Autor: Adam Černý Publikováno: 23.srpna 2007 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek A právě zde se hodí hrátky s časem. Přebíhat širší ulice není zrovna nejoptimálnější taktikou, neboť jste snadným cílem, a proto zastavíte čas. Vše okamžitě zamrzne a vy se tak můžete bleskurychle přesunout k nepříteli, aniž by s tím on mohl cokoli dělat. Možná se vám tento postup zdá příliš jednoduchý, nicméně podobně jako v Max Payne máte pouze omezený počet „kreditů“, za něž si hrajete na boha. Pozastavení však není jedinou možností. Můžete též čas pouze zpomalit, a tak si užít pohled na pořád pohyblivou, leč velmi hlemýždí scénu. Pokud se v takovém výjevu objeví více než pět vojáků, jedná se o báječnou podívanou, jež okamžitě evokuje vzpomínky na Matrix. Nejvíce mě však uchvátil průchod zpět časem, díky němuž lze sledovat, jak vysáváte kulky z těla vašich soukmenovců, resp. opět skládáte jejich rozthaná těla. Nicméně dle slov zástupce Vivendi bude hlavní síla vracení se v čase spočívat v možnosti napravit špatně provedené úkoly. Nejedná se sice o postup vhodný pro hardcore hráče, avšak nikdo je nenutí hrátky s časem užívat. Bezedné bubliny Kde ovšem tuto možnost velice rádi využijete, je multiplayer. Pro vývojáře bylo jistě oříškem, jak časové nesourodosti do hry zakomponovat, aby šlo o spravedlivý herní systém. Nakonec došli k rozhodnutí zavést tzv. „časové bubliny“. Jedná se v podstatě o časové granáty, jež po explozi vytvoří prostor s vlastními pravidly. Pokud totiž u vašich nohou vybuchne zpomalovací granát, uvíznete v pasti a budete se jen těžko bránit, neboť nepůjde reagovat na vnější podněty. Vývojáři mysleli na vše, čehož jsou důkazem např. „zaseknuté“ projektily v časovém poli. Nejenže to vypadá velice dobře, ale navozuje to správnou atmosféru. Jen škoda, že celá síťová hra není moc originální. Jak jsem již výše avizoval, právě v multiplayeru je až nezdravě cítit Unreal Tournament. Dokonce i zbraně vypadají dosti podobně, obzvláště poté základní pistole. K dispozici je i kuše, která dosti připomíná Half-Life, a to i zaměřováním. Destrukce nosným elementem Pochvala tvůrcům patří také za celkové technické zpracování. Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykl na mírně rozmazaný celkový vzhled, avšak poté jsem pochopil, že právě tento styl je v harmonii s filozofií hry. Singleplayerová mise se odehrávala ve válkou zmítaném městě, jež nemělo snad ani jednu nepoškozenou budovu. A pokud ano, tak ji zničil asi padesátimetrový robot, s nímž jsem se musel potýkat. TimeShift si tedy zvláště užijí hráči přímo lačnící po létajících kachlících a vyskakujících betonových blocích přímo ze zdi. Destrukce je zde nosným elementem. V jedné z multiplayerových map se třeba ocitnete v novodobém kostele, kde se dají dosti obstojně rozsekat na samotnou kost snad veškeré podpůrné sloupy. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Hra ovšem nabízí další, na první pohled neviditelné detaily. Když zabijete nepřítele a poté střelíte do jeho helmy, tak ta se samozřejmě rozletí na kousky. Pokud vystřelíte ještě jednou do téhož místa, na zemi uvidíte velmi impresivní mozaiku z mozkových závitů. A když do toho ještě prší a krev smíchaná s vodou teče mezi spárami kostkované ulice, nechybí vám snad nic k radosti. Možná další mozek. Mezi další detaily patří např. krvavé stopy, když se ušpiníte od krve. Znát bylo bohužel i přehnané honění se za akčností - postavy občas nereagovaly na střelbu tak, jak by dle fyzikálních zákonů měly. Přetočte čas do října TimeShift E3 trailer - stažitelná verze (31 MB, 1280x720) Stáhněte si: Staré demo, Trailery, Videa... Související články: Dojmy z GC 2006, Novinky |
Adam Černý | |
autorovi je 18 let a studuje ve Žďáru nad Sázavou; předtím působil na GameZone; mimo sportovně zaměřených her se nevyhýbá žádnému žánru |