Cursed Mountain - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

Cursed Mountain - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 3. 2010 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Atmosférické horolezecké dobrodružství přichází i na PC. Stane se putování po Himalájích náhražkou za Uncharted 2 nebo potkáte stopy po Wii na každém kroku?

Autor: Petr Ciesarík
Publikováno: 17. března 2010
Verze: anglická/PC/prodávaná
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Atmosférické horolezecké dobrodružství přichází po Wii také na PC a rozhodně si nechce uříznout ostudu. Vynaložili ale autoři dost sil na to, aby se předělávka povedla a oslovila i hráče s myší a klávesnicí?

Když loni na Nintendu Wii vyšla hororová adventura Cursed Mountain (dále jen CM), odnášela si poměrně dobrá hodnocení a podle všeho mělo jít o povedený a zajímavý titul. Koch Media (Deep Silver), vydavatel hry, si usnesl, že i na PC by se hra mohla dočkat stejně pozitivního přijetí, a tak pro nás připravili PC konverzi. Ale nebyl to rozumný tah. Zábavnost z původního Wii bratříčka se při cestě k nám evidentně někde záhadně zatoulala.

 Povídky z Himalájí
Jako horolezec jménem Eric Simmons se vydáváte hledat svého bratra Franka, jenž se záhadně ztratil v Himalájích, když se snažil zdolat bájnou horu Chomolonzo, známou také jako „posvátná hora“. Jak později sami zjistíte, Frank měl v úmyslu vyhledat a použít bájný artefakt terma. Tyto činy se ale nelíbí bohyni již zmiňované hory a v přilehlém i dalekém okolí se to jen začne hemžit duchy, kteří jsou vám po celou dobu hraní v patách.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Ač si hra ze začátku snaží držet jakous takous tajemnou atmosféru, moc se jí to nedaří. Příběhové cutscény jsou zde zpracovány formou stylizovaných obrázků, které ale těžce nudí a nedokážou vtáhnout do děje tak, jak by bylo potřeba. Při hraní jsem pak nepocítil žádný strašidelný efekt či mrazení v zádech. Autoři vyprávět moc neumí a pár děsivých / lekacích okamžiků by hře rozhodně prospělo. Ve formě, kdy málem každý příchod duchů je doprovázen krátkou animací a vy jste tak na ně připraveni, to prostě nefunguje. Z příběhu a zasazení do opuštěných vysokohorských vesniček se dalo vymáčknout rozhodně více.

 Minihra klíčem ke všemu
Ačkoliv je vše vylidněné a živou duši byste v CM hledali marně, občas se na scéně vždy nečekaně nějaké charaktery objeví (snad 5). Jejich role v příběhu jsou až na jednu výjimku hodně krátké. Na začátku hry tam z ničeho nic naběhne jeden postarší mnich, který vás naučí schopnost „třetí oko“, díky které budete moci vidět speciální symboly a po kliknutí na ně se vám spustí malá a nenáročná minihra, jež vás bude doprovázet po celou hru a odkrývá vám různé artefakty či odstraňuje překážky. Poté se po dědovi slehne zem, aby vám pak na pár minut dělal společnost v druhé půlce hry.

Smysl zmiňované minihry spočívá v tom, že v daném intervalu pomocí kurzoru myši vykreslíte obrazec, který se vám náhodně objeví. Tuto minihru využijete i k zabíjení duchů a netřeba připomínat, že později se přitvrdí. Máte-li ale rychlé a přesné ruce, nemůže vás nic překvapit. Tvary se navíc pak už jen opakují, čili vám to půjde samo a nebude to tak žádná výzva.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Souboje
Duchové představují jedinou formu vašich nepřátel. Sem tam vám to hra opepří nějakým bossem, ale těch je pomálu a napočítáte je na prstech jedné ruky. Ke zničení protivníků využíváte pouze váš horolezecký cepín, na něhož postupem času můžete připevnit různé artefakty. Nic světoborného ale nečekejte, hra nabízí všeho všudy pět vylepšení, přičemž buď můžete ducha vlastnoručně rozsekat, sestřelit z dálky anebo ho chytnout a pomocí spojovací minihry ho dorazit. Poslední metodu jsem využíval nejčastěji, neboť mi přišla nejrychlejší, takže jsem každého sejmul na první pokus.

Potyčky s průhlednými nezbedníky ale brzy přecházejí do nudného stereotypu. Chybí tomu pořádný nápad, jenž by soubojům dodal šťávu. Mně osobně přestalo spojování teček asi v půlce hry bavit a snažil jsem se to mít co nejdříve za sebou. V případě velkého počtu nepřátel se navíc souboje stávají poměrně frustrující záležitostí.

Hlavní hrdina se pohybuje dost pomalu, míření ho dokonce přinutí zastavit se úplně a při máchání cepínem je dost neohrabaný. A věřte mi, že jakmile se proti vám sejde více duchů, začne pořádné rodeo. Ještě si k tomu připočtěte pomalé přepínání zbraní – postava se opět zastaví, aby vás všichni dostihli a uštědřili vám ránu. V těchto chvílích mým pokojem začaly létat vzduchem všelijaké předměty.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Stopy po Wii na každém kroku
PC verze hodně doplácí na své portování z Nintenda Wii. Hra je značně koridorová a hlavní hrdina není schopen přeskočit žádnou překážku, dokonce nepřeleze ani malý potůček. Vaše rychlost i při zapnutém sprintu není kdovíjaká. Nešťastné je, že hra vás hodně tahá za nos a posílá vás od jedné budovy ke druhé, mnohdy se i musíte vracet. A při pomalém pohybu Erica vás tento styl začne za chvíli prudit a zbytečně se vše prodlužuje.

Hra má někdy tendenci přepínat z ničeho nic pohled kamery, což způsobuje taky trable. Postava občas neposlouchá zrovna to, co „mačkáte“, a jde si úplně jiným směrem. Jednou za čas si dokonce užijete interaktivních scén, kdy je třeba zmáčknout mezerník pro skok / zachycení anebo zběsile mácháte myší, aby postava nabrala pořádný sprint při útěku. Na Wii s nunchukem může pobavit, tady žádná sláva.

O slabším grafickém zpracování není třeba hovořit. Stačí se podívat na nádhernou prezentaci hry Uncharted 2, které je zasazeno do stejného prostředí. Rozdíl je znát. Netvrdím, že se měli autoři vyšvihnout na stejný level, ale lehké grafické vylepšení by hře silně prospělo.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Mírné překvapení jsem zažil hned na začátku hry, kdy jsem vyzkoušel rozbít jednu dózu stojící na ulici. Ta se rozbila a já si myslel, že se můžu těšit i na destrukci okolí! Chyba lávky. Jediné, co jde ve hře zničit, jsou právě zmiňované dózy, které v sobě ukrývají tyčinky potřebné pro léčení. Vtipné je, že jsou naprosto všude. I vysoko v horách, kde horolezci umírají vyčerpáním, najdete nádoby, jako by se nechumelilo. Kdo to tam ale vynesl, to netuším. Pro někoho možná maličkost, mě ale tahle nelogičnost praštila do očí.

 Jen silou vůle
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Po 6-7 hodinách se dočkáte závěrečných titulků a můžu vám říct, že při poslední hodině jsem hru doslova pomocí vůle tlačil do finiše. Ono když se vám to všechno už nějaký čas neustále opakuje, přejete si, aby byl konec, ale ten stále nepřichází. Ve zdejším případě by menší zkrácení herní doby bylo ku prospěchu. Osobně si myslím, že v žánru je mnoho zajímavějších alternativ, které vás pobaví a v případě potřeby vyděsí mnohem více. Cursed Mountain ale bohužel nepatří mezi ty hry, jež budete vyhledávat, abyste si zkrátili dlouhé chvíle. Alespoň ne na PC.

Stáhněte si: Trailery

Petr Ciesarík
autorovi je 18 let a studuje SPŠEI v Ostravě; spatřit ho můžete také na Hratelně; z her mu nejvíce sedí akční, RTS a RPG tituly; aktivně hraje hokej, vedle sportu ho baví dobré filmy a soundtracková hudba




 
 
Petr Ciesarík
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Nepovedený port z Nintenda Wii. Ze začátku se Cursed Mountain jeví jako prima hororové dobrodružství, ale později se z ní stává nezáživná a stereotypní nuda, u které si budete přát, ať už je konec. Máte-li doma konzoli od Nintenda, sáhněte raději po Wii verzi.

Nejnovější články