Crusaders: Thy Kingdom Come - recenze
zdroj: tisková zpráva

Crusaders: Thy Kingdom Come - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

20. 5. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Vyhlášení první křížové výpravy a svatá země v rukou muslimů. To je výchozí bod nové strategie. Díky čemu uspěla ve srovnání se silnou konkurencí v podobě Medieval II a XII Century?

Autor: Bergy
Publikováno: 20.května 2008
Verze: PC/finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Ještě jsme nestačili ani pořádně vstřebat nedávný pokus ruských vývojářů s XIII Century: Smrt nebo vítězství a už tu máme další hru podobného ražení. Tentokrát se jedná o Crusaders: Thy Kingdom Come od vývojářů z neznámé firmy Neocore Games, jenž nás zavádí do období první křížové výpravy. Tu vyhlásil papež Urban II v roce 1095 n.l. s úmyslem pomoci utiskované Byzantské říši a hlavně osvobodit svatou zem od všech nevěřících.

 Vzhůru do svaté země
Start hry kopíruje historické události a tak Crusaders začínají v roce 1096 n.l. na území Malé Asie (dnešní Turecko) boji proti seldžuckým Turkům a pokračují tažením až k Jeruzalému. Ještě než se pustíte do první mise, musíte si vybrat svého hlavního hrdinu a příslušný evropský národ, jehož jménem se chcete proslavit. Bojovat tak můžete například za Anglii, Francii, Německo, Španělsko či Itálii.

Tyto země zde nepůsobí v roli nepřátel, protože všechny spojily své síly v boji proti muslimům. Každý hrdina ale disponuje jinými bonusy, dovednostmi a také rozličnými jednotkami. Mise jsou za každý národ stejné, v zásadě se tedy dá říci, že k dispozici je pouze jedna rozsáhlá kampaň. Za muslimy v kampani hrát nelze vůbec.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Tažení se vším všudy
Na rozdíl od XIII Century je kampaň v Crusaders skutečným tažením se vším všudy a ne jen souhrnem nijak nesouvisejících samostatných scénářů. Průběh je sice čistě lineární, ale řada aspektů je volitelná. Například management armády. Své jednotky si za přidělené peníze nakupujete sami a je tedy na vás, s jakým vojskem posléze vstupujete do mise. Jednotlivé oddíly včetně samotného hrdiny si navíc můžete ještě vylepšovat o nové schopnosti a také zlepšovat jejich útok či obranu.

Po splnění úkolů dostáváte peněžitou odměnu, kterou používáte na rozšíření armády o stávající nebo nově odemčené jednotky. Doplnit lze i své prořídlé stavy. Pokud totiž v bitvě nepřijdete o celý oddíl, jde chybějící vojáky opět dodat a zachovat tak posbírané zkušenosti a upgrady. Ani to se však neobejde bez zaplacení patřičného obnosu. Znamená to tedy, že své jednotky si můžete náležitě piplat a opečovávat, protože si je vodíte z mise do mise. V případě, že byste vyčerpali finance i bojové prostředky, lze ještě požádat o pomoc v podobě extra posil, ale pozor tato skutečnost sníží vaše celkové hodnocení v kampani.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Momenty překvapení
Design misí je rovněž laděn jinak než v XIII Century nebo Medieval II: Total War. Scénáře totiž nejsou o tom, že na relativně malé mapě proti sobě postavíte dvě velké armády, které se následně střetnou. Zde se naopak vyskytují hodně velké mapy, na kterých se vaše jednotky skoro ztrácejí. Úkoly pak představují strategické cíle, jako je například obsazování vesnic, hlídkových věží nebo rychlé přispěchání na pomoc bránícím se přátelským jednotkám. Jindy je ještě nutné třeba ochránit církevního hodnostáře, který musí projít mapou bez újmy na zdraví nebo vyrazit na nečekanou noční výpravu proti útočícímu nepříteli, na níž si můžete vzít jen omezený počet vojáků.

Z výše napsaného tedy vyplývá, že svoji armádu přesunujete z místa na místo a správně zvolenou taktikou se snažíte splnit nejen hlavní cíle ale i ty vedlejší. Nezřídka kdy je skoro nezbytné své oddíly rozdělit a vyslat do různých částí mapy. Pokud totiž například vše vrhnete do útoku, nezbudou vám prostředky pro ochranu svěřených postav, čehož nepřítel rád využívá. Při zabírání více bodů se vyplatí i nechávat si zadní voj, protože už jednou dobytá místa mohou snadno opět převzít soupeři, kteří se z nenadání vynoří ze svého úkrytu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

O momenty překvapení nouze vůbec není. Je totiž velmi snadné spadnout do nepřátelské léčky nebo projít kolem ukrytého protivníka, jenž vám posléze vpadne do zad. Tomu nahrává i nadmíru členitý terén s dostatkem přírodní vegetace. Průchod nebo ukrývání jednotek v lesnatých oblastech mapy je zde samozřejmostí a je velice důležitým prvkem. Zatímco v XIII Century se tento aspekt vůbec nevyskytoval, v Crusaders ho počítačem ovládané jednotky velmi hojně využívají. Vám ale nic nebrání v tom oplácet soupeři stejnou mincí.

