Starship Troopers - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Starship Troopers - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

14. 11. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

BROUCI, MILIONY BROUKŮ! Tvůrci střílečky dle sci-fi filmu Hvězdná pěchota nelhali - hustota nepřátel na kilometr čtvereční překonává všechny rekordy, ale už zapomněli dodat, že požehnaně je ve hře i bugů coby chyb.

Autor: Ondřej Broukal
Publikováno: 14.listopadu 2005
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická s patchem
Doba recenzování: 5 dnů

Zvětšit zdroj: tisková zpráva BUGS! MILLIONS OF THEM! - BROUCI! MILIONY BROUKŮ! Tak přesně tímhle sloganem nás vývojáři ze Strangelite lákali v oficiálním traileru na jimi chystanou 3D akci, opentlenou licencí na sci-fi snímek Starship Troopers režiséra Paula Verhoevena. A dlužno dodat, že v podstatě nelhali. Sliby se maj totiž plnit, nejen o Vánocích, tudíž nejrůznějších bugů je ve hře vskutku požehnaně. Ostatně, když opravný patch vyjde pomalu dřív než samotná hra, je jasné, že nějaká ta chybka se asi vloudila, že?

 Ach ty bugy!
Číslovka vyjadřující počet nedodělků za sebou sice nevleče anoncovaných šest nul - bohudík, přesto se setkání s prolínajícími se objekty, nepřáteli zasekávajícími se za překážkami, umělou demencí, pomrkávajícími texturami a dalšími „vítanými“ společníky milovníka first-person stříleček nevyhnete, a to ani po aplikaci zmiňované záplaty.

Na druhou stranu je třeba férově přiznat, že po tomto vcelku žádoucím kroku se boj s programovými bugy stává víceméně podružnou záležitostí (viz. většina běžné hráčské populace provedla uninstall, zůstali jen ti otrlí) a vrásky na čele vám začnou přidělávat spíše bugové naprogramovaní - tedy bugové autory původně zamýšlení, čili brouci arachnidé, kteří s oblibou bombardují Zemi asteroidy vychýlenými z dráhy. Jejich vzhled je jednou z věcí, která dokonale odpovídá hollywoodské předloze.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Z filmu, u nás promítaného pod názvem Hvězdná pěchota, pochází i podoba zbraní a rovněž kratičké ukázky v nepříliš oslnivé kvalitě, na něž byl naroubován nový příběh o dezinsekci hmyzem zamořené planety Hesperus. Působí to hodně divně, asi jako kdyby vám v televizi ukazovali Prahu a tvrdili, že Los Angeles je moc pěkné město. Bylo by proto lepší, kdyby originální záběry nahradily animace ušité přímo na míru, ale chápu, že možnost ulovit dalších pár fanoušků filmu vlastnících PC byla lákavější. Nicméně příběh není u first-person stříleček tím nejpodstatnějším, takže vás to zas tolik bolet nebude.

 Nové koště dobře mete
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zdejší „první persónou“ je člen speciální jednotky tzv. záškodníků s kódovým označením 06, jehož úkolem je dělat předvoj a jako pomyslné koště zametat cestu za ním postupujícím řadovým pěšákům. K tomu pochopitelně potřebuje správný pracovní oděv a úklidové pomůcky. Prvé má podobu ochranného obleku s řadou vymožeností, z nichž tou nejdůležitější je energetický štít, který nositele chrání před újmou na zdraví. Pochopitelně, jen po určitou dobu, po delším pobytu ve spárech arachnidských masérů vypovídá službu. Na jeho vzpamatování se a návrat na maximální hodnoty stačí pouhých pár vteřin klidu. Úlohu hadru, kýble s vodou a Sava pak plní řada střelných zbraní vytvořených s jediným účelem, natrhnout hmyzákům krovky. Zajímavé je, že každý kousek z arzenálu reaguje jinak při setkání s tím či oním soupeřem.

