Ground Control 2 - návod 1.díl
zdroj: tisková zpráva

Ground Control 2 - návod 1.díl

17. 7. 2004 0:00 | Návod | autor: Redakce Games.cz |

Jmenuju se Jacob Angelus, jsem kapitánem NSA a ve svém deníku vás seznámím s průběhem prvních pěti misí, kdy jsme bojovali s Pozemšťany o hlavní město naší planety nebo pronásledovali císařovnu Vlaanu.

Autor: Kopulkon
Publikováno: 17.července 2004

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Jmenuju se Jacob Angelus a byl jsem právě povýšen do hodnosti kapitána. Situace se pro nás nevyvíjí zrovna dobře, Pozemšťani útočí na hlavní město naší planety Morningstar Prime - na New Darwin. Sice se nám podařilo je zastavit, ale boje neutuchají, takže jsem byl povolán do akce jménem Ground Control II (recenze). Při výcviku jsem se dozvěděl spoustu užitečných věcí a udělal si...

 Pár poznámek k výcviku
- Každá jednotka disponuje svou speciální schopností. Měl bych se naučit rozeznat a využít přednost každého svého vojáka, tanku či letounu.

- Je zřejmé, že mé jednotky budou s nepřítelem bojovat efektivněji, pokud povedou palbu z vyvýšené pozice, domu či bunkru. Svým vojákům mohu a také musím přikázat, kterým směrem mají z opevnění mířit.

- Tanky si na rozdíl od vojáků neporadí s lesem a budou jej muset objíždět. Vojáci jsou v lese dobře krytí, nepřítel je těžko najde a vydrží naživu pod palbou daleko déle než nekrytá jednotka. Musím si jen dát pozor, protože lesem může chodit i nepřítel.

- Nemůžeme si dovolit plýtvat jednotkami a musíme využít v maximální možné míře toho, co máme. Proto čím více budu mít pod svým velením jednotek, tím méně kreditů na nákup dalších dostanu.

- Jednotky mi vždy na bojiště dopraví zvláštní loď, kterou mohu za kredity vylepšovat a mohu využít také jejího bojového potenciálu. Pokud o ni přijdu, bude to pro mou armádu citelná ztráta a nebudu si moct objednávat další posily. Moje loď může přistávat jen na přistávacích plochách. Oblasti vhodné pro přistání jsou na mapě označeny a jejich obsazení bude důležité pro úspěch mých misí.

- Kredity, za které si budu moci pořídit posily nebo podporu letectva, získám držením Přistávacích ploch (Landing Zones) a Vítězných míst (Victory Locations). Likvidace nepřátel je další způsob, kterým si mohu přivydělat. Pokud budu operovat jen s malou armádou, získám od velení více prostředků jako odměnu za dokonalé využití stávajících jednotek.

 Mise 1 - Rat Catcher
Obrázek zdroj: tisková zpráva Poprvé povedu své muže do boje. Díky pomoci generála Warhursta a majora Granta doufám ve zdárný konec své mise. Ve městě havaroval neznámý létající objekt. Spadl naneštěstí na území Pozemšťanů, ale tak to zůstat nemůže. Naši vědci se té věci musí podívat na zoubek. Do začátku dostanu jednotku Light Assault Infantry. Sice jsou to jen řadoví vojáci, ale sakra dobře vycvičení. Jejich automatická puška si poradí s pěšáky Pozemšťanů a na obrněnce mají v záloze raketomety. Sice raketometem nemohou útočit na vojáky ani se pohybovat, nicméně jeho roli podceňovat rozhodně nechci. Takže vzhůru do akce.

