FIFA 13 - recenze

PlayStation 3

Recenzovaná verze: PS3

Vychází na platformách: PC, Wii, PS3, 3DS, X360, VITA

Verdikt: Po revoluci z FIFA 12 došlo na doladění rozpracovaných novinek, a výsledkem je parádní fotbal. Drobné novinky a vylepšení v nabídce herních módů to jen podtrhují.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

29. 9. 2012 v 13:00 - Recenze Autor: Petr Poláček Komentáře: 0

Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.

FIFA 13

Když bych měl tedy FIFA 13 popsat s využitím co nejmenšího počtu slov, pak bych řekl, že to je k relativní a k prozatímní dokonalosti vypulírovaná verze FIFA 12 s několika příjemnými novinkami, která se skvěle hraje, ale nepředstavuje generační skok. A když jsem vám tedy verdikt de facto šoupnul pod nos už na začátku, tak bude dobré podložit závěr konkrétními argumenty.

Do útoku!

FIFA 12 do hry uvedla přinejmenším dva nové prvky – jiný způsob bránění a fyzikální engine. Oba dva měly na herní zážitek zásadní, a nutno dodat, že jednoznačně pozitivní, vliv. Jak se ovšem odehrané zápasy ve dvanáctce rozrůstaly do stovek, tak mi bylo jasné, že oba dva potřebují buď upravit, nebo kontrovat i dalšími složkami herního systému. A stalo se. Jakmile si člověk zvykl na nový způsob bránění, který vyžaduje periferní sledování situace a přemýšlení dopředu, tak nebylo cesty zpět k systému starému. Pro útočníky to však znamenalo zatarasenou cestu vpřed a hovořím nejenom o zápasech s AI, nýbrž o soubojích v online režimu.

Bránění bylo s novým systémem tak efektivní, až se zdálo, že ve všech týmech nastupuje na falešné registračky obrana italského národního družstva. Bylo to ukázkové „catenaccio“ a útočníkům nezbývalo, než se soustředit na palbu zdálky nebo rychlé výpady, protože i ty nejpromyšlenější kombinace se od obranného valu odrážely zpět do středu pole. Pro nás hračičky, co potřebují míč dostat ťukesem až do branky, to byl problém, který FIFA 13 řeší. Ne však zcela ve prospěch bezuzdné ofenzívy, ale ve prospěch všeho.

Leccos tvůrci naznačovali už při představení hry, takže jen zbývá dodat, že jejich plán vyšel. Nový systém přebírání míče, rozšířené možnosti driblingu, větší důraz na fyzické atributy hráčů dle reálných statistik a chytřejší nabíhání AI spoluhráčů, to všechno jsou trumfy, s jejichž pomocí lze rozložit i tu nejlepší obranu – když to člověk umí. Samo od sebe se ve FIFA 13 nic neudělá, což znamená, že tvůrci zvládli to nejpodstatnější: balanc herního systému.

Zpracuj to, nebo zemři!

Míč měl být dle slibů před vydáním mnohem více nezávislý na kopačce hráče a pocitově to sedí, ale podstatný je způsob, jakým hra vyhodnocuje zpracování míče. Zjevně započítává rychlost, s jakou si jdete pro přihrávku, bere v potaz technické schopnosti hráče a míru, do jaké je atakován soupeřem. A vy to musíte brát v potaz také.

Pokud se budete chovat, jako byste byli přímo na hřišti a těsně před převzetím míče tedy zpomalili (zapnutý analogový sprint je nutnost, ne možnost), je šance, že vám mičuda neodskočí, větší. Pak stačí míč obhodit kolem obránce, co za váma běží jako pejsek a rázem máte volný prostor, abyste tadyhle nabíhajícího kolegu vyslali do české uličky. Zprvu budete pod vlivem starého zvyku spíš bojovat s tím, že vás kopačák nějak nechce poslouchat, ale vyzkoušejte více týmu s různě schopnými fotbalisty a uvidíte, že to funguje.

Když to spojíte s tím, že kolegové na hřišti dle nových pokynů od vývojářů hledají volný prostor a ještě se přitom chovají logicky (čili ho při bleskovém protiútoku nehledají zpět na vlastní polovině), vzniká tím nový prostor pro účinnou ofenzívu. Narovnává se tím rovnováha hry, která stála ve FIFA 12 na straně defenzívy. Ta tentokrát dostala do vínku „jenom“ pár nových pohybů a je stále schopná vás efektivně obrat o míč – jen to tentokrát má o fous obtížnější, samozřejmě v závislosti na situaci a fyzických i technických aspektech každého hráče.

Fyzička je základem

Osobní statistiky hrají s každým ročníkem FIFA her stále větší roli, ale je třeba přiznat, že v předchozích ročnících se shoda schopností virtuálního fotbalisty se skutečnou předlouhou dala vysledovat spíše jen u poměrné menšiny hráčů. Tentokrát se tvůrci s napasováním statistiky rozhodli bojovat v mnohem větším měřítku, takže i hráči, co obvykle odklikávali před matchem standardní sestavy, se musí složením mančaftu zaobírat. Pokud tedy jako chtějí vyhrát, jestli mi rozumíte.

Výrazně to podporuje zážitek, protože člověk už nehraje jen s „tou“ Barcelonou, ale s Barcelonou, kterou si sám pro zápas z hráčů poskládal. Dobrá, proti AI se ještě dá hrát i za předpokladu, že váš konkrétní herní styl se složením týmu příliš nekoresponduje, ale v onlinu už to proti živým expertům a světovým třídám opravdu nejde.

Pokud třeba rádi hrajete zanďoura a spoléháte na efektivitu jednoho či dvou protiútoků, pak si podle toho musíte vybrat správné hráče – zametače a bodyguardy. To samé platí pro útočně zaměřené týmy, přičemž rovnou varuju, že snaha o vyvážené složení týmu vás v příslušných herních módech přijde draho. Mít skvělé čutálisty na všech postech holt něco stojí, ve skutečnosti i ve hře.

Konec danse macabre

S výraznějším zapojením fyzických aspektů hráčů souvisí i náprava jednoho nepěkného či vtipného vedlejšího účinku, který měla na FIFA 12 implementace fyzikálního enginu. Miliony a miliony vtipných situací z FIFA 12, kdy fyzika bez vašeho přičinění nutila hráče tancovat, souložit či provádět jiné nepatřičné pohyby, jste na youtube určitě viděli. A klidně se na ně podívejte ještě jednou, protože většinu z nich ve FIFA 13 neuvidíte. Těla hráčů dělají to, co jim dovolí číslíčka systému, takže klouby už se neohnou za určitou hranici a místo toho systém vypočítá reálně vypadající střet.

Občas sice ve výrazně menší míře nějaká vtipná situace nastane, ale když už, tak se většinou týká míče, který začne mezi hráči poskakovat jako pinballová kulička. Zdá se mi však, že to tvůrci s tím utlumením fyzikálního aspektu hráčských soubojů a střetů trošku přehnali, takže faulů je strašlivě málo.

Animací osobních soubojů všemožného typu přibylo, takže vypíchnutí míče na třistatřiatřicettři způsobů je tentokrát holá realita, ale proč sakriš nevznikají žádné fauly při přetlačování, držení dresu nebo z nechtěného šťouchu loktem při hlavičkování? Jde o první z cílů (i když druhotných), který se tvůrcům nedaří naplnit, takže rozhodčí je na hřišti hlavně pro ofsajdy, góly, auty a srandu králíkům.

Jasně, sejmout někoho zezadu není problém, ale toho se člověk normálně vyvaruje, protože si nechce vyžlutit či vyčervenit klíčové borce a ještě k tomu způsobit penaltu. Ale faulů vyplívajících z běžné hry, těch je zoufale málo a musím říci, že jak jsem na to příliš nedbal minulý rok, letos už mi chybí. Čím víc se FIFA 13 blíží ideálnímu fotbalovému zážitku, tím více podobné drobnosti působí nepatřičně.

Před sebe ne, ty díro!

Druhou kaňkou na celém systému, který dokáže produkovat skvěle zápasy podle toho, jaká se sejdou mužstva (což je důkaz, že má cenu se hrabat v sestavě a taktice), jsou gólmani. I na ty si tvůrci údajně přichystali nový mustr chování, který měl zajistit, aby se nechovali jako supermani. Opět to ale trošku přepískli - tvůrci. Ve snaze učinit hru dynamičtější, a závary ve vápně dramatičtější, teď gólmani více, než kdy předtím, míče vyráží namísto toho, aby je lapili. A když je vyráží, tak před sebe, což je neurvalý přestupek proti fotbalové logice.

Už jsem to v nějakém článku psal, ale i trenér té nejposlednější žákovské soutěže u nás učí branaře, aby vyráželi nad bránu nebo vedle brány, ale nikdy ne před sebe. Fotbal není hokej a vyražený míč zpátky do vápna je velký průšvih. Jsou situace, kdy to jinak nejde, ale brankaři ve FIFA 13 vyráží před sebe i v situacích, kdy mohou míč pohodlně lapit, nebo vyboxovat do zámezí.

Chápu, proč tento nesmysl tvůrci ve hře nechali, ale nepodepíšu to. Jde o součást snahy nějak kompenzovat efektivitu bránění, bohužel součást špatně realizovanou a vlastně nepotřebnou. Prostor, který ofenzíva dostala vůči obraně díky systému přijímání míčů, potažmo díky chytřejšímu nabíhání by úplně stačil k povzbuzení útočné fáze hry a s brankaři bylo lepší raději nic nedělat, dokud se nevymyslí zbrusu nové modely jejich chování. Brankaři jsou také jediným typem hráče, u kterého ve FIFA 13 příliš nepozoruju, že by podával výkony na základě statistik reálné předlohy. Všichni se chovají stejně – blbě, dokonce i Péťa Čechů ve své kukle letce z Madridu.

Ani tyto přešlapy však nemají šanci zničit skvělou hratelnost FIFA 13, která dokáže produkovat napínavé souboje bez výrazných připomínek faktu, že jde pořád o čutanou virtuální. Taktika má význam, správný výběr hráčů a rozestavění ještě více, než kdykoli předtím, obrana i ofenzíva slouží svému účelu a nakonec i s těmi gólmany se naučíte žít. Jen holt nemáte pocit, že byste objevili Atlantidu, tak jako minulý rok. Tvůrci vyleštili loňský systém do podoby, kterou jsem chtěl z menší části vidět (a neviděl) už v DLC vydaném u příležitosti letošního Mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. K tomu právě ony speciály slouží a do plnohodnotných nových ročníků mají přijít výraznější změny.

Systémový upgrade

Zatímco na hřišti se tedy revoluce nekoná, respektive je sametová až do morku kosti, v herní nabídce jsou škatulata docela patrná. Vylepšení, která potkala manažerský i hráčský mód ve fotbalové kariéře činí z těchto herních variant konečně smysluplné kratochvíle na dlouhé zimní večery. Zejména s přestupy je ještě pořád čas od času drobný problém (jak prorokoval už Aleš v dojmech z preview verze), ale není to nic v řádu totálního průšvihu a tedy přestupů, které ten nejhorší sportovní redaktor nejhoršího sportovního plátku nevyhodí ani na Apríla.

Be a pro módy pro hráče či gólmana taktně spíše vynechám, protože oba dva považuju za zcela zbytečné už pár let a letos se jich tvůrci vlastně ani nedotkli. Zato novinka v podobě dovednostních soutěží, které absolvujete přímo z hlavního menu, nebo vám je hra strká pod nos při loadingu zápasu, ta se vážně povedla.

V několika kategoriích (přihrávky vzduchem, střelba apod.) cvičíte své dovednosti, překonáváte na čas a přesnost stanovené milníky a postupujete od primitivně jednoduchých cílů k brutálně těžkým. Je to časově nenáročné, neskutečně motivující a tudíž zábavné. Malá věc, ale potěší a zabaví ve výsledku více, než fakt, že každý úkon ve FIFA 13 vám přinese body do něčeho, co se tváří jako RPG systém. Získáváte expy a měnu, levelujete, budujete si svůj profil, nakupujete věcičky ze shopu (dresy, kopačky i herní možnosti) a srůstáte s FIFA sérii, protože tento systém je roztažen skrze všechny FIFA produkty bez ohledu na platformu a do budoucna i ročník.

Se samotným zážitkem z hraní to však příliš nesouvisí. Rozhodně méně než pravidelný update statistik jednou týdně (velmi důležité) nebo možnost hrát zápas týdne ve vybraných ligách dle skutečných podmínek (sestava, forma, atd.). A svou zmínku si zaslouží i vylepšení v Ultimate Team módu, z něhož se stal pro EA skvělý a stálý příjem peněz z mikrotransakcí a pro mnohé skvělá alternativa úzce zaměřených fotbalových manažerů.

Jen kdyby ta tuna herních módů a systémů byla nějak smysluplně rozřazena v hlavním menu, které je naprosto příšerné, nelogické, nesrozumitelné a pomalé – jako obvykle. Jestli se EA na tento aspekt hry konečně nezaměří, tak z toho budou příští rok, až zase přibydou nové herní varianty, veřejné demonstrace a naštvaná srocení a protesty na Václaváku či Svoboďáku.

Ale jo, vyznamenání bude

Nechci však už dále odbíhat od toho, co jsem vlastně napsal už na začátku, a na co vlastně nemá ta myriáda herních módů v offline či online režimu zas tak zásadní vliv – na hratelnost samotných zápasů a jejich atmosféru. Je skvělá, návyková a až na pár drobností funkční. Není to revoluce, ale smysluplná evoluce a jsem strašně zvědavý, kam se celá série začne posouvat s novými platformami, které do roka či dvou dorazí.

Navzdory tomu, že se letošní PES výrazně zlepšil (mám rozehráno, recenze se chystá) je FIFA 13 nejlepší fotbal na trhu, jehož potenciál na další rozvoj je ale opět velký a jasně viditelný. A to je dobře. Kdo se nedivá do budoucna, ten už je mrtev.

P. S. Abych nezapomněl na rodnou hroudu, tak český nároďák ve hře je, Gambrinus liga ne a český komentář, ten je stále stejně unylý, takže doporučuju anglický, který je na tom stejně, ale Čech ho při zaujetí hrou tolik nevnímá.

Tagy: fotbal sportovní

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.