Deskovka Churchill – recenze hutné politické strategie pro náročné
zdroj: Vlastní foto autora

Deskovka Churchill – recenze hutné politické strategie pro náročné

27. 11. 2021 16:00 | Deskové hry | autor: Patrik Hajda |

Churchill: Boj velké trojky za mír

1–3 hráči | 1–5 hodin | od 14 let | česky

Jsou hry, které se hrají čistě z touhy po vítězství. Jsou hry, které se hrají pro jejich strategické kvality. Jsou hry, které se hrají kvůli tématu, atmosféře a zážitku. Jsou hry, které se hrají pro možnost vžít se do role. Vedle nich stojí deskovka Churchill, která je tím vším dohromady. Neskutečně silným zážitkem, propracovanou strategií a roleplayingem na pozadí věrně zpracované historie, která umí překvapivě pobavit.

Churchill není jako většina stolních her, které u nás vycházejí s českou lokalizací. Řadí se k okrajovějšímu žánru žetonkových her, přestože se v tomto případě jedná spíš o politickou než válečnou hru. Churchill je hrou pro náročné hráče, kteří už se nebojí ničeho.

Přesto není z nejsložitějších. Pravidla čítají všehovšudy 18 stránek a se vstupem do hry vám může pomoct výukový scénář hrající se jen na poslední tři z deseti konferencí, které tvoří jádro celého zážitku. V roli představitele jedné ze tří mocností budete zasedat u kulatého stolu, diskutovat s ostatními a snažit se dosáhnout společného cíle – ukončit německé řádění a s ním i druhou světovou válku.

Hra Churchill je určená primárně pro tři hráče, tedy Churchilla, Stalina a Roosevelta, kteří z hlediska tématu kooperují a snaží se jednou provždy ukončit světový konflikt. Přesto se nejedná o ryze kooperativní hru. I když chcete společně ukončit válku, každý si hodlá v plánovaném poválečném světě zajistit tu nejlepší pozici do začátku studené války.

Takže musíte spolupracovat jen do té míry, kdy si ze spolupráce odnesete nějakou tu výhodu. Ve výsledku se Churchill hraje na body, ale ty jsou jen odrazem toho, jak rozvinete svou síť tajných služeb po světě, jak se vám podaří pracovat s vojsky na bitevních frontách, jak moc budete na konferencích slyšet či jestli se vám podaří vyrukovat s jadernými zbraněmi.

Churchill: Boj velké trojky za mír zdroj: Vlastní foto autora

Toho všeho se snažíte docílit skrze zmíněné konference. Těch je v plnohodnotné hře, která vám zabere celý večer (pět a víc hodin), celkem deset a každá představuje jedno velké herní kolo skládající se z mnoha dílčích tahů.

Předně je tu diskuze u kulatého stolu, kde se projednávají nejrůznější témata. Hráči je doslova vynášejí doprostřed stolu a následně se o ně přetahují. K přetahování slouží členové vašeho štábu zastoupení osobním balíčkem karet (pokud jste hráli famózní Watergate, pak jde o prakticky identický princip).

Jednoduše vynesete kartu historické postavy s určitou hodnotou, o kterou přesunete dané téma po stole směrem k sobě a zároveň vykonáte efekt karty. Následně mají ostatní hráči u stolu možnost s vámi dané téma prodiskutovat, tedy vynést kartu jakožto protinávrh, a téma si naopak přetáhnout na svou stranu o rozdíl hodnot.

Takto konference probíhá do doby, než všichni hráči zahrají všechny své karty, načež získají všechna témata na své straně stolu a nastává jejich vykonání. Tedy mocnost, která pro sebe získala téma vývoje atomové bomby, se posune blíže k jejímu dokončení. Mocnost, která získala žeton produkce, si od jiné mocnosti vypůjčí její zdroje na podpoření některých svých front v Evropě či Pacifiku.

Churchill: Boj velké trojky za mír zdroj: Vlastní foto autora

Přestože je hra Churchill čistě mechanická, karty se hrají na číslíčka a efekty, tak je vše perfektně provázané s historickým tématem. Za kartami skutečně vidíte historické postavy, za dřevěnými kvádříky zase vojska klestící si cestu do Německa a Japonska.

Za přetahováním o žetonky skutečně vidíte diskutování nad tématy, kde přichází ke slovu i diplomacie mezi hráči (dobře, nechám ti svůj žeton produkce, čímž ti vlastně pomáhám ke zdrojům, aby sis mohl podpořit vylodění v Normandii, ale ty mi zase přenechej tohle téma, které mi pomůže v zámoří).

Diskuzím dodávají šťávu povahové rysy jednotlivých mocností, kde kupříkladu Sověti jsou lepší v rozmlouvání návrhů ostatních, Američané mají přednost v případě nerozhodných diskuzí a Britové jsou zase mistři v tom, o jakých tématech se bude vůbec jednat.

V úvodu jsem prozradil, že hra Churchill umí i navzdory tíživému tématu pobavit. Za to může například fakt, že když se do diskuze vloží vyloženě sám Churchill (a tedy ne někdo z jeho štábu na kartě), může si rozčilením přivodit infarkt, a vyřadit se tak z další konference. V případě Ameriky může vystoupení prezidenta způsobit jeho smrt, přičemž jeho místo pak zaplní jeden z následovníků.

Obzvlášť humorně (když pomineme tragickou podstatu věci) působí hra za Stalina, jehož výbor nestrpí neschopnost a jeho členové v rámci čistek střílejí do vlastních řad, tedy natrvalo připravují hráče o karty z balíčku a s nimi o možnosti v diskutování témat.

