Secret Files: Tunguska - recenze
8/10
zdroj: Archiv
Recenze

Secret Files: Tunguska - recenze

Datum vydání:
4. září 2006
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

4. 10. 2006 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Dlouhé čekání na adventuru ze staré školy je u konce. Atraktivní dívka jménem Nina pátrá po otci a rozvíjí hypotézu o tom, co vlastně třicátého června roku 1908 explodovalo nad zalesněnou krajinou tunguzské Tajgy.

Autor: Nukem
Publikováno: 4.října 2006
První česká recenze zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: pár dnů

Obrázek zdroj: Archiv
Dlouhé čekání na adventuru ze staré školy je u konce a nutno dodat, že přineslo sladký plod v podobě hry nesoucí název The Secret Files: Tunguska (v češtině Tunguzka: Přísně tajné). Její autoři se rozhodli rozvinout nijak zvlášť originální hypotézu o tom, co vlastně třicátého června roku 1908 explodovalo nad zalesněnou krajinou tunguzské Tajgy.

Fakta
O této události, především díky odlehlosti místa výbuchu a dlouhodobému nezájmu vědecké komunity, se ví jen velmi málo a také jen velmi málo se toho posléze našlo. Z nepřímých důkazů, jako například míra devastace krajiny či záznamy otřesů půdy, lze usuzovat, že uvolněná energie mohla dosáhnout výbuchu bomby o mohutnosti kolem patnácti megatun TNT, tedy asi jako jedna termonukleární nálož použitá při experimentu Castle Bravo nebo tisíc hirošimských bomb.

Teorií o příčině exploze je mnoho. Od těch ze současného pohledu vědy racionálních, jako výbuch meteoritu, malé komety či asteroidu několik kilometrů nad povrchem Země, přes poněkud exotické – malá černá díra či antihmota, až po bizardní – Teslovy experimenty s bezdrátovým přenosem vysokých výkonů či havárie kosmické lodi. Každopádně, ať už to bylo cokoliv, můžeme být rádi, že se tak stalo v neobývané části světa a nikoliv v nějaké zalidněné oblasti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Fikce
Tvůrci z Fusionsphere Systems se rozhodli umístit děj hry do současnosti a hlavní roli svěřili atraktivní dívce jménem Nina Kalenkov, jejíž otec Vladimir, bývalý člen Sovětské akademie věd, se před mnoha lety podílel na výzkumu tunguzké katastrofy. Ovšem za jeho nebývalý úspěch se mu zcela nepochopitelně dostalo pouze zákazu v pokračování činnosti a posléze i vyhazovu z Akademie. Nyní žije s Ninou v Berlíně a snaží se na svoji minulost zapomenout.

Samotný příběh začíná jedné letní noci, během níž je Vladimir vyrušen od práce v berlínském muzeu. Stáváme se očitými svědky Vladimirova únosu tajemnou postavou v černé kápi, která, jak se zdá, má nad jeho myslí záhadnou moc. Do chaosu v otcově pracovně přichází Nina a začíná po otci pátrat. Každému z nás je jasné, že Vladimirova skrytá minulost jej po desetiletích dostihla. Ne tak ovšem Nině, Zvětšit zdroj: Archiv která bude fakta o bývalé otcově kariéře odkrývat velmi pomalu...

Poctivá práce
Kdo by před vydáním hry vsadil na německou preciznost, ten by určitě neprohrál. S potěšením mohu konstatovat, že hra je po technické stránce zpracována perfektně. Předrenderovaná pozadí působí velmi reálně. Jsou plná detailů, věrných modelů budov, strojů a zařízení, přírodní scény mají vlastní nezaměnitelnou atmosféru, a to také díky věrným zvukům na pozadí. Živé bytosti jsou pak polygonové, ale i tak vcelku detailní a dobře rozpohybované, kupříkladu taneček zdravotní sestry v nejmenovaném sanatoriu působí velmi „šťavnatě“ ;-)

