UFO: Extraterrestrials - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

UFO: Extraterrestrials - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 5. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Klasická strategie UFO/X-COM se dočkala dalšího českého remaku. Hodnověrné zdroje nám prozradily, že dorazil ze stejně ujeté dimenze jako oni nezvaní návštěvníci na létajících omeletách. Mnohé to vysvětluje.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 23.května 2007
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Vytváření modelu planety s honícími se disky a letadélky se pomalu začíná stávat perverzním evergreenem české vývojářské komunity. UFO her už prostě z našich luhů a hájů vzešlo tolik, že by se až jednomu přejedly. Na druhou stranu můžeme být rádi, že co se týče komplexnosti a hratelnosti, dosahovaly postupně na stále výše postavenou laťku. Tentokrát ale vzalo nevelké domácí studio Chaos Concept tvorbu remaku až příliš vážně.

 Poslední výspa lidstva
Určitě není ke škodě věci, že na globální mapě se v UFO: Extraterrestrials nezměnilo vůbec nic. Snad až na to, že budete pro změnu prohánět vetřelce po jakési neznámé koloniální planetě jménem Esperanza, kam upřeli emzáci svá smyslová tykadla po podrobení populace Země.

Budete sestřelovat talíře všech velikostí, seškrabávat ze země jejich zbytky, stavět vlastní základny, bořit ty nepřátelské, vynalézat a vynalezené produkovat. Fanoušci originálu budou ve hře jako ryby ve vodě. Zapomeňte na složitost novodobé série s přídomkem After zakončené před pár měsíci hrou UFO Afterlight. Opět podotýkám, že Extraterrestrials je čistokrevným remakem a jako takový se hraje na tahy i si ze stařičkých X-comů bere geniální jednoduchost.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Autoři se v designu nepouštěli do přehnaných experimentálních výletů na vlastní pěst, a tak na vás čeká intuitivní rozhraní bez desítek tabulek a klikátek. Na samostatných obrazovkách je vám nabízena tradiční správa výstavby základny, týmu zabijáků, výzkumu, výroby a obchodování. S najímáním personálu není nutné se zatěžovat. Vojáci se čas od času rekrutují automaticky, vědce a mechaniky pak paušálně dostáváte s příslušnými budovami.

Vše samozřejmě zastřešuje populární ufopedie, kam se vám postupně s řádným komentářem ukládají nově objevené druhy nepřátel, zbraní a technologií. Technologický strom nabývá poměrně úctyhodných rozměrů a rozhodně se vám nestane, že by vědci neměli do čeho píchnout, pokud nebudete průběh hry vyloženě sabotovat umělým pozdržením některých milníků (jedním z nich je třeba výslech zajatého velitele, umožňující vynalezení plasmových zbraní).

 Vývoj mílovými kroky
Bohužel musím říct, že vývoj probíhá na můj vkus zbytečně rychle. Není v ekonomických i časových silách hráče uvádět všechny technologické novinky do výroby, a to ani při sebelepší vůli. Spíše jsem tedy skákal od jedné zlomové technologie k druhé a ostatní vynalezené věci (pistole, větsinu druhů granátů a raket,...) zatím zůstaly navěky jen na rýsovacích plátnech v laboratořích.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Naopak příjemně mě potěšily relativní problémy s financováním celé válečné mašinérie. Každá sranda tu stojí zatraceně peněz a těch nebudete mít nikdy přebytek, ba většinou spíše solidní nedostatek. Příspěvky od národů Esperanzy stačí tak tak na pokrytí základních výdajů spojených s chodem základen. Zvláště když si uvědomíte, že jejich výše čistě závisí na tom, jak úspěšně se vám daří držet vzdušný prostor nad planetou čistý (pokud se emzákům podaří vybudovat základnu, zastaví se příliv financí z dotyčného sektoru úplně). Dodatečné zdroje si pak budete muset vybojovat během taktických misí získáváním mimozemských artefaktů a jejich pokoutním prodáváním na volném trhu.

Problémy budete mít i s velmi častou nepřátelskou aktivitou. X-com už sice nějaký ten pátek v živé paměti nemám, ale Extraterrestrials ve mně zanechali dojem mnohem hůře zvladatelného přemnožení mimozemských plavidel. Na začátku hry je to ještě v klidu, kolem ucha vám sem tam prosviští neškodný průzkumník. Od druhé epochy, kdy se na scéně začínají objevovat bitevní křižníky, se kterými si musí pohrát tak 5-6 vašich upgradovaných stíhačů, ale citelně přituhuje.

