Na Borderlands 3 se prý dělá, ale oficiální oznámení neexistuje. Zato Project 1v1 je potvrzenou skutečností, ovšem vývoj obou her by klidně mohl být ve stejné fázi. Ano, Project 1v1 má náskok minimálně v tom, že jsem si ho na E3 mohl vlastnoručně osahat, ale když jsem zhruba po desáté vyslechl, že nejde ani tak o pre-alphu, jako spíš o prototyp, pochopil jsem, že závod těchto dvou značek ještě nemá jasného vítěze.
Co je to vlastně Project 1v1? Člověk nemusí být zrovna génius, aby si z prostého názvu odvodil jádro hratelnosti – kompetitivní multiplayerová střílečka pro dva hráče. Tato informace je nám ostatně známá už téměř rok a je doplněna ještě dalším důležitým prvkem, a to kartičkami. „Střílečka s kartičkami? Meh,“ povzdechl jsem si tenkrát, nemaje sebemenší představu o vlastním produktu.
Nechápejte mě špatně. Jakožto zapálený deskovkář mám karetní hry v oblibě, ale používání karet v nevhodných žánrech videoher mě moc netankuje. Proto mé překvapení z hratelné ukázky Project 1v1 prakticky nemohlo být větší.
Jen my dva, ty a já
Chcete vědět něco víc než označení střílečka s kartičkami? Tak to máte docela smůlu, protože jen a pouze to bylo náplní prezentované ukázky. Klasický PvP mód je zajímavý tím, že vaším soupeřem není celý tým, ale jen jeden hráč. S ním se pustíte do intenzivní přestřelky na kondenzované mapě s jediným cílem – udělat během pěti minut víc zářezů na pažbě futuristické brokovnice než on/ona.
Z toho, co jsem si mohl vyzkoušet, nesálala žádná revoluce žánru multiplayerových stříleček, dokonce ani evoluce. Prostě už jste to zažili jinde, jen ve větším. Counter-Strike, Overwatch, Quake Champions… Project 1v1 je podobně rychlá střílečka, ve které je mnohem těžší přežít než zabít, dokud nezískáte patřičný skill a znalost map. Smrt neznamená okamžitou prohru, nýbrž okamžitý respawn, následovaný opětovným hledáním toho jediného bídáka, který vás poslal na dočasný onen svět, a touhou poslat ho tam taky.
Tak co mi padne příště
Kartičky pak hrají očekávatelnou roli. Před každým zápasem si volíte vlastní výbavu pomocí nasbíraných karet, vždy dvě zbraně a tři schopnosti. Samozřejmě se myslí na všechny druhy hráčů, takže jsou zde snajperky, raketomety, brokovnice i kulomety (na blízko si musíte vystačit s mlácením pažbou).
Mezi schopnosti patří například neviditelnost, štít, možnost vyplodit střílnu, ale také dvojskok, který tím pádem není standardem. Schopnosti pak nejsou jen na jedno použití. Jejich dobití trvá poměrně dlouho a hra vás informuje o počtu – ne typu – aktivních karet soupeře. V tuhle chvíli netuším, jakým způsobem se k novým kartám dostanete, protože…
Po kolena v kalné vodě
…všechno, co jsem popsal výše, může být ve výsledku úplně jinak. Tvůrci zkrátka stále experimentují. Zkouší různé módy (já si mohl osahat pouze normální PvP, přičemž nadcházející uzavřený test, do kterého se můžete hlásit zde, představí i hodnocené zápasy a arénu, ve které se snažíte porazit šampióna), balancují kartičky, předělávají mapy a vlastně sami ještě pořádně nevědí, kde nakonec Project 1v1 skončí. Chtějí mít kosmetické úpravy postav, chtějí dokonce různé třídy (po vzhledové stránce byl naznačený například medik, ale z herního hlediska se hráči lišili pouze zvolenými kartami).
Dobrou zprávou pro váhavce je platební model. Project 1v1 by měl být free-to-play, takže za vyzkoušení nic nedáte. A pokud vás pak hra chytne, je vám asi jasné, kam potečou peníze – do kartiček (a nedivil bych se, kdyby i do kosmetických prvků). Tvůrci se samozřejmě chtějí vyvarovat nálepky „pay-to-win“, takže se ke všem kartičkám pravděpodobně dostanete běžným hraním. Ale i v tomto případě není vůbec nic rozhodnuto a platební model ve mně momentálně vyvolává spíš obavy, než uspokojení.
Budu se těšit někdy příště
Jak už jsem naznačoval výše, ukázka z velmi rané fáze vývoje střílečky Project 1v1 neoplývá originalitou. Ale to neznamená, že by se člověk nudil. Souboj s jediným protivníkem je na mnohem osobnější úrovni než v případě týmovek. Zkrátka mu každý jeho úspěch (a tedy váš neúspěch) chcete oplatit dvojnásob. A máte k tomu všechny prostředky a jistotu, že vám jeho skalp nevyfoukne nikdo jiný. 1v1 zároveň nabízí víc prostoru pro naučení se herního stylu protihráče a využití jeho slabin k dosažení vítězství, i když na to máte pouhých pět minut.
Od Project 1v1 jsem neočekával absolutně nic a dostal jsem něco, co se je nejen příjemně hraje, ale nabízí i potenciál. Stále však ve vzduchu visí otázka, jestli hra ve výsledku dokáže konkurovat zavedeným velikánům a nepohoří podobně jako LawBreakers. Pořád bych radši viděl další Borderlands, ale právě teď by mi vůbec nevadilo usednout k monitoru a dát si další dva, tři, čtyři, nebo i pět zápasů na dobrou noc.