Nevýhodou takového systému je fixní rozlišení, v němž lze hru spustit (1024×768), takže na LCD monitorech s jiným nativním rozlišením grafika nemusí vypadat tak dobře. Tady zleží na tom, jak dobře zvládl výrobce monitoru interpolaci do jiných rozlišení. Nastavit lze pouze barevnou hloubku, vyhlazování hran polygonových objektů a postav, vertikální synchronizaci či snímkovou frekvenci. Výhodou je nízká náročnost hry na výkon počítače, v jehož útrobách může být pouze P2–500 MHz, 128 MB RAM a 16MB grafická karta podporující DX9 - a přesto má být plynulost hry akceptovatelná.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Po evakuaci
Jako v drtivé většině adventur, setkáte se i zde s mrtvolným světem s minimem postav, tj. nanejvýš dvěmi na jednu obrazovku, výjimečně třemi, ale většinou budete na scéně zcela sami. Občas se někde něco pohne, občas bude pršet nebo sněžit, ale mimo to budou všechny scény strnulé až zamrzlé. To sice např. pobyt v zasněžené Tajze podtrhne, ne už tak rozpálenou Kubu.
Zvětšit zdroj: Archiv
Ke klasice patří i moha lety prověřený systém point&click, tedy myší ovládaný kurzor, který mění vzhled při najetí na aktivní místo. Pravým nebo levým kliknutím pak spustíte příslušnou akci, tedy prohlížení nebo manipulaci. Aktivních míst je obvykle více než dostatek, přitom ne všechna jsou ale k něčemu užitečná, i když takových není zase tolik, jako např. kdysi v Mystery of the Druids.

 Pomoc je nablízku
S tímto systémem se snoubí také nepopulární „pixelhunting“, který neznamená nic jiného, než šmejdění kurzorem po obrazovce při pátrání po přehlédnutých předmětech obvykle nepatrných rozměrů. I zde tedy narazíte na snadno přehlédnutelné málo rozměrné objekty, milimetrová aktivní místa na pozadí větších nebo třeba na předměty, jejichž odstín se od okolí liší jen nepatrně. S tímto jevem autoři hry počítali a tak jako záchranný kruh připravili pro topící se hráče možnost zviditelnění všech aktivních míst jedním kliknutím na ikonu lupy nebo stisknutím mezerníku. Hráči s dostatkem času a trpělivosti nápovědu samozřejmě používat nemusí, případně si ji vypnou v hlavním menu. My ostatní ji v kritických chvílích sem tam použijeme.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Dalším typem pomoci je nápověda ukrytá v deníku. V něm se primárně zaznamenávají důležitá fakta odkrývaná během hraní, sekundárně můžete na konci deníku získat příslovečný kopanec při řešení několika málo hlavolamů. Určitě tam najdete nápovědu k přeskupení mincí, zhasnutí neposlušných světýlek, nastavení kompasu apod. Nápovědu k manipulaci s předměty tu ale nehledejte.

 Jen pro pokročilé
Zvětšit zdroj: Archiv Rozmanitosti prostředí – muzeum v Berlíně, vojenská základna v Rusku, vojenský vlak, irský hrad, tajná vědecká stanice v Tajze apod. - odpovídá také široká škála úkolů, které před vámi stojí. A že nejsou všechny úplně jednoduché, o tom se přesvědčíte už celkem brzy. Z tohoto pohledu nebylo hra, resp. řešení některých úkolů tolik intuitivní, jako třeba v Broken Sword 4 nebo Dreamfall, a tak občas přišlo na řadu zoufalé zkoušení předmětů a následné tlučení se do hlavy. Někdy se mi podařilo sestavit předměty nebo provést nějakou akci, aniž bych v tu chvíli přesně věděl, k čemu to vlastně bude dobré, ačkoliv po chvíli jsem onen záhadný smysl odkryl a často uznal, že je celkem fikaný.