To vše, infarkty, Rooseveltovu smrt i popravy v sovětských řadách, řeší hod kostkou, který nijak neovlivníte. A byť se to může ve strategické hře zdát kontroverzní, vnáší to do hry skvělý pocit nejistoty, napětí, překvapení a pomáhá to utvářet jedinečnou atmosféru, která u hry panuje.

Ano, Churchilla můžete hrát suše, vypočítavě, promýšlet si několik tahů dopředu a jít si tvrdě za svým. Ale mnohem větší zábava vznikne, když budete hrát své role, budete kooperovat, ale tu a tam si bodat kudly do zad. Když nebudete hrát jen hru, ale i mocnáře.

Jedině tak si zajistíte opravdu skvělou atmosféru, kdy si budete opravdu připadat, že sedíte u kulatého stolu a řešíte nepředstavitelně tíživé situace, kde se rozhoduje o dalším vývoji celého lidstva. A bude vás to bavit i v případě, že vám téma třeba tolik neříká.

Churchill: Boj velké trojky za mír zdroj: Vlastní foto autora

Sám jsem toho důkazem. Historie obecně nepatří k mým zálibám. Žiju přítomností a těším se na budoucnost. Ale tady je historický konflikt zpracován tak poutavě a z herního hlediska jedinečně, že mě hned první hrou začal pořádně zajímat.

A to i proto, že znalosti historie jsou vám během partie k dobru. Pravidla vám to neřeknou, ale když nemáte žádné ponětí o tom, kdy během druhé světové došlo k jistým významným událostem, uděláte nesmazatelné chyby. To když například dovolíte Sovětům otevřít pacifickou frontu příliš brzy, což značně usnadní vpád Američanů do Japonska, a tedy ulehčí hráči za Roosvelta hru vyhrát. Se znalostí historie se vám to nestane, jinak se vám to stane jednou a příště už si na to samozřejmě dáte pozor.

Hra Churchill je mnohem komplexnější, než jak se ji tu snažím stravitelnou cestou vykreslit. Obsahuje bezpočet malých nuancí zejména v oblasti přehledu válčišť, kde rozhazujete své výzvědné sítě, rozšiřujete svůj vliv napříč zeměmi, koketujete s posunem vojsk na různých frontách, přetahujete se o velení válčišti zajišťující tolik potřebné zdroje k alokování útočné síly na vaše fronty, perete se o globální témata upravující pravidla hry pro všechny a tak dále.

Chci tím říct, že jde opravdu o hardcore záležitost pro velmi zkušené deskovkáře, kterým nedělá problém procházet seznam o deseti odrážkách, který řídí zdejší umělou inteligenci německých a japonských sil.

Churchill: Boj velké trojky za mír zdroj: Vlastní foto autora

Zároveň se jedná o velmi dlouhou hru, která má jediný smysl ve své plnohodnotné podobě deseti konferencí, protože jinak přijdete o začátek hry a scénář vám uměle nastaví, co se vlastně do vaší partie událo. Pokud ale jako svou první hru zvolíte tu plnohodnotnou, počítejte s tím, že vám jeden večer stačit nebude.

Churchill není výjimečný jen svým tématem, atmosférou, strategickými možnostmi a komplexností, ale i velmi chytrým stylem bodování, které skvěle odráží onu nutnost kooperovat, ale zároveň touhu vyhrát jako jediný.

Odráží to rozdíl v bodech mezi hráči. Za předpokladu, že Japonsko s Německem kapitulovalo po vpádu mocností Spojenců, tedy ideálního konce hry, může hráč s nejvíce body vyhrát pouze tehdy, že rozdíl mezi ním a hráčem s nejméně body není vyšší než dvacet.

Tedy musíte se snažit neutéct ostatním o příliš mnoho bodů, protože jinak zapříčiníte takzvanou rozpadlou koalici, kdy se proti vám ostatní dva hráči po válce spojí, sečtou své vítězné body a budou-li mít více než vy, vyhraje ten lepší z nich. Je to skvělá nejistota nutící vás buď dát úplně všechno do rozdupání obou svých soupeřů, nebo se krotit a vyhrát jen tak o chlup.

Churchill: Boj velké trojky za mír zdroj: Vlastní foto autora

Stále ale visí ve vzduchu eventualita, kdy se vám do konce desáté konference nepodaří zapříčinit kapitulaci Japonska a Německa. V takovém případě vyhraje jednoduše hráč s nejvíce body s tím háčkem, že aktuální lídr nejprve ztratí pět bodů, hráč na druhém místě ztratí tři a poslední hráč získá pět.

Zkrátka a dobře bodování hry Churchill může působit chaoticky a komplikovaně, ale i díky němu ve hře dochází k adekvátní kooperaci, krátkodobým aliancím a absurdnímu strachu z prvenství, kdy neustále myslíte na to, abyste svým protihráčům utekli buď málo, nebo moc, ale nic mezi tím.

Deskovka Churchill je famózním strategickým zážitkem, kterému se alespoň na českém trhu vůbec nic nepodobá. Hra má obrovskou hloubku a výborně provazuje chytré herní mechanismy s precizně zpracovanými historickými fakty. Neznalce tématu umí něco málo naučit, znalci naopak budou během hry ze svých znalostí těžit.

Pokud hledáte výzvu, opravdu velkou, dlouhou, propracovanou a tematicky hutnou hru a máte blízko k historii, Churchilla byste určitě měli zvážit jakožto dalšího kandidáta rozšiřujícího vaši nyní již jistě početnou sbírku her.

Nejnovější články