Pokud se věnujete jakékoliv tvůrčí činnosti, nebo se jí dokonce živíte, nebylo by s podivem, kdybyste občas byli mírně nervózní při pohledu na pokrok v uměle generovaném obsahu, za kterým stojí neuronové sítě a umělá inteligence. Vlastně ani sami nemusíte tvořit, abyste chápali proč. K dispozici je celá řada veřejně přístupných generátorů, které na požádání vychrlí scénu, postavu nebo například vlastní porno (ano, opravdu).
Obava, že nás jednou zcela nahradí stroje, se rozhodně neomezuje jenom na herní průmysl či uměleckou branži. Ale že za nás jednou možná převezmou kreativitu jako takovou, je zkrátka celkem mrazivá představa.
V herním kontextu lze najít vstřícné i odmítavé postoje a opět se nelze divit ani jednomu táboru. Vezměte si třeba, že chystáte 2D projekt o samotě či s malým studiem. A musíte řešit otravné kompromisy. Budete kreslit všechno ručně a přidáte tím k vývoji minimálně rok a půl, nebo „rignete“ sprity a spokojíte se s nepřirozenou animací?
V takovou chvíli působí možnost zadat třeba rendery postav nebo statického prostředí umělé inteligenci, provést jen drobné retuše a ušetřit si klidně měsíce práce, jako dar z nebes. Jenže teď si na druhou stranu představte, že jste se celý život věnovali kresbě a vaše živobytí závisí na tom, že vám někdo zadá tvorbu například právě oněch charakterů. To pak najednou AI generátory opěvovat nebudete.
Další šedou zónu představuje fakt, že AI netvoří tak úplně původní díla, protože vlastní představivostí zatím (díkybohu) nedisponuje, ale de facto jen skládá nový obraz podle určitého vzorce z částí nalezených na internetu. A to zpravidla bez ptaní, jestli smí, což leží v žaludku šéfovi Epicu Timu Sweeneymu.
Sweeney tím potvrzuje trend, který Epic naznačil už před několika měsíci skrze svůj umělecký portál ArtStation, kde tvůrcům umožnil ke svým dílům přidat označení „noAI“. To zakazuje generátorům na platformě využívat ono dílo.
Je to sám o sobě chvályhodný nápad, ale dokud nevznikne nějaký všeobecně uznávaný konsenzus, je víceméně k ničemu, protože externí generátory podobné označení pochopitelně ignorují a obsah vesele používají dál. A vzhledem k tomu, o jak novou problematiku se jedná, žádná legislativa v zákoně o autorských právech nebere AI umění v potaz. Momentálně se proto pohybujeme v právním vzduchoprázdnu.
Sweeney prosazuje zlatou střední cestu. Chápe potenciál generovaného umění, ale odsuzuje využívání děl bez svolení autorů. V rozhovoru pro PC Gamer k tomu řekl: „V Epicu jsme na obou stranách. Sami jsme tvůrci a patří k nám celá řada kreativců. Ale zároveň jsme firma, co vyrábí nástroje a podporuje jimi množství vývojářských studií. Některá z nich budou využívat AI, jiná ji budou nenávidět a my se chceme stát důvěryhodným a nestranným prostředníkem, který nebude překážet pokroku, ale který také zároveň nebude krást umělecká data.“
Ke generátorům jako takovým pak dodal: „Procházejí internet, hledají umění a používají ho, aniž by se zeptaly autorů na svolení. Firma by přeci nic takového dělat neměla, ne? Možná si to zaslouží další výzkum, ale když nabízíte komerční produkt, který se pak využívá ke tvorbě komerčních artworků, rozhodně byste to dělat neměli.“
Doufejme, že Epic svým postojem inspiruje i ostatní, protože byť se využívání AI systémů dříve či později nevyhneme, když už nyní je v nějaké formě naleznete všude možně, mantinely jsou zkrátka potřeba.
