Autor: Félie Publikováno: 8.září 2003 |
Postavy Máte to štěstí, nebo snad smůlu, že jste jedním z těch, kteří útok přežili. Samozřejmě, že ne zcela náhodně, protože jste shodou okolností vojenský velitel a byl jste ukryt v hermeticky uzavřeném bunkru hluboko pod zemí. Váš úkol začíná právě ve chvíli, kdy je povrch planety již prost veškerých agresivních spor, ale ještě není pohlcen biomasou. A co tedy máte činit? Musíte zjistit, co se stalo, zastavit šíření biomasy a dobýt celou planetu zpět. Můžete rekrutovat vojáky, kteří po vzoru RPG mají různé dispozice. Někteří lépe střílejí, jiní jsou rychlí, další mají talent házet granáty, či mají předpoklady být dobrými mediky. Samozřejmě, že moudrý velitel si vybere kombinaci týmu, aby v něm měl zastoupeny všechny dovednosti v rovnováze. S přibývajícími zkušenostmi se schopnosti vaší jednotky zlepšují. Mise Taktické mise jsou generovány náhodně. Na počátku každé mise se vám hlásí různá místa a města na všech kontinentech. Vy zjišťujete stav a akutnost případného zásahu. Rozhodnutí, kam bude přepravena vaše jednotka, je jen na vás. Do tajů taktiky výběru správných misí jsem během hraní bety nepronikla a vybírala jsem je spíš náhodně. Většinou ty, ve kterých bylo za úkol vyčisti prostor od nepřátel, nebo ty, které se mi zdály zajímavé geograficky. Třeba mise na Aljašce. Zajímalo mě, jak vypadají ledové kraje. A byla jsem zklamaná. Kromě toho, že mě tam po ledových kopečcích nahánělo najedou 5 různých potvor, nebylo se kam schovat a léčit zraněné, nenašla jsem nic, na čem by oko estéta zálibně spočinulo. Jinak se mise odehrávají většinou ve městech a to ať už ve venkovních či vnitřních lokacích. Přičemž se mi vnitřní lokace nelíbily vůbec. Byly příliš tmavé a „chlívkovité“, ale zase jaké jiné prostory lze očekávat ve vymřelém městě. Pokud se pohybujete po ulicích, vidíte své jednotky skrze budovy, což má tu výhodu, že se vám nemohou schovávat. Hybrid mezi tahovou a real-time strategií Myslím, že si většina hráčů strategických her se při sdělení, že v UFO: Aftermath nejsou vaši svěřenci vybaveni umělou inteligencí, řekne: „Co je to za hloupost?“ Nicméně, je tomu tak. V této hře skutečně nemůžete počítat s tím, že by snad vaši vojáci udělali něco, co byste jim nenařídili a detailně nenaplánovali. „Jak je to možné“, říkáte si. „Dřív než naplánuji vojákům, co mají dělat, tak mě nepřítel sežere.“ A v tomto je právě ta velká zvláštnost, na kterou si bude muset hráč navyklý původnímu X-COMu zvyknout. Jedná se totiž o kombinaci real-time a tahové strategie. Funguje to tak, že své skupině vojáků naplánujete po krocích akce, které mají udělat, například: odlož zbraň, vezmi lékárničku, jdi k vratům, otevři je, jdi k raněnému a ošetři ho. Takto naplánujete buďto každého jednotlivce, nebo i skupinky. Až si všechno připravíte, vydáte příkaz a postavy se rozeběhnou akce vykonávat. Jakmile se ale změní situace, a to se stává tehdy, když některý z vojáků uvidí nepřítele, všechno se zastaví a čeká se na vaše rozhodnutí. Vy pak můžete některé členy mužstva pověřit zabitím kreatury a medika přitom necháte, aby dokončil první pomoc. Tady bych se jen hodně přimlouvala, aby nakonec tvůrci ještě udělali to vylepšení, že se bude dát nějak jednoduše vyměňovat zbraň a právě lékárnička. Protože je občas třeba i během boje se takticky stáhnout a začít rychle léčit mužstvo, protože další střet by už nepřežili a je velmi nepohodlné a někdy až frustrující, když musíte zvolit složitou několika krokovou výměnu. Takové plánování je celkem nový a nezvyklý prvek ve strategiích obecně. Já se musím přiznat, že na jednu stranu je to sice skvělé, že se mi jednotky samy nepouštějí do bezhlavých akcí, na druhou stranu jsem si ale vyzkoušela pocit zbytečné práce, když jsem dlouze plánovala činnost mého družstva a celou mou práci mi pak zhatila „mrcha hnusná zmutovaná“ moucha, která se nečekaně vynořila za stínu a jsem ji už se svou zdecimovanou armádičkou neměla šanci zneškodnit. Zbraně a taktika Zpočátku jsou k dispozici jen velmi omezené možnosti pozemské výzbroje. V dalších fázích hry, až se vám podaří „ukrást“ mimozemské technologie, se vaše zbrojnice podstatně rozšíří. Vojáci jsou také omezeni jakousi kapacitou nosnosti. Zpočátku se jedná o hranici 25 kg, které mohou nést coby zátěž. Znamená to, že se tím musíte řídit při jejich vyzbrojovaní a vybavení, jinak omezíte jejich výdrž a pohyblivost. Tato pohotovostní nosnost jednotlivých členů mužstva se zvyšuje úměrně s jejich rostoucím skillem. Podobně jako například v Counter-Strike je střelba vašich jednotek přesnější, když jsou v pokleku. Proto doporučuji nařídit jednotce o jeden krok navíc