S hrami podle tzv. popcornových filmů většinou bývá legrace. Ta se zeleným obrem, který běsní v New Yorku připomínajícím spíš Potěmkinovu vesnici, není výjimkou.

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 11.kvěnta 2009

zdroj: tisková zpráva Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

zdroj: tisková zpráva S hrami podle tzv. popcornových filmů bývá většinou legrace. Ať už jde o průměrného Spider-Mana Web of Shadows, primitivní, leč zábavné Transformers: The Game, pro mladší hráče laděné Letopisy Narnie: Princ Kaspian nebo aktuální, dle dosavadních ohlasů kvalitní X-Men Origins Wolverine. Lońský zářez do tohoto žánru měl díky předloze možná největší potenciál ze všech třech zmíněných konkurentů. Hulk je přeci jen pořádný silák, na kterého si nepřijde ani mnohočlenná armáda nebo ozbrojené vozy. A přes to všechno je tato hra tak nudná a nezáživná, že se k ní skutečně hodí ono přízvisko v jejím názvu – „incredible“ neboli „neuvěřitelný“. Jen pro pořádek, zelený Hulk už se do herní historie zapsal v roce 2003. Tehdy se jednalo o docela solidní bojovku, která se však vyznačovala velice krátkou hrací dobou. I tak se ale po letech jedná o lepší volbu mezi oběma Hulky.

• Hrdina bez křídel
Příběh se tady motá, tak jako ve stejnojmenném filmu, kolem vědce Bruce Bannera, který, když se pořádně naštve, vzroste ve velkou zelenou příšeru. Proti němu se tentokrát postaví major Emil Blonsky, armádní ras, který se dobrovolně přeměňuje do odporné kreatury zvané Abomination. Celá singleplayerová kampaň je příběhově spojována videosekvencemi, ve kterých můžete v hlavních rolích obou hrdinů poznat podobu s herci Edwardem Nortononem a Timem Rothem.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

To je ale bohužel také vše, čím hra využívá své filmové předlohy. Postava Bruce Bannera se totiž vyskytuje pouze v těchto videích a celou kampaň projdete jen v jeho rozzuřené podobě. To je škoda, být siláckým Hulkem je sice zdánlivě velká zábava, ale mírné odklonění k normálním lidským úkolům by hratelnosti rozhodně pomohlo. V průběhu hraní jsem se tomuto faktu několikrát podivil, protože celý koncept hry těžce vykrádá skákačku Spider-Man 3, ve které jsme se kolikrát dočkali i úkolů za Petera Parkera bez pavoučího obleku. Když říkám, že Hulk svého komiksového kolegu Spider-Mana vykrádá, myslím to téměř doslova. Tvůrcům zjevně přišel třetí díl pavoučího muže natolik cool, že i Hulkovi postavil celé město a nechal jej, aby se po něm mohl celou dobu hraní volně pohybovat.

• Potěmhulkova vesnice
Takže, máme Hulka a máme město. Podle tvůrců se má jednat o New York, ale spíše mi připomínalo slavnou Potěmkinovu vesnici. Herní mapa jej sice dělí i do určitých čtvrtí, ale nakonec vše působí jako spleť nefunkčních krabic, občas protknutých pláckem se stromy a vrcholem vkusu je dokonce jakýsi kostel uprostřed města. Spider-Man vyhrává v kreativitě na celé čáře.

Atmosféru budov nijak nepodporuje ani dění na chodnících či na silnicích. Aby bylo všem jasné, že se hra odehrává v New Yorku, jezdí po městě v podstatě jen samé žluté taxíky čas od času vystřídané autobusem. Velkých detailů se nedočkali ani chodci, kterých je druhově také jen pár. Pokud nyní začínáte z recenze cítit odér herní odfláknutosti, máte pravdu. Hůře zpracované město abyste v herním žánru hledali pořádně tlustou lupou.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
V podstatě jediným prvkem herních lokací, který stojí za řeč, je využitelná podzemní dráha. Kdo se těší, že se bude se zeleným obrem soukat do přeplněného metra, má ale znovu smůlu. Hra na jakékoliv interiéry (až na pár výjimek – např. začátek) zvysoka kašle a podzemka funguje jen na způsob bleskového přesunu na druhou stranu města. Asi vás tedy ani nepřekvapí, že se nad „New Yorkem“ nemění počasí, resp. je v něm stále stejně pošmourno.

