| Autor: Frix Publikováno: 26.února 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Po úvodním gruzínském rozjezdu při hledání zmizelé agentky a agenta, který se pro ni vypravil před vámi, se začne rozvíjet překvapivě kvalitní thriller, plný nečekaných překvapení a dramatických momentů. Pro hráče bude jistě více než příjemným zjištěním, že v důsledku přílivu stále nových informací se mise rozkládají na velmi rozlehlém území, kdy se budeme přesouvat mezi Gruzií, USA, Čínou, Barmou a tak dále. Mezi misemi vás jako odpočinek vždy čeká sestřih z večerních televizních zpráv, který plynule odkrývá a doplňuje příběh. Kromě toho slouží také pro lehké pobavení svým velmi reálným zpracováním, kdy např. plynule ve spodní části obrazovky projíždí výběr toho nejzajímavějšího za posledních 24 hodin, a tak se například dozvíme, že možná dostane Macaulay Culkin Oskara a tak podobně. 
zdroj:
tisková zpráva
I když je samotný postup hrou lineární, podařilo se udržet solidní momenty překvapení a nezávislosti, kdy se vám může povést se do dění kolem ponořit mnohem hlouběji, pokud si budete dobře všímat věcí kolem sebe. Stačí například sbírat datové disky s informacemi, které sice většinou nejsou k dokončení mise nutné, ale například vám odhalí detaily vztahů a propojení některých z mnoha postav. • Revoluční ovládání Jedním z bodů vypsaných v úvodním odstavci bylo i revoluční ovládání. Jistě se ptáte, v čem může být revoluční ovládání k víceméně běžné akci z pohledu třetí osoby. Odpovědí je komplexita a takřka naprosté splynutí s ovládanou postavou už po několika pokusech. Zpočátku mi přišlo ovládání lehce krkolomné a neintuitivní, avšak po prvních pár misích jsem si zcela zvykl a u dalších her se mi bude odvykat pouze těžko. Nejdůležitější komponenty spočívají v perfektním ovládání pohledu a v ještě lepším ovládání rychlosti pohybu. Je oddělen pohled vaší postavy a kamery, která ji sleduje v ideální vzdálenosti, nechybuje a nemaří vám šance na úspěch. Pokud byste se nemohli rozhlížet kolem postavy Sama tak svobodně, stěží byste objevili většinu skrytých ventilačních rour, záklopních dveří, číhajících nepřátel atp. O podobnou věc se před několika lety pokusil i první Hitman, který však zároveň s tím nabídl i klasicky zpracované rozhlížení a nakonec byly obě varianty nedodělané a prakticky jen bídně použitelné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co se pohybu týče, nebojím se říct, že tak geniální systém jsem snad ve hře ještě neviděl, a co víc, na míru sedne Splinter Cell, který je orientovaný převážně na tichý průchod misemi a v některých nebudete moci například zabít ani člověka. Netřeba zdůrazňovat, že pro to musíte zůstat neviděni a neslyšeni, jenže příliš rychlý krok ve špatnou chvíli nebo naopak přehnaně pomalý průchod přes dobře osvětlené oblasti vám může snadno zhatit plány. 
zdroj:
tisková zpráva
Můžete se pohybovat čtyřmi rychlostními stupni, mezi kterými zcela plynule přecházíte kolečkem na myši. Pokud chcete skočit, udělat z běhu kotoul, nebo prostě jen co nejrychleji přeběhnout nebezpečné území, stačí popojet prstem po kolečku a máte vystaráno. Když se před vámi nečekaně objeví nepřítel a vy potřebujete z běhu přejít do neslyšného plížení, kolečko je opět vaším nejlepším přítelem (toto jde samozřejmě nastavit i na klávesnici). A co je nejlepší, změnu lze provést skutečně ve zlomku vteřiny, není třeba postupovat stupínek po stupínku.• Široká škála speciálních pohybů Je vám jistě jasné, že takovéto ovládání by bylo k ničemu, pokud by ho nebylo na čem využít. A jedním z největších plusů Splinter Cell je právě široká škála použitelných pohybů, z nichž některé vidíme v počítačové hře vůbec prvně. Sam se může přitisknout zády ke stěně ve stoji i v pokleku a pokud je přitom schován ve tmě, je skryt před každým nepřítelem, který si do něj doslova nekopne. Navíc za stěnu nebo pootevřené dveře se může i vyklonit a prozkoumat situaci. Sam bez problémů leze po drátěných i živých plotech, ručkuje po okapech, trubkách či ochozech, může sjet po laně z místa na místo, lézt po žebřících nebo provazech, trubky poté může přelézt i zavěšený za všechny čtyři atd. 