Ihned po překročení mostu (1) na mě zahájili palbu Legionnaires Pozemšťanů. Tito řadoví vojáci disponují jen automatickou puškou a proti našim vojákům nemají kvůli své nižší odolnosti moc šancí. Překonal jsem je prostou početní převahou. Ušli jsme sotva pár metrů a narazili na dalších několik legionářů. Tentokrát s nimi byl i obrněnec – Light Hoverdyne. Je to sice jen lehké průzkumné vozidlo, ale přesto jsem měl trochu obavy, zda o nějaké vojáky nepřijdu. Naštěstí přes východní most (2) přijely tři Recon Terradynes, což jsou průzkumná vozidla schopna částečného zneviditelnění, a útok Pozemšťanů byl odražen.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Se všemi svými jednotkami jsem postoupil k prvnímu Vítěznému místu (3) a rozmetal zdejší chabý pozemský odpor. Neponechal jsem nic náhodě a do okolních budov jsem umístil čtyři své vojáky, kteří by měli k zajištění týlu stačit.

Nyní jsem se musel rozhodnout, zda přímo frontálně zaútočím na cíl mise (4) nebo nejdříve obsadím strategickou pozici (5). Rozhodl jsem se pro přímý útok, přestože přístupovou cestu kryli vojáci z budov a na ulici jezdil lehký obrněnec. Přímý útok uspěl, ale neváhal jsem ani vteřinu a do okolních budov jsem rozmístil své přeživší vojáky. Pozemský útok na sebe nenechal dlouho čekat, ale díky skupině obrněnců majora Granta byl atak nepřátel snadno odražen a já měl svou první misi zdárně za sebou.

 Mise 2 - Calling the Shots
Obrázek zdroj: tisková zpráva Máme příležitost ty pozemské krysy zatlačit dál od našeho hlavního města. Vylodíme se na místě zvaném Gideon’s Landing, zajistíme pláže a postoupíme dále do vnitrozemí. Major Grant a jeho jednotky budou útočit na západní část pláží, na mě je dobýt sekci východní. K dispozici budu mít transportéry Light APC a v nich jednotky řadových vojáků. Mé pěchotní transportéry jsou schopny pojmout až osm vojáků a zadýmovat prostor kolem sebe. Snad to nějak dopadne, přibližování k plážím asi bude masakr…

Bylo to horší, než jsem čekal. Na pláž dojely jen tři transportéry s vojáky… Protože přímý běh do sítě protipěchotních věží by se rovnal téměř sebevraždě, předsunul jsem své obrněnce a zadýmoval oblast. Tak jsem dostal pěšáky až na dostřel raketometů k věžím a obranu kolem prvního Vítězného místa (1) lehce zpacifikoval. V bunkrech byli schovaní ještě nějací legionáři, ti ale neměli šanci. V opevněních jsem nechal několik svých vojáků, protože nepřítel pokoušel své štěstí opakovanými protiútoky. Na nic jsem nečekal a postupoval co nejrychleji k Přistávací zóně (3). Tam jsem opět vcelku bez problémů převálcoval odpor prostou početní převahou. Obsadil jsem Přistávací zónu a přivolal posily.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Výsadková loď mi přivezla pěšáky a průzkumné obrněnce, jak jsem chtěl. Ještě jsem transportní loď nechal chvíli bojovat na své straně a pak ji poslal na základnu doplnit palivo. Přistávací zónu jsem zajistil několika vojáky a vydal se na pochod k dalšímu Vítěznému místu (2). Zdejší odpor opět neměl proti mé armádě šanci. Síly majora Granta již obsadily Vítězné místo (6) a útočily na další (5). Pomohl jsem jim a do bunkrů nasadil vojáky. Neváhal jsem a celou svou silou zaútočil na poslední nepřátelskou državu na plážích (4). Odpor Pozemšťanů byl chabý a marný, sice přes most ještě na pláž posílal stále nové a nové vojáky, nicméně jsem neměl problémy s jejich odrážením.

Na nově dobytou Přistávací zónu jsem si nechal přivézt další posily a všechno, co mělo ruce a nohy a zrovna nebránilo bunkry, šlo do útoku. Pozemští zmetci byli natolik zaskočeni rozhodností mého úderu, že se nezmohli na pořádný odpor a obě klíčová místa (7 a 8) padla do mých rukou. Poslední neobsazené místo (9) Pozemšťané přenechali bez boje, své vojáky jsem tam posílat nemusel.

