Videoherní Oscaři pořád chybí. Velké herní ceny jsou jen marketingové akce
zdroj: Twitter GoldenJoysticks

Videoherní Oscaři pořád chybí. Velké herní ceny jsou jen marketingové akce

27. 11. 2020 17:00 | Komentář | autor: Aleš Smutný |

Videohry jsou médium, které je z hlediska popkulturního a ekonomického významu na stejné úrovni jako filmy. Ale globální ceny, které by mohly vytvářet herní alternativu k Oscarům nebo, ještě lépe, Zlatým glóbům, chybí.

Mnoho z vás jistě namítne, že tu máme The Game Awards nebo The Golden Joystick Awards. Jenže obě tyto, bezesporu velké a vlivné, ceny ve svém úkolu, kterým je letos zhodnocení her za rok 2020, selhávají. Protože primárně nehodnotí hry za rok 2020, ale především jim dělají předvánoční reklamu.

Není to samozřejmě pouze problém roku 2020, letos je to ovšem obzvlášť viditelné, a to z jednoduchého důvodu, který vysloveně bije do očí. Jmenuje se Cyberpunk 2077 a jeho odklad z 19. listopadu na prosinec organizátorům jistě pořádně naboural plány. Cyberpunk je hrou, která by za jiných okolností určitě do několika kategorií v rámci nejlepších her roku promluvila. Jenže to nestihla. I přesto, že vychází v roce 2020.

Obě výše uvedené soutěže totiž mají podmínku, že hry, které budou v daném roce brány v potaz, musí vyjít před 20. listopadem (den po původním plánovaném vydání Cyberpunku). V jiných letech by tahle podmínka znevýhodnila několik menších a nezávislých titulů, kde je nižší, byť ne nulová šance o výjimečný počin. Ale letos neochota ustoupit od časového limitu podtrhla, že v první řadě jde na těchto cenách o reklamu.

Hou, hou, hou, vezeme dárky

Zatímco The Game Awards oznámily 20. listopadu nominace a k vyhlášení cen dojde v prosinci, Golden Joystick uzavřel v tomto datu hlasování a vítěze vyhlásil 24. listopadu. Náhoda, že se data takto sešla? Kdepak. Je třeba stihnout advent, první slevy na Black Friday a celý předvánoční trh. A nejde ani tak o vítěze, jako spíš o nominované, protože už nominace představuje záruku kvality. Samozřejmě ve výhodném komerčním okénku.

Keighley zdroj: TGA

Abych se vyjádřil jasně: Nemám nic proti podnikatelským záměrům Geoffa Keighleyho a je pravda, že jeho projekt je velmi úspěšný. Ale to, čemu říká ocenění za rok 2020, opravdu herní rok 2020 nehodnotí. A nejde jenom o Cyberpunk 2077, ale mnoho dalších her, které prostě nemohly být v daném čase zodpovědně zhodnocené. To, že spadnou do hodnocení za rok 2021, je jen alibistická obezlička. Opravdu by seriózně, kriticky cílené ceny předávaly sošky za rok 2021 hře, která vyšla koncem listopadu 2020?

Je úplně jedno, kdo o nominacích a následných vítězích rozhoduje, kredibilitu těchto osob nezpochybňuji. To, co zpochybňuji, jsou pravidla, která zkrátka mnoho titulů diskriminují. Kromě Cyberpunku to „odnese“ třeba i Immortals Fenyx Rising, Football Manager 2021 (který si o to, pravda, aspoň říká názvem) nebo WoW: Shadowlands.

Ale to není vše. Zcela teoreticky mohou tyto hry vyhrát příští rok, i když se tak pravděpodobně nestane. Jenže důvod, proč se mají zajíci počítat až po honu, spočívá v hodnocení her, které se pohybují na hranici onoho klíčového data.

Příteli, chvátej, SOS...

Opravdu měli nominující dost času posoudit multiplayer CoD: Black Ops Cold War, kde servery naskočily 13. listopadu? Nebo něco tak rozsáhlého, jako je remake Demon’s Souls, během jediného týdne? Nebo Yakuza: Like a Dragon, kde hovoříme o desítkách hodin herní doby, za deset dnů? Tím spíš, že u The Game Awards jde o hlasy celých webů, ne jednotlivců. Takže ideálně by dané hry mělo hrát víc redaktorů a dojít ke konsenzu.

Letos to bije do očí, protože prostor mezi 10. a 20. listopadem byl absurdně nadupaný a ještě se do něj promítlo vydání nových konzolí. V takovém případě média zkrátka musí střílet od boku.

U Golden Joysticku je situace ještě bizarnější kvůli nesmyslnému dělení kategorií na PC, PlayStation a Xbox. Není tu ani řešeno, jaký PlayStation a Xbox, a samotné nominace působí spíše dojmem „odprezentovat co nejvíc titulů a zmínit hlavní značky“. Reklamní část pak podtrhne sekce Nejlepší herní hardware, kde spolu soutěží klávesnice, grafické karty a retro konzolka. Což by bylo snesitelnější, kdyby herní sekce dokázala pokrýt celý rok 2020, ale to nezvládá.

Ti nejmocnější hráči

To, že budou podobné soutěže oblepené reklamami, je v pořádku. Zařídit přenos tohoto formátu není levné a přiznejme si, organizátoři také chtějí něco vydělat. A ano, věřím tomu, že hlasování médií i čtenářů není ovlivněné vnějšími vlivy, tedy kromě šibeničního data a nedostatečného času na vyzkoušení všech relevantních her.

Stejně tak je pro ceny prospěšné být co nejvíce v propojení s velkými hráči v průmyslu. U The Game Awards k tomu slouží „Poradní rada“, jejíž role je nejasná, ale najdete tam všechny významné zástupce velkých firem – Yvese Guillemota (Ubisoft), Roba Kostiche (Activision), Lisu Su (AMD), Phila Spencera (Microsoft) a mnoho, mnoho dalších, včetně Hidea Kodžimy, který dal Keighleyho do Death Stranding. Samotná rada se prý nepodílí na výběru nominovaných her ani vítězích a věřil bych tomu. Její existence ale podtrhuje skutečnost, že cesta na vrchol vede pro The Game Awards přes přátelství a peníze těch největších hráčů.

A ti potřebují a chtějí promovat své produkty v rámci předvánočního trhu. Nechtějí hrám dělat reklamu v lednu nebo únoru, touží po tom magickém měsíci před Štědrým dnem a je jedno, zda se objeví v rámci nominovaných her, nebo v přidružených spotech. Pro The Game Awards je de facto jedno, kdo vyhraje v prosincovém vyhlášení, to je pro pár vyvolených třešnička na dortu. TGA a její inzerenti a zároveň „soutěžící“ potřebují reklamu ve správném čase.

Osobně tohle Keighleymu a ostatním nezávidím a netvrdím, že bychom po nich měli házet shnilá rajčata. Ale zároveň těmto velkým, globálním oceněním nejde přisuzovat role „videoherních Oscarů“. Protože ať už jsou filmové ceny Akademie jakékoliv a často rozdělují ocenění na základě historických zásluh či politických trendů, pokrývají celý rok a nemění pravidla kvůli zisku. Naopak, to filmoví producenti se snaží naplánovat premiéry některých ambiciózních snímků tak, aby byly v čerstvé paměti poroty.

Velká herní ocenění si toto ještě zjevně dovolit nemohou. Pak jim však neříkejme „nejlepší hry roku 2020“, ale „to nejlepší, co si můžete právě teď koupit pod stromeček“.

Nejnovější články