zdroj:
tisková zpráva
Dokáže zcela bezhlučně dopadnout i ze slušné výšky, skokem se odrazit od stěny a doskočit na vzdálenější nebo vyšší místa. A jako třešnička na dortu je zde známý split-jump, kdy se pomocí odrazu od stěny Sam vzpříčí v úzké chodbě mezi dvěma stěnami a může poté likvidovat nic netušící protivníky, kteří pod ním budou procházet. Ironicky je zrovna tento bezpochyby nejefektnější pohyb také tím nejméně užitečným z dlouhého seznamu, který ani takto není zdaleka celý. I když je tutoriál ve Splinter Cell jedním z nejlepších, který byl kdy vytvořen, dá vám do ruky jen hrubý polotovar akcí, které můžete prostřednictvím Sama Fishera provádět. Na ty nejlepší fígle si budete muset přijít sami přímo v misích.• Thief, Deus Ex a Hitman jako inspirace Stejně tak jsem v úvodu zmínil podobnost s Thiefem a Hitmanem. Do tohoto klubu si přidejte ještě Deus Ex a máte hrubou představu o tom, jak se Splinter Cell hraje. Nejblíže je asi právě Deus Ex, především svým vyprávěčským stylem, ale Deus Ex je mnohem více orientován na sžití se s postavou a totální pohlcení příběhem, kde máte pokaždé na výběr z desítek postupů, jak se dostat k cílům, kterých bývá také několik. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Splinter Cell je hra orientovaná na skvělý pocit z hraní a harmonii všech svých aspektů, kdy je cíl přesně daný hned od začátku, i když vy o něm ještě nemáte utvořenou představu a budete se k němu teprve muset propracovat. Lineárnost někdy není špatná a ve Splinter Cellu převážně nevadí, protože se ve většině případů můžete kýženého postupu dobrat více styly, zejména tím, jak si poradíte s protivníky. V klíčových okamžicích jste však svázáni přesně vytyčeným postupem, který musíte dodržet zcela přesně, jinak neuspějete. Toto může vést k zásekům, ze kterých si nebudete vědět rady, dokud nenajdete šťastnou náhodou řešení nebo nezkusíte něco, na co byste vsadili krk, že nebude fungovat (naštěstí připravujeme návod :) 
zdroj:
tisková zpráva
Pokud to není dost jasné z již napsaného textu, hlavním cílem většiny misí Splinter Cell je tichý postup misí, kdy se snažíte zůstat neviděni, nikoho nezabít a nenechat za sebou žádné (nebo alespoň ne viditelné) stopy. Samozřejmě, že čas od času je jediným a přímo žádaným řešením použití hrubé síly (zejména na likvidaci obtěžujících kamer), ale po většinu času se budete pohybovat ve stínech, skrčení a pomalu vyčkávající, až nepřítel buď zajde z dohledu nebo až se přiblíží dostatečně blízko na to, abyste jej mohli omráčit.Co je nejdůležitější, Splinter Cell byl přímo designován pro "stealth" hraní a jako takový vám poskytne širokou škálu pomůcek a možností, abyste si hraní maximálně vychutnali. Aby vám v paměti ještě dlouho vydržely napínavé momenty a zároveň se při řešení úkolů pořádně zapotili. Stačí totiž špatně ukrýt příliš mnoho těl nebo vyvolat třeba i jen jediný alarm a vaše mise bude nadřízenými zrušena kvůli prozrazení. • Využívání stínů a termovize Míra vaší viditelnosti a tudíž i možnosti odhalení ze strany nepřátel je znázorněna šikovným ukazatelem v pravém dolním rohu obrazovky, který je rozdělen na čtyři části, přičemž vaším zájmem je pohybovat se co možná jen v nejkrajnější tmavé čtvrtině. Velmi specificky je odlišen i hluk, který vytváříte chůzí nebo plížením se po různých typech povrchu a v různých rychlostech. Někdy tak budete moci třeba i skrčeni doběhnout nepřítele, pokud jej pronásledujete po správném povrchu, zato například na štěrku udělá jediný neopatrný krok dostatek hluku pro přivolání hlídky. Na hladinu zvuku již žádný ukazatel neexistuje, musíte se spolehnout na svůj zdravý rozum, uši a dynamickou hudbu. Splinter Cell má velice zajímavou vlastnost - pokud totiž blízký nepřítel pojme nějaké podezření, vždy vás na něj upozorní výrazný basový tón a dynamická melodie. Pokaždé tedy máte představu, zda v problémech jste a případně v jak velkých. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pokud narazíte na zamčené dveře, obvykle bude následovat sled těchto akcí: zkontrolujete situaci za nimi pomocí drobného optického kabelu vybaveného nočním viděním, který vám umožní si udělat hrubou představu o situaci na druhé straně. Pokud vám nestačí tato možnost, zbývá použití termálních čoček, které dostanete k dispozici při první skutečně drsné misi v sídle CIA, kdy nesmíte zabít ani jednoho člověka nebo nedejbože vyvolat alarm. 