S obyčejnými bojovníky, kteří vypadají jako následek bujarých hrátek mezi pavoukem a kudlankou, si nejlépe popovídá základní útočná puška MK4 s nekonečnou zásobou munice a granáty, které pálí v sekundárním módu. Tahle věcička pálí i v případě, kdy nestřílíte v krátkých dávkách a ona se přehřeje. Tygrovaná verze bojovníka je naopak vůči eMKáčtyřce v zásadě imunní a je třeba dát slovo jiným, ideálně útočné pušce MK2 kombinované s brokovnicí. Její průrazné náboje si i s odolnějším krunýřem vědí rady.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Na každého protivníka tedy platí jiná zbraň a co se také hodí vědět - každý hmyzí druh má na svém těle některé(á) méně odolné(á) místo(a). Naučíte-li se se zbraněmi profesionálně žonglovat a mířit tím správným směrem, jste na půli cesty k totálnímu vítězství. Pak už to chce jen maličkosti jako ocelové nervy, hodně štěstí a nadupaný komp, ale k tomu se ještě dostaneme...

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Dlouhá šichta
Jak bývá zvykem, na úvod se nevyhnete povinnému výukovému tutoriálu, kdy si v útrobách mateřské lodi osvojíte základy a teprve pak se budete moci vrhnout do čištění planety. Jednotlivé mise, kterých je dvanáct, jsou obvykle velmi dlouhé. Dopředu znáte jen primární cíle, v poli se k nim pochopitelně přidávají další, takže není nouze o překvapení a nečekané zvraty, kdy kupříkladu na obléhané základně z ničeho nic vypadne proud a s ním i automatický obranný systém. Co to pro zdejší osádku, respektive pro vás znamená si asi dokážete představit.

Do sytosti si tak užijete hromadných střetů na venkovních prostranstvích, obrany základen s možností postavit se ke stacionárnímu kanónu, nechybí staré známé umísťování destruktivních náloží s drobnou obměnou – aktivace roznětky probíhá na dálku a postupně, takže se musíte zdržovat poblíž trhaviny, jinak se spojení přeruší. Nemusím snad zdůrazňovat, že nepřítel to dobře ví a rozhodně vám potřebného klidu nedopřeje.

Také můžete vzít jed na to, že dojde na procházení opuštěných vojenských komplexů a hledání nějakých těch stisku-lačných tlačítek a jako zpestření by se za jiných okolností dalo považovat eskortování a ochrana důležitých osob. To by ovšem vaši chráněnci nesměli s oblibou hnát směrem dopředu a zatímco budete pacifikovat teprve první skupinku útočících brouků, skupinky dva a tři se budou s radostí pást na jejich křehkém těle. Stejné typy úkolů se každopádně následně v různých intervalech již jen opakují, navíc je průchod hrou zcela lineární, cesta vpřed je jen jedna. Vlastní bojové akce se odehrávají nejenom ve dne, ale v noci, na povrchu planety, v jejím podzemí a dokonce během písečné bouře. Na sterilnost prostředí si tedy stěžovat nelze.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Ach ti brouci!
Vzhledem k tomu, že sliby o stovkách nepřátel na jedné obrazovce nebyly plané, těšte se na vskutku impozantní davové scény, kdy občas nevidíte víc, než lesklá hemžících se těla. Co na tom, že vzdálenější nepřátelé vypadají jako obyčejné 2D sprity černé barvy (nebo to opravdu jsou 2D sprity černé barvy?). Pokud si něco zaslouží pochvalu, tak právě monumentálnost takovýchto střetů. I když, po delším pobytu uprostřed bojové vřavy, počáteční okouzlení pomaličku vyprchává.

Brouci se často řinou ze všech stran a leckdy jejich likvidací strávíte na jednom místě klidně i deset a více minut, někomu to může trvat celé hodiny. Jde o to, že ne vždy je příliv protivníků vázán na počet vámi odstřelených kusů, ale třeba na to, že někam dojdete. A v tom je zakopán pes. Často nevíte, že zrovna na tomhle místě je zásoba nepřátel nekonečná a jde tu jen o to proklestit se z bodu A do bodu B, takže pak třeba úplně zbytečně trčíte na jednom fleku v bláhové představě, že tenhle arachnid byl tím zaručeně posledním, a že cesta bude volná.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Bohužel stejně jako v demoverzi, i v plné hře přetrvává neduh v podobě nevyvážené obtížnosti. Řadoví válečníci již sice nejsou zdaleka tak tuzí a se správným kvérem v ruce (MK4 nebo taktická útočná brokovnice) si poradíte i ztraceni v jejich moři, avšak aby vám to nebylo líto, posílají na vás autoři s oblibou i nějakou tu těžší váhu jako bonus. Obří Tanker dštící oheň nebo třeba brouk vyvrhující plazmu jsou sami o sobě vcelku snadno udolatelní - stačí pár raketových pozdravů zaměřených na hlavu respektive zadek, ovšem v kombinaci se stovkami potvor rozesetými po okolí představují hodně velký problém.

Infarktové situace nastávají ve chvíli, kdy jste obklíčeni běžnými brouky, řítí se na vás dva brouci Nosorožíci, zranitelní pouze na zadku, jenž vystrkují na zlomek vteřiny a do toho se kolem poflakuje Královský brouk, jehož udolání vyžaduje soustředěné trefování drobných klapek chránících oči a jemuž ani exploze menší jaderné hlavice vypálené z příručního raketometu (mimochodem nejsilnější zbraně ve hře vůbec) ani za mák neublíží. To pak má vaše snažení o přežití i pod slupkou bojového obleku zpravidla jepičí život a nepomůže ani vítaná možnost libovolně ukládat pozici.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Zachraň se, kdo můžeš
V takovém případě nezbývá než zbaběle hledat místa, která jsou díky chybám v umělé inteligenci či přímo v návrhu úrovně pro nepřátele nedostupná a odkud je budete moci v klidu odstřelovat. Je vskutku legrační, že si kůži zachráníte například útěkem do podzemního bunkru, přestože vchod nechrání žádné dveře a prošlo by jím i to největší monstrum. Jako by se zde nacházela neviditelná bariéra, kterou nikdo jiný než člověk nedokáže projít. Naopak schovávání se za bednami či v kovových kontejnerech není úplně optimálním řešením vzhledem k víceméně absentujícímu koliznímu systému a prolínaní všeho možného i nemožného. Brouk procházející stěnou rozhodně nepatří mezi zdejší vzácné druhy.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Masakry na volných prostranstvích pravidelně střídá putování koridory s naskriptovanými oponenty vylupujícími se ze země nebo slézajícími z okolních skal. Skripty řídí de facto úplně všechno, akorát, že někde jsou dovedně maskovány kvanty nepřátel. Ostatně, v několika málo scénách dokonce nemusíte hnout prstem, přesto se zadaný rozkaz sám splní - viz. úvodní odražení vlny útočníků na základně 29 známé i z dema. Autoři zkrátka vyšli z jednoduchého vzorce - když vidíš někoho střílet, střílej taky a kašli na to, jestli to má nějaký reálný dopad nebo ne. Kromě sólo akcí si užijete i boj po boku kolegů, kteří mají ovšem tendenci odcházet předčasně do věčných lovišť a třeba na dopadající koule plazmy skoro nijak nereagují. Jejich společnost si proto dlouho neužijete.

 Optimalizace? To fakt neznám
Grafika jako celek vychází nakonec jako průměrná, neboť i ona má svoje dny a třeba prostory arachnidské líhně vypadají vskutku fantasticky. Některé vizuální efekty se opravdu povedly, zejména plameny a vzduch tetelící se horkem nebo třeba výplně ochranných bariér. Na druhou stranu je prostředí chudé, textury nijak zvlášť detailní a určité barevné kombinace mi přišly jako docela divoké. Co se 3D modelů týče, k nepřátelům nemám výhrad. Jsou věrni předloze a zejména ti objemnější působí věrohodně, na první pohled budí respekt a skutečně máte pocit, že v porovnání s nimi jste jen malinkatý skřítek.

