Kvůli přemíře her se často zapomíná na ty, které jsou dobré, byť nejsou skvělé a nejlepší. Proto každý rok vybíráme nejlepší hry, které si od nás odnesly hodnocení 7/10. Znamená to, že mají určité vady na kráse, ale pořád jde o tituly nesporných kvalit, jež má smysl si zahrát.
3. místo: Hell is Us
zdroj:
Rogue Factor
V zemi zdevastované občanskou válkou, která otevřela bránu do samotného pekla, vás nikdo nepovede za ručičku. Hell is Us vypráví temný a burtální příběh válečných zločinů se skvělým nádechem tajemna, biblických motivů i nadpřirozena. Nic vám neřekne napřímo a dokonce i k řešení hádanek nebo hesel k tajným skrýším si musíte najít cestu sami.
V době, kdy vás hry vedou velmi přímočarou strukturou a ukazateli na mapě, je Hell is Us jako svěží vánek v horkém letním dni. Když překousnete příliš obyčejný soubojový systém, který v pozdějších fázích hry akorát zbytečně zdržuje, zjistíte, proč jsme Hell is Us dali na třetí příčku nejlepších letošních her, které si od nás odnesly sedmičku.
2. místo: Doom: The Dark Ages
zdroj:
id Software
Sice Doom s dost možná nejlepší akcí, ale od The Dark Ages jsme čekali víc, což neznamená, že by byl špatnou hrou. Musíte přetrpět hloupoučký příběh, průměrný soundtrack, nudné a otravné pasáže létání na drakovi a polootevřené úrovně, které ztrácí své pečlivě budované tempo. Štěkání superbrokovnice a parírování řetězovým štítem je ale krásně uspokojivé a dokáže ve vás vypumpovat adrenalin na maximum.
Přišli jsme sice o glory kills, ale místo toho získali řemdih. Doom: The Dark Ages se toho dá vyčíst mnoho, rozhodně ale dominuje po akční stránce a ještě exceluje v té technické. Hra běží jako namydlený blesk bez jediného záškubu, pádu nebo bugu a je odladěná do poslední jedničky a nuly. Doom Slayer sice při své krvavé cestě lehce škobrtnul, superbrokovnici ale stálé třímá dost pevně na to, aby do pekla poslal sebevětšího démona.
1. místo: Ghost of Yótei
zdroj:
Sucker Punch Productions
Ghost of Yótei nedělá takřka nic nového po stránce herních mechanismů nebo pro zlepšení žánru akčních adventur, jde ale o řemeslně takřka bezchybnou hru, která navíc pohádkově vypadá. Byť je příběh o pomstě Acu plný klišé a předvídatelných zvratů, v Yótei jde hlavně o atmosféru, souboje a plížení. A ty hra zvládá bravurně, zábavně a hlavně stylově.
Ostatně právě styl, grafika i hudba jsou na Ghost of Yótei bezkonkurenční a Sucker Punch opět sebevědomě dokazují, jak stvořit nádherné Japonsko. Svět je drsný, tichý a krásný zároveň, souboje jsou smrtící, čitelné a založené na dovednosti. Hra mistrně pracuje s tempem, kontrastem klidu a násilí, s motivy cti, pomsty a samoty. Ghost of Yótei není v žádném případě revoluční, pořád jde o vybroušenou akční adventuru, ve které vás čekají hodiny dechberoucí krásy a zábavného hraní, a proto mu patří zlato.