zdroj:
tisková zpráva
Dále je k dispozici termální vize, která barevně zvýrazní předměty a osoby vyzařující teplo, zatímco zbytek je zahalen do spektra modrých barev. Vedle nahlížení za tenké překážky a dveře vám poslouží třeba i k odhalení nášlapných min, laserových pastí nebo při výrazném přebytku světla. Když už jste rozhodnuti dveře otevřít, máte opět dvě možnosti - v kritických chvílích, kdy na vaší rychlosti závisí úspěch, je vhodné použít jednorázový explozivní šperhák, který zámek odstřelí během sekundy. Pokud máte klid, vystačíte se šperhákem normálním, který představuje i velice jednoduchý puzzle, kdy musíte zkusit všechny směrové šipky, dokud nenajdete tu správnou, která vám otevře západku. Poté ten samý postup u další západky atd.• Likvidace nepřátel na několik způsobů V průběhu celé hry budete velice často používat čočky pro noční vidění, neboť po většinu doby je okolí prostě natolik tmavé, že můžete snadno minout důležité věci, nebo narazit do strážných. Hraje rovněž klíčovou roli při schovávání se ve stínech, čímž má hráč oproti nepřátelům velkou výhodu. Dále jsou tu nezbytné lékárničky (i když ve stealth misích je skutečně potřebovat nebudete), kouřový a tříštivý granát, rušič kamer, světlice (nikoliv pro osvětlení, nýbrž odlákání pozornosti automatických střílen s detektorem tepla), laserové odposlouchávací zařízení a tak dále. Co je na Samově vybavení kouzelné, je skutečnost, že každý kousek má ve hře svoje přesné místo a i když je nemusíte v každé misi využít do posledního kousku, můžete si tak výrazně usnadnit nebo zpestřit cestu k cíli. 
zdroj:
tisková zpráva
Když již nemáte jinou možnost, než se nepřítele zbavit, můžete tak učinit několika způsoby. Pokud jste k němu dostatečně blízko a on je k vám zády, jednoduše jej můžete chytit pod krkem, odvléct na tiché místo a tam jej praštit přes hlavu dostatečně silně na to, aby upadl do bezvědomí. Se zajatcem mimo to můžete také v určitých momentech aktivovat oční skenery pro bezpečnostní dveře, použít jej jako živý štít v případě náhlého zjevení se jiného nepřítele nebo z něj násilím dostat potřebné informace.Omráčený nepřítel se neprobudí sám o sobě, pokud jej však najde kolega, nejen že ho probudí, ale nejspíš máte na krku i alarm. Ty se liší od drobných, takových lokálních alarmů po globální, které vám výrazně znepříjemní postup misí. • Výzbroj a módy střelby Pokud není jiná volba než zabíjet, samozřejmě se nezdráhejte. Hra se přepne do mířícího módu, kdy se díváte Samovi šikmo přes rameno a můžete se pohybovat jen v nejpomalejším módu. Ano, střelba se tak stává obtížnější, ale tento styl je velice realistický a hře sedne perfektně. Snad jen malé doporučení - výrazně lépe se míří s aktivovaným termálním viděním, kdy můžete přesně zaměřit např. hlavu. Ano, těla jsou rozdělena na zásahové zóny a chovají se realisticky, ale způsob umírání nepřátel je bohužel navzájem podobný, prý kvůli snížení nároků na paměť. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Co se výzbroje týče, nekoná se žádná velká oslava s výběrem spousty zbraní. V zásadě je Sam vybaven pouze pistolí s tlumičem a útočnou puškou SC20K. Ta má však velmi bohatou zásobu sekundárních palebných módů, které více než vynahrazují jak absenci více zbraní, tak nemožnost o ně obírat mrtvé. SC20K je vybavena tlumičem a rušičem záblesku, střelba s ní je tedy výborně uzpůsobena pro potřeby stealth akce. Můžete z ní střílet jak po jednom náboji, tak v dávce, ta je však vzhledem k silně nedostatkovému střelivu povětšinou zbytečná. Je také možné zahrát si na snipera, kdy máte možnost na chvíli zadržet dech a zklidnit tak mušku, která jinak poletuje po obrazovce až moc zběsile. 
