Autor: Jiří Sládek Publikováno: 28.února 2006 | Verze hry: prodávaná/česká Doba recenzování: pár týdnů |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Většinu úkolů ve scénářích je možné rozdělit do dvou skupin – útočné a obranné, přičemž mezi zadání druhého typu můžeme počítat i eskort civilních vozidel skrz nepřátelské území. Čas od času se budete také plížit s některým z hrdinů, ať už kvůli průzkumu nepřátelských pozic nebo prostě proto, že zrovna nemáte k dispozici žádnou pořádnou káru. Hra má na jednu stranu docela spád, na stranu druhou se zadání misí dost opakuje. S kulometem na střeše Hlavní roli hrají bitevní stroje. Jde o vesměs dost bizarní vehikly; zpočátku máte k dispozici hlavně různé průzkumné motocykly či tříkolky a pro střet v první linii vhodnější osobní auta opatřená kulomety či kanóny. Později přibudou těžší kousky; různé modifikované dodávky a offroady. Dojde samozřejmě i na těžce opancéřované stroje – třeba předělaný nákladní tahač či dokonce staré dobré tanky. Stroje jsou poplatné prostředí a některé jsou značně úchylné, třeba Kylův pojízdný bar. Nechybí ani obranné věže či civilní stroje (konkrétně náklaďáky s cisternou), které je v některých misích potřeba eskortovat bezpečně do cíle. Veledůležitou jednotkou je opravárenské vozidlo, které může (překvapivě) dát do kupy i notně poškozený bojový stroj. Vyplatí se proto poničené jednotky stahovat do zázemí a tam je v klidu opravit. Mechanik má ovšem omezenou zásobu součástek, takže obvykle nemůže fungovat donekonečna. Když už to s vašimi stroji vypadá bledě a opravář není na blízku, můžete vykopat řidiče ven a použít je alespoň jako pěšáky, či případně nahnat do jiného stroje. To je životně důležité zejména v případě hrdinů, jelikož po smrti jakéhokoliv z nich následuje nepříliš oblíbený nápis Game Over. Průměrné zpracování Osvědčený engine pracuje stále docela dobře, i když se pochopitelně nemůže svojí kvalitou srovnávat s tituly postavenými na zcela novém základě. Grafika je však celkem slušná, a oproti starším bráškům popisujícím bojiště druhé světové války samozřejmě značně modifikovaná. Postapokaylptické pouštní prostředí sice na první pohled může připomínat Rommelův druhý domov – africká bojiště – ale samozřejmě zde najdete spoustu nových objektů (vraky aut, chajdy stlučené ze všeho možného, barely, různé harampádí a podobně). Čas od času pohled na pustinu osvěží nějaká ta oáza či osada, ale hlavní těžiště zůstává v bojích v otevřené krajině. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Bojové jednotky jsou vymodelovány slušně a příjemně připomínají vozítka z již zmíněné filmové série o Šíleném Maxovi (ano, já vím, že tenhle film v článku pořád omílám, ale ono to přirovnání opravdu hodně přesně sedí). Technické zpracování obecně nijak neoslní, ale ani vyloženě neodradí. Nic pro náročné Zákon pouště je celkem pohodová oddechovka, zvláště pro ty, kteří si chtějí trochu zataktizovat, ale Blitzkrieg a jeho klony jim připadají moc těžké a složité. Lineární, ale milý příběh a herně atraktivní prostředí, osvědčený, i když postarší engine, nepříliš originální mise – to je krátké shrnutí, které charakterizuje tento více méně průměrný, ale nikoliv úplně nezajímavý titul. Související články: Novinky |
Jiří Sládek | |
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |