• Útěk z modré planety
Před pár lety byla německo-polská Topware prakticky neznámou softwarovou společností, která se pustila do tvorby počítačových her. Přesto dokázala na sebe upozornit a to hrou Earth 2140, která byla jedním z mnoha dune-klonů, kterých v inkriminované době vznikly doslova desítky. Zoufalá neoriginalita, která provázela samozřejmě i E2140, byla však převýšena velice kvalitním zpracováním. Dodnes tato hra po vizuální stránce velmi dobře vypadá a na její exploze a výbuchy je stále radost pohledět. Celkově vzato, tento titul se rozhodně nestal žádným propadákem a právě to možná povzbudilo tvůrce k trochu originálnějšímu pokračování. Tentokrát totiž už nemělo jít o žádný klon, ale o plně 3D RTS nevídaných kvalit a možností. V Topware se prostě rozhodli nejít už dále ve stopách, které zanechali její předchůdci, ale rovnou vytvářet novodobou historii 3D realtimových strategií a do jaké míry se jim tato snaha povedla, bych rád níže popsal.

Příběh už asi skoro všichni znáte z našeho již dříve uveřejněného preview, takže ho opravdu jen ve stručnosti zopakuji. Planeta Země se po rozsáhlých konfliktech ve kterých bylo použito velké množství nukleárních zbraní vychýlila ze své oběžné dráhy a začala se nebezpečně přibližovat ke Slunci, z čehož vyplývá, že záhuba všeho živého na této planetě je nevyhnutelná. V roce 2150 na tuto skutečnost přišli vědci a tak se dali věci do pohybu, jedinou záchranou se totiž stala planeta Mars, ale ještě předtím se musí všichni evakuovat i s dostatečným množstvím materiálu na zbudování nové kolonie. Bohužel surovin je velice poskrovnu díky dlouholetým a vyčerpávajícím konfliktům, při kterých se spotřebovalo více materiálu než bylo zdrávo. Tento problém se však netýkal pouze oněch dvou nám dobře známých válčících stran (Eurasian Dynasty a United Civilisation States), ale také nové organizace Lunar Corporation, která se dříve osamostatnila a založila kolonii na měsíci. Zdánlivě by se jich problém evakuace ani moc netýkal, kdyby nebyl Měsíc na oběžné dráze Země a tudíž i on je předurčen k záhubě. Měsíc ale zrovna neoplývá nerostným bohatstvím a tak LC musela zaútočit na zásoby na Zemi. Výsledkem je tedy boj 3 soupeřících stran o holé životy, přičemž všichni se snaží nahromadit dostatečné množství peněz a zásob k evakuaci celého svého národa. Ve chvíli, kdy vstoupíte jako hráč do děje, zbývá do konce světa pouhých 183 dní.

• Střídání dne a noci
Ona poznámka o zbývajících dnech nebyla použita nijak náhodně, ale zcela záměrně. Důvodem je totiž fakt, že těch 183 dní začne okamžitě plynout a vy máte opravdu pevně vymezený čas, po který musíte zvládnout vše potřebné a pokud se budete flákat, muže se také stát, že svou evakuaci prostě nestihnete. První velkou novinkou, o které se zmíním, je reálné střídání dne a noci. Jak hodiny jdou, tak se stmívá nebo rozednívá, přesně tak jako ve skutečnosti. Nádhernou atmosféru dokresluje dopad stínu objektu a nerovností povrchu, který se neustále mění v závislosti na tom, kde se nachází Slunce. To mi skoro vyrazilo dech, protože taková propracovanost se jen tak někde nevidí. Jediné, co bych stínum vytknul, je fakt, že po setmění vrhají objekty stín špatným směrem, pokud je osvítíte treba září z reflektoru, ale myslím, že to už bych chtěl moc. Bravurně je zpracována změna počasí, kdykoli vás může překvapit sněhová přeháňka nebo déšt s mlhou, kdy se rapidně zhoršují vizuální podmínky. Topware šli až tak daleko, že když padá sníh, jednotky a budovy se pokryjí sněhem!

• Jednotky si navrhněte sami
Systém hry by se dal charakterizovat jako jedna velká mise. Základem je totiž jedna velká rozsáhlá báze, ze které podnikáte výpravy za kořistí. Na tyto expedice se vydáváte transportéry, kterými se pak můžete průběžně dovybavovat jak penězi tak stroji, protože máte neustálý „on-line“ kontakt se svojí mateřskou základnou (jedním tlačítkem se přepínáte mezi hlavní základnou a přechodnou). Tato funkce může samozřejmě posloužit i obráceně a když v daném místě vytěžíte vše potřebné, zase si vše odvezete zpátky, neválčíte přeci o uzemí, ale o suroviny. Zatímco pro získané kredity si transportéry přilétají průběžně sami, své bojové a civilní jednotky, které třeba už získali i vyšší hodnosti, musíte přesunout zpět do hlavní základny sami. Poté vám nic nebrání použít je znovu v dalších misích a když si uvědomíte, že právě tato možnost tolik chybí v mnoha jiných strategiích, je to opravdu skvělá věc.

Hlavním problémem jsou samozřejmě finance, kterých je žalostně málo a to vždy musíte po skončení mise odevzdat do „spaceportu“ skoro všechno, co poctivě naskrblíte. Do dalšího úkolu vám velení poskytne jenom malou sumu, se kterou musíte dál vyjít, dokud nenajdete další suroviny (těch je rovněž velmi málo), které znova přeměníte v kredity a pak zase odevzdáte do spaceportu. Tento koloběh je nutný dokud nedosáhnete cílové částky 1 000 000 kreditů, pak už máte dostatek prostředků k evakuaci. Mimo jiné nesmíte zapomínat na to, že čas neustále ubíhá. Ani na chvilku se nezastaví, vše je neustále v chodu a tak i při samotném výběru mise neustále běží čas. Kdo zaváhá, prohraje a tak nezbývá než konstatovat, že i tato skutečnost zvyšující celkové napětí velice napomáhá výsledné hratelnosti.

Herní strategie kterou musí hráč v této hře použít se zcela liší od klasických RTS, které tak dobře známe. Postavení velké armády a její výsledné použití není totiž to nejšťastnější řešení jak by se každému mohlo zdát, jednak tu jsou vysoké finanční náklady a také špatně zvolená taktika výběru zbraní vás může stát jakkoli velký počet jednotek. Jednotky si totiž skládáte podobně jako ve Warzone 2100 sami. Vyberete si podvozek a k němu příslušenství dle výběru. Ze začátku je výběr velmi chudý a proto se nevyhnete výzkumnému centru, kde můžete zadat vymyšlení různých upgradů, nových součástek ale i celých jednotek. Je na vás jestli použijete v boji více jednodušších prostředků nebo zainvestujete do výzkumu a použijete menší počet lépe vyzbrojených strojů. Důležité je ale dbát na vývoj nových technologií, protože jeho zanedbání může znamenat i velkou porážku. Pokud třeba včas nezačnete vymýšlet vzdušné jednotky, budete co nevidět skoro bezmocní proti leteckým útokům a podobně.

Velice příjemným překvapení bylo zjištění, že všem bojovým jednotkám dochází munice. Bez dobře zabezpečeného zásobování lehce prohrajete, i přestože máte zcela drtivou převahu co do počtu jednotek. Ve chvíli, kdy dojdou náboje, jsou všechny stroje zcela bezmocné a vám nezbývá než se stáhnout. Proto nesmíte opomínat vytvářet muniční sklady a z nich vrtulníky zásobovat bojové jednotky v poli.