 Mise 3 - Smells Like Victory
Obrázek zdroj: tisková zpráva Tak na tuhle chvíli jsme všichni čekali. Půjdeme jsme si pro hlavu císařovny Vlaany. Já a moje jednotka budeme vysazeni v hloubi nepřátelského území. Musíme si tedy vytvořit jakýsi odrazový můstek a jako nejpříhodnější místo se jeví Přistávací plocha (1). Velení mi přikleplo čerstvé síly v podobě Siege Soldiers. Je to těžká pěchota vyzbrojená těžkým kulometem, který po přepnutí do sekundárního módu vytvoří palebnou přehradu, proti které nemá žádná pozemská pěchota ani lehcí obrněnci žádnou šanci.

Hned po přistání nás napadla skupinka legionářů. Někteří z mých vojáků utrpěli lehká zranění, naštěstí jsem od velení dostal i Combat Engineera, který je schopen mé vojáky vyléčit a poradí si i s obrněnou technikou. Navíc pokud si rozbalí své nádobíčko, opravuje a uzdravuje vše v okolí. Uveze k tomu všemu ještě čtyři vojáky, takže jsem mohl využít i jeho transportní schopnosti.

S těžkou pěchotou v první linii jsem se snadno probojoval až k Přistávací ploše (1). Po cestě jsem zničil jeden protiletadlový raketomet. Druhý byl schovaný na jih od přistávací plochy. Neváhal jsem a do bunkru umístil svou těžkou pěchotu, pár řadových vojáků jsem nechal ještě zajišťovat situaci venku. Nepřítel si samozřejmě nechtěl nechat nic líbit a neustále dotíral. Zatímco tedy jedna část mé armády zadržovala stálý náběh legionářů, se zbytkem jsem se vydal obsadit radar na kopci (2). Několik tamních vojáků a průzkumný obrněnec rychle podlehli mému frontálnímu útoku.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Do radaru jsem poslal vojáka a aktivoval jej. Hned jsem měl o celé oblasti dokonalý přehled. Zjistil jsem, že most (3) hlídají tři plamenometné věže, které by přímý útok mé pěchoty uškvařily zaživa. Naštěstí má těžká pěchota opravdu slušný dostřel, takže jsem tyto nebezpečné věže rozstřílel pěkně z dálky a spolu s nimi i vojáky, kteří se marně pokoušeli přeběhnout most. Teď, když již věže nepředstavovaly hrozbu, jsem své jednotky přemístil na druhý břeh řeky. V bunkrech naštěstí příliš četná osádka nebyla – mým kulometčíkům nemohla vzdorovat déle než pár sekund. Pro jistotu jsem ještě jednu plamenometnou věž opravil a zajal, kdyby snad s ní náhodou měli Pozemšťani nějaké chytré nápady…

Obsazení druhé Přistávací plochy (4) bylo snadnou záležitostí. Přivolal jsem si sem posily v podobě těžké pěchoty. Nepřátelé útočící přes severní most byli odsouzeni k jisté smrti. Se skupinou vojáků jsem si udělal krátký výlet na jih, kde se nacházela elektrárna (5) napájející obranné systémy hlavní základny (6). Elektrárna naštěstí nebyla vzhledem ke svému významu adekvátně bráněna. Po jejím zničení byla cesta k císařovně již volná. Vydal jsem se tedy se svými pěšáky na sever. Bez věží se základna stala naší snadnou kořistí, neboť chabý odpor Pozemšťanů zdaleka můj rozhodný úder nebyl schopen zastavit. Po obsazení základny jsme ale s hrůzou zjistili, že jsme se stali obětí léčky… Císařovna Vlaana zde totiž nikdy nebyla :(

