zavřít

Take On Helicopters - první dojmy z nové hry od tvůrců ArmA

Windows

- Dojmy z hraní autor: Tomáš Jung Komentáře: 0

Vrtulníky do vojenských her od Bohemia Interactive odjakživa patří. V Operaci Flashpoint nebo ArmA najdete pěchotu, tank či obrněný transportér a vsaďte poslední náboj v pušce, že se vznesete i v nějakém vrtulníku. Létání ve vrtulníku je fascinující způsob pohybu a přitahovalo mě už od zmíněné Operace Flashpoint.

Ohlášení vývoje Take On Helicopters od Bohemia Interactive mě potěšilo, v první chvíli překvapilo, ale později mi to v hlavě všechno docvaklo. Je to od nich vlastně zcela logický vývoj, kterým opět nalézají pevnou půdu pod nohama a zároveň se bezpečně posunují novým směrem. Zajel jsem osobně Take On Helicopters omrknout přímo do Mníšku pod Brdy, kde sídlí Bohemia Interactive, a troufám si tvrdit, že jsem první herní pisálek, který viděl hru naživo. Konečně se dozvíte, o čem hra skutečně je. Přidržte si klobouky, rotory se roztáčí.

Vyhazov z armády

Take On Helicopters vyzdvihuje z BI her vrtulníky, ovšem s jedním zásadním rozdílem – nachá hráče duševně odpočinout od zabíjení nepřátel a soustřeďuje se na civilní stroje a úkoly s nimi spojené. Joris-Jan van 't Land, vedoucí projektu (project lead), mi to osvětlil: „Když jsme přemýšleli, co všechno se dá s civilním vrtulníkem dělat a co bude cílem misí, zjistili jsme, že existuje ohromné množství úkolů, které mohou plnit, a bude spíše problém si z nich dobře vybrat.“

Následně to Joris doplňuje konkrétně: „Hraní je založeno na tom, že máte vlastní heliport i hangáry s několika vrtulníky a s nimi plníte různé kontrakty. Budete létat jako záchranář a vyzvedávat zraněné na těžko přístupných místech. Budete asistovat policii při hledání zločinců, pomáhat usazovat stavební díly při konstrukci rozličných budov a čeká vás účast na leteckém dni, při němž si vyzkoušíte akrobatické triky. Můžete se těšit i na lety na čas, povozíte režiséra při natáčení filmů a občas bude cílem letu jen velmi klidně převést klienta, jenž se bojí létat, na místo určení. Hlavně s ním nesmíte provádět prudké manévry.“

Hangár a heliport bude vaší domovskou základnou. Karel Mořický, hlavní designér (technical design lead), ji přirovnal k Normandii z Mass Effect. Bude možné se po hangáru procházet, obhlížet zaparkované stroje a samozřejmě je na místě vylepšovat. Máte-li dost prostředků, zakoupíte si naviják s lanem, kvalitní kamerový systém, vylepšení motoru nebo kompletně nový vrtulník. Každé takové vylepšení otevře cestu k plnění nových úkolů, tím získáte další prostředky k nákupu větších hangárů, přistávacích ploch, nových strojů nebo najmutí prvotřídního týmu mechaniků, až se z vás stane vrtulníkový magnát, schopný plnit téměř jakoukoli misi.

Mít vlastní firmu

Hru drží pohromadě příběhová kampaň s jednoduchou zápletkou, ve které se snažíte postavit na nohy svou leteckou společnost. O kampani nechám promluvit Jaye Crowea, kreativního vedoucího (creative lead): „Je pro nás výzvou dát dohromady hráče, kteří jsou zkušení virtuální letci, a ty, kteří nemají s létáním moc zkušeností. Oběma skupinám chceme poskytnout zábavu. Pokud jste nikdy moc nelétali, půjdete ve stopách kampaně, která vás naučí základní věci a postupně z vás udělá zkušené letce. Ovšem jste-li už letecké eso, bude v nabídce spousta vedlejších misí, které jsou více obtížné a vyžadují už jistou zkušenost. Každý si tedy v Take On Helicopters najde něco pro sebe.“

Karel Mořický to ještě doplňuje: „V příběhové kampani se hráč bude starat o svoji vlastní firmu a dojde k jakémusi otevřenému konci. Bude plnit hlavní i vedlejším mise, ale také ty, které přidá komunita. Dokončí nějaké mise, vydělá peníze, koupí lepší vrtulník a další úkol už bude snadnější splnit. Všechno bude procházet s tou stejnou postavou a bude to trochu podobné RPG stylu hraní.“

Zatím to vypadá, že kampaň bude takové první malé jadýrko, ze kterého postupně vyroste strom vytvořený z uživatelských misí, nových strojů a jejich upgradů, které půjdou jednoduše vkládat do hry. Na to jsem skutečně zvědavý.

