Black Buccaneer - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Black Buccaneer - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 7. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Piráti všech zemí pláčou. Po nepovedených Pirátech z Karibiku se o záchranu jejich cti snaží akční adventura, která má atmosféru seriálu Ztraceni a tombraiderovský koncept okořenila lžičkami z jiného talíře.

Autor: Lichtenberg
Publikováno: 6.července 2007
Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Piráti všech zemí pláčou. Jejich herní zástupce, Piráti z Karibiku: Na konci světa, se netěší příliš velkému nadšení od recenzentů a vyšinutý obličej Johnnyho Deppa v šátku se některým lidem začíná pomalu protivit. První pokus o záchranu pirátské cti však přichází pouhých pár týdnů po bitvě Jacka Sparrowa. A to s trošku odlišným konceptem od Tomb Raidera, když se snaží známé principy okořenit i lžičkami z jiného talíře a pár svěžími nápady. Povedlo se mu to?

 Jeden muž na konci světa
Jde o akční third-person adventuru s pirátským podtextem, v jejíž hlavní roli vystupuje mladík jménem Francis Blade. Právě jemu se jednou v noci zdá sen, v němž vidí neobyčejné bohatství a obrovský kopec zlata na prokletém a nebezpečném ostrově madam La Borgne v Karibiku. Posádka jeho lodi ovšem těsně před cílem ztroskotá a Francis je jediným přeživším, který se na konec dostane do cíle. Před ním však stojí ostrov plný takových nástrah a dobrodružství, že představa pokladu už není tak lákavá, jako samotné přežití…

Hlavní linie příběhu je sice tuctová, ale jinak se snaží napodobit atmosféru seriálu Ztraceni či nejrůznější knihy od Julese Vernea. Bohužel scénář postrádá jakoukoli gradaci a primární hledání pokladu a zároveň opravování napůl rozbité lodi se často dostává až na třetí kolej - to kvůli hledání tzv. ingrediencí a truhel pro získávání nových schopností.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Poměrně rychle po začátku hry potkáte na ostrově jedinou spřátelenou osobu, krásnou rebelku Vanillu, která chce uctít ostatky svého mrtvého otce. Bohužel po jejím boku strávíte sotva deset minut, ačkoliv i to stačí k příjemnému oživení příběhové kostry. Zbytek hry však procházíte lokacemi sami a nedá se říci, že by to hernímu prožitku nějak škodilo.

 Ostrov hrdlořezů
Veškerý prostor, ve kterém se Black Buccaneer odehrává, se skládá zhruba z dvaceti ostrovních lokací – každá se svým ohraničením a průchodem do dalších částí. Narazíte v nich na klasické úchyty, přesunovatelné bedny či propasti, přes něž se musíte dostat k malým truhlám, kde naleznete další kousek do celkové skládanky. Tento systém je převzatý ze série Tomb Raider a proto budete často plnit někdy velmi podobné úkoly: vyskočit na vyvýšený bod, překonat pár překážek, dostat se na úzkou tyč, otevřít truhlici a pak opatrně slézt na zem atd.

Cesta je často blokována nejrůznějšími logickými zátarasy. Častým příkladem je třeba železná mříž, kterou dokážete odbourat dělem důmyslně postaveným jinde v lokaci, posunovatelné bedny, jenž musíte nastavit do pro vás výhodné pozice a rutinní závody s časem, kdy zatáhnete za páku a vynasnažíte se být rychlejší než ona.

Druhým typem hádanek jsou hádanky dovednostní, kdy se k truhlici dostanete, jen pokud máte určitou zručnost. Příkladem budiž kamenné zátarasy, za nimiž se obvykle skrývá nějaká důležitá kladina. Ze začátku se za ně nemůžete dostat a hra vám napíše výmluvnou poznámku, že k odpálení zátarasu potřebujete výbušninu. Zhruba v polovině hry dosáhnete schopnosti metat malé granáty. Teď se teprve můžete vracet do míst, kde jsou právě tyto zátarasy a snadným způsobem je odpalovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Podobných zábran, ke kterým se můžete vrátit až když získáte jistou schopnost, je samozřejmě více. Jmenujme třeba vysoké trnité květiny, jenž hrdina ze začátku nedokáže spálit nebo velké kamenné kvádry, které jsou pro Francise zprvu příliš těžké. Tento systém je kupodivu velmi zábavný a pro účely hratelnosti funguje dobře.

 Až vyrostu, budu silnější
Jak jsem již zmínil, hlavní hrdina se v průběhu hry fyzicky zdokonaluje. Schopnosti, se kterými se může dostat do míst, jenž jsou nejprve nepřekonatelná, se dají získat ve speciálních sopečných lokacích. Do nich se dá vstoupit v nejrůznějších částech ostrova a poznáte se tak, že u nich výří velký oranžový kruh. Uvnitř vypadají tak trochu jako mix American Mcgee Alice a atmosféry bran Oblivionu. Každopádně si v nich musíte trochu zahopsat, zabít pár nepřátel a po čase se dostanete k truhlici, jenž obsahuje právě jednu z klíčových dovedností. Celkově jsou to příjemná intermezza.