 Potíže teprve začínají
No a jednou na to dojít musí. Objeví se UFO, vyšlete stíhače, talíř letí do kytek a následuje taktický výsadek vašich ufobijců, aby odvedl tu špinavější část práce. Loadovací obrazovka. Smrt... Tedy ne hry, ale nebohému hráči se do hlavy tlačí mrtvice, jen to před sebou vidí (dobrá, zoufalí fanoušci X-Comu dostanou jen zácpu, ti asi snesou víc).

Co vás praští do oči jako první, je grafika. Ano, musel jsem to říct a všem sveřepým X-Comákům se omlouvám za krutou realitu. Prakticky to první, co mě napadlo, je, že slepý a bezruký grafik/animátor naimportoval grafiku z Dinka Smallwooda (víc než deset let staré RPG, které i ve své době vypadalo jako poctivý budget). Statické momentky v jediném rozlišení 1024x768 jsou na tom ještě relativně dobře. Ono se to totiž začne i "hýbat", značně zneklidňujícím způsobem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Když pominu strnulé pozice a nepřirozeně rozfázované animace, díky kterým vaši žoldáci vypadají jako skupinka zombie ve skafandrech a s klacky v rukou, nejvíce se asi zasmějete speciálním efektům zbraní. Tvůrci možná nevidí rozdíl mezi projektilem vystřeleným z pušky, brokovnice a raketometu, nicméně v reálném světě kulka většinou není vidět a nesviští si to rychlostí průměrného sprintera třeba až na konec mapy (několik sekund sledována kamerou). Bullet-time ve FPS je fajn, ale cpát jej do strategie asi nejlepší tah nebyl.

Pokud se da na grafice něco pochválit, je to velká rozmanitost prostředí v taktických misích. Z ledových plání antarktidy se přesunete na poušť a o kus dál vás letecký transport vyhodí do jehličnatých lesů středního klimatu. Dlouhý čas jsem váhal, zda je struktura map generována nebo bylo pouze přichystáno takové množstvé šablon, každopádně jistá okoukanost přichází až po delší době. Na to, že se jedná o stále opakující se schéma “vyskoc z transportéru a postřílej cizáky“, poměrně úctyhodný výkon.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Průběh taktických misí je celkově neuvěřitelně rozvláčný a každá, ale skutečně každá činnost se měří na sekundy. Dokonce i staré díly umožnovaly rychlost hry nastavit, ne však zde. Pochodujícího chlapíka s těžkým chemogunem doslova musíte po mapě posouvat očima a nemusíte mít strach - abyste si to pořádně vychutnali, nic jako přesun ve skupině ve hře neexistuje. Každého z až osmi bojovníků je nejdříve potřeba individuálně označit a poté někam přesunout.

 Zkouška trpělivosti
Z průzkumu mapy se tak stává utrpení na desítky minut, větší cizácká základna vám potrvá klidně hodinu. Houževnatost, s jakou hra dusí jakýkoliv pokus o milosrdné urychlení průběhu mise, je obdivuhodná. Možná vás napadne ulevit svým nervům rozdělením mužstva na více skupin a pročesat mapu paralelně. Ani náhodou! Po označení ikonky vojáka si na něj musí obrazovka pomalu nascrollovat a podobný postup tak trvá snad ještě déle než mapou procházet v jednom chumlu. Na minimapu zapomeňte, byla autory z nepochopitelných důvodů opomenuta také.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Způsob ovládání bez zardění ignoruje cokoliv, co by se dnes dalo považovat za ergonomický standard. Předně tu nejsou klávesové zkratky. Ani jedna. Rychlé ukládání a nahrávání, přepínání vojáků, ukončení kola, skrčení/postavení se... To je jen zlomek toho, co mi chybělo jako sůl, a nemyslím, že by to byly až tak náročné požadavky. Ve hře dále chybí okna s nápovědou, a to i u naprosto kritických položek jako jsou vlastnosti postav. Herní nováček může jen hádat, co která věc znamená.

Rozhodně by mi nechyběla ani (třeba nastavitelná) automatická střelba na cíl. Vždy je nutné v menu označit zbraň a až poté kliknout na nepřítele (bohudík alespoň volba režimu střelby se otevře v kontextové nabídce). Nebo alespoň základní indikace dosahu zbraní a pohybu. Mohli bychom ve výčtu toho, co chybí nebo je vzhledem k zábavnosti hry řešeno špatně, pokračovat do nekonečna, třeba nulovou možností uživatelského nastavení, ale už by to asi bylo zbytečné. Obrázek o přívětivosti enginu máte snad dostatečný. A to ani nemluvím o technických potížích třeba s kurzorem myši, na což naráží mnozí.

