Gamescom sice skončil, ale jeho dozvuky se budou v redakci ještě nějakou dobu ozývat. Šárka stihla před odjezdem dvakrát dohrát The Blood of Dawnwalker, Jakub se do upířího RPG pustil také a Ondřej se mezitím znovu vydal do lovecraftovského Arkhamu. A zatímco jeden z největších herních veletrhů roku přinesl hromadu nových dojmu a oznámení, zářijová smršť nových her už netrpělivě přešlapuje za dveřmi, aby jí Aleš mohl netrpělivě otevřít.
Jakub Malchárek – Sajeme krev
Vedle žonglování několika recenzí, přičemž můžu prozradit, že už hraju Marvel’s Wolverine, jehož zhodnocení si u nás přečtete příští týden 10. září, ještě ve volných chvílích dohrávám The Blood of Dawnwalker. A jo, Rebel Wolves se upírské RPG vážně povedlo, ostatně už si můžete přečíst Šárčinu recenzi!
Dawnwalker ukazuje, jak je pro poměrně banální aktivity důležitý kontext. Ničení táborů a sabotování vlivu upírské šlechty je velmi podobný jiným kratochvílím, které můžete dělat v libovolných Assassin’s Creedech. Nicméně fakt, že aktivity jsou dobře příběhově zasazené a vždy z nich odcházíte se smysluplnou odměnou, dělá i z vysekávání nepřátelských ležení činnost, která je prostě zábavná. Hlavně kvůli povedenému soubojáku.
Nejvíc mi tak na Dawnwalkerovi chybí jakýkoliv stealth. Nemožnost roleplayovat tichošlápka, který kosí protivníky ze zálohy, je pro mě fakt bolestivá. Zkrátka veškerá náplň končí soubojem, navíc s opakujícími se nepřáteli a hře by velmi slušela nějaká forma, klidně i osekaného plížení.