| Autor: Matto Publikováno: 13.dubna 2007 | Verze hry: finální/s patchem1/ang/cz Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek •Náplň kampaně 
zdroj:
tisková zpráva
Do kampaně, která je hlavní náplní hry, lze vstoupit kdykoliv v průběhu války - čili od útoku na Pearl Harbor 7.prosince 1941 až po rok 1945, kdy se Japonsko zmítalo v závěrečné agónii. Můžete si zvolit i bázi, ze které bude ponorka vyplouvat (lze ji v průběhu kampaně měnit, případně bude změněna po obsazení nepřítelem atd.) a v neposlední řadě i typ ponorky z těch, které jsou zrovna k dispozici. Čili na počátku války jsou na výběr i stařičké ponorky třídy S, na konci naopak nejmodernější ponorky z arzenálu válečných tříd.Kampaň se tedy skládá z jednotlivých dynamicky generovaných hlídkových plaveb, které jsou zasazeny plus minus do historického dění. O něm je kapitán ponorky informován buď pěkně zpracovanými animovanými sekvencemi při pobytu na základně nebo radiogramy, které přicházejí v průběhu hlídkové plavby. Kampaň mi oproti SH3 připadala lépe udělaná. Snaží se držet historických událostí, je to rozhodně příjemným kořením. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Soužití s posádkou Podle výsledku každé plavby je kapitán hodnocen formou prestižních bodů (a případně vyznamenání či dokonce přidělením lepší a modernější ponorky), za které lze koupit různá technická vylepšení ponorky či pořídit lepší a zkušenější námořníky do posádky. Existuje tu i příděl medailí, které lze rozdělovat zasloužilým členům posádky a dosáhnout tak jejich vyšší morálky a tím i výkonnosti. Složení posádky, její únava, zkušenost a znalosti poměrně zásadně ovlivňují schopnost ponorky úspěšně bojovat a kapitán se tedy musí o posádku dost starat. Oproti Silent Hunterovi 3 považuji interakci s posádkou za zhoršenou (její managment je naopak lepší). V SH3 bylo možné řídit ponorku pohybem po ponorce a komunikací s posádkou. V novém dílu je toto velmi omezené a celé 3D vymodelování části vnitřku ponorky (každá třída ponorek má interiér jiný) je tak trochu zbytečné. •Arkáda nebo hardcore? Ve hře tohoto typu je nezbytné, aby počítačem řízený protivník nebyl úplná kachnička a na druhou stranu, aby to zůstalo hratelné. Můj dojem ze SH4 je podobný, jako byl u SH3. Někdy člověk narazí na doslova cvičné cíle a nemůže se zbavit pocitu, že vlastně hraje ponorkovou arkádu. Jindy by zase plakal, jak jsou ty torpédoborce dobré a jak se jim podařilo vyhmátnout mou ponorku ve stodvacetimetrové hloubce, když posádka strachy ani nedutá. Každopádně arkádovost či naopak děsivou realističnost lze velmi výrazně ovlivnit nastavením obtížnosti, což se samozřejmě projeví i v závěrečném hodnocení mise. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Někudy dovnitř zatéká Pokud se podíváme na chybky, tak jich ve hře pár zůstalo a to i přes opravný patch verze 1.1, který se objevil krátce po vydání (rozhodně opravil časté padání hry, přidal řadu videosekvencí atd. - detailní popis zde). Na druhou stranu, zkušenost z předchozího dílu říká, že patche vycházet budou, takže bych se chyb a chybek tolik nebál. 