 Odlišný styl hraní
Mise, kterých je celkem patnáct, mě v úvodu moc nechytly. Asi i proto, že jsem čekal bitvy ala Medieval II: Total War, ale s každým dalším scénářem mě začaly bavit čím dál tím více. Systém, kdy je potřeba v členitém terénu vymýšlet taktiku, jak projít celou mapou, splnit všechny různorodé cíle a utrpět co možná nejmenší ztráty, proto hodnotím velmi kladně. Několik misí jsem si schválně zopakoval i po úspěšném dokončení jenom proto, že jsem v nich ztratil moc jednotek a chtěl to prostě dokázat lépe.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Hratelnost Crusaders tak vůbec není marná a svým způsobem vlastně vyplňuje existující mezírku v současné nabídce. Zatímco hry ze série Total War jsou velmi komplexní a náročné na čas, XIII Century se zase specializuje jen na rekonstrukce slavných bitev. Crusaders tedy svým pojetím misí a možnostmi správy své armády nabízí to, co příbuzné hry mají řešeno jinak nebo vůbec a to je rozhodně dobře. Jediné, co mě mrzí, je skutečnost, že autoři nějak vypustili klasické dobývání hradů.

Kromě hlavní kampaně, která sice nějaký ten čas vydrží, jsou určitým nedostatkem další herní možnosti. Kromě pěti samostatných scénářů, v nichž mimo jiné můžete bojovat i za muslimy proti křižákům a základnímu multiplayeru přes internet či LAN se zde už nic jiného nenachází.

Ovládání by také mohlo být krapet lepší. Zvláště zoom skrze kolečko myši, který je invertovaný a nejde přenastavit, zrovna nepotěší. Naštěstí jde přibližování kamery ovládat i přes klávesnici a na zbytek se už dá celkem snadno zvyknout. Kombinaci klávesnice a myši se ale zkrátka nevyhnete.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Propracovaný terén
Vizuální podoba je poněkud rozpačitá. Na jedné straně musím připustit, že jednotky nejsou vyvedené v takových detailech, jako je tomu u konkurence a poměrně nemilá je i vysoká hardwarová náročnost. I na mé sestavě Intel C2D 6700, 2GB RAM a GF 8800 GTS s 640MB RAM běhali Crusaders v rozlišení 1680x1050 a maximálními detaily poměrně dýchavičně. Ale zatímco XIII Century mi zvláště při velkých bitvách solidně trhalo, Crusaders při nižších fps nikoli. Jen bylo znát, že celá hra je o něco línější. Je to ta lepší varianta?

Při bojích se mi ještě nepozdávaly vlajky označující bojové oddíly na herní mapě. Zatímco v jiných hrách je obvyklé, že jeden oddíl nese jeden hlavní prapor, v Crusaders je poměrně převlajkováno. Každá skupina vojáků totiž disponuje třeba až sedmi prapory, což je strašně moc. Je sice pravda, že pokud přiblížíte pohled na oddíly, vlajky zprůsvitní, ale i tak je to prostě přehnané.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Oproti všem negativům ale musím jednoznačně vyzdvihnout výborně zpracovaný terén. Jeho velká členitost obsahující řadu prvků včetně rozsáhlé vegetace poskytuje výhled na krásné scenérie. Zatímco série Total War i XIII Century vyhází spíše z map s volným bitevním polem pro masy jednotek, v Crusaders se s ohledem na herní styl mohli grafici od této konvence odpoutat a navrhnout o poznání odlišnější prostředí. Častá jsou hornatá prostředí, v nichž se nalézá spousta průsmyků, údolí, kopců a skalních masivů. Nechybí ani řeky, travnaté louky a rozlehlé lesy, které, jak už jsem řekl, jsou plně průchozí. Postupně se hráč dopracuje i k pouštním prostředím, které se nacházejí pod Malou Asií.

 Závěr
Výhodou Crusaders je i to, že dlouhou dobu nevycházely hry s námětem křižáckých výprav. Krom datadisku Medieval II: Kingdoms je snad posledním významnějším zástupcem na poli strategií jen letitý Stronghold: Crusader (mimochodem FireFly Studios se podle všeho pustí příští rok do vývoje Stronghold: Crusader 2). Když k tomu ještě přidáme vlnu zájmu o toto téma, kterou nedávno rozpoutalo Assassins Creed, myslím, že Crusaders: Thy Kingdom Come z toho určitě něco vytěží. Navíc stejní autoři připravují komplexnější variantu této hry s názvem King Arthur, která by měla jít více ve šlépějích série Total War a navíc přidat i nějaké fantasy prvky.

zdroj: Archiv


gameplay trailer

Stáhněte si: Trailery

Související články: Novinky, XIII Century recenze, Medieval II Kingdoms recenze

Bergy
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře


 
 
Bergy
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Nejnovější články