| Autor: Jan Spáčil Publikováno: 21. ledna 2010 | Verze: PS3/anglická/prodávaná Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Velké rozpaky ... Rozpaky podtrhuje nezajímavé provedení. Jeho výše zmíněný monotónní obsah, pro 3D prostor těžkopádné ovládání, nevýrazná grafika, céčkový příběh, v němž by při dialozích rudly uši i Stevenu Seagalovi, či nemožnost hrát Story mód v přímo se nabízející kooperaci, vzbuzují nejednu otázku. Nad výsledkem tak zůstává rozum stát, protože tohle ke starému psovi nové fanoušky rozhodně nepřitáhne - a skalním žádnou radost neudělá. Navíc tu postrádám pořádný tréninkový režim, který by ve stylu Virtua Fightera lektorsky čapnul nováčky za ručku a provedl je základy boje. • ... a malá potěšení Když jsme u nevyužité inspirace Virtua Fighterem, nelze nezmínit, že přece jen v Namcu neodolali přidat Tekkenovi něco, co při nahlédnutí konkurenci pod kimono zahlédli. Třebaže nejde o nic zásadního, motiv v podobě se všemi režimy provázaného postupu postav na vyšší dany, na rozdíl od nového Story módu, už opravdu svádí k pozitivnější reakci. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Není to sice koncepčně tak srozumitelné a vyladěné jako u VF4, ale za tohle nové panáčkování už se podrbat za ušima sluší. Stejně tak i za opravdu pestré a zatraceně bohaté customizační možnosti při tvorbě vzhledu vaší postavy, které rovněž dají vzpomenout na inspiraci konkurencí a při vyzbrojení některých postav specifickými předměty, přináší při kombo manévrech i dílčí momenty překvapení. A v pochvalném drbání za nabídnuté novoty můžeme pokračovat i při exkurzi do již "opatchovaného" online módu. Ten sice není díky HD verzi Tekkena 5 pro PSN pro sérii až tak úplnou novinkou, dává ovšem i tak prvnímu plnohodnotnému next-gen Tekkenovi konečně tolik potřebnou novou krev do žil. Hraní je v současné době už ve většině případů lagů prosté, matchmaking funguje bez problémů, stejně jako zakládání soukromých lobby. Věčná škoda, že na tenhle kvalitní základ v Namcu tak nějak nestihli nabalit trochu více možností a vícero herních módů, díky čemuž můžeme v této chvíli zapomenout na nějaké větší turnaje či online ligy. Věčná škoda na druhou, neb právě multiplayer ve všech jeho podobách je to, co dává Tekkenovi 6 příležitost nechat vyniknout své staré, ale stále kvalitní herní jádro. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zdravé jádro s minimem překvapení Takže ještě jednou, v jádru je vše při starém. Ano, tu a tam zkušenější fanoušci série zaznamenají tu drobné, tu výraznější změny ve složení komb u některých postav (za všechny třeba Law nebo Yoshimitsu), snížení síly jugglů nebo přidání "bounce" efektu, umožňujícího jugglování ještě trochu protáhnout. Herně se však na osvědčeném jádru prakticky nic nezměnilo. Postavy s notnou dávkou charismatu, relativně věrně prezentované bojové styly, obrovská pestrost v jejich nabídce a tím i stylu hraní, ladná komba, na která je radost se dívat a … jugglování. V dobrém i špatném stále klíčový to prvek úspěchu, definující rozdíl mezi zkušenými a nezkušenými. Jediným výrazněji novějším prvkem v samotném bojovém systému hry je přidání "Rage" efektu, který v případě, že máte energii povážlivě blízko nule, zesílí sílu vašich úderů. Uvedené v kombinaci s jugglováním dokáže velmi rychle odvrátit i zdánlivě neodvratitelné. Hardcore fanoušci série tuhle novinku měnící rovnováhu sil pravděpodobně s nadšením neuvítají, pro mainstreamové hraní je to nicméně příjemně zpestřující. Jedna vlaštovka (a pár vrabců) ale jaro nedělá, a tak není na místě mluvit v souvislosti s Tekkenem 6 o nějaké evoluci herního systému. O nějaké výraznější evoluci koneckonců není příliš na místě mluvit ani v případě technické stránky hry. Wow efekt starých Tekkenů na PSOne nebo PS2 tentokrát zůstal doma a při přímém porovnání s konkurencí nemá Tekken 6 příliš čím vyniknout. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Koroze? Jistě, stabilních 60fps v dnešní době potěší a nasvícení v řadě arén nebo animace nejsou taky úplně k zahození, ale všechno ostatní se plácá v nevýrazném průměru. Ať už jde o polygony příliš neoplývající modely postav, okolní lowres textury, nebo prkenné kolize všeho možného. Interakce s prostředím působí v porovnání s takovým DOA4 nebo VF5 spíše komicky a nově - oproti automatové verzi, přidaný motion blur většina lidí zaregistruje jen tím, že se hrany všeho hezky zezubatí, neb při jeho zapnutí hra vypíná 2xMSAA antialiasing (v případě PS3 verze). Zkrátka tady v Namcu trochu zaspali dobu a ohoz Tekkena už netáhne ani náhodou tak, jak za starých časů, kdy udával v žánru prim a dokázal člověka motivovat k dalšímu hraní jen samotným pohledem. 
Pohled na přežvýkanou železnou pěst je tak ve výsledku poněkud rozpačitější, než by se po letech jejího kralování v žánru slušelo. Jsme sice v žánru, kde se velké změny dají čekat a učit jen těžko, a kde jich koneckonců není ani až tak nutně zapotřebí. Nicméně na příkladu Street Fightera IV či Virtua Fightera V je vidět, že i starý pes může zůstat klidně starým psem a přitom nejen vypadat stále mladě, ale i působit svěže a neopotřebovaně. Stačí nebát se zůstat sám sebou, nesnažit si dokazovat mládí předváděním zbytečných novot, na které tělo není stavěno, věnovat péči správným místům, a vitalita je zaručena. Tekkenova železná pěst sice v momentální formě působí stále bytelně a pevně, ale rozrůstající se koroze zkrátka věk a opotřebovanost nezapře.Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Dojmy, Novinky, Street Fighter IV recenze, Mortal Kombat vs DC Universe recenze, Virtua Fighter 5 recenze |
| Jan Spáčil | |
