zavřít

Deskovka Jagged Alliance: Legenda se vrací v plné, stolní síle

Windows

- Deskové hry autor: Patrik Hajda Komentáře: 0

Videoherní série Jagged Alliance je dneska kultovkou. Bohužel takovou, která se už mockrát pokusila o znovuzrození, což se jí ale od druhého dílu nedaří. Naposledy to zkusila koncem loňského roku s Rage!, ale na ni je škoda plýtvat slovy. Zato její stolní adaptace je na tom mnohem líp.

Jagged Alliance: The Board Game

1–4 hráči | 45–120 minut | Od 12 let | anglicky, málo textu

Deskovka vychází právě z toho nejopěvovanějšího dílu – Jagged Alliance 2. V kooperaci až čtyř hráčů se v roli žoldáků vydáváte na ostrov Arulco, abyste ho osvobodili od nadvlády diktátorky Deidranny. Tvůrci z nově založeného studia Underground Games se naštěstí nevydali tou jednodušší cestou. Jagged Alliance: TBG není prachobyčejná taktická akce, ale pořádná příběhovka.

V krabici normální velikosti na vás čeká kampaň o dvanácti scénářích, kterými se postupně prostřílíte. Ve scénářích vám půjde o knihou zadaný úkol, ale stejně tak se můžete věnovat vedlejším aktivitám, pomáhat zdejším rebelům, vydávat se na mise a pátrat po lepším vybavení.

Nesmíte se ale nechat až příliš unést, jinak si na vás došlápne Deidranna, kterou vaše přítomnost čím dál tím víc obtěžuje. Její kumpáni se na vás hrnou ze všech stran, a pokud nebudete spolupracovat, může se snadno stát, že zmizíte z mapy. Zpočátku to znamená jen nutnost opakovat scénář (nechybí prvky starající se o znovuhratelnost), ale když budete příliš neopatrní, můžete takto prohrát i celou mnohahodinovou kampaň.

Žoldáci totiž nejsou nesmrtelní. Každé partie se jich účastní čtveřice vybraná ze třinácti dostupných, každý s velmi unikátní schopností a statistikami. Jakmile některý z nich dostane poslední ránu, nadobro o něj přijdete a do další hry si musíte vzít někoho jiného. Strach ze smrtelnosti vaší postavy silně napomáhá atmosféře. Jste opatrní, riskujete, cítíte se, jako byste hráli počítačovou hru.

Kousek Conana v Jagged Alliance

Pokud máte zkušenost s deskovkou Conan od Monolithu, pak vám Jagged Alliance: TBG přijde poměrně povědomá. Jejím jádrem je totiž akční systém staminy, tedy určitý počet kostek, které každý žoldák používá na pohyb po modulárním plánu Arulca, střelbu z různých zbraní v různých režimech a další aktivity.

Stejně jako v Conanovi tento systém zajišťuje svobodu. Můžete v jednom tahu utratit všechny své kostky staminy, ale budete to déle rozdýchávat. Nebo vystřelíte jen jednou a necháte si něco do dalšího tahu. Ale pozor. Když dostanete zranění, tak rovněž utratíte tyto kostky a je vám asi jasné, že z toho už se jen tak neotřepete.

V obou případech přichází ke slovu sympatický mechanismus tří identických vlastností pro všechny žoldáky – vedení, opravování a léčení. Každý žoldák zvládá každou z těchto dovedností jinak a všechny slouží převážně k pomáhání ostatním, což ještě víc upevňuje nutnost kooperovat. Vedení zvýší ostatním morálku a doplní tak staminu, opravování vrátí lesk používanému vybavení, léčení už si domyslíte.

A u Conana ještě chvilku zůstaneme, protože i soubojový systém Jagged Alliance mu není moc vzdálený. Každá zbraň má několik režimů střelby, každý s jinou investicí staminy. Čím víc se do toho opřete, tím větší šanci na zásah si zajistíte. V praxi to znamená hod žlutými, oranžovými, či červenými kostkami, kde žlutá je nejhorší a červená nejlepší.

Jagged Alliance: The Board Game

Patová situace?

Radost ze zbloudilé kulky

Už dávno nejsem příznivcem velké náhody ve hrách, kde štěstěna v konečném důsledku rozhodne celou vaší strategii. To se zde naštěstí neděje. Náhoda je nakloněná hráči tak, aby se bavil a měl často radost z úspěchu. Neúspěch nastane zřídkakdy a nejde pak o frustraci, ale tematický strach z minutí cíle. Každá kostka navíc obsahuje symboly svého vlastního přehození a k ruce máte dostatek vybavení, které dále ohýbá náhodu ve váš prospěch.

Typů nepřátel ve hře bohužel není mnoho, ale aspoň se od sebe velmi liší a představují výzvu. Jak se budete napříč kampaní zlepšovat, budou i oni silnější a výzva tak nikdy neopadne. Zprvu jsem byl skeptický k odlišnému přístupu k soubojům ze strany nepřátel, ale nakonec jde o výborné rozhodnutí.

Poté, co všichni hráči odehrají své tahy, chopí se slova AI, která naštěstí nehází kostkami. Má jasně definováno, ke komu se přiblíží a jak a na koho zaútočí. Tady už není žádné házení kostek, ale pevně dané číslo. Jednak to hru značně urychluje, jednak se na útočníka můžete připravit. Kostkami totiž házíte opět vy, tentokrát na obranu, pokud vám to tedy dovoluje třeba neprůstřelná vesta. Nebo, pokud se nacházíte na políčku džungle, můžete využít svou schopnost plížení a útoku se zcela vyhnout (modré kostky 50/50).