Francis se ovšem během hry zlepšuje i celkově, což znamená, že se mu zvyšuje zdravotní linie, dává silnější údery atd. Toto zdokonalování závisí na tzv. oltářích, do nichž musíte sbírat ingredience rozházené různě po ostrově. Když tuto (většinou) trojici přísad najdete, vrátíte se zpět k danému oltáři a za body, jenž se vám sčítají za každého zabitého protivníka, si vylepšíte svoji postavu.

Tím RPG prvky ve hře končí, ale když už jsem nakousl sbírání zkušenostních bodů, bylo by vhodné zmínit ještě netradičně vyřešený systém umírání. Pokud náhodou zahynete v bitvě, či spadnete z nějaké výšky, nejste okamžitě K.O., ale hra se vás zeptá, zda se ze spárů zubaté chcete vyplatit určitým obnosem zkušenostních bodů. Jelikož jich máte stále dostatek, načítání předem uložené hry se téměř nikdy nekoná a vy se s Francisem v poklidu vrátíte pár metrů od místa smrti. Vtipné, ale účinné. Uložit si hru můžete jen na speciálních místech na mapě, avšak vzhledem k popisovanému systému budete ukládání používat patrně jen při návratu do Windows.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Kdo je Černý bukanýr?
Pomalu ale jistě přecházíme z pozitivnější části recenze, kde jsme uvítali příjemný koncept hraní, k té druhé fázi, v níž už není tak veselo. Prvním, ale přeci jen tím menším kamenem úrazu jsou bitvy. S každou návštěvou lokace se vám na herní pole respawnuje daný počet nepřátel. Ze začátku, kdy bojujete jen proti malým vlezlým opičákům to není takový problém, jelikož se dají sfouknout jako svíčky, ale později se proti vám postaví silní piráti, různé neživé kreatury a další potvory, před kterými je skoro lepší utíkat, než s nimi bojovat.

Nejde o to, že by se snad Francis špatně ovládal nebo by vás zrazovala kamera (tyto aspekty jsou ve hře v pořádku), ale celé souboje jsou děsně jednotvárné a nezábavné. Autoři se sice snažili oživit boj dvěma různými způsoby, ale ani jeden výsledku příliš nepomohl. Tím prvním jsou nejrůznější bojová komba, jenž se během hry můžete učit, a tím druhým je používání Černého bukanýra.

Černý bukanýr je prokletí, které se na Francise přichytí hned z úvodu hry. Díky němu se můžete proměnit v ohromného ošklivého piráta s famózní šavlí, jenž má velmi silný úder a dokonce se s ním dá na dotěrné nepřátele vyslat rovněž dotěrný zombie. Bohužel ani tento nápad nepovyšuje radost z hraní na vyšší úroveň, jelikož je Bukanýr velmi neobratný a nedá se používat déle než pár vteřin. Škoda, na papíře to určitě vypadalo lépe...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v naší galerii

 Zmýlená neplatí
To nejhorší jsem si však diplomaticky nechal na závěr. Nevybavuju si hru z poslední doby, která by si zasloužila lepší grafiku více než právě Black Buccaneer. Chudé textury, špatné animace a vůbec velmi mizerné vizuální efekty ze hry dělají ohavný kousek, který dost lidí předčasně zavrhne právě kvůli grafice. Já jsem si na kulhající vizuálno časem zvyknul a přestal ho vnímat, avšak do poctivé recenze se musí započítat každá viditelná chybička. Tato je ovšem viditelná až moc.

Ani zvukově se hra dvakrát nepředvedla a vzhledem k tomu, že se původně mělo jednat o horor, bych čekal mnohem výraznější a kousavější tóny. Výrazně mne štvala také hudba, která je doslova příšerná a jediným řešení ji bylo jednoduše ztlumit. Ještě, že jsou nároky na hardware přijatelně nízké. Ke spuštění potřebujete počítač obsahující alespoň procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 64 MB grafickou kartu. Testováno na téměř čtyřnásobně silnějším počítači bez jediné ztráty kytičky.

 Shovívavost?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Francouzské studio Widescreen Games si přes všechny výtky zaslouží malou pochvalu. Narozdíl od jejich minulé hry, prachmizerné stealth-akce Airborne Troops, se jim podařilo vytvořit docela zábavnou, leč v různých směrech nedotaženou hru, kterou ocení hlavně milovníci old-school skákaček a her, u kterých musíte trochu přemýšlet. Mám však dojem, že na hráče zapůsobí spíše chladně a to zvlášť v přímé konkurenci s Tomb Raider: Anniversary, který je výrazně lepší, ačkoli neobsahuje žádné nové nápady a RPG prvky narozdíl od Black Buccaneer. Za mastných sedm set korun tak nákup přeci jenom důkladně zvažte.


Stáhněte si: Trailery

Související články: Novinky

 
Lichtenberg
editor: jd






 
 
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Ošklivé káčátko s pár neotřelými nápady, docela zábavným systémem zlepšování postavy a standardními logickými hádankami. Ale k dosažení vyššího hodnocení by se z Černého bukanýra musel stát bukanýr alespoň lehce našedlé barvy, nebo by ze hry musely být odstraněny nezáživné souboje.

Nejnovější články