Naopak pozemšťané vypadají mírně řečeno divně. Ponechám-li stranou jejich nadměrnou hranatost, nejvíc mě iritovala skutečnost, že jejich stehna i lýtka mají prakticky stejnou tloušťku a pak to vypadá, jako by místo nohou měli vídeňské párky. Možná je to z mé strany zbytečné hnidopišství, ale tohle mi, nevím proč, prostě a jednoduše vadilo.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Nicméně povídání o vzhledu je tak jako tak mlácením prázdné slámy, když má hra v porovnání s vizuální kvalitou notně přehnané hardwarové nároky a i na vyhovující sestavě je ideální počet snímků za vteřinu často nedostižnou metou. A to raději nerozpitvávám různé problémy na různých počítačích jako chybějící textury, propadávající polygony a tak podobně. Holt optimalizace je pro autory evidentně cizím pojmem. Hudba i zvuky jsou na tom lépe, ale stále jsem nezjistil, koho, že to ve hře vlastně daboval tolik inzerovaný Casper van Dien, představitel filmového Johnnyho Rica. Nebo snad ony proklamace o přítomnosti jeho hlasu měly ve výsledku znamenat, že ho uslyšíme jen z přítomných ukázek licencovaného snímku?

Aby moje svědectví bylo kompletní, musím zmínit přítomnost multiplayeru s vcelku žalostným počtem 4 map pro Deathmatch a Team Deathmatch a třemi kousky pro kooperativní hru, která asi jako jediná stojí za vyzkoušení a v níž spolu s kamarády můžete čelit arachnidské hrozbě pospolu. Každopádně rovnou zapomeňte na jakékoliv rozdělení postav do jednotlivých zbrojních tříd a nějaké to speciální vybavení. A už vůbec nedoufejte, že byste měli možnost nasoukat se do skeletu některého z brouků a svými kusadly okusovat nebohé človíčky, což se logicky nabízí a znamenalo by to jistě velikánské oživení.

 A přece se to dá hrát
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ale přestaňme s kydáním špíny, musím se vám k něčemu přiznat. Nejsem masochista, přesto jsem se v některých chvílích dobře bavil a leckdy si opravdu naplno vychutnával adrenalinové střety s mnohonásobnou přesilou. Na adresu autorů jsem vypustil řadu peprných nadávek, zejména během dlouhých loadovacích pauz po neúspěšných pokusech o další postup, přesto není můj výsledný subjektivní dojem tak špatný, jak by z se výše uvedeného popisu objektivních skutečností mohlo zdát. Nepotěšilo mě, že velký potenciál daný předlohou nebyl využit, přesto jsem se rozhodl Starship Troopers, i díky velmi příznivé ceně (299 Kč za českou verzi), nepotopit. Myslím si totiž, že v jistých ohledech je to hra zajímavá a hráče schopného překousnout technické chyby nemusí nutně zklamat.

Stáhněte si: Dema, Trailer, Videa, Cheaty, Patch

Související články: Novinky, Starship Troopers RTS recenze (11/2000)

Ondřej Broukal
autorovi je 28 let, vystudoval VŠE v Praze a býval redaktorem GamePage; nyní působí jako tvůrce pořadu Top Games na TOP TV a jako externista magazínu Gamestar; orientuje se především na 3D akce, ale nepohrdne ani pořádným RPGčkem či adventurou





 
 
Ondřej Broukal
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Starship Troopers je dokonalým příkladem toho, jak zazdít slibný námět odfláknutým technickým zpracováním a neodladěným programovým kódem. Vedle chyb a přehnaných HW nároků však z řady dnešních stříleček vyčnívá i v pozitivním slova smyslu – místy skutečně intenzivní akcí, v níž hustota nepřátel na kilometr čtvereční překonává všechny rekordy. A to je také důvod, proč je hodnocení nakonec průměrné a nikoliv podstatně nižší.

Nejnovější články