zavřít

Civilization IV: Warlords - recenze

Vychází na platformách: Windows, MAC

Verdikt: Kvalitou příjemný, leč kvantitou přeci jen poněkud chudý přídavek ke skvělé strategii. Pro fanoušky jasná volba, příležitostní hráči možná budou mít problém si většiny změn vůbec všimnout. Jenže tak už to holt s datadisky poslední dobou chodí...

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Dneska má každá slušná hra datadisk, tak co by to bylo za pořádky, kdyby si nějaký nevysloužila i Civilizace. V souladu s názvem přídavek nadržuje válčení, kde se dá, ale i pro mírumilovné vládce by se tu něco našlo.

Autor: Gef
Publikováno: 22.září 2006
Verze hry: prodávaná/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Dneska má každá slušná hra datadisk, tak co by to bylo za pořádky, kdyby si nějaký nevysloužila i čtvrtá Civilizace (recenze). V souladu se svým názvem přídavek nadržuje válčení, kde se dá, ale i pro mírumilovné vládce by se tu něco našlo. Na první pohled by se mohlo zdát, že se Firaxis tentokrát s přídavkem nijak nepáral, rozšířil od každého prvku něco, navrch pár nových scénářů a tu máš, zákazníku, hraj si (a hlavně plať). Něco na tom bude, za těch šest stovek si člověk opravdu moc nových věcí nekoupí, nicméně na druhou stranu i těch pár ťuknutí má za následek vcelku viditelnou lavinu změn. Alespoň pro pravidelné hráče.

 Civilizační pel mel
Přibylo šest nových civilizací (Kartagijci, Keltové, Korejci, Turci, Vikingové a Zulu), které by se samy o sobě v dlouhém seznamu dostupných říší asi docela bály. Jenže v kontextu s dalšími změnami si díky nim najednou vybere téměř každý přesně to, co vyhovuje jeho hernímu stylu. Novým zemím musí pochopitelně také někdo vládnout, a tak se rozšiřování řad nevyhnulo ani pohlavárům. Svým vybraným společenským chováním vás tentokrát bude obtěžovat o dalších 10 nafoukanců navíc, a abyste to neměli tak jednoduché, přibyly jim i tři další vlastnosti.

Charismatický vůdce zvyšuje spokojenost, imperialista urychluje výcvik osadníků a nového typu významných osobností (proslulého generála) a obránce urychluje výstavbu opevnění a výcvik střeleckých jednotek. Rozdělit tři nové charakteristiky pouze mezi 10 nováčků by pochopitelně nebylo to pravé ořechové, takže lehké úpravy osobnosti si prodělala většina známých postav. Odstranila se tak občas nepříjemná síla několika málo vůdců, a i když po tomto zásahu lze stále nalézt hodně výhodné kombinace, nevyčnívají nad ostatní už tak okatě.


TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Něco pro architekty
Vývojáři výběr zaslíbené země ještě trochu zkomplikovali zavedením unikátních budov. Ty v dané civilizaci nahrazují některý z běžných baráků dostupných pro všechny strany s poněkud pozměněnými účinky. I díky tomuto systému se teď jen s obtížemi hledá ta nejvýhodnější kombinace odsouvající zbytek civilizací do role písečku pro přihlouplou AI.

Divy světa přibyly jen tři, přesto se jim podařilo s herním stylem zamávat vcelku důkladně. Třeba taková Velká čínská zeď. Ve chvíli, kdy se jako já nezapomenete přepnout z automatických předsudků z reálného světa („Přece si ji jako Mongol nebudu stavět do cesty, abych ji pak za těma Číňanama musela přelézat.“) na pravidla Civilization, můžete se začít z bezpečí začít pošklebovat bezradně pobíhajícím barbarům, kterým nový div brání ve výletech na vaše území.

 Náplň do mlýnků na maso
Do klasické hry mnoho nových jednotek nepřibylo, nicméně když už, tak „sedly“. Tedy ono to spíš vypadá, jako by je autoři zapomněli implementovat již do základního dílu, a teď si na ně najednou vzpomněli. Třeba rozdíl v bourání hradeb mezi katapultem a kanónem si o ucpání trébuchetem přímo říkal už od loňské zimy. Triréma zase účinně dokázala zavřít tipec vlezlým galérám s nepříjemně sebevědomým a hemživým nákladem, který se nemůže dočkat prohlídky vašeho výsostného území. Jakmile jednou tyhle dva výdobytky civilizace vyzkoušíte, už se bez nich nebudete chtít obejít.


Další jednotky jsou pak přístupné pouze ve scénářích, ve kterých můžete dokonce zjistit, jaký názor na civilizaci mají barbaři. Za vraždění nepřítele a obracení měst v trosky získávají tihle chlapíci prostředky na vyrábění dalších barbarů, a tak rubou do všeho živého v dohledu jako o závod. Scénář za Vikingy zase umožňuje severofilům dokonale uplatnit své choutky v plenění měst. Nejlepším způsobem, jak v tomto scénáři dosáhnout vítězství je dobývat (občas něco za tučné výkupné vrátit), dobývat a zase dobývat. A taky se tu dají hledat poklady.