a nechat je jít „do kolen“. Vyplatí se to. Zabití nepřítele je daleko rychlejší a navíc si můžete rovnou přečíst nárůst procent účinnosti zásahu, které se vám zobrazují v barvách vašich jednotlivých postav při poklepání na vybraný cíl. Vojáky je dobré si hlídat a opečovávat, protože nestavíte žádné výrobny jednotek a nelze je tedy sypat jako na běžícím pásu. A pokud vám na každé vaší misi polovina mužstva zahyne, tak to má hned dva nepříjemné účinky: schopnosti vaší jednotky se nezvyšují a noví rekruti se k vám nijak nehrnou - kdo by také chtěl pracovat s velitelem, když životnost jeho vojáků se omezuje na jednu misi? Kreatury a mimozemšťané Na Zemi budete nuceni bojovat nejen s mimozemšťany, jak by se dalo předpokládat, ale především s genetickými mutanty. Veškerý odpad, ať už pozemský biologický, či mimozemské spory pohlcuje biomasa a ta pak jako vedlejší produkt vytváří nejrůznější zrůdy. Ty mají nepříjemnou vlastnost v tom, že jsou nepřátelsky naladěny jen a právě k pozemšťanům. Není tedy možné je například ochočit a později použít v boji proti „ufonům“. Ve hře můžete potkat nejrůznější zmutované potvory, například velký mozek na chapadlech, obří mouchy, medúzy, létající ryby, drobné ale nebezpečné ptáky a další. Kreatury jsou vybaveny různými zbraněmi s různým dostřelem. A to je dost podstatné. Stalo se mi několikrát totiž, že než se moje jednotka stačila dostat do vzdálenosti vlastního dostřelu, tak takový ROSTYA (tak je potvora pojmenovaná) mi pozabíjel polovinu vojáků. Doporučuji proto při styku s potvorou, která má větší dostřel než vy, se krýt například za budovami a počkat, až přijde bestie blíž. Výzkum a vývoj... ... je nedílnou součástí celé hry. Je fakt, že se s vědátory nikdy nepotkáte, ale můžete jim zadávat, co mají zkoumat. Sice jen z toho, co si oni sami zvolí, že zkoumat chtějí, ale konečný rozkaz k výzkumu záleží jen na vás. Trošku mě vyděsilo, když jsem jako první možnost měla vynalezení přístroje ke sledování létajících objektů a bylo mi sděleno, že práce na projektu bude trvat devět hodin. Naštěstí ve skutečném našem čase se jednalo o pár minut a než jsem si vybrala misi, tak vědci měli po práci. Další úkol, který jsem zadala a který se zřejmě musí spustit hned na počátku, je zkoumání, co se vlastně vůbec na Zemi stalo, proč k tomu došlo, jak k tomu došlo atd. Na toto „detektivní“ pátrání si pracující inteligence vyhradila 10 000 dní. Z toho usuzuji, že ke konečnému řešení problému se dopracují až ke konci hry. Ovládání a kamera Vaše jednotky a mapa jsou stále odkryty, takže nemusíte nic objevovat. Nepřátelé však vidět nejsou jinak než na vlastní oči. Tedy uvidíte je jen tehdy, pokud se vyskytnou na dohled některého z vašich vojáků. Hra nemá intuitivní ovládání a bude k ní přiložen rozsáhlý manuál s množstvím klávesových zkratek. Já se přiznám, že mi ležel list se zkratkami celou dobu vedle klávesnice a krom několika nejfrekventovanějších jsem si je nezapamatovala, ale současně je fakt, že jsem hru nehrála zase tak dlouho. další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Musím říct, že dynamická kamera mě zpočátku hodně obtěžovala. Má totiž defaultně nastaveno ukazovat každou novinku, která se vyskytne na mapě. Navíc z tak prapodivných úhlů, že vám pak chvíli trvá se zorientovat, kdeže jste to původně vlastně stáli. Naštěstí tato věc lze v Options natvrdo vypnout a pak už běželo všechno bez problémů. Co jsem vidět chtěla, to jsem si přiblížila a prohlédla. Samozřejmě, že všechno je možné zoomovat, otáčet horizontálně i vertikálně. Občas je dobré si najít ten nejvhodnější úhel kamery i při zaměřování cíle. Zvlášť když potvory stojí za sebou a když nezvolíte správný úhel těžko se vám nařizuje střelba na kryjící se bestii. Resumé Samozřejmě jsou to jen první dojmy, takže dělat závěry nebudu ani nechci Bergymu ztěžovat pozdější recenzování finální české verze, kdy se bude moci zabývat i srovnáním s originální sérií X-COM od Microprose. Mám ale obecně z UFA dobrý pocit. Myslím, že se tvůrci hodně snažili, aby se dílo zdařilo podle jejich představ a že nabízejí něco celkem zajímavého, ale o úspěchu rozhodne jako vždy hlavně to, jestli se najde dostatek hráčů, kteří na jejich nabídku přistoupí. Pouze na Tiscali GameShopu získáte při pořízení UFO: Aftermath speciální bonus, více informací o jeho obsahu naleznete zde. Stáhněte si: ECTS trailer, E3 trailer, Road to Aftermath video Související články: Rozhovor (3/2003), Novinky |
Félie | |
autorce je 28 let, dříve působila na GameZone a nyní je šéfredaktorkou webu o progamingu E-sports.cz, specializuje se na strategie, adventury a logické hry (všechny články autora) |