zdroj:
tisková zpráva
Zdaleka nejlepší vlastností SC20K jsou však již zmíněné typy alternativního střeliva, mezi kterými naleznete elektrickou výbojku, která po zásahu oběť omráčí. Dále tu máme gumový kroužek, který po zásahu nepřítele na chvíli pořádně rozhodí, kouřový granát, statickou kameru se zoomem a širokým úhlem natočení. Nebo skutečně libovou diverzní kameru, která disponuje dvěma funkcemi: první z nich je lehké zapískání, které přivolá nepřátele a když budete spokojeni s jejich počtem a pozicí, můžete na ně vypustit uspávací plyn. Těžko je popsatelný pocit uspokojení, když člověk po několika marných pokusech dostat se přes dvojici strážných prostě střelí přímo pod jejich nohy kameru, přiláká je k ní a stiskem tlačítka je pošle do hajan. Vedle toho můžete také vzít jakoukoli plechovku či láhev a hodit ji tak, aby odlákala pozornost nepřátel a vám umožnila další postup.• Náplň misí Jak jsem již zmínil na začátku, mise jsou rozloženy ve velmi variabilních prostředích, které vám zaručují, že o stereotyp tu skutečně nepůjde. Společného mají jedno - většina z nich se odehrává v noci nebo alespoň v zatemněných budovách. Výjimkou je mise na mořském naftovém vrtu, kdy kolem vás praží sytě oranžové světlo zapadajícího slunce. V každé misi se vám jistě povede alespoň jednou na sebe upozornit stráž a pokud dojde i na vyvolání alarmu, někdy to znamená okamžitý konec, jindy jde mise do kytek až po několika dalších. Design misí je jednoduše řečeno perfektní. Jeden strhující moment střídá druhý, okolí vypadá úžasně a máte, jak s oblibou říkám, při hraní velice "filmový" pocit, kdy si připadáte jako v hlavní roli solidního filmu. 