zdroj:
tisková zpráva
Nicméně namátkou zmíním občasné podivné chování modelů lodí a ponorky, kdy v případě taranu ponorky torpédoborcem se torpédoborec potopí a ponorka zůstane opravitelná. Nebo chybka přenesená už z SH3, kdy pádíte na mapě na maximální zrychlení času (mimochodem, i tak je cesta z Brisbane k Rabaulu na několik minut a je možná škoda, že neexistuje nějaká jiná forma zrychlení) a náhle se objeví v okolí ponorky nepřátelské letadlo. Čas se sice zastaví, ale občas se stane, že ne tak rychle, aby člověk stačil cokoliv jiného, než se podívat na záběry potápějící se ponorky. Pak nezbývá, než sáhnout po poslední uložené pozici. Naštěstí ukládat lze kdykoliv.Za výraznější nedostatek považuji nedostupnost některých informací, např. technické údaje o vlastní ponorce. Během kampaně jsou prakticky nedostupné a pokud si člověk nepamatuje maximální ponor, může být překvapen drtivým sevřením hlubin. Stejně tak mě zaskočila situace, kdy mi mírně poškrábaný námořník (jeho zdraví pokleslo o celá 3% procenta)i v průběhu patroly nakonec zemřel. Nenašel jsem způsob, jak ho „léčit“ či alespoň udržovat při životě. S souvislosti s tím to povzdechem musím dodat, že manuál se tentokrát moc nepovedl a moc se tam toho začínající ani pokročilý ponorkář nedoví, škoda. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jak z válečného dokumentu Po grafické stránce není hře co vytknout. Dle vyjádření autorů se sice engine od SH3 moc nezměnil, ale každopádně to celé vypadá zase o něco lépe. Jde zde z mé strany o poněkud subjektivní hodnocení, protože hra vypadá trochu víc rozmazaně a tak nějak „jako z dobových záběrů“, což se mi sice líbí, ale někomu jinému může naopak připadat jako zhoršení. 
zdroj:
tisková zpráva
Rozhodně však přibyla celá řada detailů a externí/interní pohledy jsou skutečně pastvou pro oči. Samozřejmě vše je vykoupeno patřičnými HW nároky - vskutku minimálními požadavky jsou procesor 2GHz, 512 MB RAM, graf. karta 128 MB; doporučeným hardwarem pak je procesor 3 GHz, 2 GB RAM a graf. karta 256 MB. Při snížení detailu lze hru provozovat i na starších strojích, kde např. fungoval SH3. Skoro bych řekl, že než výkon procesoru či samotné grafické karty hraje hlavní roli paměť, kdy 1GB je skutečným minimem (udávané minimum 512MB považuji za nedostatečné). Stejně jako v předchozích dílech nabízí mutliplayer předpřipravené bitvy, kdy smečka hráči řízených ponorek útočí na konvoj či nepřátelský hladinový svaz. Zajímavou volbou pak je možnost předat taktické ovládání eskorty konvoje jednomu z hráčů. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Současně s březnovým vydáním hry ožila světová ponorková komunita a začaly se objevovat různé prográmky, módy a grafické úpravy více či méně zasahující do hry. Už z dob SH3 existovala řada dobře zpracovaných úprav a část z nich je teď upravována či již upravena i pro SH4. Fajnšmekři a ponorkoví nadšenci si při šmejdění po internetových fanstránkách rozhodně přijdou na své. •Český překlad Vydavatelská společnost Playman s malým odstupem vydala českou verzi hry a to včetně posledního patche ke stažení. Měl jsem ho také k dispozici a nutno říci, že český překlad ve hře samotné je dobrý. Horší je kvalita překladu manuálu, kde je vidět, že překladatel není příliš znalý problematiky (což je občas vidět i v doprovodném textu ve hře), ale jinak bych český překlad hodnotil pozitivně. 
zdroj:
tisková zpráva
Celkově nejde o hru pro milovníky arkád, protože i na nejmenší obtížnost a úroveň je docela složitá. Přesto bych nerad odrazoval nováčky, protože zas tak hra obtížná není a rozhodně nejde o realistický simulátor nadzvukové stíhačky. Jako každé hře se ani SH4 nevyhnulo několik much, většina z nich ale asi bude odstraněna budoucím patchem. Hra má atmosféru a své kouzlo, jen je potřeba se připravit, že je poněkud časově náročná … ale to už je prostě dáno podstatou ponorkového boje. Stáhněte si: Trailer, Patch Související články: Novinky, Silent Hunter 3 recenze, Silent Hunter 2 recenze |
| Matto | |
| autorovi je 31 let a pracuje v soukromé vývojářské firmě jako softwarový inženýr; specializuje se na válečné strategie nejlépe s tématem druhé světové, ale nepohrdne ani pěkným simulátorem ze stejného prostředí |