Po tahu bídáků se přihlásí ke slovu ještě diktátor, kterým nemusí být nutně zmiňovaná Deidranna. Hrozba jejího/jeho rozčilení neustále stoupá, a když dosáhne kritické meze, máte zaděláno na průšvih. Jediný hod totiž rozhodne o tom, zda budete ve scénáři pokračovat, nebo pro vás cesta končí. Abyste takový hod zvládli, je potřeba nacházet revoltující spojence a nasazovat je do vámi ovládnutých regionů. Za každý takový pak máte hod kostkou k dobru a mnohem větší šanci, že diktátorův nápor zvládnete. Každopádně se odhalí nová událost, která pozmění pravidla dalšího kola.

Jagged Alliance: The Board Game v posledním BoardGame Clubu

Hni se! Hnuse…

Často se v podobných hrách setkávám s tím, že pohyb po mapě je nudný a zdržuje. Jagged Alliance: TBG ale i tohle řeší skvěle. Mapy mohou být poměrně rozsáhlé, avšak vždy se skládají z velkých čtverců, které osvobozujete. Když do čtverce zavítáte poprvé, objeví se v něm nepřátelé a události podle náhodně tažené karty. V tu chvíli jste na daný díl přikováni a pohybujete se jen v jeho rámci, dokud ho celý nevyřešíte.

Po jeho vyčištění se z celého dílu stává jedno jediné políčko, což značně urychluje další cestování po mapě. Navíc může každý z žoldáků použít svou velitelskou akci k přesunu úplně všech žoldáků najednou. Pohyb je tedy nedílnou součástí zážitku, a díkybohu zábavnou součástí. Když už je řeč o zábavě, nic nevynahradí pocit z čerstvého lootu. A v téhle deskovce jste novým předmětem, vybavením, zbraní či výstrojí obdařováni prakticky pořád a nikdy se to neomrzí.

Zábava nekončí ani po odehrání scénáře. Čekají vás totiž další odměny za jeho splnění, přísun financí a nových rebelů. Mezi scénáři můžete libovolně měnit žoldáky a povyměňovat si mezi nimi vybavení, abyste byli lépe připravení na hrozby dalšího scénáře. Postupně se vám plní i obchod, ve kterém můžete utrácet těžce nasbírané finance za další vybavení a najímat si společníky.

Je toho prostě hromada a tvůrci si rozhodně zaslouží ještě jednu pochvalu za to, že mysleli na hráče, kteří se k deskovce dostanou díky tématu a se stolními hrami třeba nemají žádné zkušenosti. První čtyři scénáře jsou totiž výukové a první vyžaduje jen ta nejzákladnější pravidla. Druhý vám přikáže, abyste si přečetli jedno nové pravidlo a vyzkoušeli ho v praxi, třetí nabalí další a čtvrtý přidá zbytek. Ani jeden z nich ale nepůsobí zbytečně. Uvedou vás jak do hry, tak do děje a postupně nastavují nové tempo, jak váš příjezd na Arulco začíná zatápět pod kotlem diktátora.

Jagged Alliance: The Board Game

Bobby v divočině narazil na miniaturu tanku

A ty jsi kdo?

I po odehrání kampaně má smysl se ke hře vracet. Třeba si budete chtít vyzkoušet jiné žoldáky nebo si jen tak zahrát jednu hru, což je naprosto možné a neméně zábavné.

Co se náplně hry týče, tak Jagged Alliance: TBG je pro mě obrovským překvapením a naprosto ji hltám. Tvůrci za sebou nemají prakticky žádný projekt hodný zmínky a takhle velké sousto přežvýkali téměř bez ztráty zubů. Kdyby to bylo možné, tak se ke hře zas a znova vracím (není čas).

Chtě nechtě si ale musím postěžovat na jeden aspekt: Je diskutabilní, zda toho za své peníze dostanete dost. Krabice je sice vrchovatě naplněná, ale hra silně pokulhává v oblasti figurek. Možná si řeknete, že to je malichernost, ale plast tady patří k zážitku.

Ne že by figurky nebyly detailní, vypadají docela dobře (až na pumy). Problém je ten, že se tvůrci rozhodli poskytnout jen šest figurek žoldáků, i když postav je v krabici třináct (tedy jejich přehledových desek). Znamená to, že figurka neodpovídá vaší postavě, což nepomáhá imerzi. Chápu, že plast není levný, ale tohle řešení není úplně nejšťastnější.

Je také škoda, že jsou ve hře jen čtyři druhy nepřátel se čtyřmi druhy figurek, což se také rychle okouká, ale naštěstí, jak už padlo výše, se nepřátelé postupem kampaní vylepšují a zároveň mají i své elitní verze, takže to není zas takový problém.

Na výsledku to ale vlastně nic nemění. Jagged Alliance: TBG je jednou z nejlepších stolních adaptací videoher, jakou jsem kdy hrál. Nejenže skvěle zpracovává téma a zdařile přejímá jeho prvky, ale je to skvělá hra nehledě na na toto téma. Sama o sobě je na poli dungeon crawlerů prostě unikátní a stojí za investici, i když nemáte vůbec žádný vztah k předloze.

Tagy: strategie deskové hry stolní adaptace

Zdroje: vlastní

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.