zdroj:
tisková zpráva
Problém pouze je, že pokud například špatně ukryjete nějaké tělo, hra o něco později sama vyvolá alarm v naskriptovaném momentu, který už nemůžete nijak odvrátit a daná mise tím pádem končí. Například se to stává v jedné z úvodních misí na ministerstvu obrany, kde zabijete tři strážné a přestože se nikdo další živý v dané lokaci už nevyskytuje ani nemá šanci tam nikudy přijít, nepustí vás to dál. Jediná šance tak je buď nahrát starší pozici a vydat se těla hledat nebo restartovat celou misi. Jedna možnost horší než druhá, viďte? Naštěstí není tak těžké si prostě zvyknout na nutnost ve specifických misích těla odklízet, stínu je všude dost a pokud najdete neobydlenou místnost, kde jde zhasnout nebo zničit světla, můžete z ní snadno odkladiště mrtvol - taková spižírna je k tomuto účelu přímo určená.• Umělá inteligence Skripty nejsou příliš viditelné, pokud se nedostanete do vysloveně drsného záseku, kdy netušíte kudy dál a třeba jste v minulosti neprošli klíčovou oblast, která vyvolá ten či onen skript. Tato situace se mi však stala v celé hře jen jednou a to díky tomu, že jsem se pokusil o zcela odlišný postup, než měli autoři na mysli. Při druhém pokusu a logičtějším řešení problému již bylo vše v pořádku. K dobru lze připočíst, že máte (na rozdíl od Xboxové verze) k dispozici neomezený počet uložení a jak save, tak load jsou velmi, velmi rychlé. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Umělá inteligence ve Splinter Cell je ošemetná záležitost. Po většinu času se nepřátele chovají skutečně dobře, reagují na zaslechnuté zvuky nebo zahlédnutý pohyb a dobře spolupracují s ostatními v týmu. Na druhé straně se někdy vydávají na podivně dlouhé obchůzky při drobném podezření, zatímco když v jejich okolí začnou neslyšně mizet kolegové jeden po druhém, divné jim nepřipadne nic. Tento aspekt však nelze chápat jako příliš velký nedostatek, poněvadž již takto si mnoho lidí stěžuje na vysokou obtížnost závěrečných misí. Pokud by se nepřátelé měli chovat skutečně realisticky, moc bychom si nejspíš nezahráli. Například v sedmé misi jde už opravdu do tuhého: představte si ohromný venkovní dvůr, přes který brouzdají dva pátrací světlomety znamenající okamžitou smrt, a mezi bednami jsou na zemi schované nášlapné bomby, které jsou vidět jen s termovizí... 
zdroj:
tisková zpráva
• Dosud nejlepší práce se světlem ve hráchPokud je ve Splinter Cell aspekt, který bych samostatně ohodnotil na 100%, potom je to technické zpracování. Nic takhle úžasného jsem snad v životě neviděl a nedávno vydaný Unreal II se může jít stydět do kouta před Splinter Cellem. Ten sice používá poslední Unreal technologii jako základ, ale navíc je obohacený o spoustu speciálních vychytávek přímo z dílny UbiSoftu. Nejdůležitějším aspektem je bezpochyby osvětlení, které je dotaženo na hranici dokonalosti a dodává každičké oblasti ve hře svůj charakter. Každý světelný zdroj vydává jiný druh osvětlení (např. paprsky světla skrz žaluzie z osvětlené místnosti do temné ulice), stíny generované v reálném čase jsou naprosto přesné a můžete být odhaleni i jen kvůli tomu, že byl vidět váš stín. Pokud světlo například prosvítá skrz mříž nebo křoví a dopadne na Sama, jeho osvětlení a vržený stín vám doslova vyrazí dech a nic takového jsme dosud v žádné PC hře neviděli. Zároveň s tím je také osvětlení jedním z klíčových komponentů ve stealth části, protože žárovka rozstřelená na tom pravém místě vám zajistí životodárnou tmu, kryjící vás před hlídkujícími nepřáteli. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Filmečky a animace Renderované filmečky mezi misemi již tak úžasné nejsou, ale dobře vysvětlují děj a ani zdaleka se neblíží hrůze zvané Nightfire. Stejně tak obličeje např. čínských nepřátel by mohly být variabilnější, pojďme však zpět k chvále - textury vypadají perfektně, modely postav i objektů jsou složeny z vysokého počtu polygonů a s kvalitou zpracování mimiky se může poměřovat nejspíš jen Mafia. Různé efekty jako exploze, oheň nebo střelba jsou na vrcholu současných možností a není jim co vytknout. 
zdroj:
tisková zpráva
Přestože nebyl pohyb postav vytvořen pomocí motion-capture, vypadá mnohem lépe než mnoho her s touto technologií. Zvláštní kapitolou je potom Samův pohyb, pro který budu muset opět použít termín téměř dokonalý. Například při skrčení opatrně přenáší váhu z nohy na nohu, při běhu si rukou přidržuje zbraň, aby nedělala hluk a skutečnou lahůdkou je pohled na Sama, kterak visí po slanění před oknem mrakodrapu, v pozadí svítící město a Sam drží zbraň namířenou na hlavu jednoho z nepřátel uvnitř místnosti za sklem. Dlouho proklamované je heslo, že na grafice u her nezáleží tolik, jako na jejich atmosféře a hratelnosti. Splinter Cell rozdíl mezi těmito faktory stírá a staví je na zcela rovnocennou úroveň, protože z grafiky budete jednoduše mít velký požitek. • Ozvučení a HW nároky Zvuky jsou, i když mě toto označení nejspíš lehce kompromituje, rovněž povedené, a tentokrát ani nemusím dodávat slovo "téměř". Každá akce, kterou ve hře vykonáte, je doprovázena přesným ozvučením, které se nejlépe vychutnáte s kartou Audigy a zapnutým EAX HD. Dynamický hudební doprovod už se v akčních hrách pomalu zabydlel a Splinter Cell není výjimkou, mohu jen znovu vyzdvihnout již zmíněný těžký basový tón, když nějaký nepřítel pojme podezření, že něco není v pořádku. Michael Ironside, který Sama dabuje, odvedl skvělou práci, jeho drsný, seriózní hlas charakter dobře formuje a budete skutečně s radostí poslouchat jeho komentáře. Nemůže chybět ani nezbytná špetka suchého, vražedného humoru, která je přesně vyvážena a nijak neruší. 
