Představení Nintendo Land na E3 bylo dost chaotické, ale když jsem si mohl minihříčky nedávno vyzkoušet na vlastní kůži, nehrály se vůbec špatně. Dokážu si bez problémů představit, že budou jako dělané pro nejrůznější večírky a další sešlosti. Bohužel jsem se nedozvěděl, jak bude tato kolekce vydána. Určitě bych si dokázal představit, že hříčky budou přibaleny zdarma ke konzoli, jako Wii Sports svého času u Wii. Jediné co zatím víme je to, že se objeví v den vydání samotné konzole. V balení jich bude rovnou dvanáct. Nintendo jich zatím představilo šest, přičemž pět z nich jsem si mohl vyzkoušet na vlastní ruce.

Donkey Kong's Crash Course

Opičáka Donkey Konga mám hrozně moc rád, proto jsem nejdříve zamířil k hříčce inspirované právě touto skvělou sérií. Po zapnutí se na televizní obrazovce objevila mapa plná nejrůznějších cestiček a plošinek, které byly posety banány. Úkolem samozřejmě bylo je sesbírat, přičemž po kolejích jezdíte malým vozíkem. Možná lehké, řeknete si na začátku, ale jak jsem zjistil po několika vteřinách, sesbírat všechny banány bude hodně těžké. Vozík se totiž může rozbít o cokoliv a každé nepatrné zaškobrtnutí je potrestáno ztrátou života.

Samotný vozík ovládáte nakláněním ovladače a většinu času se budete dívat na displej, protože na něm máte vždy jen ten úsek, v němž se vozík nachází. Televizní obrazovka tak slouží jen k tomu, abyste věděli, kde se ještě banány nachází. Pro začátek jsem si ani nemohl vybrat lepší hru, protože Donkey Kong's Crash Course se nejenom dobře hrála, ale ukázala i přesnost gyroskopického senzoru ve Wii U GamePadu.

zdroj: tisková zpráva

Takamaru's Ninja Castle

Hned o kousek vedle byla zajímavá hra, v níž bylo cílem sestřelovat ninja bojovníky házením hvězdic. Wii U GamePad jsem chopil do jedné ruky, kterou jsem ovladačem mířil na televizní obrazovku. To druhou rukou jsem jezdil prstem po displeji, abych házel na ninja bojovníky hvězdice. Jednoduchá hříčka, ve které šlo o sestřelení, co nejvíce objevujících se nepřátel několika druhů – normální ninjové, házející ohnivé koule, případně bojující z očí do očí.

Na konci daného levelu hra vyhodí skóre. Protože jsem hrál Takamaru's Ninja Castel poprvé, dosažený výsledek nebyl nejlepší. Ostudu jsem ale rozhodně neudělal. Překvapením určitě bylo, že jak rychle jsem přejel přes displej prstem, tak rychle létaly i hvězdice, takže jsem si tímto ověřil, že displej snímá i rychlost pohybu, a to velmi přesně.

zdroj: tisková zpráva

Animal Crossing: Sweet Days

Jednou z nejzábavnějších z pětice doposud představených her, je Animal Crossing: Sweet Days, kterou jsem si zahrál ještě s dalšími čtyřmi kolegy. Ti se chopili čtyř postaviček, s nimiž na rozdělené obrazovce televize museli po menší mapě posbírat padesát různých laskominek - dortíky či ovoce. Aby to neměli tak snadné, byl jsem po několika vteřinách puštěn na mapu já, přičemž jsem ovládal dva kuchaře, jednoho s nožem a druhého s vidličkou. Ovládání kuchařů probíhalo skrze analogové páčky – každý se ovládal skrze jednu. Jejich koordinace byla na začátku docela těžká, ale jde pouze o zvyk.

Po několika desítkách vteřin se mi ovládání dostalo pod kůži a mohl jsem oběma kuchaři nahánět své kolegy. Díky tomu, že jsou dva, jsem si mohl kolegy nahánět třeba do kouta nebo na most, z jehož druhého konce jsem zaútočil s druhým kuchařem, což pro ně znamenalo konec. U hry jsem se hodně bavil a zvláště v pěti hráčích jde o velkou zábavu. Jen ještě doplním, že ten hráč, který se chopí kuchařů, se nedívá na televizní obrazovku, ale na displej Wii U GamePadu.

zdroj: tisková zpráva

The Legend of Zelda: Battle Quest

Další kousek zaměřený na hru více hráčů, byl The Legend of Zelda: Battle Quest. Tentokrát ale šlo o čistě kooperativní záležitost. Dva hráči se chopí klasického Wii gamepadu a jejich postavičky ve hře dostanou do ruky meč. To hráč s Wii U GamePadem má jako jediný luk, takže může bojovat na dálku.

Jediným úkolem této hříčky inspirované Zeldou je přežít. Postavičky přitom nelze přímo ovládat, ale jezdí po úrovni sami. Na vás tak zůstává, abyste přežili hordy přicházejících nepřátel a ubránili se jim vynaložením společného úsilí. To je potřeba, protože všechny tři postavičky mají společný život, který když se vyčerpá, všechny zahynou. Je to zábavná kooperativní záležitost, u které jsem se bavil po celou dobu, a soudě dle reakcí kolegů, jsem rozhodně nebyl sám.

zdroj: tisková zpráva

Luigi's Ghost Mansion

Dost podobnou hrou jako Animal Crossing: Sweet Days je Luigi's Ghost Mansion. Opět jde o záležitost stavěnou pro pět hráčů. Čtyři hráči se na televizní obrazovce chopí postaviček, které mají na hlavě klobouček Luigiho a ovládají se klasickými Wii gamepady. Pátý hráč ovládá skrze Wii U GamePad ducha a logicky tedy jen on ví, kde se duch nachází, zatímco ostatní hráči na televizi ho nevidí.

Úkolem hráčů na televizi je, aby ducha odhalili díky své baterce, případně přežili po dobu pěti minut. To pátý hráč, který hraje za ducha, musí hráče do pěti minut eliminovat. Na jedno zahrání zajímavá minihra, ale z toho co jsem z Nintendo Land hrál, asi nejslabší.

zdroj: tisková zpráva

Další články o hrách pro všechny současné konzole a handheldy čtěte na Konzolista.cz