Vítejte v herním průmyslu, dámy a pánové. V nablýskaném světě, kde se na pódiích mezinárodních herních veletrhů tleská vizionářům, ale v zákulisí se s nimi zachází jako se starými hračkami, s nimiž si už nechcete hrát. Pokud bychom měli v novodobé historii videoher najít jeden exemplární případ toho, jak neúprosná korporátní mašinérie dokáže semlít a doslova vykopnout na ulici člověka, který firmě vydělal miliardy, nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na francouzský vydavatelský moloch Ubisoft a jeho vztah k muži, bez jehož génia by tahle firma dnes dost možná byla jen polozapomenutým distributorem průměrných skákaček.
Tento muž se jmenuje Patrice Désilets. Duchovní otec série Assassin's Creed, vizionář, který naučil herní hrdiny organicky skákat po střechách a vracet čas, a taky člověk, kterého Ubisoft během pár let dokázal sestřelit hned dvakrát. Vzhledem k tomu, že teď v červnu 2026 Désilets na Summer Game Festu konečně ukázal světu své vymodlené a kdysi ukradené dítko 1666: Amsterdam, je nejvyšší čas si tento neuvěřitelný příběh korporátní arogance zrekapitulovat a rozšířit o nové poznatky. A věřte mi, nebude to pěkné čtení. Ubisoft se totiž k jedné ze svých největších osobností zachoval způsobem, pro který je i výraz „hnůj“ pouhým eufemismem.
