze okamžitě zaujali obranné pozice, aby mi dali prostor na svaření dveří, na něž právě bušila desítka vetřelců. Takové dveře však nevydržely věčně a podobný postup se hodilo vždy několikrát během mise zopakovat. Občas dokonce nastala i opačná situace a já musel vytahovat svářečku, abych bezpečnostní dveře odpečetil. Spoustu legrace jsem si užil i s minami, světlicemi a dalšími kousky vybavení.

Pro ovládání přitom stačí klávesy WSAD, myš a pár tlačítek na přepínání mezi předměty. Spíše si musíte dávat pozor, abyste ve zmatečné střelbě nezasáhli některého vašeho společníka a zároveň nebyli zmasakrováni vetřelci. Zkrátka adrenalinových situací zažijete více než dost a pořádně se sehrát pár hodin rozhodně zabere. Nehledě na hledání nejvhodnější taktiky a co možná nejbezpečnějšího průchodu na každé mapě.

Achillova pata
Přestože se většina misí odehrává v úzkých koridorech, musím pochválit snahu autorů jednotlivé mapy od sebe co nejvíce odlišit. Jednou totiž pro průchod potřebujete speciální laserovou řezačku kamení, jindy se svezete obřím výtahem a skoro vždy vám dělá společnost interaktivní prostředí a fyzika, která je pro source engine tolik příznačná.



Právě ale malý počet map, čítající okolo sedmi kousků, a jejich veliká linearita, jsou Achillovou patou celé hry. Autoři sice vymysleli velice zábavný a současně nervy drásající způsob týmové spolupráce, ale tak nějak už nezbylo sil právě na vytvoření pořádného herního obsahu. Za několik dní se tak s kamarády vrhnete opět do víru komerčních FPS. Pokud hrajete pouze sólo s anonymními společníky, tato doba se ještě více zkrátí.

K dispozici je však spása v podobě editoru map a je otázkou času, za jak dlouho a nakolik kvalitní mapy vzniknou. V současné podobě jediná kampaň s pár mapami příliš dlouhou herní dobu neposkytuje. Na druhé straně natolik legendární multiplayerový titul, jako například Counter-Strike, postavil svůj úspěch na nějakých pěti či maximálně deseti lokacích.

Source engine nezklamal
Vzhledem k nulové ceně potěší grafická stránka hry a ještě na dlouho vám v hlavě utkví laserové zaměřovače vašich zbraní, které ukazují na to, co má zemřít. Vše se přitom hýbe velmi svižně a i na postarší sestavě Core 2 Duo E6300, 4GB RAM, Radeon X1950, Windows 7 64-bit, s níž jsem si užíval prakticky plných detailů.


jak měla hra původně vypadat na dochovaných obrázcích v galerii

Povedené jsou i modely postav a vetřelců, kterých bylo hned několik druhů. Každý útočil trochu jinak a na každého platila jiná taktika. Občas tedy bylo zapotřebí dostat se potvoře do zad a zranit její slabé místo a jindy zase rychle proplout skrze vybuchující nálože, které vetřelec chrlil.

Alien Swarm ukázal, že i z jednoduchého námětu lze vytvořit skvělou hru, jejíž jedinou slabinou je menší počet map a chudší herní obsah. Pokud však máte tři další kamarády, neváhejte ani chvilku, protože natolik adrenalinovou a zároveň taktickou akci v obchodech nekoupíte. Naopak jí máte úplně zadarmo a právě proto chybí závěrečné hodnocení, které by bylo mohlo být trochu zavádějící a neférové.

Stáhněte si: plnou hru Alien Swarm zdarma.

Související články: Novinky, Homepage

 
Warlock
autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole


 
 
Warlock

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.