S ním by se měl vrátit ke kořenům survival hororu, což je žánr, který minimálně v tříáčkové sféře vymřel. Silent Hill jde pomalu ale jistě kvalitativně dolů a Resident Evil už dávno není horor, ale akční hra s hororovými prvky. Naštěstí tu máme nezávislou scénu, kde se občas nějaký ten echt horor najde. Mikami se teď ale vrací na místo činu a příští rok by nám měl dokázat, že na to ještě má. A my si budete moct ověřit, jestli je pro tento typ hororových her mezi velkou produkcí pořád ještě místo.
Na E3 2013 se v rozhovoru se zástupci PlayStationu sice nerozpovídal přímo Mikami, ale zdatně ho nahradil Pete Hines, který v Bethesdě pracuje jako viceprezident PR a marketingu. Hines na výstavu přinesl pár nových záběrů, které byly už přímo z hraní a zrovna z hezky zakrvácené pasáže. Hra je sice zahalená do temnoty, ale vypadá k světu - ostatně vývojáři používají id Tech 5, který poháněl například Rage.
id Tech 5 byl sice původně navržený pro střílečky z pohledu první osoby a Tango Gameworks si mohli vybrat libovolný engine. Nakonec sáhli po id Techu, protože byl prý tak “čistý”, že si ho mohli hrozně jednoduše upravit k obrazu svému a použít ho tak i pro 3rd person hru. Žádnou 3rd person akci ale čekat nemáme. The Evil Within sice bude mít i střelné zbraně, ale tentokrát bychom opravdu neměli mít přehršel nábojů a zbraní. Hra nebude o střílení, ale bude mít spousty stealth pasáží, puzzlů a podobných prvků, které by měly hrát první housle.
Také nemáme čekat, že bychom The Evil Within proběhli s prstem v nose. Mikami se s tím nepáře a měl by nám naservírovat pořádnou výzvu. “Chceme, aby hra byla opravdu obtížná. Aby to nebylo něco, co si můžete hrát jen tak, dělat během hraní chyby a i přesto být v pohodě. Napětí je součástí hororu i survival stylu hraní,” řekl v rozhovoru pro PlayStation Hines. Třeba takový Resident Evil vás za chyby zase tak moc netrestá a když už, vyškrábete se z průšvihu docela jednoduše. The Evil Within by vás měl při přešlapu nekompromisně majznout lžící přes prsty, abyste si to pro příště zapamatovali.
Pamatovat byste si měli i nepřátele. To sice nejsou úplní zombies, ale spíš přpomínají démony, nebo nějaké nadpřirozené cosi. Hines nechtěl zacházet do konkrétních prvků a příběhové detaily pořád drží pod pokličkou, ale naznačil, že se někteří nepřátelé vůbec nebudou chovat tak, jak byste to čekali od každé druhé hry. Příkladem budiž headshot. Když někomu vpálíte kulku mezi oči, může ho to položit. Některé nepřátele ale ne. Jen se otřepou a půjdou po vás dál. Pak přijde na řadu improvizace a plán bé.
Druhý povedeným příklad je střelba do nohou. Klasická taktika, kterou ve hrách drtivou většinu nepřátel ochromíte a ti padnou na zem. Jenže v The Evil Within někteří nepřátelé mohou spadnout na zem a předstírat smrt. Vy nebudete mít moc nábojů a tak raději nebudete “pro jistotu” střílet do něčeho, co vypadá jako mrtvola. Jenže vy se k ní pak přiblížíte a může na vás vyskočit tak rychle, že nestihnete zareagovat. Dva jednoduché příklady, kterých bude The Evil Within plný a které mohou vaše naučené herní zvyklosti trochu pocuchat.
