Znojemské studio Attu Games manželů Evy a Lukáše Navrátilových se k českým hráčům dostalo především se sympatickou a ručně malovanou metroidvanií Feudal Alloy. Netrvalo dlouho a dvojice se vrhla na další projekt, který se po letech náročného a únavného vývoje dnes dočkává svého vydání. Někdy však ani velká píle, odhodlání a nápad nepřinesou natolik chutné plody, jaké bychom si přáli.
V každé vesnice se skrývá temné tajemství
Někdy má osud připravenou trochu jinou cestu, jak se o tom přesvědčí i Eliška. Vlastní malebnou hospůdku, kde hostí pocestné, a zároveň se stará o své dvě ratolesti. Zdejší rychtář je sice trochu prudérní, ale jinak žije spokojeným životem, má dobré vztahy se sousedy a občas se akorát snaží vyhýbat místnímu strážnému, který je do ní zakoukaný. Jenže vesnická idylka pochopitelně netrvá věčně.
Pod povrchem na první pohled klidné středověké vesnice probublává staré tajemství, kvůli němuž se její rodina dostane do ohrožení a ona musí napnout všechny své síly, aby se jí povedlo ji zachránit. A během toho narazí na řadu výjevů, které rozhodně nepochází z běžného světa a reality.
Pokud byste snad ze zpracování očekávali jednoduchou pohádku, narazíte. I přes líbeznosti nejde o čistě dětskou hru, příběh se nebojí temnoty a klasickou šablonu nabourává erbenovskou poetikou, která se nestřeží násilností a lidské zlovůle. Šikovně si tak hraje s atmosférou, která svou důvěrnou slovanskostí osloví nejen našince. Ty ale možná zamrzí, že se v některých místech snad až příliš překračuje hranice mezi inspirací a adaptací a s oblíbenou mytologií nepracuje důsledněji. Zase ale nabízí častokrát vtipně napsané postavy, které si v mnohých případech zapamatujete.
Dlouhé roky, málo obsahu
Scarlet Deer Inn nelze upřít, že je skutečně dílem neochvějného nadšení a oblíbené české rukodělnosti. Attu Games v projektu doslova nechali své prsty a za to je třeba titul cenit. Kvůli zvoleným metodám vývoj zjevně nešel úplně podle plánu a v jeho průběhu se pravděpodobně drsně škrtalo. Pokud se totiž podívám do naší galerie obrázků, najdu v ní řadu výjevů, které se do finální podoby nedostaly. Je tak pravděpodobné, že původně se počítalo s delší herní dobou a rozlehlejším herním zážitkem, než jaký jsme dostali.
zdroj:
Attu Games
zdroj:
Attu Games
A upřímně by ten další obsah byl zapotřebí jako sůl. Celková herní doba se u mě zastavila na pouhých 2,5 hodinách, během nichž se nevystřídá mnoho prostředí ani obrazovek. Dlouho jsem u hry nepozdvihl obočí tolik jako při dosažení zdejšího konce. Ačkoliv nepůsobil nijak zvlášť zkráceně, nenasytil. Hra ubíhá, ubíhá, až skončí a vy odcházíte s pocitem, že si ji moc dlouho pamatovat nebudete. Možná za to může trochu odfláknuté finále, spíše ale obecný nedostatek památnějšího obsahu.
No a když už se řeší ona paměť, hře by prospěly alespoň zjednodušené připomínky aktuálních kroků. Vzhledem ke krátké délce to sice není takový problém, ale pokud se k ní vrátíte po nějaké době, nemusí vám být úplně jasné, co je aktuálně vaším úkolem. Stačila by přitom jedna krátká věta u inventáře.