zdroj:
tisková zpráva
A jaký že stroj budete na tohle vše potřebovat? Dobrý, velmi dobrý. Na testovacím počítači s Athlonem XP 1900+, Gainward GF4Ti4200 128MB, 768MB DDR RAM a Soundblaster Audigy bylo možné hrát celou dobu velmi plynule s nastavením všech detailů, kvality stínů i textur na maximu, zpomalení bylo znát pouze při přepnutí do nočního vidění ve velmi rozsáhlých prostorách. Na středních detailech lze bez problémů hrát i na slabších strojích, ale GF2MX už zkrátka nestačí a pro světelné efekty to chce nějakou grafickou kartu s Pixel Shadery. V několika momentech bohužel textury měly tendenci problikávat a zvuk v jedné místnosti vydával nepříjemný pískot. Tento zvukový problém je bohužel poměrně častý na SB Live kartách se starými ovladači poté, co například rozstřelíte kameru nebo hasící přístroj, ale Audigy si naštěstí vede lépe. Splinter Cell se skládá z 9 misí, které se skládají z několika pod-levelů, jsou pořádně dlouhé a vtáhnou vás plně do sebe. I při normální obtížnosti na vás čeká plno vypjatých momentů, které jsou však vybalancovány tak dobře, aby vám stoupl adrenalin na správnou úroveň bez toho, že byste měli chuť vyhodit počítač oknem. Můžeme jen doufat, že UbiSoft později vydá ještě jednu přídavnou misi zdarma ke stažení z internetu, stejně jako pro majitele služby Xbox Live. Mimochodem, PC verze je až na ovládání, krapet detailnější textury a možnost ukládání pozic na chlup stejná jako Xboxový originál, ale to v tomto případě není žádný zápor. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů • Závěrečné shrnutí Splinter Cell obsahuje několik drobných chyb zmíněných výše, z nichž nejvýraznější je bezpochyby přílišná linearita a závislost na připravených cestičkách od autorů. Zároveň se myslím, že z recenze bylo velmi jasně znát, jak moc mě do sebe dovedla hra vtáhnout a jak kvalitní zážitek si z ní lze odnést, pokud ji budete hrát tak, jak se to má, a nikoli jako každou druhou střílečku. Jedná se o řemeslně bezchybnou práci, která poskytuje zábavu po celou dobu hraní (v mém případě asi 15 hodin) a i když není tak revoluční nápadem, pak rozhodně svým zpracováním. 
zdroj:
tisková zpráva
Na paměť mi přišel Hitman 2, který vylepšil svého kvalitního předchůdce v mnoha směrech a především dal hráčům velkou svobodu v rozhodování. Doufejme tedy, že Splinter Cell čeká stejný osud, tzn. další pokračování nebo datadisk. A poslední věta k hodnocení - dlouho jsem uvažoval, zda dát přes 90 procent a hru tak zařadit do klubu zcela elitních titulů, které určují krok ještě na dlouho dopředu. Když jsem si uvědomil, že od Deus Ex jde o první hru, která mě přinutila mezi dvěma dny nespat, stejně jako většinu ostatních autorů Tiscali Games, bylo rozhodnuto...Stáhněte si: Demo, Patch, Cheaty, Final trailer, Videa, E3 trailer Související články: První dojmy, Novinky, Záznam IRC chatu |
| Frix připravil: jd |