 Mise 4 - Falling Down
Obrázek zdroj: tisková zpráva Zatímco jsme se honili za domnělou císařovnou, Pozemšťani zaútočili na naše hlavní město. Jejich útok nás bohužel zastihl nepřipravené. Podařilo se jim zničit štítovou baterii, kterou musíme opravit. Dále je naší povinností obnovit obranu a vytlačit nenáviděné nepřátele z oblasti. K tomuto účelu dostanu od svých nadřízených nové nádobíčko. A sice Liberator Terradyne, což je těžký obrněnec schopný palby z děla, čímž se hodí proti vznášedlům Pozemšťanů. Také může přezbrojit na kulomet, který velmi účinně kosí živou sílu. Kromě toho jsem si vyžádal od velení Raptor Snipery, kteří jsou schopni zlikvidovat jakéhokoliv vojáka, aniž by jejich oběť vůbec tušila, že hrozí nebezpečí. Sice se při palbě z odstřelovací pušky nemohou hýbat, ale dostřel a účinnost jim to bohatě vynahrazuje. Selhání je vyloučeno a čas hraje pro nepřítele, ani krok zpátky!

Téměř ihned po našem příletu jsme byli vystaveni útoku pozemských jednotek. Byly mezi nimi i druhy, se kterými jsem se zatím nesetkal. Jejich A4 Combat Strider, univerzální bojový robot, je nejnebezpečnější z nich. Dobrou zprávou mi bylo zjištění, že těžká pěchota s nimi udělá krátký proces. V menší míře Pozemšťani nasadili také Missile Striders, což je raketometná obdoba minule zmíněného bojového robota. Je schopen útoku i na vzdušné cíle, ale transportní loď jeho palbě odolá hodně dlouhou dobu. Nemohli chybět ani všudypřítomní legionáři a lehcí obrnění průzkumníci. Narazil jsem i na Destroyer Hoverdyne, což je celkem silný obrněnec. Naštěstí jeho nasazení bylo spíše ojedinělé, takže vážnou hrozbu nepředstavoval.

Jakmile se mi podařilo odrazit první nápor, vyrazil jsem s částí svých sil znovu obsadit věže (1). Byly jen lehce bráněny a i když se na nich boje podepsaly, technici je uvedli do provozu. Do opravených věží jsem vyslal jako posádku lehkou pěchotu. Mezitím jsem si zavolal o posily v podobě těžkých pěšáků, kteří se mi na tuto misi hodili nejvíce. Mohl jsem si zavolat i Deployable Sentry Gun, což je levná statická obranná věž, která se musí přemísťovat transportérem. Nicméně jsem tak neučinil, protože těžká pěchota zastane tuto roli lépe a dá se využít i při útoku. Deployable KZ Sensor jsem ale do boje nasadil, protože mít přehled o nepříteli se vždy vyplatí. Možnost položení kouřové clony dělostřelectvem jsem ale nevyužil.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Když jsem měl tedy Přistávací plochu proti hlídkujícím robotům zajištěnou, vydal jsem se s částí svých vojsk a s opravárenským vozem k dalším Vítězným místům (2 a 3). Po cestě jsem na přílišný odpor nenarazil. Pár vojáků a robotů nemohlo mou jednotku zastavit. Obsadil jsem tedy obě zbývající vyvýšeniny s věžemi, které jsem opravil a obsadil vojáky. Tak jsem měl stálý přísun kreditů zajištěn. Nyní jsem se vydal se svou posílenou armádou sestávající hlavně z těžké pěchoty obsadit Přistávací plochu (5) Pozemšťanů. A zároveň jsem vyslal techniky opravit generátor štítů (4) - vyslal jsem s nimi i eskortu (pro jistotu). Byla to hračka.