Vyšívaný unikát
Temná novinka tak opravdu všechno vsází na své audiovizuální poddání. Navrátilovi se rozhodli jít nesmírně náročnou cestou vyšívané animace. Každý pohyb a všechny postavy nejdříve vznikly v rámci tradiční textilní techniky, aby je následně tým pracně převáděl do digitální podoby. Výtvory poté usadili do ručně malovaných scén, čímž vytvořili ojedinělou uměleckou formu.
zdroj:
Attu Games
V tomto směru se jim ambice povedlo splnit bezezbytku, ba dokonce je překonali doplňkem ve formě skvělého soundtracku. Originální lidová hudba nahraná na tradiční nástroje společně s vizuálem směle hladí vaše smysly a vy si skutečně připadáte, jako byste se přenesli do pohádkového středověku, v němž byste klidně s úsměvem žili.
Pomyslným vrcholem jsou však slovanské písně od hudebních uskupení Strigoň, Sukuba Ensemble a dalších, jež vypráví dění na obrazovce. Právě ve chvílích, kdy hrají, vznikají nejvíce ikonické momenty, kdy to Scarlet Deer Inn bez větších zbytků šlape. Ale klidně by jich mohlo být daleko více.
Málo herních nápadů
Více by nakonec mohlo být i herních mechanismů. V jádru máme adventurní plošinovku, kde se mísí trocha průzkumu, řešení hádanek a především skákání. Všechny zmíněné prvky jsou nesmírně jednoduché, takže výzvu rozhodně nečekejte. Hopsání je benevolentní, puzzly vysloveně přímočaré, a i když tu chybí ukazatele, hledání správné cesty moc času nezabere.
Hra se ovládá příjemně, ačkoliv tým přímo doporučuje, abyste využili služeb ovladače, protože klávesnice v tomto žánru nenabízí potřebou preciznost. Stejně občas uděláte chybu, kvůli níž vás čeká cesta zpět, nicméně nespočet postupně otevíraných zkratek a rozmístění záchranných bodů je natolik volné, abyste nikdy nemuseli vláčet příliš kroků navíc. Dozvuky metroidvanie jsou evidentní.
Problémem ale je, že i přes velmi umírněnou stopáž se všechny prvky dokážou zajíst. Tu a tam Attu Games přijdou se změnou, abyste nedělali to samé dokola. Přesto je variabilita úkonů nízká, respektive jim chybí více nápadů. Například ústřední myšlenka nebezpečné temnoty, kterou se ve zdraví proderete jen se světlem, je možná na papíře zajímavá, ale nakonec se prakticky zvrhne jen v rychlé běhání a neustálé zapalování loučí a jiných zdrojů světla.
Hopsání je benevolentní, puzzly jsou vysloveně přímočaré, a i když tu chybí ukazatele, hledání správné cesty moc času nezabere.
To samé platí o opakovaných sekvencích úprku. Při první, možná i druhé si řeknete, že jde o vítané zpestření, které vám vlije trochu adrenalinu do žil, ale v každém dalším případě vyvstane myšlenka, že by to už chtělo trochu změnu či jiné zpestření. Klidně třeba puzzle, který by nebyl postavený na přesouvání objektů či hledání klíče. Těch pár zákoutí se sběratelskými předměty v podobě ztracených hraček to nezachrání.
Nenaplněné ambice
Celkově je tak Scarlet Deer Inn hrou, která na první pohled, a ještě více poslech, dokáže zaujmout. Každý vyšívaný pohyb, ručně malované kulisy a působivá lidová hudba dokazují, kolik péče a odhodlání do projektu Attu Games vložili. I z pohledu technického zpracování, jemuž chybí bugy a běh byl ve všech směrech bezproblémový.
O to větší je škoda, že stejně neotřelý přístup nedoprovází hratelnost. Jednoduchá plošinovková snaha, opakující se segmenty i řídký počet herních nápadů nedokážou využít předestřený potenciál světa. Krátká herní doba by pak sama o sobě nevadila, kdyby byla naplněná výraznějšími momenty a pestřejšími situacemi.
Titul tak zůstává především vábivým audiovizuálním zážitkem, který stojí za pozornost hlavně ze zvědavosti. Jako hra působí spíše jako zajímavé intro než plně rozvinuté dobrodružství. Paradoxně by si ji nejvíce mohly užít děti a rodiny, jenže vzhledem k probíraným tématům pro ně není úplně vhodná.