Prvně u vrtulníku

Ať již poletíte plnit jakoukoli misi, to, co vás k Take On Helicopters přitáhne, je radost z letu ve vrtulníku. To je podstata celé hry, její srdce, na které musíte napojit svůj krevní oběh. S požitkem budete létat údolím těsně nad zemí pod úrovní stromů, vyhýbat se budovám a celkově si užívat manévrů vrtulníku schopného letět rychle jako šíp nebo stát na místě.

Universum je samozřejmě převzato z ArmA 2, je mu hodně podobné, ale zároveň velmi odlišné. Poznáte prvky ovládání z ArmA 2, styl krajiny i vzhled modelů postav, ale pocit z létání je úplně jiný. Když Joris poprvé spustil hru a objevil se před vrtulníkem, připadal jsem si hodně jako v ArmA 2. Ale jenom chvilku. Vrtulník už například nemá jen pár aktivních bodů typu nastup do kabiny jako pilot nebo střelec, ale bude jich podstatně více. V aktuální vývojové verzi hry jich zatím nebylo moc funkčních, ale kromě samotného nástupu do kokpitu lze například otevřít poklop motoru a zkontrolovat ho. Budete celkově se svým strojem více pracovat.

Oproti jiným simulátorům vrtulníků bude mít Take On Helicopters jednu velkou výhodu – před letem můžete skutečně kolem vrtulníku chodit, což neznamená ho jen obdivovat, ale také provádět předletovou kontrolu, kterou skuteční piloti musejí dělat. Je nutné kouknout, jestli není poškozený rotor, stabilizační křidélka nebo neuniká palivo kolem uzávěru nádrže. Joris mě upozornil ještě na jednu drobnost, která přidá na realističnosti: „Co chceme určitě zlepšit oproti ArmA 2, je animace pohybu při nástupu do kabiny. Zrovna dnes budeme pravděpodobně natáčet pohyb v našem motion-capture studiu.“

Simulace, nebo arkáda

Dobrá, sedíme v kabině a koukáme na pěkně vymodelovaný kokpit. Už to nejsou jen tak rozmázlé textury a sem tam blikající tlačítko jako v ArmA 2, ale detailní a hlavně aktivní budíky a spínače. Obracíme pohled na horní panel a už na nás vyskočí aktivní tlačítko zapínající baterie. Teď se možná obáváte obtížnosti simulace, mráz vám jde po zádech při vzpomínce na realistické startování motoru v DCS: Ka-50 Black Shark (viz video níže), ale opak je pravdou. Nastartování motoru sice není tak jednoduché jako v ArmA 2, ovšem pořád to je pohodička.

Při plné simulaci se bude skládat z deseti kroků, jako je zapnutí baterií, roztočení rotorů, nastartování motorů či čekaní na zahřátí. Takový postup hráče nepotrápí a přitom to vnáší příjemný pocit, že jste skutečný pilot. A pokud jste jen příležitostný hráč, který se sem náhodou připletl, můžete se vrátit k nastartování pomocí jednoho tlačítka.

Rozhlédneme se a letíme. Joris dodává: „Jedna z dalších věcí, které chceme přidat, je možnost nejenom se rozhlížet dokola, ale také se vyklonit dopředu a do stran, což je pro piloty důležité zejména při přistání, aby dobře viděli i před předek vrtulníku.“ Let není rozhodně tak klidný jako v původní ArmA 2. Těsně nad zemí s námi cloumá turbulence, vrtulník se musí při letu neustále korigovat, silný vítr má zřetelný vliv a není vůbec snadné dosáhnout takové jednoduché věci jako rovného letu.

Samozřejmě zde bude možnost hrát v méně obtížném módu, kdy vrtulník sedí ve vzduchu jako přibitý. Můžete si také zapnout funkci autohower (nehybné visení ve vzduchu) nebo jen automatické trimování a s tím získat větší stabilitu letu. Ale plná simulace se zase nezdá být nic bolestivého, spíše vypadá jako vynikající motivační prostředek, proč se naučit ovládat stroj bez pomoci počítače. Až to zvládnete, budete mít o to větší požitek z letu.

„Velkým rozdílem mezi letem vrtulníku v ArmA 2 a tady je, že máme více realisticky vymodelovaný kolektiv, tedy řízení náběhu rotoru. V ArmA 2 jste ho používali jen pro zvednutí nebo klesání, teď s ním musíte být více opatrní,“ říká Joris a v jeho tváři vidím nefalšované nadšení, s jakým kličkuje těsně nad silnicí mezi stromy.

Neboj se, nováčku

Nováčkům dopomohou nejen textové tipy v horní části obrazovky, ale v tutoriálech také hlas instruktora sledujícího let, který v pravý čas zařve do sluchátek povel nebo radu. Systém tutoriálů, který jsem viděl, se zdá být dostatečně objemný a zasahuje nejen samotné ovládání, ale i zvládnutí krizových režimů letu jako autorotaci při poruše motorů. Zvládnout ji není žádná sranda a vyloženě se těším, až se to budu učit.

Ale zpátky k letu. V hotové hře bychom měli mít také vysílačku, přes kterou uslyšíme komunikaci se základnou i ostatní stroje ve vzduchu. Překvapením je též změněný model poškození. V ArmA 2 byl hodně obecný, a tak například náraz hlavního rotoru do překážky způsobil poškození celého vrtulníku. Tentokrát se poškodí jen listy rotoru, což bude znát během letu, stejně jako třeba ulomená stabilizační křidélka.

Joris upřesňuje: „Model vrtulníků má více zón poškození, například může selhat i elektrický systém. Ve vrtulníku je převodovka, kterou lze poškodit divokými manévry, pro než nebyl tento vrtulník konstruován a tvrdá přistání neznamenají okamžitou explozi, ale třeba ohnutí přistávacích ližin.“

V čem poletím

Popsali jsme si radost z letu a teď je třeba uvést, s čím a kde víříme vzduch. Základní dostupné vrtulníky se rozdělují na tři kategorie: lehké, střední a těžké. Každá z kategorií by měla obsahovat zhruba pět typů. Vzhledem k realistickému modelu vrtulníků můžeme očekávat razantní odlišnost v chování strojů jednotlivých kategorií a samozřejmě jejich schopnost plnit rozdílné úkoly. Modely vrtulníků nejsou licencované, ale rozhodně poznáte, že vycházejí ze skutečných strojů. Určitě potkáte malého MH-6 Little Bird (MD500), něco na způsob Bell 206 či Agusta A109, možná že i nějaké kousky z původní ArmA 2 (třeba dříče Mi-8), ale to není ještě potvrzeno.

Přítomné stroje budete moci různě upgradovat a pořizovat na ně zařízení, abyste mohli plnit více variabilních misí. Támhle připnete přístroj na noční vidění a silný reflektor, abyste pomohli policajtům, k nějakému silnému stroji dáte naviják a pomůžete na stavbě nebo na trup umístíte kamerový systém vhodný k natáčení televizního zpravodajství. Možností bude spousta.

Přestože je hra primárně zaměřená na civilní létání, v plánu je umístění také alespoň jednoho armádního vrtulníku v každé kategorii vyzbrojeného raketomety a kulomety, třeba pro případný multiplayer nebo uživatelsky vytvářené mise. Jedna věc je základní hra, ale není pochyb o tom, že brzo internet zaplaví stovky nových strojů od autorů modifikací. Hra půjde komunitě vstříc.

Město i pouště

Teď se podíváme do Seattlu, přímo do tohoto amerického města. To je přesně to místo, zahalené pod záhadným označením severní Amerika, jež se objevilo v prvních oficiálních informacích. (Někoho to mohlo napadnout dříve už při pohledu na domovskou stránku hry s typickou věží) Joris k tomu říká: „Seattle se nám líbil díky svému tvaru, kvůli všem zátokám, záhybům pobřeží a blízké přítomnosti hor.“

Když přede mnou Joris poprvé otevřel mapu centra města a jeho okolí, zhrozil jsem se. Všichni si dobře vzpomínáme, jak v ArmA 2 padal framerate při vstupu do města, a tady se většinou bude létat nad městem a ve velké rychlosti. Mapa je veliká 61x61 km a Joris mi ukázal, že má v možnostech zapnutý dohled na 20km! Ohromil mě velký počet domů, mrakodrapů a nechyběla ani dominantní vysoká věž čnící jako stráž nad městem. Bože, chraň náš hardware!