Když teď nemohly Pozemšťanům přicházet čerstvé síly, příchod na místo setkání (6) s majorem Grantem byla již jen formalita. Ale náhle našimi štíty prolétly neznámé projektily. Ukázalo se, že se jedná o jakýsi druh výsadkových lodí mimozemské civilizace Vironů. K výsadku došlo naneštěstí ve čtvrti, kde bydlel major Grant se svou ženou. Vetřelce jsem nemohl nechat vybudovat si jakékoliv zázemí. Ihned jsem své síly přesunul přes most, zpacifikoval ještě pár zbylých jednotek Pozemšťanů a obsadil Přistávací plochu (7). Odpor mi kladli pěšáci Vironů a sice Infector Clanguard a Assault Clanguard. Dospěl jsem k závěru, že se k boji proti nim příliš nehodí mé tanky. Naštěstí těžká pěchota si s nimi dokázala poradit velice rychle a obsazení zbylých Vítězných míst (8) tak nebyl žádný problém.

Obrázek zdroj: tisková zpráva  Mise 5 - All That Is Dear
Major Grant mi tentokrát nepomůže, bojuje se zbytky Vironů kolem svého bydliště. Můj úkol je nyní jiného ražení než ty předešlé. Musím eskortovat svou dávnou přítelkyni a špičkovou vědeckou pracovkyni Alici do nějakého tunelu. Nevím proč, nikdo mi nic nechce říct… Každopádně na úspěchu mé mise závisí výsledek téhle války.

Při návratu na základnu dostala moje výsadková loď zásah a šla k zemi. Naštěstí má armáda byla dostačující. Vydal jsem se kupředu. Hned po překročení mostu (1) na nás zahájili palbu vojáci Pozemšťanů. Neměli šanci, ani nezbrzdili můj postup. Kromě vojáků zde bylo i pár těžkých obrněnců. Z nich jsem se poprvé setkal jen s Centurion Hoverdyne a APC Hoverdyne. Prvně jmenovaná jednotka je prostě klasický obrněnec a druhá jednotka v pořadí je klasické transportní vznášedlo. Kromě toho mě ještě napadlo několik vironských pěšáků, ale to nebylo nic, s čím by si mé vojsko neporadilo prostou početní převahou.

V základně (2) jsem převzal kontrolu nad poměrně slušnou armádou. Lehkou pěchotu jsem nechal nastoupit do transportních vozidel a v houfu vyrazil směrem k prvnímu opevněnému bodu (3). Nebyl čas nějak moc taktizovat, prostě jsem přikázal tankům bezhlavý útok. Ten se jim za cenu menších ztrát také podařil. Všiml jsem si, že útokem ze západního směru bych nepříteli vpadnul do boku, ale na životech několika málo vojáků tahle válka stejně nezávisí. Urychleně jsem přesunul veškeré své síly přes most a zatímco jsem obsazoval věže vojáky, opravil jsem pomocí technických vozidel své tanky.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

S opravenou tankovou skupinou jsem vyrazil bez prodlení k další opevněné pozici (4), kterou jsem opět zlikvidoval frontálním útokem. To už mě začaly pronásledovat jednotky Psích ksichtů. Bylo jich mnoho a mezi nimi i těžcí obrněnci Thumper Centruroid a Corruptor Centruroid. Neměl jsem prostředky, kterými bych jejich útoku čelil, nezbylo tedy než doufat, že věže je alespoň na chvíli zdrží.

Rozhodným úderem jsem obsadil zbylou opevněnou pozici (5). Věže jsem ještě pro jistotu obsadil vojáky. Neváhal jsem a vyslal dobře opancéřovaný vůz s Alicí k cílovému tunelu. Posledními přeživšími jednotkami jsem ještě rozptyloval zdejší Pozemšťany, ale ani to nebylo potřeba, naše náklaďáky vydrží hodně.

Pokračování příště...

Stáhněte si: Demo, Patche, Trailery, Videa, Screenshoty, Cheaty...

Související články: Recenze (7/2004), První dojmy (5/2004), Ground Control recenze (6/2000), Ground Control: Dark Conspiracy recenze (1/2001), Novinky



 
Kopulkon
autorovi je 17 let, studuje střední školu v Havířově, ve svém volném čase se věnuje překládání her a sportům všeho druhu

 
 
Kopulkon

Nejnovější články