Autor: Jan Rod Publikováno: 26.listopadu 2006 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek V úvodní výukové misi se tak dozvíte, jak obstarat opravdu ty nejzákladnější věci. Navrhnout design lodi (ano, hra neobsahuje nic připraveného, vše musíte stvořit od píky), jak jí posouvat po mapě, nebo jak kolonizovat planetu. Případně třeba jak vyhodnotit základní faktory, které ovlivňují kvalitu planet pro kolonizaci a podobně. Bohužel, nedozvíte se tam podle mého názoru důležité věci, třeba jak impérium po úspěšné kolonizaci spravovat, případně jak vůbec bojovat nejen ve vesmíru, ale i na planetách a spoustu dalších věcí. Křehká rovnováha Technologický strom, také velmi podstatná část těchto her, je velmi propracovaný a nabízí desítky různých vynálezů. Co mě opravdu potěšilo je trochu jiný systém zkoumání (který ale byl i v předchozích dílech) – hráč má na kolo určitý počet výzkumných bodů, které představují vědeckou kapacitu, a může je investovat kam chce. Takže jde najednou zkoumat třeba deset technologií. Navíc, i když výzkum přerušíte, kumulativní číslo s počtem do něj investovaných bodů zůstane a vy můžete za několik tahů zkoumání beze ztrát obnovit, Výborné. Obecně si v pokročilejších fázích hry musíte pomoci sami a počítejte s tím, že prvních pár herních hodin bude docela náročných a mnohdy budete mít chuť se na všechno vykašlat. Na druhou stranu, pokud vydržíte, tak taková třetí čtvrtá začatá hra už začne stát za to a od té chvíle se budete bavit. I když je pravdou, že i po týdnu intenzivní pařby budou stále oblasti, kde si příliš jistí nebudete – špionáž, pokročilejší diplomacie, nebo větší bitvy. Space Empires totiž tradičně podporují obrovské armády vesmírných plavidel, na deset různých formací a spoustu dalších taktických vychytávek. Dobra hraní jedné hry závisí hodně na podmínkách, které definujete na začátku, nicméně pokud vyberete vítězství aliance, bude to rychlejší, jestliže zvolíte individuální a totální dominanci v celé galaxii, pak si vezměte na týden dovolenou. Vyplatí se také od začátku nastudovat manuál a prohlédnout si, jaké máte volby při samotném vytváření vesmíru. Hra totiž neobsahuje žádné scénáře, ani žádnou kampaň (scénáře snad budou ke stažení od výrobce za nějakou dobu, případně fanoušci sami nějaké vtvoří) a tak se musíte prohrabat několika desítkami nabídek ras, typů vládního uspořádání, četnosti výskytu obyvatelných planet, počátečních podmínek pro průmysl a dalších parametrů, na kterých budete závislí. Vyplatí se věnovat pozornost atmosféře, která je vaší rase vlastní, od čehož se odvíjí podmínky při kolonizaci planet. Postupem času se dostanete ale k řešení komplexnějších problémů. Těžiště Space Empires leží samozřejmě ve správě impéria, nicméně střety s protivníky jsou minimálně stejně důležité. Bitvy jsou docela věda, máte možnost dávat rozkazy i jednotlivým plavidlům (kterých mohou být desítky), nicméně při konfrontaci s počítačem je jednodušší tuto část vypustit. V této souvislosti musím zmínit možnost multiplayeru, který je také jedním z velkých lákadel. Hrát se dá s několika protivníky a teprve tehdy zažijete opravdu strategické orgie. Počítač sice dovede být velmi chytrý především důsledný při správě svých statků, nicméně je to pořád stroj a dá se oblafnout. S oponenty z masa a kostí je to něco jiného, pak by se dalo říci, že se hra přesouvá svojí povahou spíše někam k šachovým partiím. Bohužel, sehnat několik kamarádů s týdnem volného času nebývá úplně jednoduché, ale třeba někde v pracovním kolektivu, či u mladších čtenářů s velkým množstvím volného času by to jít mohlo. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Space Empires učinily opravdu veliký krok co se týká přehlednosti a pohlednosti. V rámečku můžete vidět, jak vypadaly dříve, kdy byly opravdu hrou pro úzkou skupinu hráčů s bujnou fantazií, kteří se dokázali při jejich hraní bavit v době, kdy jsme my ostatní přibíjeli emzáky nastřelovačkou hřebíků ke zdem v Quake II. To už dnes neplatí a věřím, že si Space Empires najdou své publikum mezi těmi, co sáhnou po Master of Orion III, nebo jiných sériích jako jsou Galactic Civilizations (II). Ano, Space Empires bezesporu jsou z těch jmenovaných nejtěžší, na druhou stranu ale vydrží opravdu dlouho.
Jde prostě o náročnější hru pro trpělivé hráče, kteří netouží pouze po hormonální (adrenalinové) nerovnováze ve vlastním organismu, ale vezmou zavděk i něčemu komplexnějšímu. Nakonec musím dodat k mírně nadprůměrnému hodnocení to, že odráží celkovou pozici hry na trhu v kontextu k ostatním, tudíž je její hodnocení „tak“ nízké – není to ani kvůli chybám či záporům, je to prostě vzhledem k její celkové atraktivitě, která je přeci jen o něco nižší, byť jde o titul velmi hratelný. HW nároky jsou: Procesor 500 Mhz, 128 MB RAM, 500 MB místa na harddisku a DX 8.1 grafická karta. |
Jan Rod | |
autorovi je 25 let, studuje na Univerzitě Karlově a mimo počítačové hry se zajímá o vliv současných a budoucích technologií na kulturu a o japonský šerm Kendó |