Většinou byla má intuice správná, občas mě ale zradila, a jelikož jsem se za ní hnal, neodhalil jsem správný postup ihned. No a sem tam to byla i trocha toho hráčského štěstí. A tak jsem během hry postupně zjistil, jak asi chutná whisky dochucená solí, proč je dobré odívat starodávné sochy, kam vede přílišná konzumace džemu, čím lze nahradit prasklou žárovku v projektoru, proč je dobré se podívat na sedátko židle, než si na něj sednu atd. atd. Výčet té hromady originálních úkolů by zabral celou stránku a ještě bych si na všechny ani nevzpomněl.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Z obrázků, které jsem během hraní zachytil, si můžete všimnout, že ne jen Nina má ve hře prostor ke všemožným dovednostem. Je to také Max, Vladimiruv kolega z muzea, který Nininým zeleným očím prostě neodolal a rozhodl se za nimi jít až na kraj světa. Chvílemi budete hrát za něj, obvykle na jiném, značně vzdáleném místě, než kde se nachází Nina, přičemž je možné mezi nimi přepínat, pokud si s jedním nebudete vědět rady. V jednom místě si vyzkoušíte spolupráci obou postav najednou, to když je třeba Ninu dostat z cely jisté nepříliš dobré ruské nemocnice. I když ona spolupráce spočívá vlastně jen v přeposílání si předmětů pomocí čehosi, co neprozradím, a chytrém nakládáním s nimi Ninou či Maxem.

Zvětšit zdroj: Archiv Ticho
O reálných zvucích na pozadí jsem se již zmínil. Obvykle k nim není co víc dodávat, neboť dnes jde už o naprostou samozřejmost. Také jsme si už dávno zvykli, že každou hru doprovází slušný hudební doprovod, který je občas vydáván jako samostatný soundtrack. V Tunguzce ale chorály ani orchestrální melodie nečekejte. Vyjma menu hry a několika doprovodných filmečků, se hudby ve hře dočkáte pouze ojediněle. V porovnání s počtem obrazovek, de facto vůbec.

Dabing postav je na uspokojivé úrovni, ovšem mohl být lepší. Ninin nakřáplý a občas trochu přehrávaný hlas mi příliš nesedl, ale to je otázka vkusu. V některých dialozích kolísá hlasitost nebo dokonce typ ozvěny. Dialogy jako takové jsou opět přímé, bez možnosti nějakých odboček či vybírání odpovědí - přesně jako v nedávném Broken Sword 4. Klikněte na postavu, s níž hodláte mluvit, a pak už jen vybíráte z ikonek, představující témata. Celý rozhovor pak už jen pasivně sledujete.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v sekci screenshotů

Linearitě dialogů odpovídá i linearita děje. Nelze se odklonit, najít jiný způsob řešení problémů, nikdo vás nechytne, mimo potřebu děje se vám nic stát nemůže, na všechno máte neomezeně času. Ukládání hry je libovolné, rychlé, stejně tak i nahrávání. Stabilita hry je příkladná.

 Bilancování
Když byl projekt Tunguska ohlášen, bylo mi zřejmé, pro kterou hypotézu se autoři příběhu rozhodli. Nicméně děj se jim povedlo rozvést poněkud jiným, zajímavým směrem. Ačkoliv je součástí příběhu i odkrývání pozadí katastrofy, hlavním bodem je něco poněkud jiného. Opět to je lidská chamtivost a touha po moci.

Zvětšit zdroj: Archiv Přestože se zde sem tam objeví nějaký ten žertík, není hra zdaleka tak humorná jako třeba Broken Sword 4. Ani zinscenované jakoby nepovedené záběry z natáčení se příliš nevydařily. Nebyly vtipné v Příšerkách s.r.o., nejsou ani zde. Ačkoliv si během hraní Nina získala mé sympatie, nebylo toto „pouto“ tak intenzivní jako v případě Dreamfall, kde jsem se s postavou Zoe ztotožnil a vcítil se do její role o poznání více. Toto ale nejsou fakta, která bych bral v potaz při hodnocení hry. P.S. dle zmínky v závěrečných titulcích se na rok 2008 chystají Secret Files 2!

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Novinky...

Nukem
autorovi je 31 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-)






 
 
Nukem

Verdikt:

Tunguska je především velkou výzvou pro zahálející mozkové buňky, kdy zúročíte letité zkušenosti na poli adventur. Kladem je také precizně zpracovaná grafika i ovládání a slušný děj, který je ale nápaditými úkoly a hlavolamy trochu zastiňován. V neposlední řadě se pyšní dobrou hrací dobou. Tedy s několika zákysy, z nichž vás obvykle dostane vestavěný systém nápovědy, to vydá na nějakých 15 až 17 hodin. Dabing postav nijak nevyniká z průměru, hudební doprovod pak zcela chybí. Každopádně hra za investici stojí, už jen kvůli radosti z objevování řešení všech těch více i méně zapeklitých hádanek.

Nejnovější články