Uklidněte se, je to samozřejmě ošetřené. Terén je sice opět modelovaný podle satelitních snímků, ale trochu odlišnou technologií a s využitím lepší optimalizace. Tak za prvé, detail terénu není shodný s tím, jaký vidíte v ArmA 2. Přiblížíte-li se více na zem, nenajdete tam takovou členitost terénu a uvidíte spoustu nevyhlazených hran. Například u mapy Seattlu je kvůli rozloze a optimalizaci detail terénu dvakrát horší než u Černarusy v ArmA 2, což samozřejmě ve vzduchu neuvidíte. Navíc je zde využit nový efekt „normálových map“, díky němuž vypadá terén plastičtěji, než doopravdy je.

Zkrátka tahle země není určena pro boj pěšáka schovávajícího se za křoví, ale dobře si v ní zalétáte ve vrtulníku. S větším detailem terénu a větším počtem objektů, které jsou podobné těm z ArmA 2, se počítá jen v okolí vaší základny, kde se budete s postavou procházet. Prostoru dodává pocit skutečnosti i fakt, že mraky již nejsou jen plastické textury, ale jak je pro správný simulátor nezbytné, stanou se objekty s výškou i šířkou.

Seattle bude hlavním dějištěm kampaně, ale je tady ještě jedno prostředí, nemálo podobné Takistánu, hornaté, pusté a kopcovité území v Asii. Mapa má gigantických 120x120km a dokonale si tady užijete volnosti létání. Jistě na ni bude umístěno několik misí a počítá se s jejím využitím především v multiplayeru. O jeho formě je však ještě brzo mluvit, hra je teprve v počátcích vývoje.

Vyrob si sám

Editor a komunita má nemalý podíl na populárnosti her od Bohemia Interactive a ani zde nebude editace na vedlejší koleji. Naopak! Hra obsahuje editor svým prostředím podobný tomu z ArmA 2, ovšem přizpůsobený nejen samotné hře, ale také nováčkům. Editor mi ukázal Karel Mořický: „V ArmA 2 jsme představili moduly, což jsou takové zapouzdřené funkce. Teď tu máme ještě něco jednoduššího – speciální waypointy specifické pro vrtulníky.

Například waypoint přistání, waypoint letu na čas, nalož nebo vylož náklad na lano či leť klidně, přičemž pasažéři začnou řvát, jakmile s nimi začnete provádět prudké manévry. Tyto základní operace může hráč vložit jedním kliknutím, aniž by musel jakkoli používat scriptů nebo náročných nastavení. A naopak, zkušení hráči si mohou programovat své vlastní waypointy.

Jinou zajímavou funkcí je obrázek v obrázku. Pomocí ní můžete do kokpitu umístit různé obrazovky a displeje sledující například jistý cíl na zemi pomocí nočního vidění. Uživatelsky přítulný editor a vůbec celá otevřenost hry modifikacím zaručeně přinese pár měsíců po vydaní hry stovky výtvorů. A tak přestože počet přítomných strojů není šokující, komunita se postará o další vrtulníky, mise, kampaně.

Karel Mořický to trefně zakončuje: „Komunitní kreace lákají do našich her nové lidi a vlastně slouží jako marketing. Třeba momentálně populární video Battle Bus, jež se objevilo na PC Gameru, určitě zvedlo popularitu ArmA 2.

Můj zásadní pozitivní pocit ze hry plynul ze dvou základních věcí. První je vyváženost mezi realističností a zábavou a schopností pobavit všechny bez rozdílu zkušeností. Druhou složkou je otevřenost komunitě a snadné doplňování nových věcí přímo do hry i rozehrané kampaně. Koupí hry získáte něco, co díky komunitě postupně nabude obludných rozměrů a zaručeně se časem dostane pozornosti i vojenskému létání. Závěr je jednoduchý. Vrtulníky byly v ArmA vždycky zábavné a tímto stylem mají slušnou šanci uspět i samostatně.

Tagy: simulace akční

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.