Přestože datadiskové scénáře nabízejí lepší zábavu než v základní hře a rozhodně jim nelze upřít snahu o zpestření, pravděpodobně vyloženě nadchne jen ty hráče, kteří nemají Total War. Civilization je v nich představena v různém stupni decivilizace (vzhledem ke krátkým časovým úsekům je tu běžný výzkum nahrazen objevováním například významných osobností, případně zkrácen na pětinu), a tak se zcela účelově připravuje o hlavní důvod, proč ji má většina lidí v takové oblibě. O svou obsáhlost, o objevování a o piplání vlastní civilizace od prvních starověkých krůčků až po nepřemožitelné impérium.

 Vojevůdci
Nějak jsme však odbočili od hlavní náplně přídavku, po které je vlastně celý pojmenován. Za mlácení do nepřítele, jste nyní odměněni zatraceně silnou významnou osobností – proslulým generálem. Narodí se vám po dosažení 4. úrovně u některého z vojáků a dá se s ním provádět hned několik kousků. Může založit vojenskou akademii, která o čtvrtinu urychluje výcvik, nebo se může stát městským instruktorem, jehož zásluhou budou jednotky z kasáren vypadávat bohatší o dvě úrovně než obvykle. A když už po dvou stoletích nepřetržitého handrkování se sousedy nevíte, co s tolika šaržemi dělat, můžete je vyplácat právě na inkriminované vojevůdce, po kterých byl celý datadisk pojmenován. Ti mohou mezi zvolené jednotky rozdělit trochu zkušeností a zmožní jim i bezplatné povýšení.


Tímto systémem se urychluje prohlubování rozdílů mezi úspěšným vedení války a zoufalým plácáním nepřipravených jednotek do cesty rozjeté válečné mašinerii. Dobře promyšlený vojenský konflikt pak odsýpá mnohem rychleji, než jsme byli doposud zvyklí.

 Nový hmyz na úkor starého
Po technické stránce si datadisk sice oproti základní verzi dost polepšil a už tolik nezatěžuje paměť, nicméně vymyslel si na nás řadu jiných kouzelných bugů. Nejčastěji si hráči stěžují na pracanty, kteří při svěření výstavby do rukou AI namísto řádně odváděné práce raději závodí v přesplanetárním běhu. Mně jakožto pacientovi se silnou fóbií z automatizace čehokoli to zase prachsprostě padalo. Stačilo v nestřeženou chvilku kliknout na změnu zobrazení údajů na mapě a byla jsem expresně dopravena přímo do Windows. Že si hra na cestovní kancelář hrála obzvláště ráda ve chvílích, kdy jsem v zápalu boje neukládala několik důležitých tahů, asi nemusím příliš zdůrazňovat.

Úsměvné nedodělky si neodpustil ani český distributor, kterého musím pochválit za kouzelné chvilky nad manuálem a objevování vpravdě geniálních sousloví jako leteckálift či koněback riding. Přestože mi zmíněné pihy na kráse příjemně zpestřily ranní cestu tramvají do práce a pobavily většinu mých kolegů, člověku se ani nechce domýšlet, jak se do textu takovéhle výrazy vlastně mohou dostat.


další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Kde se na oprášení už nedostalo
Implementace náboženství do čtvrtého dílu byla trochu rozpačitá, autorům se totiž vůbec nechtělo činit mezi sedmi přítomnými vírami jakékoli rozdíly. Na jednu stranu se jim není co divit. Zhrzení náboženští představitelé dokáží vyvádět různá alotria (například opovrhovat Darwinem), a obyčejná počítačová hra za popotahování se Svatou stolicí ani za džihád vyšperkovaný moderními teroristickými metodami rozhodně nestojí. Nicméně ve stávající podobě oněch sedmero statečných pozbývá poněkud smyslu a vedle posilování kultury může sloužit tak nanejvýš k lehkému prohlubování nenávisti nepříliš důvtipných soupeřů vůči sobě navzájem. Rozhodně jsem od civilizované víry čekala mnohem víc zábavy už v základní hře, a že na alibistickém postoji „vyznání jako vyznání“ tvrdošíjně trvá i datadisk, za přednost rozhodně nepovažuji.

Stejně tak mě mrzí, že si nikdo nedal práci s poladěním umělé inteligence, takže vyšší obtížnost nadále spočívá v otravném náskoku přihlouplých papalášů, namísto toho, aby vás stavěla před rafinovanější úskoky protřelých protivníků. Ačkoli zmíněné drobnosti nemění nic na tom, že datadisku se podařilo zejména díky lepšímu vybalancování a doplnění mezírek čtvrtou Civilization ještě o kousek vylepšit. Mohlo toho ale za tu cenu být přeci jenom více.

Stáhněte si: Trailer...

Související články: Civilization IV recenze, Novinky...

 
Gef
autorce je 29 let, pracuje jako redaktorka populárně vědeckého časopisu a z her na ní mají smůlu hlavně strategie a RPG






 
 
Gef
Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.