 Vychytralí zelení mužíci
Když se oprostíme od ovládání, jsou samotné souboje zpracovány docela solidně a překvapil mě snad jen fakt, že přístup do inventáře nestojí žádné pohybové body. Autoři se chlubí výjimečně propracovanou AI. Příšery se většinou snaží využít početní přesily a ustoupit, pokud je pro ně situace vyloženě beznadějná. Ovšem dokážou provádět i hlouposti - neschovávají se v budovách, neregistrují vás, pokud se jim během vašeho kola ukážete a hned zase schováte, a monstra s psychickým útokem útočí i v několika pouze do nejbližší postavy, přestože je už dávno paralyzovaná. To ostatně korunuje psychickou odolnost na nejneužitečnější vlastnost ve hře.

Po zdrcující kritice by se mohl vytvořit dojem, že tu máme absolutně nepoužitelný kousek softwaru. Pro většinu hráčské populace to tak bohužel je, existuje ovšem relativně početná komunita ufologistů, která si v Extraterrestrials na své přijde a nic jiného kolem sebe neuvidí. Když si zvyknete na hrůzný design, hra svým způsobem hratelnost původních dílů evokuje a i já ji na pěkných pár pozdně nočních hodin podlehl. Známá parafráze „Ještě jednu misi a jdu spát“ tu funguje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Výzvou k dalšímu hraní pro mě byla především velká obtížnost, subjektivně bych ji dokonce hodnotil o řád výše, než u X-COM série. Od druhé epochy pravděpodobně budete v jednom kole. Rozsáhlejší aktivita nepřátel na globální mapě logicky vede i k většímu počtu taktických misí a později narazíte na pořádně tuhé potvory, které lehce snesou přes deset výstřelu z laserové pušky. Staré UFO se dalo dohrát za 2-3 dny, zde se herní doba roztáhla minimálně na trojnásobek, spíše víc.

Jedním z posledních větších rozdílů oproti dřívějšku, který paradoxně obtížnost zvyšuje, je fakt, že vojáci prakticky neumírají, ale zato vyžadují po misí daleko delší čas na zotavení se ze zranění (10-20 herních dní není žádnou výjimkou). Teoreticky by to sice možné být mělo, ve zhodnocení mise je obsažena kolonka i pro mrtvé, osobně se mi ale ještě nestalo, abych končil misi s některým členem týmu v igelitovém pytli. A protože nové rekruty není možné najímat manuálně, často se vám stane, že prostě nebudete mít koho do mise poslat.

 Ozvučení a modifikace
Na závěr bych se mohl ještě zmínit o zvukové stránce projektu. Na zvuky moc nenarazíte, ale byl jsem rád, že vetřelce v blízkém okolí je stejně jako v dávném předchůdci možné slyšet, i když je zrovna nevidíte. Napíná to příjemně atmosféru, když cítíte, že tu někde kolem jsou. Příjemně retro hudba se mi také líbila, i když ta celkově podrůměrnou kvalitu hry už asi nevytrhne.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Aktivní fanouškovské podhoubí, jakým série X-Com disponuje, má jednu nepopiratelnou výhodu, která by mohla nejhorší negativa Extraterrestrials neutralizovat. Již teď, krátce po vydání, se na internetu objevují nejrůznější neoficiální modifikace, upravující ovládání a grafiku. Ač by jistě nebylo fér zahrnovat je do výsledného hodnocení základní verze hry, optimismus nad podobou hry v průběhu následujícíh měsíců s vámi sdílet mohu.



Stáhněte si: Video, Trailery

Související články: Preview a rozhovor, Novinky, UFO: Afterlight recenze

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Remake hry chápu jako vyjmutí základního konceptu a jeho obalení parádním technickým zpracováním a modernějším ovládáním. V tomto případě se podařilo ideu série vzít a zpracovat, místy z toho opravdu prosvítává ta správná atmosféra, ale zbytek jaksi chybí. Odpudivá grafika, hororové prvky v herním designu a nevyslovitelný název, přesně to si z Extraterrestrials budu pamatovat. Raději si znovu dohrajte X-COM: Terror from the Deep, které je na Steamu za pár korun.

Nejnovější články