• Slon v porcelánu
Ale co, kašlat na nějakou propracovanost města, vždyť přece máme v hlavní roli zeleného obra, který dokáže skákat až do nebes a ještě přitom házet klidně i obrněným transportérem. Vše ve městě je totiž podřízeno Hulkově síle, a když tedy budete několik sekund zuřivě bušit do některého domu, dočkáte se jeho destrukce. Hulk umí dělat i díry v silnici a spoustu dalších „prímových“ věcí. Bohužel celý model destrukce je příšerně přepálený a dokonce, když jen zvolna jdete pár metrů kolem jedoucích vozů, automaticky vybuchují do povětří. Jakákoliv radost z ničení města, jakou si já osobně pamatuji třeba z Transformers: The Game, je tím pádem pryč.

Každopádně Hulk umí využívat v podstatě úplně všechno z městských kulis (což není nijak závratný počet věcí) a vytvořit si tak improvizovanou zbraň. Hravě popadne automobil, tank, pouliční osvětlení nebo dokonce i nebohé lidi a dokáže jimi házet směrem po nepřátelích. Relativně zábavné, ale již zmínění Transformers ukázali, že všechno toto se dá udělat i mnohem hratelnější formou.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Nudný zelenáč
Bohužel, a za to hra tak úplně nemůže, je Hulk pro takovouto počítačovou hru poněkud nešťastná postava. Tvůrci mu samozřejmě dovolují vyšplhat i na ten nejvrchnější mrakodrap, ale co je z toho, když nemůže skočit a letět nebo se alespoň pomocí pavoučích sítí přilepit k dalšímu baráku. Jedinými jeho schopnostmi jsou tedy relativně vysoký skok, slušná rána levačkou i pravačkou a již zmíněné házení těžkých předmětů.

Tyto dysfunkce tedy logicky odnáší zábavnost misí. Ty jsou uspořádány relativně nezávazně na sobě a pro jejich spuštění musíte ve městě doběhnout na speciální startovací místa označená na mapě. Kdo si pamatuje na již několikrát zmíněného Spider-Mana 3, jistě ví, co mám na mysli. Vedle těch hlavních misí tak existují i nejrůznější vedlejšky (zboř dům, doběhni tam za určitý čas, atd.), za které se vám tvůrci odmění nějakým drobným vylepšením schopností a dalšími věcmi, které jsou ve výsledku téměř nepodstatné.

Bohužel hlavní mise jsou si neobyčejně podobné a právě ten nedostatek Hulkových schopností je v zábavě dosti brzdí. Ve většině případů jde totiž o likvidaci nějakých vojenských jednotek. Ač už jde třeba o tanky, obrněné vozy, vojáky nebo speciální roboty, zabíjíte je celou dobu stále stejnými metodami. Hodem či pěstí. Hra se snaží průběhem přidávat i několik klikacích komb, ale ty nejsou natolik efektní, aby se jejich používání nějak vyplatilo.

• Prapodivná technika
Ona efektivita tedy není úplně tím hlavním důvodem, proč je komba trochu nadbytečné používat. Ovládání hry je totiž rozeseto naprosto náhodně po klávesnici a občas jsem dokonce postřehl, že je třeba mačkat jiné klávesy, než jaké vám radí herní pomocník. Takové potíže naštěstí nejsou s kamerou, která relativně stíhá snímat Hulkova zelená záda, ač už skáče do oblak nebo leze po železe.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii

Závadou, kvůli které ale téměř stojí za to Hulka vyhodit do koše, je skutečně velice neschopný grafický engine. Ten se na své cestě herním vývojem zastavil někde před pěti lety tedy v dobách, kdy počítačové mechaniky proháněla adaptace prvního filmu Hulk. Jaký je to potom hrdinský pocit, když vyšplháte nejvyšší budovu a kolem sebe vidíte jen tmavou mlhu. Dohlednost by ještě ale nebyla tak závažným problémem, kdyby alespoň kvalita textur, kvalita modelů a vůbec kvalita grafiky obecně za něco stála. V tomto ohledu Hulk prohrává s pavoučím mužem i jinými loňskými hrami opět o větší, než jen kategorický rozdíl.

zdroj: tisková zpráva Ozvučení na tom tak bídně naštěstí není. Sem tam jsem mohl ocenit i docela kvalitní hudební podkres, ale stejně se nejedná o nic tak zázračného, kvůli čemu byste si Hulka museli pořizovat.

Související články: Novinky, The Hulk recenze (2003), Transformers recenze, Iron Man recenze

Lichtenberg
autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem.